Rusové se nepovažují za občany své země, zůstali poddanými, říká Putinova kritička Gannuškinová

Nahrávám video

Ruský vládce Vladimir Putin začátkem května zahájil další šestiletý mandát. Ne všem Rusům se to ale líbí, i když jsou v menšině. Patří mezi ně i lidskoprávní aktivistka a kritička Kremlu Světlana Gannuškinová. Sama cítí určitou odpovědnost za to, co se v Rusku děje. „My aktivisté jsme málo pracovali s našimi lidmi,“ míní. Vystudovaná matematička začátkem 90. let založila v Rusku Občanskou pomoc – první organizaci na pomoc migrantům. Vladimira Putina zná velmi dobře. V letech 2002 až 2008 byla v Radě ruského prezidenta pro otázky lidských práv.

Začalo páté období Vladimira Putina jako ruského prezidenta, umožnila to změna ústavy potvrzená referendem. Co to vypovídá o Putinovi, co to vypovídá o Rusku?

Co tak můžu říct. Odpovědi můžou být různé. Vypovídá to o tom, že si lidé ještě dávno předtím, než vznikl Sovětský svaz, zvykli chovat se k úřadům velmi rezervovaně. Vždycky mluvili o úřadech jako o „nich“. Úřady pro ně nikdy nebyly jako „jejich“, jako „naši“. Obyčejní občané se s úřady nikdy neztotožňovali. Říkali: Oni s námi stejně udělají, co chtějí. To, co oni rozhodnou, my neovlivníme. Bohužel jsme si nezvykli sami sebe považovat za občany naší země. Byli jsme poddanými a poddanými jsme zůstali. Sama cítím odpovědnost za to, co se v naší zemi děje. Jako občanka se nemůžu zbavit odpovědnosti. My, liberálové, aktivisté, jsme málo pracovali s našimi lidmi. Takže je to i naše vina.

Ze začátku se Putin choval jako liberál, v průběhu své vlády se ale změnil v diktátora. Byla to hra? Vy ho znáte osobně, byl ze začátku opravdu liberál?

Ne. On se umí velmi dobře přetvařovat. To je realita. Podle mého názoru to souvisí s jeho vzděláním, kterého se mu dostalo v KGB. Tam ho to naučili. Když s vámi mluví, máte pocit, že vám naslouchá a chápe vás. To, že s vámi souhlasí, zopakuje i několikrát. Dívá se vám přímo do očí a vy máte pocit, že vám naslouchá, že vás chápe. Mnoho lidí o tom bylo přesvědčeno. Tak to je. Mně ale jako liberál a jako přívrženec svobody příliš nikdy nepřipadal. Prostě vzdělání získal v KGB, i když stále dokola opakují, že oni prošli už jiným vzdělávacím systémem.

Výběr takovéhoto člověka za prezidenta byla obrovská chyba Borise Jelcina. Ten sám byl sovětským aparátčíkem, ze kterého se stal demokrat. Byl vybrán do čela demokratického společenství a stal se platným politikem. Dodnes nechápu, proč nakonec za svého nástupce vybral Putina. Měl místo něj určit někoho jiného ze svého okolí. Prostě udělal chybu. Já to můžu přirovnat k chybě, kterou udělá žena, když si ze svých ctitelů vybere toho nejvíc nevýrazného a neprůbojného. Protože si myslí, že ji bude nosit na rukou. A stane se pravý opak.

V éře Vladimíra Putina byli zabiti nebo zemřeli ve vězení jeho hlavní kritici Boris Němcov a Alexej Navalnyj. Ostatní zástupci opozice jsou buď ve vězení nebo v zahraničí. Opoziční hlasy se jenom minimálně objevují na sociálních sítích a internetu. Je možné to změnit? Aby byl v Rusku znovu slyšet hlas liberálních demokratů?

Bohužel ne. Myslím si, že v okolí Putina je hodně lidí, kteří chápou, co se děje na Ukrajině, že jsme začali válku. Tito lidé by mohli přejít na stranu opozice. Nemyslím si, že by se to stalo v současné době a revoluční cestou. Vláda přijímá neuvěřitelné zákony, aby ochránila svoje zájmy. Na druhou stranu revoluce není to, k čemu bych chtěla vyzývat. Dobře víte, co je to ruská vzpoura. Je nesmyslná a nemilosrdná, jak říkal Puškin. Tak to přesně je. Vzpoura ano, ale revoluční přechod, tedy jakési sametové nebo květinové revoluce, u nás možné nejsou.

