Prezident Petr Pavel očekává, že termín letošních voleb do sněmovny bude ve druhé polovině září. V úvahu připadá například 26. až 27. září, řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál. Považuje za legitimní, aby prezident apeloval na to, aby byla předvolební kampaň vedena pokud možno slušně a věcně. Pavel také mluvil o výdajích na obranu. V případě Česka pokládá za realistické, že vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.
Pavel: Volby do sněmovny bych viděl ve druhé polovině září
„Považuji za správné, aby mým vkladem do volební kampaně bylo nastolení témat, která považuji za důležitá pro tuto zemi, která považuji za důležitá pro voliče,“ prohlásil prezident. Chce dát voličům návod, na co by se politických stran, které chtějí volit, měli ptát. Volební kampaň oficiálně začne vyhlášením termínu voleb ve Sbírce zákonů.
Sněmovní volby musí hlava státu vyhlásit tak, aby se konaly během třiceti dnů před uplynutím aktuálního volebního období, zároveň však devadesát dnů před jejich konáním. Pavel tak má na vyhlášení přesného termínu čas do léta. Nejdříve by se příští volby do dolní parlamentní komory mohly konat 12. a 13. září. Před čtyřmi lety se vybírání českých poslanců uskutečnilo 8. a 9. října, Pavlův předchůdce Miloš Zeman termín netradičně vyhlásil s předstihem tří čtvrtin roku.
Pokud by se volby českých poslanců letos konaly zkraje posledního zářijového víkendu, strany a hnutí by kandidátní listiny musely přihlásit nejpozději 22. července. Do září by si pak měly připravit propagační příspěvky, s nimiž by se pokusily oslovit voliče prostřednictvím vymezeného času v České televizi a Českém rozhlasu.
Emotivní a vypjatá kampaň
Podle hlavy státu se dá očekávat, že předvolební kampaň bude opět emotivní a vypjatá. „Že se bude orientovat často na detaily místo na to podstatné,“ míní. Proto do ní chce přispět rozhovory s odborníky o faktech, číslech a o možných řešeních. „Tak aby lidé získali trošku orientaci a mohli s těmi fakty pracovat,“ dodal Pavel. Možností, jak témata prezentovat, je podle něj celá řada, například kulaté stoly, tiskové konference nebo besedy.
Tlakem nejen na politiky se dá podle Pavla připomínat, že kampaň má být vedena sice tvrdě, ale slušně. Je podle něj ale potřeba, aby s požadavkem a apelem přišla také veřejnost. Pokud budou občané vyžadovat slušnost, tak se toho budou i politici držet v kampani, domnívá se prezident.
Výdaje NATO se neřídí přáním politiků, zdůraznil Pavel
Pavel v rozhovoru také reagoval na vyjádření nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce, aby členské země NATO prudce zvýšily své výdaje na obranu a dávaly na ni pět procent HDP.
„Výdaje zemí Severoatlantické aliance na obranu se neřídí přáním kteréhokoliv z lídrů Aliance, ale musí vycházet z hrozících rizik, která vyplynou z příslušných analýz,“ sdělil prezident. Debaty o procentech podle něj nikomu nic neřeknou, ve skutečnosti je nutné bavit se o věcné stránce. „Kolik jednotek je potřeba a v jaké míře pohotovosti, kolik letadel, lodí musíme mít, abychom se efektivně ubránili hrozbám, které objektivně existují,“ uvedl.
Až se tyto potřeby vyčíslí, rozpočítají se mezi členské státy, podotkl. „Je velice pravděpodobné, že budou vyšší než dvě procenta, ke kterým jsme se zatím zavázali. Je možné, že na summitu NATO k navýšení dojde. Ale nemělo by to být na základě toho, že kdokoliv nastřelí nějaké číslo,“ upozornil.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu uvedl, že dvě procenta HDP na obranu jsou minimální hranicí, za realistické považuje bavit se o třech procentech v horizontu několika let. „Myslím, že vláda i realisticky počítá s tím, že v horizontu roku 2030 by obranné výdaje mohly vzrůst k této částce,“ podotkl Pavel.
Trump, který se úřadu prezidenta USA znovu ujme 20. ledna, odmítl tento týden vyloučit použití vojenské síly a hospodářského tlaku k získání Grónska a Panamského průplavu. Deklaroval také zájem o Kanadu, kterou by k USA rád připojil. „Moje první rychlá reakce by byla: zachovejme klid,“ reagoval Pavel.
Trump podle Pavla i před prvním nástupem do Bílého domu nasadil podobné „pokusné výstřely“ a očekával reakce, kterým přizpůsobil svou oficiální politiku. „Neměli bychom nad nimi úplně mávnout rukou, jsou to prohlášení zvoleného prezidenta, ale počkejme si, až bude inaugurován, jak bude vypadat jeho administrativa, jak budou formulovat konkrétní politiky této administrativy. Potom se můžeme bavit, jak reagovat,“ dodala česká hlava státu.
Co se týče ruské války na Ukrajině, je podle Pavla inaugurace nového amerického prezidenta určitým symbolem. „Který může být takovým psychologickým předělem třeba právě i pro (ruského vůdce) Vladimira Putina, a případně pro další aktéry, třeba i pro Čínu, která by rozhodně měla být součástí řešení,“ řekl.
Pokud vůle Putina jednat s Trumpem bude opětovaná, může z toho vzejít nějaký návrh, míní. „Ten návrh nemusí být úplně ideální, nemusí se líbit všem, každopádně bude-li na stole jakýkoli návrh k jednání, je to lepší než to, co je teď,“ dodal český prezident. Cílem by zároveň dle Pavla mělo být, aby Ukrajina měla účast na všech jednáních.
