„Návrhy na příměří jsou ignorovány“. Rusko na Ukrajinu dál útočí

Nahrávám video

Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 108 drony, z toho pětapadesát zneškodnila protivzdušná obrana, oznámilo v pondělí ráno ukrajinské letectvo. Zničeno bylo také dalších asi třicet dronů, které sloužily jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ukrajina v sobotu spolu s klíčovými evropskými zeměmi nabídla Rusku bezpodmínečné třicetidenní příměří, které mohlo platit od pondělí. Evropa hrozí novými sankcemi, pokud útoky neustanou do půlnoci na úterý.

Státní železniční společnost Ukrajinské železnice podle agentury Reuters informovala o tom, že pondělní dronový útok na železniční infrastrukturu v Doněcké oblasti zranil strojvůdce civilního nákladního vlaku. „Návrhy na příměří jsou ignorovány, nepřátelské útoky na železniční infrastrukturu pokračují,“ uvedly Ukrajinské železnice v příspěvku na sociální síti Telegram.

Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské úřady píše, že v Sumské oblasti ruský dron zaútočil na automobil s energetiky, přičemž zabil řidiče a další tři lidi zranil. Ráno bylo hlášeno také ostřelování několika obcí v Záporožské oblasti, Rusko útočilo též v Oděské oblasti. Na východě Ukrajiny mělo jít o desítky útoků.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha odpoledne poznamenal, že Rusko zcela ignoruje příměří nabídnuté Ukrajinou. Útoky pokračují na celé frontě, napsal na síti X. Podle Sybihy je jediným záměrem Ruska prodlužovat válku.

Podle informací ukrajinské námořní pěchoty ruské síly nemají raketové nosiče v Černém a Azovském moři, uvedla v pondělí ráno zpravodajka ČT Darja Stomatová.

Ruské ministerstvo obrany zatím o ukrajinském vzdušném útoku neinformovalo. Moskva obvykle nesděluje celkový rozsah ukrajinských vzdušných útoků a hlásí pouze údajně sestřelené drony. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno zveřejnilo video, které podle něj zachycuje likvidaci bezpilotních letounů v „zóně speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou válku proti Ukrajině, ale neuvádí, kdy se tak stalo.

Nahrávám video

Později během dne ruské ministerstvo obrany oznámilo zničení systému HIMARS v ukrajinské Sumské oblasti, který podle něj sloužil k ostřelování města Rylsk v ruské Kurské oblasti. Ruský resort obrany nezmiňuje čas, ve své zprávě píše, že ruská armáda odpalovací stanoviště HIMARS zničila „hned po“ ukrajinském útoku na Rylsk.

Šéf Kurské oblasti Alexandr Chinštejn v neděli večer informoval o ukrajinském raketovém útoku na toto město, kde byla podle něj poškozena budova hotelu a tři lidé utrpěli zranění. Tato tvrzení nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.

Nahrávám video

Otázka účasti Putina

Pokud by Rusko návrh na třicetidenní příměří nepřijalo, pohrozily evropské země přitvrzením sankcí v koordinaci s USA. Ruský vládce Vladimir Putin nabídku na příměří nekomentoval a místo toho navrhl přímé rusko-ukrajinské rozhovory ve čtvrtek v Istanbulu. Jeho mluvčí Dmitrij Peskov ale tvrdí, že Moskva chce jednat o míru. „Obecně jsme odhodlaní seriózně hledat způsoby, jak dosáhnout dlouhodobého mírového urovnání.“

Na dotaz ohledně hrozby nových západních sankcí, pokud Kreml nepřistoupí na příměří, Peskov opět odpověděl, že s Ruskem takto nelze jednat. „Jazyk ultimát je pro Rusko nepřijatelný, není vhodný,“ dodal Putinův mluvčí podle agentury Interfax.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už potvrdil, že do Turecka dorazí. „Ukrajinští političtí představitelé ale nejsou příliš optimističtí, že ruský vládce do Istanbulu skutečně přijede,“ podotkla Stomatová. K jednání vyzval na sociálních sítích také americký prezident Donald Trump s tím, že doufá v dobré výsledky. „Letěl bych tam, kdybych si myslel, že to pomůže,“ uvedl Trump, který v té době bude na návštěvě zemí na Blízkém východě.

„Všichni na Ukrajině bychom si samozřejmě přáli, aby tam s námi byl prezident Trump. Je to dobrý nápad. Můžeme toho hodně změnit. Prezident (Recep Tayyip) Erdogan skutečně může uspořádat setkání na nejvyšší úrovni,“ napsal Zelenskyj na sociální síti.

