KGB

Kanadští poslanci svolali na konci října zasedání Stálého výboru pro veřejnou bezpečnost a obranu, aby projednali dopad ruských dezinformací na kanadské informační prostředí. Ačkoli svědectví o dezinformacích nejsou v zemi ničím novým, toto zasedání si získalo značnou pozornost poté, co bývalý ministr a významný politik z Konzervativní strany Chris Alexander obvinil známého novináře Davida Puglieseho z listu Ottawa Citizen, že pracoval pro sovětské – a následně potenciálně pro ruské – zpravodajské služby.

Ruský vládce Vladimir Putin začátkem května zahájil další šestiletý mandát. Ne všem Rusům se to ale líbí, i když jsou v menšině. Patří mezi ně i lidskoprávní aktivistka a kritička Kremlu Světlana Gannuškinová. Sama cítí určitou odpovědnost za to, co se v Rusku děje. „My aktivisté jsme málo pracovali s našimi lidmi,“ míní. Vystudovaná matematička začátkem 90. let založila v Rusku Občanskou pomoc – první organizaci na pomoc migrantům. Vladimira Putina zná velmi dobře. V letech 2002 až 2008 byla v Radě ruského prezidenta pro otázky lidských práv.

Rošáda na ruském ministerstvu obrany, v jehož čele nahradí Andrej Bělousov kritizovaného Sergeje Šojgua, který bude nově zastávat funkci tajemníka Bezpečnostní rady, opět připomněla důležitost nejvyššího poradního orgánu vládce Kremlu Vladimira Putina. Analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW) uvádějí, že tato změna odpovídá zvyklosti vládce Kremlu přesouvat klíčové činitele do okrajových rolí v rámci bezpečnostního aparátu místo toho, aby je odvolal. Taková změna bude podle nich pro Šojgua méně ponižující. Kam se přesune dosavadní šéf tohoto poradního orgánu Nikolaj Patrušev, je zatím nejasné.

Bělorusové si v neděli vybírají nové složení dolní sněmovny a místních správ. Tak by tomu tedy bylo, kdyby „volby“ nebyly okatě nastaveny způsobem, aby v nich nemohl vyhrát nikdo, kdo by jakkoli ohrozil moc „posledního diktátora Evropy“, běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Ten se zřejmě chce za každou cenu vyhnout jakémukoliv nepříjemnému překvapení, které by se třeba jen vzdáleně podobalo mohutným protestům proti jeho režimu z léta a podzimu 2020. Podle analytiků připomínaly přípravy na hlasování spíše dobře naplánovanou vojenskou operaci.

Vymyslel první hudební elektronické nástroje, které posloužily Leninovi i Led Zeppelin, ale podílel se také na zařízeních využívaných sovětskými tajnými službami ke špionáži. Před třiceti lety, 3. listopadu 1993, zemřel ruský fyzik, vynálezce a hudebník Lev Sergejevič Těrmen. Téměř sto let jeho života je příběhem člověka, jemuž se staly osudem vlastní schopnosti.

Před třiceti lety si bývalý agent StB Pavel Minařík vyslechl rozsudek za přípravu atentátu v mnichovském sídle rádia Svobodná Evropa. Do vězení kvůli tomu ale nikdy nenastoupil. Nadřízená instance čtyřletý trest zrušila a státní zástupci už pak u soudů neuspěli.

Praha chce zavést nová pravidla pro reklamní plochy. Návrh radního pro majetek Adama Zábranského (Piráti) nyní kritizuje opozice i některé firmy z oboru. Tvrdí, že plánované předpisy splňuje pouze jediná společnost, a to firma Borise Monoszona. ČT už dříve odhalila, že tento podnikatel pocházející z Ruska spolupracoval s StB i KGB.

