Rusové se nepovažují za občany své země, zůstali poddanými, říká Putinova kritička Gannuškinová

9 minut
Události, komentáře: Gannuškinová o Putinovi a lidských právech v Rusku
Zdroj: ČT24

Ruský vládce Vladimir Putin začátkem května zahájil další šestiletý mandát. Ne všem Rusům se to ale líbí, i když jsou v menšině. Patří mezi ně i lidskoprávní aktivistka a kritička Kremlu Světlana Gannuškinová. Sama cítí určitou odpovědnost za to, co se v Rusku děje. „My aktivisté jsme málo pracovali s našimi lidmi,“ míní. Vystudovaná matematička začátkem 90. let založila v Rusku Občanskou pomoc – první organizaci na pomoc migrantům. Vladimira Putina zná velmi dobře. V letech 2002 až 2008 byla v Radě ruského prezidenta pro otázky lidských práv.

Začalo páté období Vladimira Putina jako ruského prezidenta, umožnila to změna ústavy potvrzená referendem. Co to vypovídá o Putinovi, co to vypovídá o Rusku?

Co tak můžu říct. Odpovědi můžou být různé. Vypovídá to o tom, že si lidé ještě dávno předtím, než vznikl Sovětský svaz, zvykli chovat se k úřadům velmi rezervovaně. Vždycky mluvili o úřadech jako o „nich“. Úřady pro ně nikdy nebyly jako „jejich“, jako „naši“. Obyčejní občané se s úřady nikdy neztotožňovali. Říkali: Oni s námi stejně udělají, co chtějí. To, co oni rozhodnou, my neovlivníme. Bohužel jsme si nezvykli sami sebe považovat za občany naší země. Byli jsme poddanými a poddanými jsme zůstali. Sama cítím odpovědnost za to, co se v naší zemi děje. Jako občanka se nemůžu zbavit odpovědnosti. My, liberálové, aktivisté, jsme málo pracovali s našimi lidmi. Takže je to i naše vina.

Ze začátku se Putin choval jako liberál, v průběhu své vlády se ale změnil v diktátora. Byla to hra? Vy ho znáte osobně, byl ze začátku opravdu liberál?

Ne. On se umí velmi dobře přetvařovat. To je realita. Podle mého názoru to souvisí s jeho vzděláním, kterého se mu dostalo v KGB. Tam ho to naučili. Když s vámi mluví, máte pocit, že vám naslouchá a chápe vás. To, že s vámi souhlasí, zopakuje i několikrát. Dívá se vám přímo do očí a vy máte pocit, že vám naslouchá, že vás chápe. Mnoho lidí o tom bylo přesvědčeno. Tak to je. Mně ale jako liberál a jako přívrženec svobody příliš nikdy nepřipadal. Prostě vzdělání získal v KGB, i když stále dokola opakují, že oni prošli už jiným vzdělávacím systémem.

Výběr takovéhoto člověka za prezidenta byla obrovská chyba Borise Jelcina. Ten sám byl sovětským aparátčíkem, ze kterého se stal demokrat. Byl vybrán do čela demokratického společenství a stal se platným politikem. Dodnes nechápu, proč nakonec za svého nástupce vybral Putina. Měl místo něj určit někoho jiného ze svého okolí. Prostě udělal chybu. Já to můžu přirovnat k chybě, kterou udělá žena, když si ze svých ctitelů vybere toho nejvíc nevýrazného a neprůbojného. Protože si myslí, že ji bude nosit na rukou. A stane se pravý opak.

V éře Vladimíra Putina byli zabiti nebo zemřeli ve vězení jeho hlavní kritici Boris Němcov a Alexej Navalnyj. Ostatní zástupci opozice jsou buď ve vězení nebo v zahraničí. Opoziční hlasy se jenom minimálně objevují na sociálních sítích a internetu. Je možné to změnit? Aby byl v Rusku znovu slyšet hlas liberálních demokratů?

Bohužel ne. Myslím si, že v okolí Putina je hodně lidí, kteří chápou, co se děje na Ukrajině, že jsme začali válku. Tito lidé by mohli přejít na stranu opozice. Nemyslím si, že by se to stalo v současné době a revoluční cestou. Vláda přijímá neuvěřitelné zákony, aby ochránila svoje zájmy. Na druhou stranu revoluce není to, k čemu bych chtěla vyzývat. Dobře víte, co je to ruská vzpoura. Je nesmyslná a nemilosrdná, jak říkal Puškin. Tak to přesně je. Vzpoura ano, ale revoluční přechod, tedy jakési sametové nebo květinové revoluce, u nás možné nejsou.