„Rád bych znovu potvrdil, že jsme připraveni přispět k těmto schůzkám a že je budeme rádi hostit. S nedávnými kontakty se otevřelo nové okno příležitosti. Doufáme, že tato příležitost nebude promarněna,“ prohlásil Erdogan podle agentury AFP a dodal, že v pondělí telefonicky hovořil s ukrajinským prezidentem. O den dříve si telefonoval s Putinem a také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Nahrávám video

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul v Londýně na jednání o další podpoře Ukrajiny prohlásil, že Rusko musí před přímým jednáním s Ukrajinou přistoupit na příměří. „Bylo jasně stanoveno, že zpočátku bude platit příměří. Ukrajina je na to připravena. Německo nyní očekává, že Rusko na příměří přistoupí a poté bude ochotné vyjednávat,“ prohlásil Wadephul.

Podobně se vyjádřili francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot či šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová, která obvinila Moskvu z hraní her, píše deník The Guardian.

Nahrávám video

Podle bývalého náčelníka Generálního štábu Armády České republiky Jiřího Šedivého ale tento způsob „ultimáta“ patrně nebude fungovat a Rusové se k němu nebudou chtít vyjadřovat. Navíc prý existuje možnost, že by v horizontu měsíce mohli začít „osvobozovat“, tedy obsazovat Doněckou oblast, k čemuž by se jim příměří nehodilo.

Ohledně podmínek míru mají obě strany stále rozdílné představy, podotýká Šedivý. „Pokud bychom přistoupili na podmínky Putina, tak by bylo pravděpodobně nezbytně nutné deklarovat, že Ukrajina přijde o dvacet procent území, nevstoupí do NATO, omezí velikost ozbrojených sil a tak dále,“ vypočítává. To všechno podle něj není v souladu s představou Ukrajiny a jejích spojenců.

Nahrávám video

Odborný asistent z Fakulty mezinárodních vztahů VŠE Zbyněk Dubský považuje za úspěch, že se obnovilo téma přímých rozhovorů mezi oběma zeměmi, lze ale prý velmi pochybovat o tom, že by došlo k setkání Zelenského a Putina, tedy k rozhovorům hned na nejvyšší úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejvyšší soud odmítl Trumpovu snahu omezit udělování občanství dětem narozeným v USA

Nejvyšší soud USA v úterý odmítl snahu amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit automatické udělování amerického občanství všem dětem narozeným na území Spojených států, informovala agentura Reuters. Trump tento princip udělování občanství, který je zaručen 14. dodatkem tamní ústavy, v minulosti tvrdě kritizoval a označoval ho mimo jiné za neštěstí Spojených států. Podle Trumpa jde aktuální rozhodnutí nejvyššího soudu „napravit“ v Kongresu.
16:48Aktualizovánopřed 14 mminutami

Obětí otřesů ve Venezuele jsou téměř dva tisíce, z trosek vytáhli živého hocha

Počet obětí zemětřesení, které minulý týden zasáhlo Venezuelu, vzrostl na nejméně 1943, uvedl v úterý předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Podle jeho slov se zároveň téměř zdvojnásobil počet zraněných. Informovala o tom agentura Reuters. Naděje na nalezení dalších přeživších slábnou. Nicméně i šest dní po této tragédii se v úterý podařilo jordánským záchranářům vyprostit z trosek v Caracasu živého chlapce, informoval server CNN Espaňol.
18:35Aktualizovánopřed 23 mminutami

VideoAlbánci už měsíc brojí proti plánu Trumpova zetě vybudovat luxusní resorty

Tisíce lidí už měsíc v ulicích Albánie protestují proti plánu zetě amerického prezidenta Donalda Trumpa Jareda Kushnera. Spolu se svou manželkou Ivankou a dalšími podnikateli chce u chráněné laguny Narta na jihozápadním pobřeží země a na ostrově Sazanna postavit obří komplex luxusních hotelů a vil. Svými protesty dávají Albánci kabinetu dlouholetého premiéra Ediho Ramy najevo svůj nesouhlas s plány Američanů. Protesty mají jméno po plameňácích, pro které jsou tamní mokřady domovem. Rama stavbě přidělil status strategické investice, Albánci teď žádají konec jeho vlády. Experti se navíc obávají dopadu staveb na životní prostředí. Oblast by navíc musela projít i náročným odminováním.
před 1 hhodinou

Jihoafričané pochodovali proti migraci. Panují obavy z násilí

V jihoafrickém Johannesburgu, Kapském městě či Durbanu se v úterý konaly protestní pochody odpůrců imigrace, kvůli nimž zůstaly v některých částech měst zavřené obchody a nejezdily autobusy. Situaci vyhrotil neoficiální apel, který vyzýval cizince bez dokladů, aby do 30. června odešli ze země. Vláda existenci takového opatření odmítla, organizátoři protestů však na tomto ultimátu pro nelegální migranty trvají. Atmosféru vyostřují obavy z násilností, které podobné protesty v minulosti provázely, i zvýšená bezpečnostní opatření. Řada cizinců se raději rozhodla zemi opustit.
12:02Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropský pohled