Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.
„Očekáváme úplné a trvalé příměří, které začne platit zítra (v pondělí) a poskytne nezbytný základ pro diplomacii. Nemá smysl prodlužovat zabíjení. A já budu ve čtvrtek čekat na Putina v Turecku. Osobně. Doufám, že tentokrát Rusové nebudou hledat výmluvy,“ napsal večer Zelenský.
Vyjádření Zelenského následovalo krátce poté, co americký prezident Donald Trump večer na své sociální síti vyzval Ukrajinu, aby okamžitě přistoupila na ruský návrh. Nyní šéf Bílého domu tvrdí, že setkání zástupců obou států by mohlo ukázat, zda je dohoda možná, nebo ne. „Začínám pochybovat, že Ukrajina uzavře dohodu s Putinem, který je příliš zaneprázdněn oslavami vítězství ve druhé světové válce, která by se bez Spojených států amerických (ani zdaleka!) nedala vyhrát,“ dodal Trump.
„Očekáváme příměří od zítřka (pondělí), tento návrh je na stole,“ uvedl později večer sám Zelenskyj. „Čekáme jasnou odpověď z Ruska. Válka bude muset skončit. Zabíjení musí skončit,“ zdůraznil a dodal, že ukrajinské síly budou připraveny reagovat na ruské počínání zrcadlovým způsobem.
Putin krátce po půlnoci vystoupil s přibližně dvacetiminutovým projevem, ve kterém nejprve prohlásil, že Rusko se nenechá zastrašit západními sankcemi, a pak navrhl mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem na 15. května v Istanbulu.
Ukrajinský prezident nejprve na Putinův protinávrh reagoval opatrně, když uvítal, že Rusko začalo uvažovat o ukončení války, a vyjádřil ochotu k jednáním, ovšem naléhal na to, aby Moskva nejprve přijala návrh Kyjeva a dalších zemí na klid zbraní.
Ruská diplomacie ale odvětila, že Kyjev špatně pochopil Putina, který se „jasně vyjádřil“, že nejprve se má jednat o „základních příčinách“ konfliktu a až během rozhovorů bude možné jednat o příměří.
Na třicetidenním klidu zbraní, který má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí, se shodl Zelenskyj v sobotu v Kyjevě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem.
Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne. Kreml v první reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Moskva nenechá sankcemi zastrašit.
Putin v nočním projevu také prohlásil, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je „odstranit základní příčiny konfliktu“ a nastolit „dlouhodobý, trvalý mír pro historickou perspektivu“. „Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní,“ sdělil šéf Kremlu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v neděli v telefonátech s Macronem a Putinem uvedl, že země je připravena případná mírová jednání hostit. „Na cestě k ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem došlo k historickému zlomu a je třeba této příležitosti využít,“ sdělil na síti X úřad tureckého prezidenta, který o Erdoganových hovorech informoval.
Putinův poradce Jurij Ušakov podle Reuters dodal, že možná schůzka v Istanbulu by zohlednila současný stav na bojišti i jednání z roku 2022.
Šír: Putin chce být tím, kdo udává agendu
„Vladimir Putin asi cítil potřebu reagovat na včerejší (sobotní) závěry schůzky v Kyjevě, kdy hlavní evropské státy s Ukrajinou za podpory USA oznámily svou připravenost uvalit na Rusko nové sankce,“ zhodnotil nejnovější vývoj analytik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Šír. Prohlášení je však podle něj stále jen pouhým prohlášením. „Víme, jak velmi často se ruská slova míjejí s tím, jak se Kreml chová,“ zdůraznil.
Šéf Kremlu to navíc prohlásil podle Šíra „spektakulárním způsobem“ před médii. „Svědčí to o tom, že v prohlášení je obsažena poměrně silná informačně-psychologická složka. Jde o snahu jednak kontrolovat narativy, jednak být tím, kdo udává agendu,“ je přesvědčen expert. To se mu prý daří, protože nyní média probírají jen Putinův výrok, zatímco rusko-ukrajinská válka pokračuje.
„Mohlo by se zdát, že je to další hra, kterou už známe z posledních týdnů a měsíců, kdy si Putin vyhlásí nějaké příměří, a pak ho nedodržuje. (...) Ale u tohoto obnovení rozhovorů, (...) řekl slovo bezpodmínečné. To myslím, že zaznělo poprvé – a pokud to skutečně dodrží, pak by měly rozhovory začít bez toho, aniž by se kladly nesmyslné a nesplnitelné podmínky,“ okomentovala redaktorka Deníku N Petra Procházková.
Rusko doteď všechny možné pokusy o příměří obstruovalo, poznamenal generálporučík v záloze Pavel Macko. „Rusům se totiž daří u Pokrovsku a zároveň má Moskva pocit, že Ukrajina nemá dostatečnou podporu ze strany západních států. Rusko si tak snaží vyjednat co nejlepší podmínky, (...) má pocit, že má všechny karty,“ míní.
Profesor historie a mezinárodních vztahů na americké Boston University Igor Lukeš upozornil na fakt, že Putin se například dosud vysmíval ruským sankcím, a dokonce tvrdil, že zemi posílily. „A najednou zčistajasna přistoupil na přímá jednání – a to v době, kdy neustále tvrdí, že Rusové vítězí na všech frontách,“ podotkl.
První krok, který ale nestačí, míní Macron
Podle francouzského prezidenta Macrona jsou přímá jednání mezi Ruskem a Ukrajinou prvním krokem, který ale nestačí. „Bezpodmínečnému příměří nepředchází jednání,“ prohlásil poté, co při návratu z Kyjeva vystoupil z vlaku v polském městě Přemyšl. Protinávrh ukazuje, že jde o Putinovu zdržovací taktiku, dodal.
Podobně se vyjádřil i německý kancléř Merz. Ochotu Ruska vést rozhovory považuje za dobré znamení, nicméně to podle něj není dostatečné. Od Moskvy očekává, že přistoupí na příměří předložené v sobotu Ukrajinou a jejími spojenci. „Nejdříve musí umlknout zbraně, pak mohou začít rozhovory,“ zdůraznil.
Trump na své sociální síti Truth Social ráno napsal, že je připravený jednat s Kyjevem i Moskvou. „Potenciálně velký den pro Rusko a Ukrajinu. Pomyslete na statisíce životů, které budou zachráněny, protože tato nekonečná ‚krvavá jatka‘ snad skončí. Bude to úplně nový a mnohem lepší svět. Budu nadále spolupracovat s oběma stranami, aby se tak stalo. USA se místo toho chtějí zaměřit na obnovu a obchod. Čeká nás VELKÝ týden,“ je přesvědčený Trump.
Zatímco Ukrajina je podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) připravena na příměří, Putin hledá způsob, jak se mu vyhnout. Tlak na Kreml i muniční iniciativa musí pokračovat, míní předseda vlády. Šéf diplomacie Jan Lipavský (nestr.) na CNN Prima News poznamenal, že je ke snahám o příměří v rusko-ukrajinské válce skeptický, nevidí prý k němu ze strany Moskvy reálné kroky. „Putin řekl, že bude jednat, ale že s mírovými plány máme udělat něco, co nebudu říkat. Bylo to velmi vulgární,“ dodal.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům. Rusko poté v rozporu s mezinárodním právem anektovalo čtyři východoukrajinské oblasti.
