Zbrojení

České veřejné finance se v letech 2024 a 2025 posunuly k udržitelnosti, zatím je ale stále nelze označit za dlouhodobě zdravé a stabilní. Ve výroční Zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR). Zároveň zdůraznila, že je potřeba přijaté změny zachovat a pokračovat v další rozpočtové konsolidaci. Upozornila také, že kvůli zvýšení výdajů na obranu se o rok přiblížil náraz do dluhové brzdy, bez dalších opatření nastane v roce 2037.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o posilování zbrojařů v nejisté válečné době. Zažívají zlatou dobu, nebo jim hrozí strmý pád? Přemítali o tom Kristýna Helm z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský nebo generální ředitel PBS Group Petr Kádner. Pořad se zabýval také důchody. Čím dál víc lidí si uvědomuje, že jen s penzí od státu nevystačí. O tom mluvili ekonom Jiří Rusnok a Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh.

Návrh státního rozpočtu se schodkem 286 miliard korun je jen „výkopem“, zhodnotil možnou podobu rozpočtu na příští rok předseda sněmovního výboru pro bezpečnost Pavel Žáček (ODS). Člen stejného výboru Pavel Růžička (ANO) se chce podívat, jak jsou peníze alokované. Datový ekonom Petr Bartoň soudí, že plánovaný schodek je „rezignace na řešení výdajů“. O návrhu státního rozpočtu hovořili v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.

Evropská unie musí zvýšit své vojenské kapacity, dokončit vnitřní trh a začít mluvit jedním hlasem, aby mohla hrát relevantní roli v měnícím se světě. Současný stav, kdy Evropa spoléhala na bezpečnostní ochranu Spojených států amerických, je neudržitelný. Na Bledském strategickém fóru to v úterý uvedl český prezident Petr Pavel. Demokracie podle něj momentálně prohrávají střet s autokraciemi.

Německý kancléř Friedrich Merz je v úřadu sto dní. Před nástupem do funkce sliboval ekonomickou obnovu či omezení migrace. Oproti silné pozici v diplomacii, která mu vysloužila přezdívku „zahraničního kancléře“, se mu na domácí půdě tolik nedaří. Na spolupráci v koalici se ukazují čím dál hlubší trhliny a u veřejnosti vláda ztrácí důvěru. Průlom ale přinesl ohledně výdajů na obranu – zrušil dluhovou brzdu a pomocí investic se snaží kromě zbrojení nastartovat i ekonomiku.

Polsko a Jižní Korea podepsaly dohodu o dodávce 180 tanků K2GF a jejich polonizované verze K2PL, které se mají spolu s podpůrnými vozidly vyrábět v polských Gliwicích v podniku zbrojařské skupiny PGZ. Oznámila to polská média, která dohodu označují za „tankový kontrakt století“.

Rusko chystá změny v armádě, které by umožnily celoroční odvody. Kromě toho dál mohutně zbrojí, podle Kyjeva hodlá v následující dekádě utratit za vojenské výdaje více než bilion dolarů a totálně mobilizuje celou společnost. Analytici uvádějí, že tyto a další kroky potvrzují, že se Moskva chystá na budoucí válku s NATO. Mohutně zbrojí i sousední Bělorusko.

Hlavní spojenci Ukrajiny v Evropské unii (EU) se chystají požádat Brusel o půjčky v hodnotě desítek miliard eur. Peníze mají směřovat jak na společný nákup zbraní pro Ukrajinu bránící se ruské agresi, tak na posílení obranyschopnosti sedmadvacítky. Napsal o tom server Politico.

Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby ve světě, uvedl v neděli francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska, nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.

Je zcela férové a spravedlivé, aby se Evropa postavila na vlastní nohy a vynakládala na obranu více prostředků než v minulosti, řekl v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček. Odborový předák Josef Středula nicméně upozorňuje, že není jasné, kde Česko na vyšší vojenské výdaje vezme peníze. Předseda národní rozpočtové rady Mojmír Hampl dodal, že Unie má v současnosti mnoho drahých priorit a některé z nich bude nutné přehodnotit.

Šéf NATO Mark Rutte na tiskové konferenci nastínil témata summitu Severoatlantické aliance, který se koná v úterý a ve středu v nizozemském Haagu. Očekává se, že lídři členských států proberou zejména zvyšování výdajů na obranu, podporu Ukrajiny, která se už více než tři roky brání ruské invazi, a situaci na Blízkém východě.

Ruský vládce Vladimir Putin považuje možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.

