Česko pomáhá Ukrajině dodávkami zbraní, přijalo statisíce uprchlíků

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

Česká republika od začátku otevřené ruské invaze 24. února 2022 do konce letošního května poslala Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu. Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, téměř sto tisíc kusů dělostřelecké munice, na seznamu jsou také tanky, bojová vozidla pěchoty, auta, houfnice a raketomety.

Vedle zbraní a techniky dostala Ukrajina od Česka například i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Zbraně pro napadenou zemi posílají i tuzemští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Koncem února premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že stát za dva roky konfliktu vydal pro firmy na komerční dodávky vojenského materiálu Kyjevu vývozní licence v hodnotě sto třicet miliard korun. Vedle přímých dodávek Česká republika podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Muniční iniciativa

Česko stojí také za iniciativou, která shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. S návrhem pořídit tuto munici mimo unijní země přišel premiér Fiala na mimořádném summitu EU počátkem února. Prezident Petr Pavel pak v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince osm set tisíc granátů.

Do iniciativy se do konce června zapojilo osmnáct zemí, z toho patnáct přislíbilo peníze. Samotné Česko na iniciativu přispělo téměř 866 miliony korun. 

První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, šlo až o padesát tisíc kusů munice. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit půl milionu kusů munice. Prezident Pavel při své návštěvě USA minulý týden uvedl, že v červenci a v srpnu by mělo do země dorazit vždy padesát tisíc kusů munice, od září do konce roku by to mělo být měsíčně sto tisíc kusů.

Dárek pro Putina

Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost, nejznámější je sbírka Dárek pro Putina. Díky ní byl pořízen třeba tank Tomáš, což inspirovalo následovníky k podobným akcím i v zahraničí, a celkem tak bylo pro Ukrajinu získáno několik desítek tanků. Iniciativa také koupila další zbraňové systémy, například raketomet Přemysl nebo systémy Viktor.

Tuzemská vláda také začátkem července schválila dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. O bezpečnostní dohodě hovořil už prezident Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Kyjev dosud uzavřel zhruba dvě desítky takových bilaterálních dohod, například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií, Itálií nebo naposledy s Polskem. Dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, podepsala Ukrajina nedávno i s celou EU.

Sněmovna už na konci listopadu 2022 také souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v tuzemsku za účelem jejich výcviku. V rámci mise EUMAM schválené předloni v době předsednictví v Radě Evropské unie Česko dosud vycvičilo zhruba čtyři tisíce ukrajinských vojáků. Sněmovna na konci listopadu schválila možnost pokračování výcviku i pro letošní rok.

Humanitární pomoc

Stát, humanitární organizace i řada soukromníků poslali na Ukrajinu množství humanitárních zásilek, a to od zboží každodenní potřeby přes zdravotnický materiál, zdravotnickou, policejní či požární techniku až po jeřáby nebo mobilní mostní konstrukce. Na pomoc napadené Ukrajině vznikla řada sbírek.

Za první dva roky od začátku invaze dostaly pomoc od šestašedesáti českých nevládních organizací ve výši zhruba sedmi miliard korun více než tři miliony Ukrajinců. Čeští občané ve sbírkách přispěli víc než třemi miliardami korun, dárci z velkých institucí dali minimálně dalších tři a půl miliardy.

Organizace CARE pomohla za dva roky více než milionu lidí. Zpočátku se zaměřovala zejména na humanitární pomoc, rekonstrukce domů a základní potřeby vnitřně vysídlených osob. Na pomoc pro Ukrajinu využila přes devět set milionů korun. Český červený kříž tam dopravil stovky tun zdravotnické materiální pomoci nebo desítky sanitek. Lékaři bez hranic například provozují speciální evakuační vlak, který převáží vážně nemocné pacienty z východu na západ Ukrajiny.

Vláda v říjnu 2022 schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, počítal s tím, že Česko dá mezi lety 2023 až 2025 každoročně půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním předchozí pomoci a navazuje na dlouhodobé české působení na Ukrajině. Tuzemské firmy se také aktivně zapojují do obnovy země.

Ukrajinští uprchlíci

Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba šesti stům tisíců uprchlíků z napadené země, z nich už se část vrátila zpět. Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v tuzemsku k nedělní půlnoci 362 100 lidí s dočasnou ochranou. Nárok na humanitární dávku má 97 tisíc lidí.