Vy jste ale v Rusku zůstala a pokračujete v práci.

Pokračuji ve své práci, protože cítím podporu. Nemám pocit, že jsou naši lidé hloupí, že nás nikdo nepodporuje. To není pravda. Přichází k nám lidi i přesto, že nás označili za zahraniční agenty. Já sama jsem „zahraniční agent“, což je směšné. Po rozhovorech, které mám už jenom na sociálních sítích, mě zastavují lidé na ulici a děkují mi. Chtějí, abychom věděli, že nás podporují, že mají stejné názory, i když se s nimi bojí veřejně vystoupit. Všichni totiž vědí, jak dopadli ti, kteří se nebáli veřejně mluvit. A oni nejsou připraveni riskovat.

Bojí se?

Samozřejmě, že se bojí. Mají velkou zkušenost. Například viděli, jak byl Navalnyj ve vězení zlikvidovaný. Byl-li zavražděný přímo tak, že ho nějakým způsobem otrávili, nebo mu jen vytvořili takové podmínky, o kterých lékaři hovoří jako o stavu neumožňujícím přežití. Je to stejné. Tak či tak ho prostě zavraždili. Tím, co udělali, ale dosáhli opačného efektu. V této chvíli je Navalnyj člověkem, který se stane součástí ruské historie jako hrdina. Stane se to. Otázkou je, že nevíme kdy.

Vy sama se nebojíte?

Víte, nepřemýšlím o tom. Strach je věc, kterou v sobě nemůžete kontrolovat. Mě jen tak něco nevyleká. Strach prostě nemám. I když jsem zažila různé excesy. Třeba se moje jméno objevilo na seznamu lidí, které je nutné v Rusku zastřelit. Nakonec se ale nikomu z tohoto seznamu nic nestalo, nikoho nezabili. A co se týká komentářů na sociálních sítích, tak tam je to teď naopak. Dřív tam bylo hodně nesouhlasných a negativních ohlasů. Teď je to naopak. V současnosti tam vidím mnoho podporujících a pozitivních komentářů. A to hodně. Cítím, že nejsem sama.

To znamená, že máte naději na změnu atmosféry v Rusku?

Samozřejmě. Máme naději. Navíc jsme přesvědčeni, že takhle to nemůže pokračovat, že musí přijít změna. Měla jsem takový pocit už před lety. Říkala jsem si tehdy, že změny budou. Nevěděla jsem ale, jestli budou k lepšímu nebo k horšímu. A nakonec byly k horšímu. Teď žádný takový pocit nemám. Není ale možné podporovat zabíjení. Naší vládě se podařilo unikátním způsobem dosáhnout opačného efektu, než měla za cíl. Dříve říkali, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ. Ukrajinci to už ale teď neřeknou. Už s námi nechtějí být jedním národem. Proto si už nemohu dovolit nazvat tuto válku bratrovraždou. Je to strašná věc, když umírá tolik lidí, včetně dětí a žen. Mladí muži umírají v této válce úplně zbytečně. Proto mě kromě pocitu smutku jímá i hrůza. To se nemůže dít.

Co bude s Ruském dál? Jaké má být Rusko, které byste vy chtěla?

Chtěla bych demokratickou zemi, ve které vláda naslouchá lidem, svým voličům. Abychom lidi, kteří k nám přijedou ze zahraničí, vítali jako hosty. Aby se tady cítili dobře a spokojeně.

A to se stane?

Chci tomu věřit, samozřejmě. Budeme se snažit na tom pracovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Raketa SpaceX miliardáře Muska vybuchla při testu ještě na zemi

Raketa s kosmickou lodí Starship ve čtvrtek ráno středoevropského času explodovala při testu na kosmodromu společnosti SpaceX. Ukazují to záběry z místa. Společnost informovala o anomálii, která nastala při testu. Později majitel a zakladatel společnosti Elon Musk uvedl, že pravděpodobně selhala tlaková nádoba na dusík. Nikdo nebyl zraněn a ani obyvatelé v okolí nemají důvod k obavám, informovala média.
11:01Aktualizovánopřed 29 mminutami

