Invaze na Ukrajinu

Rusko vyšetřuje spoluzakladatele komunikační sítě Telegram Pavla Durova, informoval ruský státní list Rossijskaja gazeta s tím, že Moskva Durova podezírá z „napomáhání terorismu“. Telegram hraje v Rusku důležitou roli ve veřejné i v soukromé komunikaci, používá ho i vláda. Ruské úřady mu ale už dříve uložily omezení, protože podle nich neodstraňoval extremistický obsah, a rovněž se rozhodly přístup k aplikaci omezit. Podnikatel, který už v zemi léta nežije, míní, že Moskva pokračuje v útlaku svobody projevu.

Po čtyřtýdenním výpadku začaly práce na opravě vnějšího elektrického vedení ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou okupují ruské síly. O opravě informoval na síti X šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Vedení dříve poškodily ruské údery.

Rusko a Ukrajina hlásí v noci na neděli dronové a raketové útoky. Ukrajinské stroje zasáhly ropný terminál u Soči a obytnou čtvrť ve Voroněži. Útoky způsobily požáry, přerušily letecký provoz a zranily civilisty. Rusko zaútočilo na Kyjev či města Mykolajiv a Cherson na jihu Ukrajiny, uvádí média.

Ukrajina v noci na sobotu zažila další ze série ruských vzdušných útoků. Letectvo informovalo o ruském náletu 322 dronů, z nichž 292 zneškodnila protivzdušná obrana, nebo zmizely z radarů. Kyjev hlásí i zásah ruské letecké základny v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské invazi už déle než tři roky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti X napsal, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku, aby se zúčastnil jednání s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Očekává, že od pondělka začne platit bezpodmínečné příměří. Přímé rozhovory mezi Kyjevem a Moskvou navrhl v noci na neděli přímo šéf Kremlu. Reagoval tak na sobotní jednání evropských lídrů se Zelenským. Moskva zatím nepotvrdila, zda se Putin do Istanbulu chystá.

Nový německý kancléř Friedrich Merz po schůzce s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži řekl, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Německa i Francie. Dodal, že brzy plánuje i cestu do Kyjeva. Večer se má Merz přesunout do Varšavy na setkání s polským premiérem Donaldem Tuskem.

Izrael má právo na obranu, kroky židovského státu v poslední době jsou ale nepřiměřené, řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová po jednání ministrů zahraničí EU. Zástupci všech zemí se podle ní shodli, že podporují dvoustátní řešení konfliktu. Unie je podle Kalasové připravena jednat s arabskými spojenci o budoucí správě Gazy a bezpečí v regionu. EU rovněž chystá další sankce proti Rusku, které pokračuje v útocích na Ukrajinu.

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Evropa podle něj musí přejít od slov k činům. Politici vládní koalice a Piráti mluví o ústupku agresorovi a opuštění spojence. ANO volá po dialogu, SPD po míru.

Bývalý velvyslanec České republiky a poradce prezidenta Michael Žantovský je přesvědčený o tom, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nebyla náhoda. Podle něj tomu nasvědčovala celá řada signálů, navíc k plánové konferenci po jednání a obědě obou delegací nikdy nedošlo. Žantovský v Interview ČT24 upozornil, že transatlantické vztahy jsou nyní narušeny a bude záležet na tom, jak se obě strany budou snažit o jejich obnovu.

Prezident Petr Pavel očekává, že termín letošních voleb do sněmovny bude ve druhé polovině září. V úvahu připadá například 26. až 27. září, řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál. Považuje za legitimní, aby prezident apeloval na to, aby byla předvolební kampaň vedena pokud možno slušně a věcně. Pavel také mluvil o výdajích na obranu. V případě Česka pokládá za realistické, že vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Papež František ve vánočním poselství Urbi et orbi (Městu a světu) vyzval k rozhovorům mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem ukončit válku, která následovala po rozsáhlé invazi Moskvy před dvěma lety. Ve svém projevu zmínil také konflikty v Pásmu Gazy nebo Súdánu. Každoroční obřad sledovaly na Svatopetrském náměstí tisíce lidí. Papež předtím v úterý večer při mši ve svatopetrském chrámu ve Vatikánu zahájil katolický svatý rok.

