Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.
Mluvit teď o vyslání vojáků na Ukrajinu je velmi nevhodné, míní Scholz
8 minut
Události: Schůzka lídrů v Paříži
Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron poté, co vyšlo najevo, že administrativa USA chce jednat o příměří přímo s Ruskem bez Evropanů.
Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota se jedná o pracovní schůzi a neměla by se „přehnaně dramatizovat“. Evropská komise doplnila, že neformální diskuse budou později pokračovat v dalších formátech s cílem spojit všechny partnery, kteří mají zájem o mír a bezpečnost v Evropě. „Lze předpokládat, že se dalších podobných schůzek bude účastnit i Česká republika,“ informoval zpravodaj ČT Jan Šmíd.
Účastníci pondělního jednání se podle polského premiéra Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Připustil, že transatlantické vztahy se ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je podle něj důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, píše agentura Reuters.
„Bohužel, Rusko ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila po schůzce dánská premiérka Mette Frederiksenová. I podle ní musí všechny evropské země posílit podporu Ukrajině a zároveň zvýšit výdaje na svou obranu.
Nejmenovaný představitel Evropské unie agentuře Reuters řekl, že se lídři evropských zemí shodli na tom, že by bylo nebezpečné zahájit příměří bez mírové dohody. „Jsme připraveni poskytnout bezpečnostní záruky (Ukrajině) způsobem, který zváží každá strana, v závislosti na úrovni americké podpory,“ přiblížil představitel bod, na kterém se účastníci shodli.
Scholz je zdrženlivý
Diskuse o vyslání vojáků z evropských zemí na Ukrajinu je v této fázi „naprosto předčasná a není na ni vhodná doba“, řekl po jednání Scholz podle agentury AFP s tím, že tato debata ho „trochu dráždí“. Podobný postoj podle agentur vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.
Německé ministerstvo obrany na vládní tiskové konferenci sdělilo, že pokud bude dohodnut rámec pro mírovou vojenskou misi, nezůstane Berlín stranou. O případných počtech vojáků, které by Německo mohlo na Ukrajinu vyslat, mluvčí odmítl hovořit, neboť je podle něj na takové debaty příliš brzy.
Scholz se podle agentury Reuters též vyslovil pro to, aby Evropa a Spojené státy v otázce Ukrajiny postupovaly jednotně. „Nesmí dojít k rozdělení bezpečnosti a odpovědnosti mezi Evropou a USA,“ citoval Reuters ze Scholzova prohlášení po summitu v Paříži. „Jinými slovy, NATO je založeno na tom, že vždy jednáme společně a sdílíme rizika, čímž zajišťujeme naši bezpečnost. To nesmí být zpochybňováno,“ dodal.
Kancléř také uvedl, že Ukrajinu je nadále zapotřebí podporovat, přičemž možné je to podle něj pouze za předpokladu, že na to bude dostatek financí. Vyslovil se proto v této souvislosti pro uvolnění rozpočtových pravidel tak, aby bylo možné vojenské výdaje zvyšovat.
Starmer: Jsem připraven vyslat britské síly
Britský premiér Keir Starmer v předvečer schůze, která začala v 16:30, uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské mírové síly, pokud to bude nutné. Napsal to v článku pro The Telegraph. Mimo jiné v něm zdůraznil, že rozhodnutí nevzal na lehkou váhu. Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle něj znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti evropského kontinentu.
Po jednání v Paříži upřesnil, že při vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu musí nadále platit bezpečnostní závazek ze strany USA. Dodal, že je příliš brzy na oznamování počtu vojáků, které by byl ochoten poslat. „Jsem připraven zvážit nasazení britských sil v případě uzavření mírové dohody, ale podmínkou jsou americké zálohy. Bezpečnostní záruka ze strany USA je jediný způsob, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku,“ řekl Starmer agentuře Reuters.
10 minut
Zpravodaj ČT Jan Šmíd k jednání evropských lídrů o Ukrajině a bezpečnosti
Podobně se vyjádřilo i Švédsko. Severská země žádá uzavření spravedlivého a trvalého míru, jenž bude respektovat mezinárodní právo i Ukrajinu samotnou. „Takový mír by zároveň měl zabránit, aby se Rusko stáhlo, vybudovalo novou armádu a za několik let zaútočilo na Ukrajinu nebo jinou zemi,“ řekla podle webu Aftonbladet švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová.
