Summity Trumpa s Putinem provázely sympatie i „ponížení a síla“

Nahrávám video
Události: Historie rusko-amerických summitů
Zdroj: ČT24

Americký prezident Donald Trump se v pátek setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Půjde o první vzájemnou schůzku po šesti letech. Oba muži spolu během Trumpova prvního období osobně mluvili šestkrát. Nejvíce pozornosti vyvolal summit v Helsinkách, kdy se americký prezident postavil za Putina a proti vlastním zpravodajským službám. Připomeňte si všechna jejich dosavadní jednání.

Od Trumpova triumfu v prezidentských volbách na podzim loňského roku k osobnímu setkání s vládcem Kremlu nedošlo. Oba spolu nicméně několikrát mluvili telefonicky. Naposledy ve čtvrtek 3. července. Šéf Bílého domu po telefonátu prohlásil, že ho rozhovor s Putinem zklamal, jelikož nepřinesl žádný pokrok ohledně dosažení možného příměří na Ukrajině.

Předchozí americký prezident Joe Biden se s Putinem setkal pouze jednou. Bylo to v červnu roku 2021 v Ženevě. Agentura AP připomíná, že oba lídři spolu tehdy hovořili asi tři hodiny, aniž by dosáhli zásadních pokroků. Vyměnili si sice projevy vzájemného respektu, avšak zároveň zdůraznili odlišnost svých postojů.

Nahrávám video
Studio 6: Historická setkání lídrů USA a Ruska
Zdroj: ČT24

AP dodává, že Trump se při svém předchozím prezidentském období naopak s Putinem setkal hned šestkrát. Už po svém nástupu do úřadu v lednu 2017 dal vůči vládci Kremlu najevo respekt a vyjádřil touhu zlepšit vzájemné vztahy. O možné normalizaci vztahů obou mocností tehdy mluvil i Putin, který přičítal veškerou vinu za jejich ochlazení administrativě předchozího šéfa Bílého domu Baracka Obamy.

První setkání v Hamburku

Po Trumpově prvním nástupu do úřadu amerického prezidenta došlo k několika telefonátům mezi ním a vládcem Kremlu. Osobně se ale oba muži setkali až 7. července 2017 v Hamburku na okraj summitu zemí G20.

„Je pro mě čest být tady s vámi,“ řekl v Německu Trump na úvod ruskému vládci, zatímco si s ním před novináři potřásl rukou. „Velmi rád se s vámi osobně setkávám a věřím, že naše schůzka přinese výsledky,“ odpověděl Putin.

Novináři ještě před setkáním očekávali, že by schůzka mohla trvat zhruba půl hodiny až hodinu. Nakonec spolu ale Trump s Putinem mluvili více než dvě hodiny. Podle televizních záběrů byli jednání přítomni i oba ministři zahraničí – tehdejší šéf americké diplomacie Rex Tillerson a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov.

Setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina v německém Hamburku při příležitosti summitu skupiny G20 7. července 2017
Zdroj: Reuters/Carlos Barria

Jedním z klíčových témat byla tehdejší napjatá situace na jihozápadě Sýrie, kde světové mocnosti usilovaly o zastavení bojů v probíhající občanské válce. K hlavním výsledkům hamburského rozhovoru Trumpa s Putinem patřila právě dohoda o příměří na jihozápadě Sýrie, které začalo platit několik dní po jednání. Nutno však dodat, že občanská válka v zemi pokračovala ještě dlouho poté a probírala se i během následujících setkání obou lídrů.

Dalším tématem hamburské schůzky bylo ruské vměšování do prezidentských voleb ve Spojených státech v roce 2016, jehož se týkala zveřejněná část zprávy amerických tajných služeb. Podle ní ruskou kampaň, která měla volby ovlivnit, nařídil sám vládce Kremlu. Putin ale v Hamburku možnost podobného zasahování popřel. S Trumpem se dohodli, že se problematice volebního vměšování a kybernetické bezpečnosti budou věnovat nově vytvořené pracovní skupiny.

