Kyjev je oddaný mírovému úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa, uvedl po jednáních v Londýně šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak. Schůzka se původně měla odehrát na úrovni ministrů zahraničí Spojených států, Británie, Francie, Německa a Ukrajiny, ale po ohlášené absenci šéfa americké diplomacie Marca Rubia jednali činitelé na nižší úrovni. Ukrajinu zastupovali ministři zahraničí a obrany Andrij Sybiha a Rustem Umerov.
Prvním krokem k zahájení mírových jednání musí být úplné a bezpodmínečné příměří, řekla podle Jermaka v Londýně ukrajinská delegace americkému vyslanci pro Ukrajinu Keithu Kelloggovi. Jermak ve svém vyjádření dodal, že Kyjev bude při jednáních hájit principy, které jsou základem suverenity a územní celistvosti jeho vlasti.
„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v dialogu a udržovat pravidelné kontakty,“ uvedl na síti X Jermak ke schůzce s Kelloggem. Ke svému výroku ohledně nutnosti příměří dodal, že Ukrajinci vyjádřili naději, že se to shoduje s vizí šéfa Bílého domu. Kellogg jednání s ukrajinskou delegací na síti X označil za pozitivní.
Jermak už dříve na Telegramu napsal, že ukrajinská delegace také jednala s poradci lídrů Británie, Francie a Německa. „Hovořili jsme o našem konzistentním postoji ohledně příměří a také o bezpečnostních zárukách. Z mé strany věřím, že schůzka byla velmi produktivní a úspěšná,“ řekl ukrajinský ministr obrany Umerov.
„Ukrajina chce konec války více než kdokoliv jiný na světě. Jsme odhodláni spolupracovat na dosažení tohoto cíle,“ zdůraznil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
Zelenskyj: Strany vyjádřily své názory
„Strany vyjádřily své názory a s respektem přijaly stanoviska druhé strany. Je důležité, že každá strana nebyla jen účastníkem, ale smysluplně přispěla. Americká strana se podělila o svou vizi. Ukrajina a další Evropané představili své příspěvky. A my doufáme, že právě taková společná práce povede k trvalému míru,“ napsal na síti X prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj.
Reuters s odvoláním na svůj zdroj píše, že jednání na nižší úroveň bylo přesunuto poté, co Ukrajina v úterý vypracovala dokument pro Evropany, ve kterém Kyjev odmítl diskuze o územních otázkách, dokud nebude platit úplné a bezpodmínečné příměří. „Rusko nadále odmítá bezpodmínečné příměří, zdržuje proces a snaží se zmanipulovat jednání,“ uvedl Jermak na Telegramu.
„Setkání se tady v Londýně nakonec neúčastnil ani původní hostitel, britský ministr zahraničí David Lamy,“ řekl zahraniční zpravodaj ČT Lukáš Dolanský. Britský šéf diplomacie přesto prohlásil, že kdyby se jednání významně posunula, je připraven do debat ihned vstoupit, dodal zpravodaj.
Americký návrh příměří
Jádrem středečních jednání v Londýně byl pokus zjistit, co může Kyjev akceptovat poté, co Američané minulý týden předložili návrh na podobném zasedání v Paříži, napsala agentura Reuters. Tři diplomaté podle ní uvedli, že návrh podle všeho požaduje od Ukrajiny více ústupků než od Ruska.
Podle zdrojů Reuters návrh zahrnuje uznání ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym, zrušení sankcí uvalených Washingtonem na Rusko a vyloučení ukrajinského členství v NATO, což se ukázalo jako nepřijatelné pro Kyjev i další evropské země. Také další média popisují návrh Američanů podobně. Deník The Washington Post zmiňuje kromě amerického uznání ruské anexe Krymu také zmrazení současné frontové linie.
Zelenskyj však v úterý večer uvedl, že Kyjev ruskou svrchovanost nad Krymem právně uznat nehodlá. Rubio pak oznámil, že do Londýna nepřijede a že se rozhovorů v Londýně místo něj zúčastní Kellogg. Očekávalo se, že na středeční londýnské schůzce bude mít prostor Kyjev pro svou reakci, která bude rozhodující k tomu, jestli bude návrh oficiálně představen Moskvě.
