Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
Zasaženým jaderným pracovištěm v Teheránu je Organizace pro obranný vývoj a výzkum. Podle Tel Avivu byla zapojena do programu vývoje jaderných zbraní.
Zpravodajský server The Times of Israel s odkazem na izraelský vojenský zdroj napsal, že Írán na Beerševu brzy ráno vyslal jednu balistickou raketu, která dopadla u bytového komplexu. Podle Reuters íránský útok zničil fasádu nejméně jednoho domu a zanechal po sobě velký kráter. „Máme tu přímý úder u jednoho domu, škody jsou poměrně velké,“ řekl zdravotník Šafir Botner.
České ministerstvo zahraničí v pátek oznámilo, že diplomaté z teheránské ambasády už jsou evakuováni v okolních zemích. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o jejím dočasném uzavření rozhodl ve čtvrtek. V cestovatelském systému Drozd resort eviduje v Íránu jednotky Čechů, jimž doporučuje zemi opustit. Se zájmem o pomoc s repatriací ale velvyslanectví nikdo nekontaktoval.
Britský ministr věří v brzké diplomatické řešení
Britský ministr zahraničí David Lammy kolem půlnoci SELČ po jednání v Bílém domě podle Reuters v komuniké britského velvyslanectví prohlásil, že podle něj v příštích dvou týdnech existuje možnost diplomatického řešení ohledně íránského jaderného programu a uzavření dohody, která by zabránila dalšímu zhoršení situace.
„Je čas ukončit drama na Blízkém východě a vyhnout se regionální eskalaci, která by nikomu neprospěla,“ zdůraznil Lammy, jenž se ve Washingtonu setkal s šéfem americké diplomacie Markem Rubiem a zmocněncem Stevem Witkoffem.
Zapojení USA
Podle dřívějšího vyjádření Bílého domu se během dvou týdnů americký prezident Donald Trump rozhodne, zda se Spojené státy do izraelsko-íránského konfliktu zapojí.
Přímé zapojení USA do úderů proti Íránu by podle bezpečnostního analytika Jakuba Drmoly z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity mohlo zásadně změnit rozložení sil. „Izraelcům by se patrně nejvíc líbilo využití amerického letectva k zničení nejdůležitějších a nejhlouběji zakopaných zařízení, která jsou součástí íránského jaderného programu,“ sdělil. Washington je podle něj jediný, kdo je toho za využití konvenčních zbraní schopen.
Akceschopnost Íránu ostřelovat Izrael se podle Drmoly postupně snižuje, což hodnotí jako strategii Izraele, který kromě jaderného programu cílí také na raketový program, respektive sklady zejména balistických raket. „Zatím to nevypadá, že by se izraelský protiraketový deštník blížil vyčerpání,“ dodal ke stavu druhé strany.
Jednání v Ženevě
V pátek se v Ženevě koná setkání šéfů evropských diplomacií s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Účastní se ho mimo jiné zástupci Německa, Británie a Francie. O schůzku podle íránského tisku požádaly evropské státy.
Podle Vojtěcha Bahenského z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy jde o významné země, které se spolu s EU podílely na dojednání posledního diplomatického řešení íránského jaderného programu v roce 2015. To ale Írán přestal dodržovat poté, co od dohody v roce 2018 odstoupily Spojené státy.
„Vzhledem k tomu, že evropské státy dnes nejsou součástí hlavních jednání ani útoků, jejich role je spíše zprostředkovávací,“ míní Bahenský. Jednání jsou podle něj nicméně koordinována Washingtonem.
Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v pátek naznačil, že za určitých podmínek je možné i další jednání Německa a jeho evropských partnerů s Teheránem. „Moji kolegové ze Spojeného království, Francie a také vysoká představitelka (pro zahraniční věci Kaja Kallasová) vždy říkali, že jsme připraveni jednat,“ řekl Wadephul před ženevskou schůzkou.
„To od Íránu vyžaduje vážnou ochotu vzdát se jakéhokoli obohacování jaderného materiálu, což by mohlo vést k jadernému vyzbrojení. Vyžaduje to také, aby to zahrnovalo i raketový program. Pokud tato vážně míněná ochota existuje, důsledkem z naší strany bude také to, že budeme připraveni k dalším rozhovorům,“ dodal Wadephul.
Arakčí však podle Reuters reagoval, že o íránském programu balistických raket jednat nelze. Ženevské rokování se podle něj zaměří jen na jaderné a regionální otázky. Arakčí má v Ženevě podle agentury AFP vystoupit také v Radě OSN pro lidská práva.
Druhý týden vzdušné války
Vzdušná válka mezi Izraelem a Íránem v pátek vstoupila do druhého týdne, Tel Aviv poprvé udeřil přesně před sedmi dny.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v tento pátek ráno varoval libanonské militantní hnutí Hizalláh, aby se do konfliktu nezapojovalo. Údajně zemi „došla trpělivost s teroristy,“ citoval Kace Times of Israel.
Kolik přesně si vzájemné údery doposud vyžádaly obětí, je obtížné nezávisle ověřit. Nevládní organizace HRANA, která dlouhodobě monitoruje porušování lidských práv v Íránu a která sídlí ve Spojených státech, uvádí nejméně 639 obětí izraelských útoků od 13. června. Jsou mezi nimi íránští vysoce postavení armádní velitelé, jaderní vědci i řada civilistů. Íránská státní média naposledy svou bilanci aktualizovala 15. června, kdy informovala o 224 mrtvých. Izrael tvrdí, že v důsledku íránských útoků v Izraeli zemřelo 24 lidí.
Na možný příliv Íránců se podle zpravodaje ČT v Istanbulu Václava Černohorského připravuje Turecko, které preventivně posílilo ochranu hranic. Úřady ale podle něj dosud žádnou silnou vlnu příchozích nezaznamenaly. Hranice Turecka s Íránem je dlouhá téměř šest set kilometrů, většina z ní je však kvůli horám či vybudované zdi těžce překonatelná.