Zatímco v případě Sýrie i kybernetické bezpečnosti tak Trump s Putinem nalezli společnou řeč, v otázce řešení krize na Korejském poloostrově se neshodli. Washington totiž tehdy vyjádřil vůli více naléhat na Rusko, aby přimělo KLDR k zastavení jaderného a raketového programu.

Bez poradců a pouze s kremelským tlumočníkem

O necelé dva týdny později přišla agentura Reuters s informací, že během summitu skupiny G20 v Hamburku se šéf Bílého domu a vládce Kremlu setkali ještě jednou. Druhá schůzka se odehrála během večeře, již pořádala tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová pro účastníky summitu a jejich partnery.

Americké sdělovací prostředky upozornily, že Trump při dialogu s Putinem neměl amerického tlumočníka a že rozhovor zprostředkovával jenom tlumočník Kremlu. Stanice CNN napsala, že je to proti bezpečnostním pravidlům, protože o obsahu jednání není nic známo a jediný, kdo jej zná, je ruský tlumočník. Při debatě, jež trvala asi hodinu, nebyli žádní poradci.

Trump v reakci na sociální síti Twitter (dnes X) označil způsob, jakým média o tomto hovoru informovala, za „falešné zprávy“. Své setkání s Putinem nicméně označil za „excelentní“ a „produktivní“. Vládce Kremlu zase amerického prezidenta popsal jako otevřeného člověka, který umí naslouchat a reagovat na argumenty oponenta.

Vřelé sympatie z Vietnamu

K dalšímu setkání Trumpa s Putinem došlo v listopadu 2017, kdy se oba zúčastnili summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve vietnamském Danangu. Podle The Washington Post Bílý dům dopředu uvedl, že k formální schůzce vládce Kremlu a amerického prezidenta při této příležitosti nedojde.

Trump ale po summitu sdělil, že s Putinem dvakrát či třikrát krátce hovořil. Podobně jako v Hamburku bylo podle šéfa Bílého domu jedním z témat ruské vměšování do americký voleb. Trump prohlásil, že se to vládce Kremlu osobně dotýká. „Řekl, že se nevměšoval,“ sdělila podle The Washington Post americká hlava státu novinářům. Později ovšem prezident dodal, že věří tajným službám, které v tu dobu možné vměšování nadále vyšetřovaly.

Řekl, že se nevměšoval. Zeptal jsem se ho znovu. Nemůžu se ptát donekonečna. Řekl, že se do našich voleb nevměšoval, neudělal, co oni tvrdí, že udělal.
Donald Trump
prezident USA
listopad 2017

Kreml zároveň oznámil, že oba lídři schválili prohlášení k situaci v Sýrii, v němž se shodli na tom, že oběma mocnostem jde především o porážku Islámského státu. USA i Rusko zároveň v prohlášení avizovaly, že budou respektovat nezávislost Sýrie a její jednotu. Trump poté prohlásil, že tato dohoda „zachrání ohromný počet lidských životů“.

Kromě toho americký prezident po těchto setkáních sdělil, že k sobě s Putinem chovají vřelé sympatie. Vládce Kremlu zase o Trumpovi prohlásil, že je vzdělaný a v osobním kontaktu příjemný. To, že se nekonalo oficiální bilaterální jednání, obě strany vysvětlovaly nabitým programem.

Donald Trump a Vladimir Putin na summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) ve vietnamském Danangu v listopadu 2017
Zdroj: Reuters/Jorge Silva

Helsinky: „Ponížený a slabý“ Trump a „pán situace“ Putin

Zřejmě vůbec nejznámější setkání Trumpa s Putinem se odehrálo v červenci roku 2018 ve finských Helsinkách. Oba lídři se tehdy sešli na prvním bilaterálním jednání, které se konalo na pozvání finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Mezi témata měly patřit zhoršující se vzájemné vztahy obou mocností či ruská válka na východě Ukrajiny. Na stole ovšem stále zůstávalo také ruské vměšování do amerických prezidentských voleb. 

