Nový Zéland po dekádách končí s osekáváním armádního rozpočtu a v příštích letech hodlá investovat miliardy dolarů do nákupu dronů, vrtulníků a modernizace fregat i celých základen. Ostrovní stát tak reaguje na urychlené zbrojení Číny, která vysílá své síly stále hlouběji do Tichomoří. Wellington zároveň usiluje o prohloubení spolupráce ve vojenské oblasti s řadou zemí regionu.
Nový Zéland, známý turistický ráj s více než pěti miliony obyvatel, čelil v posledních letech úbytku aktivních vojáků, několik hlídkových lodí muselo být vyřazeno z provozu, a předloni se dokonce po nájezdu na mělčinu potopila jeho průzkumná loď HMNZS Manawanui. I ostatní plavidla mají většinou očekávanou životnost jen do poloviny třicátých let.
Ostrovní stát na začátku nového tisíciletí vyřadil z provozu poslední útočné letouny A-4 Skyhawk a dlouhodobě se spoléhal na ochranu poskytovanou Austrálií. „Po dobu zhruba dvou desetiletí jsme měli vlády, které měly pocit, že Nový Zéland žije v příznivém strategickém prostředí… a mohly si dovolit skutečně drasticky snížit výdaje na obranu,“ řekl listu The Wall Street Journal (WSJ) ředitel Centra pro strategická studia na Viktoriině univerzitě ve Wellingtonu David Capie.
Konec pasivity
V posledním roce ale Wellington pod vedením středopravicové koalice změnil kurz a v příštích několika letech chce vynaložit na nákup pro armádu přibližně sedm miliard dolarů (152,32 miliardy korun). Celkové obranné výdaje by se pak měly zvýšit z jednoho procenta hrubého domácího produktu (HDP) na více než dvě procenta.
Finance půjdou například na posílení úderných schopností, nákup nových hlídkových letounů P-8A Poseidon, transportních letounů C-130J Super Hercules, vrtulníků MH-60R Seahawk, protitankových střel či průzkumných bezpilotních prostředků. Obranné síly si také vybraly dánský protidronový systém od společnosti MyDefence.
Nutnost posílení armády se ukázala loni, kdy lodě čínského námořnictva uskutečnily ostré vojenské cvičení mezi Austrálií a Novým Zélandem. Wellington tehdy okamžitě vyslal do oblasti průzkumné letouny P-8A Poseidon a námořní síly, aby na manévry dohlížely. Cvičení jasně ukázalo, že Peking je schopen nasazovat své síly ve stále vzdálenějších oblastech.
Novozélandští představitelé v interním dokumentu z loňského prosince varovali, že čínské testy balistických raket a námořní výpady se stanou „trvalým“ rysem Tichomoří, jelikož Peking v oblasti rozšiřuje svou bezpečnostní přítomnost, uvedl server France24. Čína v posledních letech investovala miliardy dolarů do obrany a také do vývoje nukleárních zbraní, což znepokojuje některé vlády v regionu i na Západě, přestože Peking trvá na tom, že jeho cíle jsou mírové.
Čínská námořní cvičení Novozélanďanům připomněla, že země nemůže spoléhat na svou odlehlou polohu. „Lidé si uvědomili, že nemůžeme jen tak sedět na samém konci světa a doufat, že nikdo neví, kde jsme. To, co nyní vidíme, je svět, který je ve skutečnosti plný soupeření. Jako malý národ musíme stále plnit svou roli,“ prohlásila tehdejší novozélandská ministryně obrany Judith Collinsová.
Labouristé jako přední opoziční strana sice žádají, aby měli vojáci k dispozici dostatečné zdroje, agresivní válečný postoj ale odmítají. Zbrojení vyvolává v zemi obavy i kvůli stávajícím ekonomickým potížím, kdy mléčné výrobky zůstávají největším exportním artiklem a Čína zůstává největším obchodním partnerem Nového Zélandu.
Průzkumy veřejného mínění ukazují, že obyvatelé zvýšení vojenských výdajů spíše schvalují. Ze sondáží rovněž vyplynulo, že Novozélanďané jsou velmi opatrní ve vztahu vůči velkým mocnostem – Číně a Spojeným státům – i když si uvědomují, že mají obrovský význam pro budoucnost země. O to více si pak váží regionálních partnerů. Téměř devět z deseti Novozélanďanů si myslí, že Austrálie je pro budoucnost Nového Zélandu důležitá nebo velmi důležitá, informoval australský think tank Lowy Institute.
