David Lammy

Britský kabinet chce zpřísnit zákony o protestech, omezení by se měla týkat hlavně opakovaných demonstrací. To, co labouristická vláda považuje za nutnost k zajištění pocitu bezpečí veřejnosti a menšin, ale mnozí kritizují jako omezování svobody projevu.

Velká Británie, Kanada, Austrálie a Portugalsko v neděli formálně uznaly Stát Palestina. Teroristické hnutí Hamás v něm nesmí hrát žádnou roli, zdůraznily vlády těchto zemí. Podle stanice BBC jde o zásadní obrat v britské zahraniční politice. Avízo kroku vyvolalo už dříve ostrou kritiku Jeruzaléma. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu jej označuje za odměňování teroru. Tato slova v neděli zopakoval. Česko nyní uznat palestinský stát neplánuje.

Agentura Reuters s odkazem na palestinské zdravotníky uvádí, že izraelský útok na nemocnici na jihu Pásma Gazy zabil nejméně dvacet lidí, včetně pěti palestinských novinářů, z nichž jeden pracoval pro Reuters a další spolupracoval s AFP. The Times of Israel a al-Džazíra píší, že Izrael na nemocnici použil takzvaný „double tap“, tedy dvojí úder: podruhé vyslal na místo útočné prostředky, když na místě zasahovali zdravotníci. Armáda židovského státu dle médií potvrdila, že v místě útočila, necílila prý ale na novináře a incident prošetří.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu jsou „nezbytné“ v jakékoli mírové dohodě, která má ukončit ruskou válku na Ukrajině, sdělila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vládcem Vladimirem Putinem řada evropských lídrů v sobotu vyjádřila pokračující podporu Ukrajině. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) prohlásil, že je třeba spustit standardizaci vztahů Evropské unie a Ruska.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že prezident USA Donald Trump se snaží ruskou válku na Ukrajině zastavit. Problémem je dle Lipavského ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. USA a spojenci hledají cesty k míru, řekl k setkání premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) nešel od schůzky očekávat konec konfliktu.

Cestu k míru na Ukrajině nelze určit bez Ukrajiny, uvedli ve společném prohlášení lídři Británie, Finska, Francie, Itálie, Německa a Polska a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Nutným předpokladem pro jednání je podle nich příměří. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Kyjev si prohlášení evropských lídrů cení a plně ho podporuje.

Více než stovka humanitárních a lidskoprávních organizací z celého světa ve středu vyzvala vlády, aby začaly ihned jednat a prosadily opatření vedoucí ke konci blokády Pásma Gazy a obnovení systému distribuce humanitární pomoci pod vedením OSN. Organizace upozorňují, že lidé v pásmu strádají hladem a trpí podvýživou, zatímco na hranicích pásma jsou připraveny tuny pomoci, ke které ovšem humanitární pracovníci kvůli izraelským restrikcím nemají přístup a nemohou ji distribuovat. Izrael výzvu odsoudil, podle tamní diplomacie „slouží propagandě Hamásu“.

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.

Nejméně devět lidí bylo zabito a dalších 54 zraněno při útoku ruského bezpilotního letounu na město Marhanec v Dněpropetrovské oblasti. Oznámil to ve středu ráno šéf tamní oblastní správy Serhij Lysak, který bilanci zraněných podle listu Ukrajinska pravda během dne zpřesňoval. Úder, jenž byl součástí rozsáhlé vlny útoků na značnou část území Ukrajiny, zasáhl autobus, který vezl lidi do práce.

Kyjev je oddaný mírovému úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedl po jednáních v Londýně šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Schůzka se původně měla odehrát na úrovni ministrů zahraničí Spojených států, Británie, Francie, Německa a Ukrajiny, ale po ohlášené absenci šéfa americké diplomacie Marca Rubia jednali činitelé na nižší úrovni. Ukrajinu zastupovali ministři zahraničí a obrany Andrij Sybiha a Rustem Umerov.

V Paříži se ve čtvrtek sešli vrcholní francouzští a američtí představitelé, aby jednali o možnostech ukončení ruské války na Ukrajině. Do města také dorazila předem neohlášená ukrajinská delegace. Přítomni byli rovněž britští a němečtí bezpečnostní poradci a činitelé. Elysejský palác večer uvedl, že rozhovory byly pozitivní a konstruktivní.

Izraelský vzdušný úder v noci na neděli zasáhl nemocnici al-Ahlí a zničil oddělení příjmu a pohotovosti, uvedla podle agentur civilní obrana v Pásmu Gazy, ovládaná teroristickým hnutím Hamás. V průběhu evakuace zemřela jedna pacientka, které lékaři nedokázali zajistit potřebnou péči, píše agentura AP. Úder potvrdila izraelská armáda, podle které byl areál používán Hamásem k plánování a provádění teroristických útoků.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek po jednání ministrů zahraničí států NATO prohlásil, že ruský vládce Vladimir Putin bude muset velmi brzy říci, zda to s mírem na Ukrajině myslí vážně. Pokud ne, USA odpoví, zdůraznil Rubio. Podle generálního tajemníka NATO Marka Rutteho je nyní „míč na ruské straně hřiště“. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) řekl, že k ruskému jednání o příměří je maximálně skeptický.

Ke vstupu Ukrajiny do NATO nedojde, řekl podle agentury Reuters americký prezident Donald Trump při jednání s britským premiérem Keirem Starmerem. Šéf Bílého domu ale zároveň informoval, že cesta k mírové dohodě pokročila. Starmer dodal, že je nutné zajistit, aby nebyla porušena. Zdůraznil, že dohoda nemůže odměnit agresora. Trump také prohlásil, že nevěří, že by ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy nazval diktátorem. Učinil tak přitom v minulém týdnu.

Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.

Po schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem je jasné, že šéf Bílého domu myslí naprosto vážně svůj plán „vyčistit“ Pásmo Gazy, napsal ve středu zpravodajský web BBC. Další světová média mluví o dalším kroku v prezidentových plánech na expanzi USA. Blízkovýchodní i evropské státy Trumpův plán v Pásmu Gazy odmítly.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Rusko podle Ukrajiny stále častěji ve válce nasazuje chemické zbraně. Tyto látky mají být používány převážně pomocí dronů s cílem vyhnat jednotky z jejich pozic a oslabit obranu. Kyjev přitom uvádí, že se potýká s vážnými problémy při identifikaci těchto chemických látek kvůli nedostatku moderních detektorů. Podle Ukrajiny byla u nejméně dvou vojáků potvrzena smrt na otravu plynem.

Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho britský protějšek David Lammy při společné návštěvě Kyjeva potvrdili závazek pokračovat v podpoře Ukrajiny. Británie poskytne Ruskem napadené zemi dalších 600 milionů liber (17,8 miliardy korun). USA oznámily nový balík pomoci ve výši přes 700 milionů dolarů (15,9 miliard korun). Směřovat bude zejména do energetiky a humanitární oblasti. Podle agentury Reuters se bude ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj snažit Blinkena přesvědčit k povolení využívat americké střely k útokům v týlu ruského území.