Donald Trump a Vladimir Putin na bilaterálním summitu v Helsinkách 16.7. 2018
Zdroj: Lehtikuva/Jussi Nukari via REUTERS

Setkání zahájili Trump s Putinem více než dvouhodinovou debatou mezi čtyřma očima, na níž byli dalšími přítomnými pouze jejich tlumočníci. Na tuto diskusi poté navázalo jednání delegací, jehož se účastnili i ministři zahraničí Mike Pompeo a Sergej Lavrov. Rozhovory se týkaly řady témat včetně situace v Sýrii, kontroly zbrojení či íránské jaderné smlouvy, kterou USA krátce předtím vypověděly.

Nejsilněji ale rezonovaly výstupy ohledně ruského vměšování do amerických prezidentských voleb. Když Trump po jednání vyšel z místnosti, vypadal, že ho Putin naprosto oslnil, připomíná The Guardian.

Na následné společné tiskové konferenci šéf Bílého domu prohlásil, že vládce Kremlu silně popřel ruské vměšování do amerických voleb. „Ruský stát se nikdy nevměšoval a nehodlá se vměšovat do amerických vnitřních záležitostí včetně volebního procesu,“ sdělil vládce Kremlu a spekulace o tajné dohodě Trumpova volebního týmu s Moskvou označil za „bláboly“.

Vladimir Putin říká, že to Rusko nebylo. Nevidím žádný důvod, proč by mělo být. Mám velkou důvěru ve své zpravodajce, ale řeknu vám, že Vladimir Putin byl dnes ve svém popírání mimořádně silný a mocný.
Donald Trump
prezident USA
16. července 2018

Novináři se během brífinku ze strany Trumpa odsouzení ruských zásahů do volební kampaně nedočkali. Agentura Reuters tehdy napsala, že z úst amerického prezidenta nezaznělo směrem k Moskvě jediné kritické slovo. Trump naznačil, že spíše než americkým zpravodajským službám věří argumentům Putina, dodala agentura.

Výsledkem schůzky tak byl zejména slib obou stran obnovit vzájemnou spolupráci zatíženou dlouhodobými spory. Stiskem ruky pak lídři vyslali signál o navázání přátelských vztahů, přičemž Trump poté prohlásil, že mrazivé rusko-americké vztahy jsou minulostí.

Brífink v Helsinkách byl jedním z nejostudnějších výstupů amerického prezidenta. Škody, které prezident Trump napáchal svou naivitou, egoismem, zcestnými rovnítky a sympatií k autokratům, lze těžko spočítat. Je ale jasné, že summit v Helsinkách byl tragickou chybou.
John McCain
republikánský senátor
16. července 2018

Američtí demokratičtí i republikánští činitelé ovšem neskrývali své rozčarování z Trumpova postoje k ruskému vměšování. Šéf amerických tajných služeb (DNI) Dan Coats zase vydal prohlášení, v němž uvedl, že rozvědky na svých závěrech o ruském ovlivňování voleb trvají.

Americký list New York Times napsal, že Trump zašel dál než kdokoli z jeho předchůdců, když přijal vysvětlení nepřátelského zahraničního vůdce před zjištěními svých vlastních zpravodajských agentur. Časopis Time v komentáři zase uvedl, že šéf Bílého domu vypadal vedle Putina „ponížený a slabý“. Za pána situace tehdy vládce Kremlu označovali i ruští politologové.

„Dobrý“ rozhovor v Paříži

K dalšímu osobnímu hovoru Trumpa s Putinem došlo 11. listopadu 2018 v Paříži při příležitosti oslav výročí sta let od konce první světové války. Jednalo se ovšem jen o neformální rozhovor, neboť oba lídři se shodli na tom, že nebudou svým setkáním narušovat program vzpomínkových akcí.

Putin krátkou diskusi označil za „dobrou“. Další setkání pak bylo domluveno na okraj summitu skupiny G20 v hlavním městě Argentiny Buenos Aires. Ten byl naplánován na přelom listopadu a prosince 2018.

