Česko poskytlo Ukrajině od začátku plnohodnotné ruské invaze nepotřebný vojenský materiál za 7,3 miliardy korun. Na bilanční tiskové konferenci to v pátek oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Uvedla také, že by tuzemsko v letošním roce mělo poprvé splnit dvě procenta výdajů hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Opozice je ale skeptická ohledně toho, zda se podaří peníze utratit smysluplně. Resort podle hnutí ANO zvyšuje výdaje zčásti i navýšením splátek, a vládě tak prý hrozí blamáž. Podle ministryně se ukáže, jaké útraty Aliance uzná.
Černochová: Česko už poskytlo Ukrajině vojenský materiál za 7,3 miliardy
Studio ČT24: Stav ministerstva obrany pod vedením Jany Černochové (ODS) (zdroj: ČT24)
Jako dárce, koordinátor či organizátor se Česko podílelo na dodávkách pomoci Ukrajině za více než tři miliardy dolarů (zhruba 71,8 miliardy korun).
Česká armáda a obranný průmysl dodaly podle Černochové na Ukrajinu přes 1600 kusů vojenské techniky a miliony kusů munice všech ráží. „Vycvičili jsme více než sedm tisíc ukrajinských vojáků jak na území České republiky, tak v Polsku. Je to přes deset procent celkového objemu vycvičeného misí Evropské unie,“ dodala ministryně.
Události: Výdaje na obranu (zdroj: ČT24)
Černochová zmínila také příspěvek ve výši 865 milionů korun do takzvané české iniciativy, v rámci které Česko shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu ze zemí mimo Evropskou unii (EU). „Iniciativě, jejímž cílem bylo do konce roku dodat na Ukrajinu 500 tisíc kusů potřebné velkorážové munice, jsme věnovali stěžejní pozornost,“ uvedla. Munici pořizuje Česko také pomocí výnosů ze zmrazených ruských aktiv, dodala.
Podporu ministerstva obrany má také rozvoj vazeb mezi českými a ukrajinskými podniky. „Jako příklad můžu uvést výrobu dronů v česko-ukrajinské společnosti, transfer výroby útočné pušky Bren 2 nebo munice na základě spolupráce ukrajinského průmyslu s českými společnostmi Sellier & Bellot či Czechoslovak Group,“ dodala.
Opoziční ANO tvrdí, že se obrana pod vedením ministryně Černochové méně soustředila na významné domácí projekty. „Současné vedení resortu se soustředí na velké zahraniční projekty, další projekty, které byly naplánovány, odsunuli,“ kritizoval někdejší ministr obrany a předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).
V tomto ohledu zmínil například posílení české protivzdušné obrany. „Což se ukazuje jako významný aspekt i ze zkušenosti války na Ukrajině. Takže dnes se na to dívám velmi kriticky,“ dodal.
Navýšený rozpočet
„Sebekriticky víme, že nic není ideální, a ne všechno se vždy daří tak rychle, jak bychom si přáli,“ připustila na úvod bilanční tiskové konference ministryně.
Tvrdí, že se Česku v letošním roce podařilo dosáhnout závazku Severoatlantické aliance – výdajů dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Dvě procenta podle Černochové „nejsou strop, ale podlaha“. „Obrana není zadarmo, svoboda a demokracie jsou hodnoty, kterých se nesmíme vzdávat, a které nás něco stojí,“ poznamenala.
Připustila však, že tlaky Spojených států i šéfa NATO Marka Rutteho budou směřovat na to, aby výdaje členských zemí byly ještě vyšší.
Bilanční tisková konference ministryně obrany Jany Černochové (ODS) (zdroj: ČT24)
Rutte ve čtvrtek uvedl, že členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu. Musí být podle něj mnohem vyšší než stávající cíl dvě procenta HDP. Zdůraznil, že Aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech.
„Když na to bude vůle, my projekty připravené máme,“ odpověděla Černochová na dotaz, jak by se Česko stavělo k navýšení cíle výdajů na obranu například na tři procenta HDP. Pro celou řadu lidí jsou podle ministryně dvě procenta HDP testem. „Budou vyhodnocovat, jak jsme je dokázali utratit a jestli si zasloužíme, abychom dostali jako resort ministerstva obrany přidáno,“ dodala.
Metnar na sociální síti X vyjádřil pochybnosti nad dosažením hranice dvou procent HDP. „Pompézně oznámené splnění dvou procent HDP bude politickou blamáží nejen ministryně obrany, ale celé současné vlády. Nejen dle nás, ale i dle odborníků tento závazek splněn nebude,“ napsal.
Podle Metnara se Černochové nedaří také čerpání peněz. Ministryně uvedla, že resort se bude snažit vysvětlit veřejnosti, proč byly nespotřebované výdaje položku od položky. „Aby to nebylo, že někdo říká – vy jste neschopní, chtěli jste hodně peněz a teď je neumíte utratit. Ne, my je umíme utratit, uměli bychom utratit mnohem víc peněz, ale ne všechny věci máme z logických důvodů stejně jako jiné resorty v ruce,“ sdělila. Nelze podle ní ovlivnit například rychlost výběrových řízení.
Schválený rozpočet resortu činil 151,2 miliardy korun, ministerstvo dále využilo nevyčerpané prostředky z loňska, částka tak podle Černochové dosáhla úrovně 164,4 miliardy korun.