Vy jste ale v Rusku zůstala a pokračujete v práci.

Pokračuji ve své práci, protože cítím podporu. Nemám pocit, že jsou naši lidé hloupí, že nás nikdo nepodporuje. To není pravda. Přichází k nám lidi i přesto, že nás označili za zahraniční agenty. Já sama jsem „zahraniční agent“, což je směšné. Po rozhovorech, které mám už jenom na sociálních sítích, mě zastavují lidé na ulici a děkují mi. Chtějí, abychom věděli, že nás podporují, že mají stejné názory, i když se s nimi bojí veřejně vystoupit. Všichni totiž vědí, jak dopadli ti, kteří se nebáli veřejně mluvit. A oni nejsou připraveni riskovat.

Bojí se?

Samozřejmě, že se bojí. Mají velkou zkušenost. Například viděli, jak byl Navalnyj ve vězení zlikvidovaný. Byl-li zavražděný přímo tak, že ho nějakým způsobem otrávili, nebo mu jen vytvořili takové podmínky, o kterých lékaři hovoří jako o stavu neumožňujícím přežití. Je to stejné. Tak či tak ho prostě zavraždili. Tím, co udělali, ale dosáhli opačného efektu. V této chvíli je Navalnyj člověkem, který se stane součástí ruské historie jako hrdina. Stane se to. Otázkou je, že nevíme kdy.

Vy sama se nebojíte?

Víte, nepřemýšlím o tom. Strach je věc, kterou v sobě nemůžete kontrolovat. Mě jen tak něco nevyleká. Strach prostě nemám. I když jsem zažila různé excesy. Třeba se moje jméno objevilo na seznamu lidí, které je nutné v Rusku zastřelit. Nakonec se ale nikomu z tohoto seznamu nic nestalo, nikoho nezabili. A co se týká komentářů na sociálních sítích, tak tam je to teď naopak. Dřív tam bylo hodně nesouhlasných a negativních ohlasů. Teď je to naopak. V současnosti tam vidím mnoho podporujících a pozitivních komentářů. A to hodně. Cítím, že nejsem sama.

To znamená, že máte naději na změnu atmosféry v Rusku?

Samozřejmě. Máme naději. Navíc jsme přesvědčeni, že takhle to nemůže pokračovat, že musí přijít změna. Měla jsem takový pocit už před lety. Říkala jsem si tehdy, že změny budou. Nevěděla jsem ale, jestli budou k lepšímu nebo k horšímu. A nakonec byly k horšímu. Teď žádný takový pocit nemám. Není ale možné podporovat zabíjení. Naší vládě se podařilo unikátním způsobem dosáhnout opačného efektu, než měla za cíl. Dříve říkali, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ. Ukrajinci to už ale teď neřeknou. Už s námi nechtějí být jedním národem. Proto si už nemohu dovolit nazvat tuto válku bratrovraždou. Je to strašná věc, když umírá tolik lidí, včetně dětí a žen. Mladí muži umírají v této válce úplně zbytečně. Proto mě kromě pocitu smutku jímá i hrůza. To se nemůže dít.

Co bude s Ruském dál? Jaké má být Rusko, které byste vy chtěla?

Chtěla bych demokratickou zemi, ve které vláda naslouchá lidem, svým voličům. Abychom lidi, kteří k nám přijedou ze zahraničí, vítali jako hosty. Aby se tady cítili dobře a spokojeně.

A to se stane?