Donald Trump a Vladimir Putin v Paříži při příležitosti oslav sta let od konce první světové války 11. 11. 2018
Zdroj: Reuters/Benoit Tessier/Pool

Zrušené jednání v Argentině

V Argentině se ale Trump s Putinem nakonec setkali jen krátce. Hovor trval asi patnáct minut a proběhl na akci v opeře v Buenos Aires. Přítomny měly být rovněž manželky obou mužů. Diskuse se týkala možného budoucího formálního jednání či situace na Ukrajině a v Sýrii.

Proč nedošlo k původně plánované schůzce? The Washington Post připomíná, že Trump se ji rozhodl zrušit jen krátce poté, co byla Kremlem oficiálně oznámena. Důvodem byl incident u Kerčského průlivu mezi Černým a Azovským mořem, kde ruské pohraniční jednotky necelý týden před začátkem summitu ostřelovaly a zadržely tři lodě ukrajinského vojenského námořnictva a zajaly jejich posádky. Kyjev tehdy reagoval vyhlášením válečného stavu v části Ukrajiny.

Donald Trump a Vladimir Putin v Buenos Aires při příležitosti summitu skupiny G20 na přelomu listopadu a prosince 2018
Zdroj: Reuters/Marcos Brindicci

„Poslední“ jednání v Ósace

K dosud poslednímu osobnímu jednání Trumpa s Putinem došlo 28. června 2019 v japonské Ósace na okraj summitu zemí skupiny G20. Šlo o první setkání od zveřejnění Muellerovy zprávy, k němuž došlo v dubnu 2019.

Zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera podle tehdejšího ministra spravedlnosti Williama Barra potvrdila, že se Moskva pokusila ovlivnit prezidentské volby v USA v roce 2016. Vyšetřování ovšem nezjistilo žádný důkaz o spolupráci Trumpova štábu s Ruskem. Kreml závěry zprávy odmítl s tím, že text o vměšování neobsahuje jediný důkaz.

Ještě před samotnou neveřejnou japonskou schůzkou obou mužů se novináři Trumpa ptali na to, zda na jednání zmíní téma ruského vměšování do budoucích amerických voleb. „Nevměšujte se do voleb,“ odpověděl žertovnou výzvou Putinovi americký prezident, zatímco varovně hrozil prstem.

Před jednáním Trump rovněž ocenil „velmi dobré vztahy s Putinem“. „Myslím, že výsledky této schůzky budou výborné,“ řekl šéf Bílého domu. „Nemohu než souhlasit s prezidentem (USA), máme o čem hovořit,“ reagoval vládce Kremlu.

Následovalo devadesátiminutové jednání, po němž zveřejnil Bílý dům prohlášení, podle něhož Trump s Putinem probrali třeba model kontroly zbrojení pro 21. století i situaci v Íránu, Sýrii, Venezuele a na Ukrajině.

Oba státníci se shodli, že zlepšení vztahů mezi USA a Ruskem odpovídá zájmům obou zemí a celého světa.
Bílý dům
červen 2019
Setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina v japonské Ósace při příležitosti summitu skupiny G20 28. 6. 2019
Zdroj: Sputnik/Mikhail Klimentyev/Kremlin via REUTERS

Putinův mluvčí Dmitrij Peskov rovněž řekl, že Trump na schůzce otevřel otázku ukrajinských námořníků, které Rusové zadrželi v Kerčském průlivu. „Tohoto tématu se dotkli, otevřel ho prezident Trump. Vladimir Putin mu poskytl nezbytná objasnění,“ řekl tehdy mluvčí Kremlu bez dalších podrobností.

Peskov také po schůzce informoval, že v nejbližších dnech bude do Bílého domu posláno oficiální pozvání, aby se Trump 9. května 2020 zúčastnil přehlídky na Rudém náměstí, která se měla konat při příležitosti 75. výročí ukončení druhé světové války.

