Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, řekl po americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu americký ministr zahraničí Marco Rubio. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu. Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se do vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války. Ukrajinští zástupci pozváni nebyli.
„První krok na dlouhé a složité cestě,“ popsal úterní jednání Rubio, podle kterého musí dojít k ústupkům ze strany všech zúčastněných, aby mohl být ukončen jakýkoliv konflikt. „Evropská unie bude muset v určitou chvíli být u jednacího stolu, protože i oni uvalili sankce (na Rusko),“ dodal ministr.
„Musí to být trvalý konec války, ne nějaký dočasný konec, jakého jsme byli svědky v minulosti,“ uvedl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. „Realitou je, že předmětem debaty bude území a také bezpečnostní záruky.“
Výsledkem úterního jednání je podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova shoda ve třech bodech. Za prvé co nejdříve jmenovat velvyslance a zrušit „překážky vůči diplomatickým misím“, a to včetně omezení bankovních převodů pro velvyslanectví. Druhým bodem je podle Lavrova zahájení procesu urovnání situace na Ukrajině – USA a Rusko podle Lavrova za tímto účelem jmenují zvláštní zmocněnce. Za třetí podle Lavrova existuje shoda ohledně vytvoření podmínek pro obnovení rusko-americké spolupráce v plném rozsahu a pro její rozšíření v různých oblastech.
Ruská delegace podle Lavrova „vysvětlila“ Američanům, že rozšiřování NATO přímo ohrožuje Rusko. Vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko podle Lavrova pokládalo za nepřijatelné.
Rubio po jednání informoval klíčové evropské spojence o tom, jak jednání s Lavrovem o Ukrajině vypadalo, uvedlo bez podrobností francouzské ministerstvo zahraničí. Podle televize France 24 hovořil Rubio se svým britským protějškem ministrem zahraničí Davidem Lammym, francouzským ministrem zahraničí Jeanem-Noëlem Barrotem, šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou, italským ministrem zahraničí Antoniem Tajanim a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
Vytvoření vyjednávacích týmů
Rubio a Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení rusko-ukrajinské války, sdělil podle Reuters mluvčí americké diplomacie.
„Myslím, že je předčasné mluvit o kompromisech. Lze říci, že obě strany spolu začaly komunikovat, začaly si naslouchat. Začal dialog,“ uvedl Kirill Dmitrijev, výkonný ředitel Ruského fondu přímých investic (RDIF). Podle Dmitrijeva se k sobě obě delegace chovaly s respektem, jako rovný s rovným. Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova, který jednání zhodnotil jako „obstojné“, se Američané s Rusy dohodli, že budou brát v úvahu zájmy druhé strany.
Ruská a americká delegace si vyložily své postoje k urovnání rusko-ukrajinské války, kterou Rusko v plnohodnotné podobě rozpoutalo před třemi lety svým útokem na sousední zemi, a dohodly se, že ohledně tohoto tématu navážou kontakt „ve vhodný čas“ samostatné týmy vyjednávačů.
„Američané musí jmenovat své zástupce, my jmenujeme své a pak pravděpodobně přijde práce,“ sdělil Ušakov podle ruské státní agentury TASS. Kdy se tak stane, podle něj zatím není jasné a rozhodne o tom Putin. „Sám prezident rozhodne, až dostaneme jména amerických účastníků,“ dodal.
Termín setkání Putina s Trumpem není jasný
Podle Ušakova se diskutovalo také o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Termín schůzky ale nebyl stanoven. „Těžko říct,“ odpověděl Ušakov na dotaz, kdy by se schůzka mohla konat. „Delegace obou zemí musí úzce spolupracovat. Jsme na to připraveni, ale je ještě příliš brzy hovořit o konkrétním období, konkrétních datech.“
Podle TASS zpochybnil dřívější informace agentury Bloomberg, že by se šéf Bílého domu mohl přímo sejít se šéfem Kremlu už příští týden. „Je to nepravděpodobné,“ řekl. Bloomberg minulý týden informoval o chystané schůzce mezi Rusy a Američany tento týden v Rijádu, zmiňoval přitom, že prezidenti by se mohli sejít ke konci měsíce.
Schůzky v paláci Diríja se účastnil také saúdský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán. Jednání v Rijádu jsou dalším krokem administrativy prezidenta Trumpa ke změně politiky Spojených států, která se dosud snažila Rusko izolovat, připomínaly agentury.
„Skutečná normalizace s Washingtonem,“ citovala stanice al-Arabíja zástupce ruské delegace, který tak popsal prioritu Moskvy.
Ekonomické otázky
„Dobré americko-ruské vztahy jsou velmi důležité pro celý svět. Pouze společně se mohou Rusko a USA zaměřit na množství světových problémů, vyřešit globální konflikty a nabídnout řešení,“ citovala agentura AP Kirilla Dmitrijeva, výkonného ředitele Ruského fondu přímých investic (RDIF). Jeho tým se podle AP může zúčastnit části jednání zaměřené na ekonomické otázky. Dmitrijev tvrdí, že americké společnosti přišly kvůli odchodu z Ruska o tři sta miliard dolarů (téměř 8,2 bilionu korun), uvedla agentura Reuters.
„Rusko chce tlačit na to, aby USA omezily ohraničení obou ekonomik. Rusko si přeje, aby byly z nějaké části zrušeny americké sankce, které tamní ekonomickou situaci dusí,“ sdělil zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek.
Deník The Guardian připomíná, že Dmitrijev, který studoval v USA a býval investičním bankéřem u Goldman Sachs, hrál klíčovou roli při navazování kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem za Trumpova prvního funkčního období.