Chci tomu věřit, samozřejmě. Budeme se snažit na tom pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA udeřily na íránské námořnictvo, Jordánsko odráželo drony

Spojené státy dokončily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy v okolí íránských námořních základen. Íránské revoluční gardy v reakci na to provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu. V obou zemích se odpoledne opět rozezněly sirény. Íránské drony likvidovalo i Jordánsko.
00:20AktualizovánoPrávě teď

Střelec ze severoněmeckého Stade spáchal ve vězení sebevraždu

Muž, který v červnu v severoněmeckém Stade zastřelil kvůli sporu o opatrovnictví šest lidí, spáchal ve vězení sebevraždu. Informovalo o tom v úterý ministerstvo spravedlnosti spolkové země Dolní Sasko. K incidentu došlo ve věznici Bremervörde, v níž byl 45letý muž zadržován.
před 33 mminutami

Orbánův Fidesz čelí policejní razii, tvrdí strana

Maďarská opoziční strana Fidesz expremiéra Viktora Orbána tvrdí, že čelí policejní razii v centru, které provozuje její počítačové servery. Podle strany chtějí vyšetřovatelé zabavit komunikační systém a databázi. Informaci uvedla na svém facebooku.
14:34Aktualizovánopřed 56 mminutami

Rusko udeřilo na Sumy a plynárenská zařízení na Ukrajině

Ruské síly provedly sérii úderů na město Sumy a zaútočily na hasiče, kteří se snažili uhasit požár v hypermarketu, píše server Ukrajinska pravda s odkazem na záchrannou službu. Dva mrtvé hlásí Záporoží. Moskva také už třetím dnem v řadě útočí na plynárenská zařízení v Charkovské oblasti na východě země. V Rusku podle svědků hoří elektrárna v Lipecku jihovýchodně od metropole. Ukrajinské drony podle gubernátora Moskevské oblasti Andreje Vorobjova zranily deset lidí včetně tří Číňanů.
10:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění na sto amerických vojáků, tvrdí Pentagon

Ve válce s Íránem tento měsíc utrpělo zranění bezmála sto amerických vojáků, oznámil v pondělí mluvčí Pentagonu Sean Parnell na sociální síti X. Popřel zprávu listu The New York Times, že neinformoval o desítkách zraněných po íránských úderech na americké cíle v Jordánsku. Do služby se podle Parnella už vrátilo 96 procent z nich. Údaj přesto znázorňuje dopad íránských úderů na americké vojenské základny v regionu od začátku nejnovější eskalace 7. července, píše deník The Washington Post.
před 1 hhodinou

Spojené státy uvalí padesátiprocentní cla na některé kanadské produkty

Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na širokou škálu kanadských produktů. V pondělí o tom rozhodl prezident USA Donald Trump podpisem tří dokumentů, v nichž tvrdí, že Ottawa při obchodování znevýhodňuje americké automobily, alkoholické nápoje a mléčné výrobky. Cla, která vstoupí v platnost 19. srpna, jsou podle Bílého domu odpovědí na diskriminační praktiky, píše agentura Reuters. Kanadský premiér Mark Carney v reakci řekl, že chce o věci jednat.
07:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Netanjahu schválil a utajil zásah proti osadnickému násilí, píší izraelská média

Izraelská vláda v březnu schválila plán na boj proti násilí radikálních židovských osadníků vůči Palestincům na okupovaném Západním břehu. Píše to server Times of Israel (ToI) s odkazem na zprávu stanice Channel 13. Premiér Benjamin Netanjahu podle ní označil osadnické násilí za „metastázující rakovinu“. Nakonec ale plán i zmiňovanou kritiku z politických důvodů nařídil utajit, píší izraelská média.
před 1 hhodinou

V Chile platí stav katastrofy. Záplavy si vyžádaly již minimálně deset obětí

Chilská vláda vyhlásila v regionech Coquimbo a Huasco stav katastrofy poté, co zemi po silných deštích zasáhly záplavy a sesuvy půdy. Frontální systém posílený jevem El Niño zasáhl deset z šestnácti chilských regionů a zdejší meteorologické úřady uvedly, že v některých oblastech Coquimba byly zaznamenány historické srážky – téměř 20 milimetrů srážek, množství, které zde obvykle spadne za měsíc. Deště mají navíc ještě pokračovat. V zemi byla vážně zasažena infrastruktura – došlo k narušení dodávek pitné vody, výpadkům proudu a byla poškozena řada silnic. Kromě deseti obětí na životech a pohřešovaných uvěznily záplavy v obcích a městech více než 99 tisíc lidí a přes tisíc dalších bylo evakuováno.
před 1 hhodinou

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.