Geopolitika

Japonsko požádalo o opravu nové mapy světa zveřejněné pod hlavičkou OSN. Zemi vadí, že sporné Kurilské ostrovy jsou na mapě vyznačeny stejnou barvou jako Rusko, což podle Tokia vytváří mylný dojem, že jsou součástí ruského území. Informovala o tom agentura AFP.

Izraelská armáda se ze svých pozic v Sýrii nestáhne, vzkázal ve středu podle agentury AFP izraelský ministr obrany Jisra'el Kac syrskému prezidentovi Ahmadu Šaráovi. Kac spolu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem navštívil izraelské jednotky, které oblast na jihu Sýrie okupují. Návštěvu později odsoudila syrská diplomacie, která ji označila za nezákonný vstup na území Sýrie, provokaci a nehorázné narušení suverenity země.

Indie chce v rámci megaprojektu za miliardy dolarů vybudovat na odlehlém tropickém ostrově Velký Nikobar u Malackého průlivu letiště, přístav, elektrárny a infrastrukturu pro posílení cestovního ruchu. Podle Dillí i expertů se tak snaží posílit obranu a ekonomiku země a čelit vzestupu Číny v regionu. Plán čelí ostré kritice ze strany ekologů, indické opozice i OSN, kteří se obávají o osud původních obyvatel a endemických druhů.

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.

Na Islandu v sobotu proběhlo referendum o obnově přístupových jednání o vstupu země do Evropské unie. S úderem půlnoci se uzavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Průzkumy ukazují, že těsná většina Islanďanů je proti obnově přístupových rozhovorů.

Jihokorejská loď společnosti PanStar vyplula v sobotu přes Arktidu do Evropy, aby otestovala alternativu k námořním trasám narušeným konfliktem na Blízkém východě. Severní mořská cesta je přibližně o sedm tisíc kilometrů kratší než trasa přes Suezský průplav a může zkrátit plavbu asi o deset dní.

Severní Korea se v rámci „nové éry“ námořnictva snaží o vývoj nukleárních ponorek, velkých válečných lodí s raketami schopnými jaderného úderu a budování nových základen. Zatím však námořní síly KLDR početně i technologicky nesrovnatelně zaostávají za kapacitami Jižní Korey či USA a nová moderní plavidla navíc slouží spíše k propagandě. I tak ale panují obavy, že spojenci budou muset vynaložit více prostředků a sil ke sledování situace ve vodách u KLDR.

Americký prezident Donald Trump v úterý na své sociální síti Truth Social zveřejnil mapu, na níž označil Hormuzský průliv za nové území Spojených států. Poznamenal, že USA žádné rozhovory s Íránem neplánují. Tvrdil rovněž, že průliv, klíčový pro přepravu ropy, zůstává otevřený – navzdory výrazně omezenému provozu a hlášenému zásahu lodi vyplouvající z této úžiny. Náměstek íránského ministra zahraničí Kázem Gharíbabádí vzápětí napsal, že Trump žije v bludu.

Nová vojenská dohoda mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem má sloužit ke vzájemné obraně, podle analytiků se ale žádná ze zemí s rozdílnými prioritami nechce nechat zatáhnout do dalšího konfliktu. Cestou tak může být rozmach vojenských dodávek či společné mise a výcvik. Pakt z Mekky slouží jako protiváha vůči prohlubujícím se vazbám mezi Izraelem a Spojenými arabskými emiráty (SAE). Vznik aliance je také reakcí na slábnoucí roli USA v regionu, míní experti.

Nad příčinou vpádu desítek tisíc migrantů do Ceuty stále visí otazníky. Podle některých analytiků mohlo Maroko touto cestou reagovat na nedávné oteplování vztahů mezi Madridem a Alžírem, který podporuje separatisty ze Západní Sahary. K podobné dramatické události totiž došlo v roce 2021, kdy Rabat nebránil migrantům v cestě a zřejmě se tak snažil vyvinout tlak na Španělsko, aby změnilo postoj k otázce Západní Sahary, kterou si nárokuje. Maroko vinu odmítá.