V noci na úterý došlo k protržení Kachovské přehrady, která na jihu Ukrajiny odděluje svobodná území a ta okupovaná Ruskem. Podobnou tragédii už řeka Dněpr pamatuje. Během druhé světové války sovětští agenti odpálili přehradu v Záporoží. Mezinárodní pravidla později takové útoky zapověděla.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek oznámilo, že zamítlo žádost velvyslanectví Spojených států o návštěvu u zadrženého amerického novináře Evana Gershkoviche z listu The Wall Street Journal (WSJ). Podle resortu jde o odvetu za to, že americké úřady nevydaly víza ruským novinářům, kteří měli provázet šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova do newyorského sídla OSN. Rusko nyní předsedá Radě bezpečnosti OSN.

Je to příběh odvahy, technického důvtipu a obratné diplomacie. A také příběh, který přivedl dvě největší světové velmoci o krok blíž k otevřenému konfliktu. Když 1. května 1960 sestřelil Sovětský svaz americké špionážní letadlo U-2 a zajal jeho pilota Garyho Powerse, studená válka se přes noc vystupňovala na do té doby neznámou intenzitu. Tato událost ukončila krátké období uvolňování napětí mezi USA a SSSR.

Rusko se snažilo posílit svou síť špionů na Ukrajině už v letech předcházejících loňské masivní invazi. Podle webu Ukrajinska pravda se agenti z ruské tajné služby FSB podílejí na teroristických i kybernetických útocích, dosazují své lidi do okupačních správ, a navíc verbují do svých řad Ukrajince ochotné infiltrovat se do institucí či armády, odkud mohou poskytnout Moskvě citlivé informace. Nepodařený začátek velké invaze ukázal, že FSB možná nedokázala odhadnout, jak úporně se Ukrajinci budou bránit. Pravděpodobnější však je, že se ruští zpravodajci obávali reakce šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Prezidentský kandidát Andrej Babiš (ANO) před novináři tvrdě zaútočil na svého protikandidáta Petra Pavla a jeho minulost. Mimo jiné uvedl, že jediným prezidentem v Evropě, který byl „komunistickým rozvědčíkem“, je ruský prezident Vladimir Putin. K postupu do druhého kola mu však pogratuloval, stejně jako Danuši Nerudové, která skončila třetí. Výsledek prvního kola podle něj dopadl fantasticky. Expremiér také sdělil, že se na něj údajně chystá podraz od Pavlových „spřízněných novinářů“, kteří ho chtějí spojovat s KGB.

Nic na Ukrajině se nedá udělat bez Viktora Medvedčuka, věřil ve své době šéf Kremlu Vladimir Putin. Ukrajinský politik byl ve své zemi prodlouženou rukou Moskvy, jejíž vliv tam pomáhal šířit. Zfalšoval pro Kreml ukrajinské prezidentské volby, podílel se na Minských dohodách, které zakonzervovaly konflikt v Donbasu, či vedl politickou stranu, která na Ukrajině prosazovala myšlenky ruského vedení. Po svém pádu, na jehož konci bylo obvinění z velezrady a zatčení ukrajinskou rozvědkou, se stal součástí výměny zajatců mezi Kyjevem a Moskvou. Ukrajinská strana nyní tvrdí, že Medvedčuk je v Moskvě, ale že s otevřenou náručí ho tam nečekali.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj popřel účast Kyjeva na výbuchu, který vážně poškodil Krymský most (označovaný také Kerčský), spojující Rusko s anektovaným ukrajinským Krymským poloostrovem. V televizním rozhovoru naznačil, že v pozadí výbuchu mohla být rivalita mezi ruskou armádou a tajnými službami. Moskva připsala explozi ukrajinské rozvědce.

Německá ministryně vnitra Nancy Faeserová chce odvolat šéfa Spolkového úřadu pro bezpečnost v informační technice (BSI) Arneho Schönbohma. Důvodem jsou jeho možné kontakty s lidmi, kteří jsou napojeni na ruské tajné služby. V neděli pozdě večer o tom informovala německá média.

Většina lidí v Rusku je naprosto pasivních, nevěří, že to mohou ovlivnit, ale teď, když se to začíná dotýkat přímo jich a jejich rodiny, tak začínají být nepokojní, řekl v pořadu Události, komentáře historik Alexej Kelin v souvislosti s částečnou mobilizací, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. Kelin zmínil, že však nelze srovnávat protivládní protesty v Evropě a v Rusku.