Globální zvyšování vojenských výdajů podle vědců představuje hrozbu pro klimatické cíle, protože jenom zbrojení plánované Severoatlantickou aliancí (NATO) by mohlo zvýšit emise skleníkových plynů téměř o dvě stě milionů tun ročně, píše britský deník The Guardian s odvoláním na odbornou studii.

Německý magazín Der Spiegel společně s dánským investigativním střediskem Danwatch podrobně zmapovaly rekonstrukci, modernizaci a výstavbu řady jaderných zařízení ruské armády. Novináři se díky databázím zakázek a výběrových řízení dostali mimo jiné k plánům nukleárních základen u města Jasnyj, kde jsou umístěny hypersonické střely Avangard. Ty ruský vůdce Vladimir Putin v roce 2020 označil za absolutní zbraň, proti které je protivzdušná obrana naprosto neúčinná.

Rumuni v neděli rozhodnou o nové hlavě státu. Ve druhém kole budou vybírat mezi krajně pravicovým Georgem Simionem a centristou Nicušorem Danem. Analytici píší o nejdůležitějších rumunských volbách od pádu komunismu a varují, že Simionovo vítězství může přivést Bukurešť do izolace, ohrozit demokracii a soukromé investice v zemi a destabilizovat východní křídlo NATO. Průzkumy ukazují buď na naprosto vyrovnaný souboj, nebo favorizují právě Simiona.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve čtvrtek v závěru neformálního zasedání ministrů zahraničí zemí Severoatlantické aliance v turecké Antalyi ocenil, že se Německo ujímá vedení ve zvyšování výdajů na obranu. Jednání se účastnil i český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).

Lidé po sametové revoluci nepočítali s tím, že by mohly přijít větší konflikty, takže Česko a další země zaspaly a ruský vpád na Ukrajinu je zastihl nepřipravené. V Interview ČT24 předtočeném ke čtvrtečnímu 80. výročí konce druhé světové války v Evropě to uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Politici podle ní pořádají závody ve zbrojení, protože to dává určitou jistotu bezpečí a míru. Že se neválčí i v tuzemsku, je podle Černochové jen proto, že Ukrajina Rusko zadržela. Rozhovor vedl Daniel Takáč.

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 9,4 procenta na 2,72 bilionu dolarů (téměř šedesát bilionů korun). Zaznamenaly tak nejprudší meziroční nárůst přinejmenším od konce studené války, počátkem devadesátých let minulého století. Nejvíc vynakládají na zbrojení USA, Čína a Rusko. Informoval o tom Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) na konci března zasahovali na několika místech Česka v souvislosti se zbrojními zakázkami, které vyšetřují ukrajinské úřady. Rozsáhlá razie se odehrála na základě justiční spolupráce s Ukrajinou. S odvoláním na informace z NCOZ a Městského státního zastupitelství v Praze to v úterý uvedl server Odkryto.cz.

Zdá se, že se Evropa i Česko probouzí, když se začíná víc starat o svou obranu a bezpečnost, uvedl v pořadu Interview ČT24 analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti). Za klíčovou v tomto procesu považuje vznikající koalici ochotných, která by se měla účastnit případné mírové mise na Ukrajině při příměří s Ruskem. Tato koalice by si podle něj měla určit, kolik stíhaček, tanků a vojáků může poslat na Ukrajinu. „To by byly kroky, na které by mohl slyšet i Kreml," domnívá se.

Masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu předpokládá nová strategie Evropské komise na posílení obrany Unie do roku 2030. Takzvaná Bílá kniha o budoucnosti evropské obrany navrhuje způsoby, jak mohou členské státy masivně investovat do obrany a doplnit evropské zásoby munice, zbraní, vojenské techniky a vybavení.

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) by si přál, aby dojednávané příměří mezi Ruskem a Ukrajinou bylo začátkem konce Moskvou rozpoutaného konfliktu. Obává se ale, že by ruský vládce Vladimir Putin případného klidu zbraní zneužil například k přeskupení vojáků pro nové boje. „Zakonzervovat ten konflikt je pro Evropu to nejhorší a nejdražší řešení,“ prohlásil europoslanec v pořadu Interview ČT24.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je třeba výdaje na obranu během několika let navýšit minimálně na tři procenta HDP. Politický geograf Jan Kofroň takový cíl považuje minimálně z teoretického hlediska za dosažitelný. „Když to dosahují Estonci nebo Poláci, neexistuje důvod, proč bychom toho neměli být schopní my,“ řekl v pořadu 90’ ČT24, kde diskutovali také poslanci Pavel Růžička (ANO) a Josef Flek (STAN). Podle Růžičky navyšování výdajů ke třem procentům v současné době zapotřebí není.