Geopolitika

Trumpovi se podařilo uzavřít příměří ve válce, kterou sám rozpoutal, komentoval setkání prezidenta USA Donalda Trumpa s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem europoslanec Jan Farský (STAN). Podle experta Motoristů na zahraniční politiku Jana Zahradila se jedná teprve o začátek a „cestu dobrým směrem“. Své postřehy v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem přidali také sinolog Martin Hála a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss.

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.

V Egyptě jitří emoce zprávy místních médií ohledně návrhu Saúdské Arábie vybudovat na strategických ostrovech Tirán a Sanáfír americkou základnu. Podle kritiků by plán mohl ohrozit bezpečnost Sinaje a ekonomické zájmy země. Znovu se tak otevřela stará rána, kdy se Egypt přes protesty veřejnosti rozhodl předat část území Rijádu a přijmout mnohamiliardovou pomoc.

Malá ostrovní demokracie Palau v Indo-Pacifiku se stala středobodem geostrategického soupeření mezi Spojenými státy a Pekingem. Z vyšetřování agentury Reuters vyplývá, že Číňané si pronajímají půdu u vojenských zařízení USA a země se proměnila v centrum hazardu, pašeráctví drog a praní špinavých peněz. Peking obvinění z pokusu o destabilizaci Palau popírá.

Nejvyšší ústavní činitelé ve čtvrtek hovořili o válce na Ukrajině, konfliktech v Sýrii, Libanonu a Pásmu Gazy nebo o změnách, které přinese nástup Donalda Trumpa na pozici prezidenta USA. Prezident Petr Pavel ocenil vstřícnost při koordinaci zahraničních aktivit, aby Česko nejen navenek, ale i k vlastním občanům hovořilo jedním hlasem.

Západ znepokojeně sleduje čínské aktivity v Arktidě. Peking podle něj využívá výzkumných stanic i pro vojenské účely, což asijská země popírá. Ostražitost mezi severskými státy umocňuje pakt Číny s Ruskem. Země prohloubily vazby v oblasti energetiky či lodní dopravy a budují Polární hedvábnou stezku. USA, Kanada a Finsko v reakci na rostoucí vliv dvou autoritářských mocností vytvoří flotilu ledoborců. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka se může geopolitické pnutí v regionu ještě zvýšit, až do hry vstoupí Donald Trump.

"Moldavsko ukazuje, jak důležité je mít možnost se rozhodnout o svém osudu," řekl na úvod pořadu Interview ČT24 výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute a bývalý velvyslanec při NATO Jakub Landovský v souvislosti s referendem o směřování země, které se snažilo ovlivnit Rusko. Uvedl také, že je zklamán z malé pomoci Ukrajině, kterou poskytují některé státy, jako třeba Německo. Očekával, že se v důsledku Ruskem rozpoutané války na Ukrajině Evropa sjednotí a navýší své obranné rozpočty, což se ale podle něj nestalo a v důležitých strategických otázkách evropské státy brzdí vleklé politické neshody.

Blízký východ je po roce od teroristického útoku palestinského Hamásu na Izrael blíž k otevřené válce. Masakr ze 7. října vedl ke konfliktu v Gaze a vlně odvet mezi židovským státem a spojenci Íránu. Tvrdá reakce Izraele v palestinské enklávě oživila antisemitismus a levicové skupiny na Západě, jenž zůstal na politické úrovni ve své podpoře Jeruzaléma ve světě osamocen. Spojené státy v předvolebním období řeší dilema, do jaké míry se do případného širšího konfliktu zapojit, a volají po příměří. Oslabeného vlivu USA na Blízkém východě se mezitím snaží využít Rusko a Čína, které zde mají vlastní mocenské a obchodní zájmy.

Svět se deglobalizuje a vrací se tradiční geopolitika, jak jsme ji znali za studené války, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Hovořil také o roli Číny, coby rostoucí velmoci. „A historie ukazuje, že pokaždé, když velmoc nabírá na své síle, tak je to provázeno různými konflikty.“

Rusko nemá vojenskou sílu na to, aby na Ukrajině dosáhlo vytyčených cílů. Toho si všímá Čína, Indie, ale i Turecko nebo Írán, věří politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Rusko se čím dál výrazněji stává nejslabší ze světových mocností,“ dodává s tím, že Moskva tratí třeba na tom, že surovinové bohatství nyní musí udávat se značnou slevou.

Čínsky ministr zahraničí Wang I vyrazil na desetidenní tour po deseti ostrovních zemích v Tichém oceánu, s nimiž chce Peking uzavřít rozsáhlé bezpečnostní a hospodářské smlouvy, a posílit tak svůj ekonomický vliv. Oblast má i zásadní strategický význam. Cestu začal na Šalamounových ostrovech a skončit by měl na Fidži.

Technologie se staly nástrojem geopolitiky a při vývoji umělé inteligence v současnosti vedou Spojené státy a Čína závody ve zbrojení, které se dají srovnat se sovětsko-americkým soupeřením v čase studené války. V Událostech, komentářích to prohlásil ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Karel Řehka.

Spojené státy uvalily další sankce v souvislosti s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to americký ministr zahraničí Antony Blinken. Terčem je společnost Transadria spojená s Ruskem a její loď, která na plynovodu pracovala. Nord Stream 2 má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa. Plynovod je už hotov, k zahájení provozu ale ještě potřebuje získat v Německu povolení.

„Porážka Německa byla z velké části zpečetěna dvěma neevropskými vítězi, Spojenými státy a Sovětským svazem, které se staly následníky nenaplněné evropské snahy o globální nadvládu,“ píše bývalý poradce pro národní bezpečnost USA Zbigniew Brzezinski v knize Velká šachovnice. Místo evropského pragmatického velmocenského vyvažování ovládlo světové uspořádání soupeření idejí aspirujících na univerzální platnost a globální dosah.