Dominantním zdrojem příjmů ukrajinských uprchlíků je zaměstnání, pracují tři čtvrtiny uprchlíků, kteří pracovat mohou. Koncem letošního února ministerstvo práce uvedlo, že příjem státu z odvodů a části daní od uprchlíků převyšuje výdaje na jejich nouzové ubytování a dávky. V roce 2022 stát vydal na podporu 25 miliard korun, příjem od uprchlíků dosáhl 12,6 miliardy korun. Loni poskytnutá suma činila 21,6 miliardy a vybraná 21 miliard korun. Letos v lednu do pomoci putovalo 0,9 miliardy korun a zpátky stát dostal 1,9 miliardy korun.

Postupně se měnila pravidla pro hrazení nouzového ubytování, například loni v červenci se přestal vyplácet solidární příspěvek lidem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě Ukrajince ubytovali. Nyní stát uprchlíkům, kteří mohou pracovat, hradí nouzové ubytování v zařízeních nejvýš pět měsíců. Dál ho platí jen lidem ze zranitelných skupin. Od září ho bezplatně poskytne jen nově příchozím, a to první tři měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
Právě teď

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 53 mminutami

Černochová a Hřib se střetli s Havlíčkem kvůli muniční iniciativě

Česká muniční iniciativa dodala do konce letošního dubna na Ukrajinu dalších 400 tisíc kusů velkorážové munice. V Otázkách Václava Moravce to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která odmítla návrh místopředsedy hnutí ANO Karla Havlíčka, aby se iniciativa přesunula pod NATO. Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je nutné v iniciativě pokračovat.
před 58 mminutami

Obyvatelé Karolinky v referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren

Obyvatelé Karolinky na Vsetínsku v sobotním referendu podpořili koupi areálu bývalých skláren do majetku města. Výsledky jsou v této části místního referenda platné a závazné. Hlasující naopak těsně nepodpořili odkoupení ubytovny, o kterém taktéž hlasovali. I v tomto případě je rozhodnutí platné, avšak nezávazné, vyplývá z informací na úřední desce. Město s asi 2500 obyvateli má dlouholetou sklářskou tradici, v roce 2020 se tam však sklárny uzavřely.
před 5 hhodinami

Svatby, kavárna i muzeum. Poštovní dvůr po letech opět ožije

Roky nevyužívaný Poštovní dvůr v Karlových Varech bude znovu přístupný veřejnosti. Historická památka, kde poprvé v Evropě zazněla Dvořákova symfonie Z Nového světa, se dočkala rekonstrukce. V květnu se tam uskuteční první akce v zahradních budovách, na podzim se otevře i hlavní budova. Noví majitelé chtějí prostory nabídnout pro svatby nebo koncerty, vzniknout mají ale i dvě muzea. Celkové opravy vyjdou na desítky milionů korun.
před 6 hhodinami

Za kostní dřeň nejdřív poděkovala dopisem, teď se s dárcem mohla i setkat

Na vhodného dárce kostní dřeně čeká v Česku víc než stovka lidí. Do registrů každý rok přibude skoro třináct tisíc dárců. A už teď je jisté, že letošek toto číslo vysoko překoná. Celkem 76 dobrovolníků, jejichž buňky minulý rok zachraňovaly životy v tuzemsku i ve světě, ocenili pracovníci registru. Na slavnostním večeru v pražském Obecním domě se tradičně jeden z vyléčených pacientů se svým dárcem i osobně setkal.
před 7 hhodinami

Nová tramvaj vyrazila do pražských ulic na zkušební provoz

V pražských ulicích se objevila nová tramvaj. Zatím musí ve zkušebním provozu najezdit dvacet tisíc kilometrů bez cestujících a dalších dvacet tisíc s nimi. Vozy mají být tiché i klimatizované. Testování nového modelu z plzeňské Škody rozhodne o tom, kolik si jich pražský dopravní podnik nakonec objedná. Za dodávku až dvou set strojů může zaplatit skoro 17 miliard korun.
před 8 hhodinami

Přihlášek na vysoké školy letos opět přibylo, roste zájem i o technické obory

Uchazeči o studium na českých vysokých školách letos opět podali více přihlášek než minulý rok. Někde je zájem rekordní, uvedly oslovené univerzity. Na Univerzitu Karlovu v Praze už přišlo o 4,5 procenta a na Masarykovu univerzitu v Brně o téměř pět procent přihlášek více než minulý rok. Největší nárůst, o šestnáct procent, zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze.
před 9 hhodinami
Načítání...