Polský premiér Donald Tusk naopak zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. „Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud – organizačně, humanitárně, finančně i vojensky,“ konstatoval Tusk před odletem do Paříže. Podle Španělska jsou úvahy o nasazení vojáků na Ukrajině zatím předčasné, protože „v tuto chvíli zde není mír“, vysvětlil ministr zahraničí José Manuel Albares.
„Schůze je neformální, slouží tedy ke koordinaci postojů jednotlivých zemí. Je to odpověď na víkendový vývoj, i když podle některých odborníků počítal prezident Macron se scénářem, který je pro Evropu nepřijatelný, už před Mnichovskou bezpečnostní konferencí,“ upozornil zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.
Reakce na Kelloggovo prohlášení
Macron svolal schůzi nedlouho poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval Evropu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlášením, že nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení ruské války na Ukrajině. Kyjev se dle jeho slov bude vyjednávání účastnit, Evropa bude konzultována.
Ještě v pondělí se s Kelloggem setká v Bruselu šéfka EK Ursula von der Leyenová, Trumpa navštíví ve Washingtonu příští týden britský premiér Starmer. „Zeptal se, jestli může přijet – já jsem prostě jeho žádost přijal,“ potvrdil šéf Bílého domu.
Média v sobotu informovala o dotazníku, ve kterém se Američané evropských zemí ptají, čím ony mohou přispět z hlediska bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. V neděli agentura Reuters dodala, že z úplného textu vyplývá, že se USA také ptají, co by Evropa potřebovala od Washingtonu.
Diplomatická demarše se skládá ze šesti bodů a otázek, přičemž se mimo jiné ptá, které země by mohly přispět k bezpečnostním zárukám, které státy by byly ochotny vyslat na Ukrajinu své vojáky v rámci mírového urovnání a jak velká by mohla být velikost sil vedených Evropou. „Společná evropská odpověď bude daleko hodnotnější a silnější než samostatné odpovědi jednotlivých států,“ míní ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Neformální diskuse nikam nevedou, tvrdí Fiala
Podle českého prezidenta Petra Pavla musí Evropa vyvinout veškeré úsilí, aby se zapojila do vyjednávání. Požadavky Spojených států, aby „u stolu nebyl příliš velký počet lidí, protože pak bude dohoda velmi složitá“ vnímá, ale je podle něj i v zájmu USA, aby zájmy Evropy byly přítomny. „Máme-li převzít větší odpovědnost, musíme být u toho,“ odkázal na požadavek Spojených států, aby Evropa zvýšila své zapojení.
Premiér Petr Fiala (ODS) zastává názor, že schůze v Paříži nic neřeší. „Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude,“ citovala premiéra tisková mluvčí vládního kabinetu Lucie Ješátková. Podle Fialy je třeba začít konat, zmiňuje mimo jiné investování do obrany a bezpečnosti.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš českou neúčast v Paříži kritizuje, vidí to jako důsledek vládní servility. „Vsadili na politiku podlézání a klanění se a za všemi běhali v předklonu. Proto je nikdo nebere vážně, proto se dnes v Paříži jedná bez České republiky,“ napsal na síti X. „Jsou prostě jen do počtu,“ dodal.
Na kritiku reagoval ministr Lipavský, podle něj evropská bezpečnost nestojí na jedné neformální schůzce a ohradil se, že v nedávné době jednal se zástupci Polska, Dánska či Nizozemska. „Zajímavé ale je, že když Babiš říká, že mír zajistí Trump, nevadí mu, že s Evropou u stolu vůbec nepočítá. Jakmile ale nejsme na jedné schůzce, hned ho to rozladí. Tak ať si vybere: chceme být aktivní hráč, nebo jen pasivně čekat, co se stane? Já volím aktivní přístup,“ podotkl.
45 minut
90' ČT24: Schůzka evropských lídrů v Paříži
V úterý se očekává schůze Ruska a USA v Saúdské Arábii. Washington zastoupí poradce prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff. Tým vyjednavačů povede ministr zahraničí Marco Rubio. Na ruské straně pak bude šéf diplomacie Sergej Lavrov, vlivný poradce prezidenta Jurij Ušakov a šéf civilní rozvědky Sergej Naryškin.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku. Ukrajina je součástí rozhovorů. Prezident Trump o tom hovořil s prezidentem Zelenským po telefonu. Nemyslím si, že jde o to, někoho vyloučit. Ve skutečnosti se počítá se všemi,“ poznamenal Witkoff.
Načítání...