Vzkaz Pekingu
Armáda ostrovního státu je sice malá, navýšení obranných výdajů ale může pomoci USA, které se snaží odradit Peking od úsilí zmocnit se Tchaj-wanu a posilovat pozice v Jihočínském moři. Výraznější novozélandská přítomnost v jižním Pacifiku má pomoct monitorovat a omezovat čínské aktivity v této oblasti. Asijské velmoci, jež se snaží posílit vliv ve strategických tichomořských ostrovních státech, to zároveň vysílá vzkaz, že region se nenechá jen tak podmanit.
„Americké zdroje nejsou tak velké, abychom si mohli dovolit každodenní přítomnost v jižním Pacifiku,“ řekl WSJ hlavní politický poradce z konzervativní nadace Heritage Foundation ve Washingtonu Wilson Beaver. Ocenil tak hlídky spřátelených lodí z Nového Zélandu a z Austrálie, která je smluvním spojencem USA.
Novozélandské ozbrojené síly letos v září oznámily, že dvě jejich válečné lodě propluly sporným Tchajwanským průlivem, což je hlavní obchodní trasa pro přibližně polovinu globálních kontejnerových lodí.
Novozélandská fregata Te Mana a zásobovací tanker Aotearoa tak učinily v rámci tříměsíčního nasazení v Indo-Pacifiku, uvedl mluvčí ozbrojených sil. „Nasazení novozélandských ozbrojených sil v regionu prokazuje náš trvalý zájem a závazek vůči tomuto regionu,“ dodal mluvčí v prohlášení.
Jeden zdroj obeznámený se situací uvedl pro list Japan Times, že když Aotearoa proplouvala průlivem v listopadu 2025, čínské síly ji sledovaly a pronásledovaly. I nyní Peking situaci monitoroval a čínské stíhačky prováděly simulované útoky.
Napětí kolem klíčové vodní cesty v poslední době stoupá. Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své území, tvrdí, že má nad průlivem svrchovanost a jurisdikci výhradně ona, ačkoli Tchaj-pej nároky Pekingu odmítá. Jak Spojené státy, tak Tchaj-wan označují průliv za mezinárodní vodní cestu.
Podobně jako většina zemí nemá ani Nový Zéland s Tchaj-wanem formální diplomatické styky, Tchaj-pej jej však vnímá jako důležitého a hodnotově blízkého demokratického partnera a obě strany v hlavních městech té druhé udržují de facto ambasády, připomněl Japan Times. Nový Zéland je vedle Singapuru jednou ze dvou zemí, které mají s ostrovem uzavřenou dohodu o volném obchodu.
Americké válečné lodě proplouvají průlivem každých pár měsíců, což vyvolává kritiku z Pekingu. Stejný krok v minulosti učinili i někteří spojenci USA, jako například Kanada a Británie.
Napětí kolem Tchaj-wanu
Čína, která nikdy nevyloučila použití síly k podřízení Tchaj-wanu, vystupňovala v průběhu posledních pěti let vojenské aktivity kolem ostrova, včetně pořádání válečných her.
Pokud by došlo ke konfliktu o Tchaj-wan, Wellington by nejspíš dostal za úkol pomoci chránit klíčové námořní trasy, které jsou důležité jak pro něj, tak pro Austrálii, míní Beaver. Čína by se podle něj mohla zaměřit na Austrálii, protože by mohla sloužit jako základna pro americké síly, staví se proti čínským krokům v Pacifiku a nachází se blízko důležitých vodních cest.
Nový Zéland má s Austrálií formální vojenskou alianci, ale se Spojenými státy se názorově rozešel v osmdesátých letech dvacátého století, kdy odmítl jaderné zbraně na svém území. V posledních letech však obě země spolupráci posílily a Wellington je dlouhodobým členem mezinárodní zpravodajské aliance Five Eyes (Pět očí), do které patří kromě USA i Velká Británie, Kanada a Austrálie.
„Větší zaměření Nového Zélandu na Čínu a s tím spojené zvýšení výdajů na obranu jsou vítanými změnami,“ uvedl pro WSJ Ely Ratner, bývalý náměstek ministra obrany pro bezpečnostní záležitosti v Indo-Pacifiku v Bidenově administrativě, který nyní působí jako ředitel v think tanku Marathon Initiative. „Ačkoli to nemusí vést k zásadnímu přínosu v případném regionálním konfliktu, Wellington může stále výrazně přispět k omezení neblahého vlivu Číny na tichomořských ostrovech,“ podotkl expert.