„Byli pozváni jen někteří z koalice ochotných – Velká Británie, Francie, Německo a Spojené státy – to jsou země, které zřejmě pragmaticky už přistupují na americký návrh,“ upozornil bývalý ministr zahraničích věcí Cyril Svoboda.
Okupace Krymu
„Ukrajina právně okupaci Krymu neuzná. Je to naše území, území ukrajinského národa,“ prohlásil Zelenskyj. Ve středu večer k příspěvku na síti X připojil snímek takzvané Krymské deklarace z roku 2018, za kterou stojí někdejší americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Deklarace potvrzuje neuznání anexe Krymu, kterou Rusko provedlo v roce 2014.
Na slova Zelenského o tom, že Kyjev okupaci Krymu neuzná, reagoval americký prezident Donald Trump. „Toto prohlášení velmi škodí mírovým jednáním s Ruskem,“ napsal šéf Bílého domu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že Krym byl ztracen již před lety „a není ani předmětem diskuse“.
„Znovu potvrzujeme principiální postoj na nynější setkání ukrajinské delegace s partnery v Londýně: Ukrajina je připravena vyjednávat, ale ne kapitulovat,“ napsala místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková a ujistila, že Kyjev nepřistoupí na žádnou dohodu, která by Rusku umožnila přeskupit síly a poté znovu a ještě silněji zaútočit.
Za nezbytný první krok označila úplné příměří. „Naši lidé nepřijmou zmrazený konflikt maskovaný jako mír. Nikdy neuznáme okupaci Krymu. A pokud nezískáme členství v NATO, bude Ukrajina vyžadovat závazné bezpečnostní záruky, a to dostatečně silné, aby odradily příští agresi v budoucnu, a dostatečně jasné, aby zajistily trvalý mír,“ vysvětlila.
„My na Ukrajině trváme na okamžitém, úplném a bezpodmínečném příměří,“ napsal Zelenskyj, který připomněl, že tento „naprosto správný návrh“ předložily USA již 11. března.
Ukrajina umí říct „ne“
Ukrajina je ještě stále schopna říct „ne“ Spojeným státům, okomentoval odvolání Rubiovy cesty do Londýna server BBC News. Podotkl, že po dramatické roztržce v Oválné pracovně Bílého domu a následné krizi v americko-ukrajinských vztazích mohl vzniknout dojem, že si Kyjev odnesl ponaučení, že se nevyplatí klást odpor Washingtonu a že se bude za každou cenu vyhýbat konfrontaci.
Nicméně „Trumpův plán“ na ukončení války podle portálu spíše připomíná referát o ruských cílech invaze než přehled vzájemných ústupků, a tak reakce Kyjeva vůbec neudivuje. A to tím spíše, že není zaručeno, že Moskva bude s plánem souhlasit a že ruský vládce Vladimir Putin zase nevyrukuje s novými požadavky, dodala BBC.
Americký viceprezident JD Vance podle BBC ve středu během své návštěvy Indie prohlásil, že jeho země od jednání „odejde“, pokud se Ukrajina a Rusko nedohodnou. Podle Vance se obě země budou muset vzdát některých území, která nyní ovládají.
„Myslím, že současné linie, někde blízko nich, je místo, kde se nakonec vytyčí nové linie konfliktu,“ dodal Vance podle agentury Bloomberg. USA se tento týden soustředí na rozhovory v Moskvě, kde se zvláštní vyslanec Steve Witkoff již počtvrté setká s Putinem.
Americký prezident 21. dubna řekl, že existuje „velmi dobrá“ šance na dosažení dohody, a označil nedávné rozhovory za produktivní. Washington již dříve naznačil, že pokud nedojde k významnému pokroku, může v nadcházejících dnech ukončit své zprostředkovatelské úsilí.
