Telefonát, který v úterý proběhl mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem, vzbuzuje zásadní pozornost. Hovor se měl týkat možností ukončení ruské války proti Ukrajině. Oba muži o sobě v minulosti hovořili s respektem. Trump Putina označil za „silného a chytrého lídra“. Šéf Kremlu pak vzájemné vztahy popsal jako „pragmatické a důvěřivé“.
Že se má telefonát uskutečnit, potvrdil v úterý dopoledne podle ruské státní agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Hlavy států podle něj plánovaly mluvit o ruské válce na Ukrajině a normalizaci vztahů mezi Moskvou a Washingtonem. „Je tu ale také velké množství otázek,“ doplnil Peskov. O plánovaném telefonátu s ruským vůdcem o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině informoval už dříve šéf Bílého domu. Trump a Putin spolu telefonovali už minulý měsíc.
Úternímu telefonátu obou představitelů předcházela minulé úterý jednání zástupců Spojených států a Ukrajiny v Saúdské Arábii, z nichž vyplynulo, že ukrajinská strana je ochotna přijmout americký návrh na třicetidenní příměří. Zvláštní vyslanec Bílého domu Steve Witkoff pak ve čtvrtek jednal o příměří v Moskvě.
Zatímco Kyjev návrh přijal, Kreml si podle serveru The Guardian stanovil řadu rozsáhlých podmínek, které by bylo potřeba splnit, aby Rusko na příměří přistoupilo. Trump v pátek na své sociální síti Truth Social napsal, že existuje „velmi dobrá šance“, že by válka mohla „konečně skončit“. Již předtím mluvčí Kremlu avizoval, že vidí důvody pro „opatrný optimismus“.
Víru v uzavření dohody vyjádřil Trump podle serveru Time znovu v pondělí. „To, co se děje na Ukrajině, není dobré, ale uvidíme, jestli dokážeme uzavřít mírovou dohodu, příměří a mír, a myslím, že to zvládneme,“ sdělil. „Mnoho prvků konečné dohody bylo odsouhlaseno, ale mnoho zůstává,“ uvedl Trump tentýž den v příspěvku na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident Putinovi nevěří
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek sdělil, že ruské pokusy nastavit podmínky pro třicetidenní příměří jen „komplikují a protahují proces“. Ve svém pondělním videoproslovu pak zopakoval, že i nadále pochybuje, že je Putin připraven na mír. Podle agentury Reuters Zelenskyj dlouhodobě tvrdí, že Putin dohody nedodržuje.
Americké zpravodajské služby navíc podle serveru The Guardian vyhodnotily, že ruský vládce zůstává odhodlán dosáhnout svého „maximalistického“ cíle ovládnout Ukrajinu.
Bradley Bowman, vrchní ředitel amerického Centra pro vojenskou a politickou moc při Nadaci pro obranu demokracií, si položil otázku, zda je Putin připraven ukončit válku, nebo bude čekat na případné další ústupky, protože Trump začíná být netrpělivý, píše server Time. „Spojené státy soustavně nabízejí v určité formě preventivní ústupky, které oslabují americkou a ukrajinskou vyjednávací pozici,“ míní Bowman.
„Existuje nebezpečí, že se Putin v rozhovoru s prezidentem Trumpem v podstatě pokusí vyvolat větší hluk, předstírat, že se na něčem dohodl, a zároveň požadovat další a další ústupky na ukrajinské straně,“ řekla pro agenturu Reuters Maria Sněgová, vedoucí pracovnice Centra pro strategická a mezinárodní studia washingtonské organizace pro výzkum politiky.
Pozitivní komentáře na Putinovu adresu
Trump v minulosti o Putinovi pronesl řadu pozitivních a obdivných komentářů, připomíná Reuters. Tato vyjádření amerického prezidenta mnohdy vyvolávala kritiku, že je k Rusku „příliš měkký“. Sám Trump to ale odmítá s tím, že žádný americký prezident nikdy nebyl vůči Kremlu tvrdší.