Tlak přímo z Washingtonu mezitím sílí. Americký ministr obrany Pete Hegseth nedávno uvedl, že 3,5 procenta HDP by se mělo stát „novou globální normou“, pokud jde o výdaje na obranu. „Požadujeme od našich spojenců a partnerů 3,5 procenta a toto číslo výrazně překračujeme,“ řekl Hegseth. „Ale ti, kteří věří, že mohou i nadále zdarma využívat štědrosti amerických daňových poplatníků, ať nás teď slyší. Ty dny jsou pryč,“ varoval podle zpravodajského portálu Radio New Zealand.
Letos v listopadu čekají Nový Zéland všeobecné volby, přičemž se očekává těsný souboj mezi současnou koaliční vládou vedenou konzervativci z Národní strany a levicovou opozicí. Podle analytiků je ale nepravděpodobné, že se změní celkový postoj budoucí vlády k otázce zbrojení. Oběma stranám dochází, že svět se změnil a i malé země, jako je Nový Zéland, musí investovat do obranyschopnosti.
Monitoring KLDR a výcvik Ukrajinců
Ostrovní stát také navyšuje své vojenské aktivity v regionu i mimo něj. Od poloviny srpna do začátku letošního září dvě novozélandská námořní plavidla monitorovala nezákonné námořní aktivity Severní Koreje ve vodách u Japonska, informoval jihokorejský server NK News. Od roku 2024 už tak Wellington učinil potřetí.
Vláda také počátkem letošního září obnovila misi novozélandských vojáků, kteří cvičí ukrajinskou armádu. V rámci operace Tīeke bude v Evropě do června 2028 nasazeno až sedmdesát příslušníků obranných sil, většina z nich bude působit v Polsku. Zaměří se na elektronický boj a operace s drony.
Novozélandský ministr obrany Paul Goldsmith uvedl, že Ukrajinci si za svou odvahu a statečnost podporu zaslouží. Wellington bude v Evropě také nadále poskytovat zpravodajskou a logistickou podporu. Ministr zahraničních věcí Winston Peters v této souvislosti prohlásil, že Nový Zéland i nadále odsuzuje ruskou agresi.
Nové obranné dohody v Pacifiku
Nový Zéland přitom zdaleka není jedinou zemí regionu, která se snaží posílit své ozbrojené síly. Například Austrálie má v úmyslu koupit od USA jaderné ponorky a zvyšuje výrobu raket. Rovněž Japonsko začalo uvažovat o tom, zda by si nemělo pořídit jaderné ponorky vyzbrojené výhradně konvenčními zbraněmi, upozornil magazín The Diplomat.
„Čínské vojenské aktivity, včetně nedostatečné transparentnosti, se staly předmětem vážných obav pro Japonsko i mezinárodní společenství,“ konstatoval tajemník japonské vlády Kihara Minoru. Investice do obrany probíhají ve velkém i v Singapuru, Jižní Koreji a na Filipínách.
Vznikají i nové obranné dohody. Japonsko a Nový Zéland podepsaly koncem loňského roku pakt o informační bezpečnosti a dohodu, která jejich ozbrojeným silám umožní sdílet palivo, potraviny a služby – tyto kroky mají usnadnit širší bilaterální i multilaterální vojenské aktivity.
Novozélandská armáda zároveň usiluje o hlubší operační vazby s Austrálií a společnou údržbu armádních strojů. Roste také počet společných vojenských cvičení.
Vedoucí představitelé Fidži a Austrálie začátkem letošního července odsouhlasili novou smlouvu o vzájemné obraně, která zemím ukládá povinnost konzultovat bezpečnostní hrozby a „jednat tak, aby čelily společnému nebezpečí“, pokud bude kterákoli z nich napadena.
O přistoupení k této alianci v současné době uvažuje také Wellington. „S oběma zeměmi již spolupracujeme na tom, jak můžeme vytvořit bezpečnější region pro všechny, takže je logické s nimi spolupracovat na této alianci,“ konstatoval novozélandský premiér Christopher Luxon.
Ostrovní stát Vanuatu se zase nedávno dohodl s Austrálií na zákazu umístění zahraničních vojenských základen na své území, což je krok, který je vnímán jako cílený proti Číně, podotýká CNBC. Šalamounovy ostrovy, jeden z nejbližších bezpečnostních partnerů Pekingu v regionu, letos v červnu oznámily, že při vyjednávání komplexní smlouvy s Canberrou přezkoumají bezpečnostní dohodu s Pekingem.