V Irsku odhalují historii domovů pro svobodné matky. Zemřely v nich tisíce dětí

Irsko se jen pomalu vyrovnává s děsivým dědictvím, kterým je historie církevních domů pro svobodné matky. V Tuamu na západě země se u takového zaniklého domova chystá exhumace hromadného hrobu. Teprve před třemi roky a díky kampani aktivistů přijal irský parlament zákon, který exhumaci umožní. Experti porovnají nalezenou DNA se vzorky lidí, kteří se domnívají, že jde o příbuzné, a pak těla řádně pohřbí. V Tuamu se našly ostatky dětí od novorozeňat do tří let věku. Podle vyšetřování jich mohlo být téměř osm set. Podobných zařízení ale vedla katolická církev v Irsku ve 20. století ještě sedmnáct. Za sedm desítek let jejich existence se v nich narodilo 57 tisíc dětí. Devět tisíc z nich za nejasných okolností zemřelo.
před 58 mminutami

Trump do dvou týdnů rozhodne, zda se USA zapojí do izraelsko-íránského konfliktu

O případném zapojení Spojených států do izraelsko-íránského konfliktu se rozhodne během následujících dvou týdnů, oznámil podle Reuters ve čtvrtek vpodvečer středoevropského času Bílý dům. Údery obou zemí přitom pokračují. Íránské rakety zasáhly nejméně čtyři místa v Izraeli včetně nemocnice ve městě Beerševa na jihu země. Jeruzalém zasáhl několik jaderných zařízení a vojenské cíle v Íránu. Izraelská armáda odhaduje, že zasáhla až dvě třetiny odpališť íránských balistických raket. Odpoledne vyslal Teherán další rakety na sever židovského státu.
05:47Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump podepsal nařízení prodlužující lhůtu pro prodej TikToku v USA

Prezident USA Donald Trump potřetí od svého návratu do Bílého domu odsunul zákaz provozu aplikace TikTok ve Spojených státech, tentokrát o devadesát dní. Oblíbenou sociální platformu, kterou využívá 170 milionů Američanů a zhruba 7,5 milionu podniků v zemi, musí její čínský vlastník ByteDance podle zákona přijatého Kongresem prodat do amerických rukou, jinak bude muset v USA skončit. Washington se obává, že čínská komunistická vláda může síť zneužít ke špionáži či šíření propagandy. O osudu TikToku teď rozhodne postoj Pekingu, který prodej zatím odmítá.
před 2 hhodinami

„Nic nešlo podle plánu,“ popsal náročnou misi dobrovolník bojující za Ukrajinu

Ukrajinská armáda se už delší dobu potýká s nedostatkem bojeschopných mužů. Ten částečně vyvažuje dvacet tisíc zahraničních dobrovolníků. V ukrajinském Záporoží s nimi natáčel zpravodaj ČT Jan Řápek.
před 3 hhodinami

Představa, že Chameneí by byl zabit, mi nepřijde správná, říká Lipavský

„Írán s námi dlouhé roky hrál hru na kočku a myš, kdy se tvářil, že jaderný program má pro mírové a energetické účely,“ sdělil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (nestr.) v reakci na dění na Blízkém východě ve čtvrtečním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Dodal, že přesvědčení, že šlo o vojenský program, plně sdílí. „Izrael má naši podporu se bránit, má ji i v tom, aby existoval. Íránská rétorika i konkrétní kroky dlouho mířily k tomu, že chtějí stát Izrael zničit – je to jejich mantra,“ vysvětlil šéf tuzemské diplomacie. Vhodnou myšlenkou dle něj je, že íránský lid sám určí, kdo povede zemi, takže případné zabití duchovního vůdce Alí Chameneího mu nepřijde správné.
před 3 hhodinami

Palestinci tvrdí, že bylo Izraelem zabito přes 400 lidí čekajících na potraviny

Izraelská armáda ve čtvrtek v Pásmu Gazy zabila dalších 72 Palestinců, uvedla podle AFP tamní civilní obrana, podle ní mezi nimi bylo i 21 lidí, čekajících na humanitární pomoc. Podle úřadů v Pásmu Gazy, které ovládá teroristické hnutí Hamás, bylo izraelskou střelbou u distribučních center pomoci zabito od konce května přes 400 lidí. Humanitární situace v Pásmu je kritická, více než polovina obyvatel trpí katastrofálním nedostatkem potravin, uvádí mezinárodní organizace Global Network Against Food Crises.
12:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruský ministr prohlásil, že tamní ekonomika je na pokraji recese

Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu prohlásil, že ruská ekonomika je na pokraji recese. O tom, zda do ní skutečně vstoupí, podle něj rozhodne vývoj měnové politiky, informuje agentura Reuters.
před 6 hhodinami
Načítání...