Šéf Bílého domu v minulosti Putina označil za „silného a chytrého lídra“ a prohlásil, že během svého prvního funkčního období s ním „skvěle vycházel“. Od začátku svého druhého funkčního období ale Trump kritizoval Putinovo vedení války a pronesl, že konflikt „ničí“ Rusko.
V den své inaugurace, tedy 20. ledna, americký prezident sdělil, že Putin „nemůže být nadšený“, protože se mu nedaří „tak dobře“. Trump také pohrozil uvalením dalších sankcí a cel na Rusko, pokud Putin nebude souhlasit s ukončením války. Na začátku března ale zdroje agentury Reuters uvedly, že Spojené státy připravují ve snaze o obnovu vztahů s Moskvou plán, který by mohl sankce uvalené na Rusko naopak zmírnit.
Trump již během své kampaně sliboval, že válku rychle ukončí. Server Time připomíná, že z ruské agrese několikrát obvinil Ukrajinu a ze zbytečného prodlužování konfliktu vinil také Zelenského. Vztahy obou mužů se výrazně vyostřily v únoru během schůzky v Bílém domě, kdy Trump a jeho viceprezident JD Vance obvinili Zelenského, že není dostatečně vděčný za pomoc, které se jeho zemi dostalo ze strany USA.
Trump podle agentury Reuters od svého nástupu do funkce posunul Spojené státy blíže Moskvě a zároveň si znepřátelil spojence uvalováním cel a návrhy na anexi Kanady či připojení Grónska. V poslední době ale administrativa amerického prezidenta projevila známky ochoty zvýšit tlak na Kreml, pokud by nebyl ochoten zastavit boje na Ukrajině.
Putin označil vzájemné vztahy za „pragmatické a důvěřivé“
Kladně se v minulosti o svých vztazích s Trumpem vyjadřoval i Putin. V únoru řekl, že měl s americkým prezidentem vždy „pragmatické a důvěřivé vztahy“, připomíná Reuters. Ruský vládce rovněž vyjádřil podporu nepravdivému tvrzení šéfa Bílého domu, že skutečným vítězem prezidentských voleb v USA v roce 2020 byl on, a nikoliv Joe Biden.
Putin rovněž dodal, že si s Trumpem mají co říci, od Ukrajiny až po ceny energií. Obdivně hovořil také o Trumpově odvaze, když se ho loni pokusil během jednoho z předvolebních setkání zavraždit muž se střelnou zbraní. Podle šéfa Kremlu se tehdy Trump zachoval jako „skutečný muž“.
Muellerova zpráva a obvinění ze spolupráce s KGB
Během Trumpova prvního funkčního období strávil americký zvláštní poradce Robert Mueller téměř dva roky vyšetřováním snah Ruska narušit prezidentské volby v USA v roce 2016, ve kterých Trump porazil Hillary Clintonovou.
Zpráva z roku 2019 pak dospěla k závěru, že Rusko se sice značně vměšovalo do voleb prostřednictvím hackerských a dezinformačních operací, ale nedocházelo ke koordinaci s Trumpovou kampaní.
Další spekulace o Trumpově vztahu k Rusku vyvolal podle serveru Euronews příspěvek na Facebooku z 20. února letošního roku. Bývalý agent KGB Alnur Mussajev v něm tvrdil, že Trumpa naverbovala Moskva v roce 1987 pod krycím jménem „Krasnov“.
Trump na Mussajevova tvrzení přímo nereagoval. Americký prezident ale v minulosti opakovaně popřel, že by kdy pracoval pro Rusko. Mussajev navíc podle serveru nepředložil žádný důkaz na podporu tvrzení, že Trump byl během své tehdejší návštěvy v Moskvě KGB skutečně naverbován.
Podpora Mussajevova tvrzení se objevila ve vlákně na sociální síti X, které nashromáždilo více než milion zhlédnutí. Trump je zde označován za „Krasnova“ a za ruského spolupracovníka. Příspěvek dále uvádí řadu tvrzení, která předkládá jako údajný důkaz pro toto prohlášení. Server Euronews ale upozorňuje, že informace o tom, že by byl Trump ruským spolupracovníkem, nelze ověřit.