„V konečném důsledku to musí být na Ukrajině, aby rozhodla o své budoucnosti. My nikdy Ukrajinu neopustíme,“ reagoval podle agentury AFP mluvčí britského premiéra Keira Starmera.
Vývoj jednání
V sobotu vyhlásil Putin jednodenní velikonoční „příměří“, které ale bylo podle Zelenského ze strany Moskvy porušeno asi 3000krát. Kyjev navrhl samostatné třicetidenní příměří zaměřené na zastavení útoků dronů a raket dlouhého doletu na civilní infrastrukturu, napsal server KI s odkazem na Zelenského příspěvek na Telegramu. Putin uvedl, že Kreml se musí tímto návrhem „zabývat“.
Americký prezident Trump před svým zvolením prohlašoval, že pokud se dostane do Bílého domu, rusko-ukrajinskou válku rychle ukončí. V této rétorice pokračoval i po své lednové inauguraci. Přímo s Putinem si volal 12. února, následně i se Zelenským. Ten pak prohlásil, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva.
Ve druhé polovině února se uskutečnila první americko-ruská jednání. Bílý dům tehdy uvedl, že ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení ruské války na Ukrajině.
Očekávání vzbuzoval další telefonát mezi Trumpem a Putinem z 18. března. Podle prohlášení Bílého domu a Kremlu se prezidenti shodli na pozastavení útoků na energetické objekty na třicet dnů. Ukrajinský prezident vzkázal, že Kyjev podporuje americký návrh energetického klidu zbraní. Moskva i Kyjev se však poté obviňovaly z pokračování úderů.
Několik dnů poté USA oznámily uzavření dvou dohod s Ukrajinou a Ruskem o zastavení bojů v Černém moři a ukončení úderů na energetická zařízení. Zatímco podle Ukrajiny začalo příměří platit okamžitě, Kreml napřed požadoval zrušení sankcí. Dva dny obě země podle Kyjeva na energetiku neútočily, ale následně Ukrajina obvinila Rusko, že v Chersonu zasáhlo energetickou infrastrukturu.
Dohoda o nerostech a otázka americké vojenské pomoci Ukrajině
Během února Trumpova administrativa usilovala také o uzavření dohody o těžbě vzácných nerostů na Ukrajině. Její podobu se podařilo dojednat a na začátku března se konala schůzka v Bílém domě, kde měli Trump a Zelenskyj stvrdit ekonomickou spolupráci. Schůzka ovšem vyústila v nevídanou slovní roztržku před kamerami v Oválné pracovně, po níž se dvě strany rozešly bez dojednání jakýchkoli výsledků.
Trump zkritizoval Zelenského, že mu není dostatečně vděčný a není „připravený na mír“. Evropští lídři posléze vyjadřovali podporu Zelenskému a vyjadřovali kritiku jednání Trumpa a členů jeho okolí. O několik dní později americká média s odvoláním na zdroje z americké administrativy napsala, že Trump nařídil přerušit americkou vojenskou pomoc Ukrajině, včetně sdílení zpravodajských informací.
Z rozhovorů mezi Spojenými státy a Ukrajinou konaných 11. března v saúdskoarabské Džiddě vyplynulo, že Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na zahájení okamžitého třicetidenního příměří, zatímco USA ihned obnoví vojenskou pomoc Kyjevu.
V druhé polovině dubna Ukrajina a Spojené státy podepsaly memorandum o záměru uzavřít dohodu o ukrajinských vzácných kovech, uvedla na sociální síti X ukrajinská ministryně hospodářství Julia Svyrydenková. Poznamenala, že ještě zbývá hodně práce, ale současné tempo a značný pokrok dávají důvod očekávat, že „dokument bude pro obě země velmi přínosný“.
Memorandum je podle ní krokem na cestě k dohodě o ekonomickém partnerství a vzniku investičního fondu pro rekonstrukci Ukrajiny. Za velmi důležité Svyrydenková označila to, že memorandum vyjadřuje „přání amerického lidu investovat společně s ukrajinským lidem do svobodné, suverénní a bezpečné Ukrajiny“.