Ostravská hutní firma Vítkovice Steel může znovu bez omezení nakládat se svým majetkem. Nepotvrdilo se podezření na vlastnické propojení společnosti na Rusko, kvůli kterému jí Finanční analytický úřad (FAÚ) více než před dvěma lety majetek zablokoval. Šetření úřadu skončilo a FAÚ své předběžné opatření vztahující se na nakládání s akciemi a finančními prostředky společnosti zrušil. Firma celou dobu popírala, že by měla vlastníky, jichž se týkají sankce proti Rusku kvůli agresi na Ukrajině. Resort financí, pod který FAÚ spadá, zrušení předběžného opatření potvrdil.

Rusko propustí další šestici ukrajinských dětí a umožní jim návrat k rodinám. Učiní tak na základě dohody zprostředkované Katarem, informoval v úterý list The Washington Post (WP) s odkazem na katarské úřady. Děti, které podle zdrojů listu pobývaly u příbuzných v Rusku a na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, se nyní domů vrací přes Moskvu a Bělorusko.

Ukrajina se snaží udělat vše pro to, aby si zajistila co největší energetickou soběstačnost. Usiluje o decentralizaci systému a zdrojů, sází na obnovitelné zdroje a podporuje těžbu plynu z nových ložisek. Ta by měla mít potenciál pokrýt poptávku celé střední Evropy.

Rusko vyzvalo Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), aby zamítl ukrajinskou žalobu ve sporu, který se týká ruského zdůvodňování invaze údajnou genocidou. Informovala o tom agentura Reuters. Moskva a Kyjev se v pondělí u soudu začaly přít o pravomoce soudu. Podle Moskvy by se kauzou, kterou označila za „beznadějně vadnou“, soudní dvůr neměl vůbec zabývat.

K výpadu do ruské Bělgorodské oblasti se přihlásily oddíly ruských vojáků bojujících na straně Ukrajiny – Ruský dobrovolnický sbor a legie Svoboda Ruska. V jejich řadách bojují dlouholetí nepřátelé Putinova režimu i zajatí ruští vojáci, kteří přešli na druhou stranu. Proklamují, že si přejí jiné Rusko.

Strategicky významný přístav Mariupol byl na počátku invaze jedním z hlavním terčů ruské armády. Navzdory úsilí ukrajinských obránců město loni v květnu padlo – takřka srovnané se zemí. Většina obyvatel téměř půlmilionového města uprchla. Zhruba každý pátý ale zůstal a dál musí žít v těžkých podmínkách pod ruskou okupační správou.

Před prvním výročím zahájení plnohodnotné ruské invaze je na Ukrajině kvůli očekávání dalších raketových útoků cítit napětí. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl mluvčí Velitelství vzdušných ozbrojených sil Ukrajiny Jurij Ihnat. Uvedl také, že Rusové změnili taktiku svého ostřelování. Na Ukrajinu přilétá méně raket a necílí přímo na objekty kritické infrastruktury, jak tomu bylo v předchozích měsících.

Skupina nazvaná Aerorozvědka vyvíjí drony pro ukrajinskou armádu a cvičí jejich obsluhu. Vojáci jejich bezpilotní letadla využívají k ničení ruské vojenské techniky z bezpečné vzdálenosti. Podle odhadů se jim už takto povedlo zničit stovky kusů techniky v hodnotě několika miliard korun. V Kyjevské oblasti natáčel zpravodaj ČT David Miřejovský.

Podle stálého představitele Česka při NATO Jakuba Landovského není pravděpodobné, že by s ukrajinskou ofenzivou na jihu země nastával na zásadní zlom ve válce. Řekl to v pořadu Interview ČT24. Obává se vývoje v zimě, jelikož zmrzlá půda umožní zintenzivnit manévry.