Rozpočet navíc podle Černochové na ministerstvu spravuje stejný počet lidí jako v roce 2015, to označila za „téměř zázrak“. Tehdy byl podle ní rozpočet resortu čtyřikrát nižší.
Podle návrhu rozpočtu na příští rok by mělo ministerstvo obrany hospodařit se 154,4 miliardy korun, což je zhruba o 3,2 miliardy více proti letošnímu schválenému rozpočtu. V dalších kapitolách rozpočtu je na výdaje na obranu vyčleněno 6,4 miliardy korun, celkem tak v roce 2025 dosáhnou 160,8 miliardy korun.
„My obraně nepřidáváme, my jí konečně dáváme to, co měla mít dávno,“ hájila peníze Černochová. Dvě procenta HDP výdajů na obranu podle ní mělo Česko vydávat posledních 25 let, kdy je členem Aliance.
Spurný: Dvě procenta HDP budou „na hranici“
Redaktor Respektu Jaroslav Spurný souhlasil s tím, že zvýšení rozpočtu pro resort obrany je zásluhou jak ministryně Černochové, i celého kabinetu – včetně Pirátů, tak bezpečnostní situace ve světě. „Nebýt ruské agrese na Ukrajině, tak si myslím, že bychom pokračovali v tradici velké opatrnosti, a že by se rozpočet neblížil dvěma procentům,“ usoudil.
Černochová nicméně v minulosti hovořila o tom, že není jisté, jestli Severoatlantická aliance uzná v rámci dvou procent HDP výdajů na obranu i některé výdaje z jiných resortů. Podle Spurného se hranice nepodaří dosáhnout, zmínil například otázku výdajů Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost či ministerstva vnitra.
„Bude to tak na hranici. Tak jako tak je to docela velký úspěch, pokud se dostaneme na číslo 1,9 – 1,95 procenta HDP, tak to nebude žádná ostuda,“ kalkuloval.
Redaktor Respektu Jaroslav Spurný k výdajům na obranu (zdroj: ČT24)
Opozice navíc vládě vyčítá, že peníze na výdaje v rozpočtu schválí, nicméně pak má problém s jejich utracením. Kritika směrem k loňskému rozpočtu je podle Spurného pravdivá, u letošního se „ještě uvidí“. „Jde o to, aby peníze byly utraceny efektivně a na projekty, které mají v dlouhodobém plánování obranyschopnosti nějaký význam,“ podotknul.
Jde pak podle něj i o to, zda jsou peníze vynakládány s plnou odpovědností ke členství Česka v NATO, jelikož vedle rozpočtu má Česko i vojenské závazky v rámci Severoatlantické aliance.
Události, komentáře: Na obranu jdou dvě procenta HDP (zdroj: ČT24)
Problematické nábory
Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Josef Flek (STAN) připustil, že obrana byla dlouhá léta podfinancovaná. Má proto nyní prioritu v Poslanecké sněmovně. Prioritou však podle něj musí být i nábor nových příslušníků armády.
Ocenil, že se Černochová snaží armádu v tomto směru více propagovat, byť některé kroky označil za „kosmetické“. Zmínil také benevolentnější zdravotní posudky pro vstup do armády, výcvikovou část i pro vysokoškoláky či náborové příspěvky.
MÍstopředseda výboru pro obranu Josef Flek o kondici české armády (zdroj: ČT24)
Řehka na velitelském shromáždění koncem listopadu upozornil, že armáda čelí vážnému nedostatku vojáků z povolání i těch v aktivních zálohách. Ministryně obrany dodala, že problém se týká i dalších pracovníků. Řehka označil tuto situaci za strategický problém a oznámil, že armáda nechá vypracovat akční plán na nábor a stabilizaci personálu.
Ze služebního poměru odchází více vojáků na základě vlastní demotivace než na základě rozhodnutí nadřízených, poznamenala ministryně obrany s tím, že odchody se negativně projevují na nezbytném doplňování ze záloh.
Spory s Řehkou
Fleka však mrzí spor Černochové s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. „Ona byla ta, která si ho přivedla, a trochu mě mrzí přístup k tomu, jak se na něj útočí, jak na něj útočí opozice,“ uvedl. Hlavní problém sporu však prý nedokáže specifikovat. Ministryně by si prý měla uvědomit, že „jsou to její lidé, a trochu lépe k nim přistupovat“.
Podle Černochové jsou vztahy s Řehkou na profesionální úrovni dobré, komunikace ale v určitých záležitostech nefunguje, jak uvedla v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Například o jeho zapojení do projektu Nemesis na nákup dronů pro Kyjev se dozvěděla z ČTK. Projekt podle ní navíc prošetřuje inspekce. Vedle toho ministryně potvrdila, že první dodávka munice z české iniciativy bude na Ukrajině do konce června. Není prý zároveň možné prozradit, zda už tam munice dorazila.
Řehka si v první polovině roku založil vlastní oficiální účet na síti X a následně se na sněmovním branném výboru vedla diskuse mimo jiné o tom, zda mu to Černochová zakázala. Ministryně to popřela. Cílem je podle ní obecně posílit komunikaci resortu, který provozuje na síti X účty armády a obrany. Řehku vyzvala, aby skrze ně komunikoval. V zahraničí podle ní nejsou běžné soukromé účty armádních příslušníků.