Arménie by podle premiéra Nikola Pašinjana mohla uspořádat referendum o volbě mezi Euroasijskou ekonomickou unií a Evropskou unií, pokud země formálně požádá o členství v EU. Zatím si však podle něj Jerevan své možnosti teprve vyjasňuje. Pašinjan zároveň poznamenal, že Moskva chce, aby Arménie tuto otázku vyřešila už nyní.

Extrémní horka v Africkém rohu decimují stáda velbloudů, která jsou pro místní obyvatele zásadním zdrojem obživy. Afrikanistka Linda Piknerová v podcastu zahraniční redakce ČT rozkrývá, jak environmentální krize mění bezpečnostní mapu kontinentu. S moderátorkou Hanou Scharffovou probírá také souboj Ruska a Ukrajiny o vliv v afrických státech a roli sociálních sítí nebo fotbalu v moderní geopolitice.

Cestovní ruch dle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v posledních letech potvrdil svou roli hnací síly hospodářského růstu. Počet mezinárodních turistů mířících do zemí OECD se dle studie této mezivládní organizace v roce 2024 zvýšil o 8,1 procenta, díky čemuž se tento sektor přímo podílel na čtyřech procentech HDP. Růst navíc pokračoval i loni. Přesto se cestovní ruch potýká s řadou výzev. Zmínit lze třeba fakt, že na některých místech je cestovatelů až příliš. S řízením turistických toků může dle studie pomoci mimo jiné i umělá inteligence (AI).

Důležitým tématem summitu NATO v Ankaře byl kromě obranných výdajů a Ukrajiny i Indopacifik. Aliance hledá novou formu spolupráce se spojenci v Tichomoří, kteří se jednání také zúčastnili. Cílem je čelit rostoucí hrozbě Číny a Ruska, které v době summitu navíc uspořádaly společné vojenské manévry. Cvičení končí v neděli.

Čínská blokáda, silné zemětřesení, kterého by Peking využil k zasévání chaosu, zneužití televizního vysílání, sabotáž infrastruktury, nápor na banky, občanské nepokoje – a poté totální invaze. To byl scénář stupňující se krize, na kterou tento týden cvičilo více než 370 tchajwanských vládních a vojenských úředníků. Cílem je podle prezidenta Laj Čching-tea posílit připravenost civilistů, armády, policie a zdravotníků v době, kdy čínský vojenský tlak na ostrov sílí.

Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly v tom, co on sám pokládá za jednostrannou podporu Severoatlantické aliance. Summit NATO se přitom za méně než týden uskuteční v turecké metropoli Ankaře.

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.

Íránské vojenské velitelství v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Informovaly o tom světové agentury. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americká armáda však tvrzení Íránu odmítla a sdělila, že tato důležitá námořní trasa zůstává otevřená a americké síly situaci sledují, aby zajistily, že tomu tak i nadále bude.

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.

Ceny ropy klesly na nejnižší úroveň od března po oznámení, že USA a Írán v pátek podepíší memorandum o mírové dohodě. Kontrakty na nákup severomořské ropy Brent zlevnily do 02:04 SELČ o 3,58 dolaru, tedy o 4,1 procenta, na 83,75 dolaru za barel. Barel americké lehké ropy West Texas Intermediate stál 80,87 dolaru, tedy zlevnil o 4,01 dolaru, neboli o 4,72 procenta, napsala agentura Reuters.

Jihokorejský soud uložil bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi třicetiletý trest za to, že vydal příkaz k dronové operaci nad severokorejskou metropolí Pchjongjangem s cílem zvýšit napětí s KLDR a vytvořit tak záminku k vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Za podíl na operaci dostal třicet let i exministr obrany Kim Jong-hjon. Junovi právníci se proti rozsudku odvolali.

Americký prezident Donald Trump uvedl, že zrušil bombardování Íránu, které dříve avizoval. USA v noci na čtvrtek dokončily další údery proti Íránu, jehož síly pohrozily odvetou a uvedly, že zaútočily na americké základny v Bahrajnu a Kuvajtu. Agentura Reuters napsala, že spolu USA a Írán navzdory úderům jednají, a to i o íránských zmrazených aktivech. Podle šéfa Bílého domu bude brzy oznámen termín a místo podepsání dohody.

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.