K dalšímu osobnímu setkání Trumpa s Putinem už ovšem nedošlo. Mezi důvody patřila pandemie covidu-19, která se naplno rozhořela na jaře 2020 a také kampaň, na níž se Trump musel soustředit před prezidentskými volbami, jež se ve Spojených státech amerických konaly na podzim roku 2020. V nich poté prohrál s demokratem Bidenem a pozici šéfa Bílého domu na následující čtyři roky opustil.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko se blíží dohodě o dodržování odzbrojovací smlouvy, píše Axios

Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že nadále budou dodržovat končící dohodu Nový START, která stanovuje počty jaderných hlavic a jejich strategických nosičů, tvrdí s odvoláním na tři nejmenované zdroje obeznámené s jednáními server Axios. Agentura AFP předtím s odkazem na nejmenovaného představitele NATO uvedla, že Aliance po vypršení platnosti smlouvy vyzývá ke zdrženlivosti a odpovědnosti. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese nemohl konec platnosti smlouvy přijít v horší dobu.
04:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Starmera ohrožuje kauza exministra Mandelsona, který měl vazby na Epsteina

Britští labouristé varují, že premiér Keir Starmer by mohl přijít o funkci, píše The Guardian. Důvodem je případ bývalého britského ministra a velvyslance v USA Petera Mandelsona, který měl vazby na amerického finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Poslanci požadují zveřejnění dokumentů týkajících se Mandelsonova jmenování do funkce velvyslance, což by podle nich mohlo ohrozit Starmerovu pozici.
15:24Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Írán zadržel dva zahraniční tankery

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP.
před 2 hhodinami

Na rozpoznání obličeje stačí agentům ICE aplikace v mobilu

Americký Úřad pro imigraci a cla (ICE) používá mobilní aplikace na rozpoznávání obličejů migrantů i amerických občanů, informovala média. Jejich software využívá umělou inteligenci a databáze s více než miliardou záznamů. Ministerstvo pro vnitřní bezpečnost (DHS) podle médií disponuje i nástroji pro sledování pohybu lidí přes jejich telefony. Proti krokům ICE se vymezili demokratičtí zákonodárci, ale úřad koncem ledna poptal další sledovací technologie.
před 2 hhodinami

Slovensko nebude nikoho stíhat za darování stíhaček a raketového systému Ukrajině

Slovensko nebude nikoho stíhat za rozhodnutí bývalé vlády darovat Ruskem napadené Ukrajině stíhačky MiG-29 a části systému protivzdušné obrany Kub. Žalobce letos v lednu potvrdil dřívější rozhodnutí policejního vyšetřovatele o zastavení vyšetřování, plyne z vyjádření bratislavského krajského prokurátora Rastislava Remety. Exministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati) to uvítal. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) naopak tvrdí, že prokuratura vstoupila do politického souboje na straně opozice.
před 2 hhodinami

Polsko chystá nový balík vojenské pomoci Ukrajině, uvedl v Kyjevě Tusk

Polsko připravuje nový balíček pomoci pro Ukrajinu ve výši 200 milionů zlotých (přes 1,1 miliardy korun), který bude tvořit především obrněná technika. Podle agentury Reuters a deníku Rzeczpospolita to ve čtvrtek v Kyjevě řekl polský premiér Donald Tusk. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina je připravena vyměnit své drony za střely do protivzdušné obrany a polské stíhačky MiG-29.
před 2 hhodinami

Ázerbájdžánský soud vyměřil doživotí některým bývalým činitelům Karabachu

Ázerbájdžánský vojenský soud poslal na doživotí do vězení bývalého vůdce mezinárodně neuznané karabašské republiky Arajika Harutjunjana a další někdejší představitele Náhorního Karabachu, které shledal vinnými z řady zločinů. Některým bývalým separatistickým vůdcům vyměřil vysoké tresty. S odvoláním na státní média to napsala agentura AFP, podle níž Arménie požaduje propuštění odsouzených. Harutjunjanova obhajoba podle agentury Reuters obvinění i verdikt odmítla.
před 3 hhodinami
Načítání...