Schůzky se za ruskou stranu účastní ministr zahraničí Lavrov a zahraničněpolitický poradce Kremlu Jurij Ušakov. Spojené státy zastupují ministr Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Fotografie pořízená před začátkem rozhovorů je zachycuje sedící po stranách velkého mahagonového stolu společně se saúdským ministrem zahraničí Fajsalem bin Farhánem a saúdským bezpečnostním poradcem Musáadem bin Muhammad Ajbánem v čele stolu.
„Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla,“ řekl v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Ukrajina považuje jakékoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná. Nemůžeme uznat jakékoliv dohody o nás bez nás,“ citoval prezidenta napadené země Reuters.
Analytik Vlastislav Bříza se domnívá, že součástí dalších rozhovorů již Ukrajina bude. USA mají údajně po schůzce v Rijádu v plánu bilaterální jednání s napadenou zemí a poté se mají uskutečnit společné rozhovory i s Ruskem. Moskva podle Rožánka s touto variantou počítá. „Nyní se v Rijádu mezi americkou a ruskou stranou dojednávají podmínky, (mluvčí Kremlu Dmitrij) Peskov mluví o tom, že je předčasné mluvit o konkrétním datu, kdy by se Trump s Putinem setkal, ale je to součástí rozhovorů. V Rusku se píše o tom, že by Ukrajina měla v dalších kolech jednání být účastna,“ přiblížil zpravodaj s tím, že o Evropě zatím ruská strana vůbec nemluví.
Čína uvedla, že jednání o ukončení rusko-ukrajinské války by se měly účastnit všechny zainteresované strany. Peking vidí příležitost k jednání s Evropskou unií, jejichž „vzájemné zdravé a stabilní vztahy jsou nyní potřeba více než kdy jindy“. Spolupráce by přinesla větší jistotu a stabilitu v neklidném světě, kde by Čína působila jako konstruktivní síla, citovala mluvčího čínského ministerstva Kuo Ťia-kchun Reuters.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v úterý zároveň uvedl, že „vstup Ukrajiny do Evropské unie je suverénním právem Kyjeva, ale odlišný postoj Moskva zastává k otázkám týkajícím se vojenských aliancí“. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová poté dodala, že „členství Ukrajiny v NATO je pro Rusko nepřijatelné a prosté odmítnutí její nynější žádosti o vstup nestačí“. Dodala, že Severoatlantická aliance by měla upustit od svého prohlášení z bukurešťského summitu v roce 2008, kdy byl Kyjevu přislíben budoucí vstup do Aliance.
Trump nerozporuje evropské mírové jednotky
Šéf Bílého domu v úterý večer prohlásil, že by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance. „Pokud to (Evropané) chtějí udělat, bylo by to skvělé,“ uvedl k případné evropské mírové misi na Ukrajině. „Nemuseli bychom tam nikoho posílat, protože jsme velmi daleko,“ dodal.
V Evropě však ohledně možné mírové mise jednota nepanuje. Své vojáky na ni by byly ochotny poslat Francie, Británie nebo Švédsko, například Polsko svoji účast na odmítá.
Na otázku týkající se úterních rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli v Rijádu Trump odpověděl, že „jednání byla velmi dobrá“ a že má „mnohem větší důvěru“, že se podaří dosáhnout mírové dohody. Tvrdí, že „Rusko chce něco udělat, chce zastavit divoké barbarství“. Města na Ukrajině přirovnal k těm v Pásmu Gazy.
Trump dal najevo, že je „velmi zklamaný“ kvůli výhradám Ukrajiny, že nedostala pozvánku na jednání v Rijádu. Tvrdí, že Ukrajinci mají místo u vyjednávacího stolu „už tři roky a ještě dlouho předtím“. Tvrdí také, že i nepříliš dobrý vyjednavač konflikt mohl vyřešit už před lety, aniž by ztratil území nebo lidské životy.
Cesta k uzavření dohody bude obtížná, míní Soukup
Podle redaktora Českého rozhlasu jsou úterní jednání pouze „oťukáváním“. Domnívá se, že Spojené státy i Rusko budou chtít, aby „něco zaznělo, aby se to dalo vykládat jako diplomatický úspěch“. „Cesta k uzavření dohody ale bude ještě nesmírně obtížná. Obě dvě strany se budou chlubit alespoň tím, že vůbec něco začalo,“ dodal Soukup.
Analytik Bříza uvedl, že cílem schůzky je také zjišťování pozic obou stran, primárně té ruské. „Ruská federace bezesporu přijela na tento mítink s tím, že předloží své podmínky, které de facto budou znamenat kapitulaci,“ poznamenal Bříza. Zmínil také to, že Rusko schůzkou v Rijádu zároveň vyslalo signál domácímu publiku, že jsou nastartovány rusko-americké vztahy a Amerika začala brát Rusko vážně, což Rusko využije „i z hlediska propagandy“.
„Podle dokumentů, které unikly, ať už agentuře Bloomberg, nebo plán, který zveřejnil ukrajinský server Strana UA, to vypadá, že americký plán v hrubých obrysech je zastavit okamžitě boje podél linie příměří, nějakým způsobem linii zafixovat, stáhnout jak ruské, tak ukrajinské jednotky dále do týlu s tím, že by měly přijít mírové jednotky ze zahraničí, ať už z Evropy, nebo Číny a Brazílie, které by měly být zárukou toho, že se konflikt znovu nerozhoří,“ popsal Soukup.