Soud v Minsku v pondělí udělil tresty až jedenácti let vězení pěti lidem, které běloruská prokuratura obvinila z pokusu o státní převrat. Mezi odsouzenými je šéf opoziční strany, politolog či právník s americkým pasem, informovala lidskoprávní organizace Vjasna.

Finsko během studené války balancovalo mezi Západem a Východem. Politickým špičkám v tom kromě diplomatického umu pomáhalo i to, o čem se v severské zemi dodnes mlčí – spolupráce se sovětskými tajnými službami. Díky nim finští politici věděli, co se děje v Moskvě, a dokázali to využít ve svůj prospěch. Informace ale proudily i druhým směrem, KGB měla síť informátorů nejen mezi politickými špičkami, ale i běžnými občany. O napojení sovětských agentů se ale ve Finsku dodnes nemluví. Neexistují ani lustrace, což vrhá stín podezření i na některé politiky, kteří úřady zastávali i po rozpadu Sovětského svazu.

Když 24. února odpoledne dorazila první obrněná vozidla ruské invazní armády do černobylské jaderné elektrárny, narazila zde na ukrajinskou jednotku pověřenou obranou tohoto nechvalně proslulého zařízení. Za necelé dvě hodiny a bez boje však 169 členů ukrajinské Národní gardy složilo zbraně. Rusko ovládlo Černobyl, kde jsou uloženy tuny jaderného odpadu a který je klíčovým místem pro další postup na Kyjev. Vyšetřování agentury Reuters zjistilo, že tento ruský úspěch nebyl náhodou, ale součástí dlouholeté kremelské operace. Ta se zaměřila na infiltraci ukrajinského státu tajnými agenty.

Rusům se invaze na Ukrajinu dál nebude dařit a ruský prezident Vladimir Putin nebude schopen naplnit své cíle, předpověděl v pořadu Hyde Park Civilizace bývalý agent CIA Rolf Mowatt-Larssen.

Finanční analytický útvar (FAÚ) a tajné služby zkoumají možné napojení ruských majitelů na režim prezidenta Vladimira Putina u řady českých historických památek. Podle informací České televize úřad prověřuje i majitele zámku Hrubá Skála. ČT zjistila, že nemovitost spoluvlastní Rus s vazbami na oligarchy, kteří vydělávají na ruském zbrojním průmyslu. Celkově patří ruským investorům v Česku zhruba třicet historických budov.

Ruskému aktivistovi Vladimiru Osečkinovi je příkaz k zatčení, který na něj vydalo ruské ministerstvo vnitra, k smíchu. Denně totiž žije s tím, že ho mohou kdykoliv zavraždit. Jeho projekt Gulagu.net odhaluje informace, které se nikdo nikdy dozvědět neměl – o týrání, korupci a vraždění v ruských věznicích. Ve své práci pokračuje z francouzského exilu a stále věří, že v Rusku brzy nastane změna režimu.

Někteří duchovní pravoslavné církve kritizují její české vedení. Vadí jim, že se důrazně nedistancovalo od ruské agrese na Ukrajině. Výtky zaznívají i na adresu arcibiskupa a jeho tajemníka, kteří figurují v seznamech Státní bezpečnosti (StB) a mají vazby na Moskvu. Poukazují také na podezřelé hospodaření pravoslavné církve v Česku, jako příklad uvádějí zchátralý zámek v obci Brnky.

Invaze na Ukrajinu, kterou Moskva zahájila 24. února, poškodila ruskou armádu a zničila její ekonomiku. A značné škody utrpěla i ruská špionážní síť, píše zpravodajský server The Economist. Zatím poslední zemí, která vyhostila podezřelé ruské zpravodajské důstojníky, se stalo Rakousko, které bylo po mnoho let centrem ruské špionáže. Tím se celkový počet ruských úředníků vyhoštěných z Ameriky a Evropy od začátku války na Ukrajině zvýšil na více než čtyři stovky.