Česko pomáhá Ukrajině dodávkami zbraní, přijalo statisíce uprchlíků

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

Česká republika od začátku otevřené ruské invaze 24. února 2022 do konce letošního května poslala Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu. Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, téměř sto tisíc kusů dělostřelecké munice, na seznamu jsou také tanky, bojová vozidla pěchoty, auta, houfnice a raketomety.

Vedle zbraní a techniky dostala Ukrajina od Česka například i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Zbraně pro napadenou zemi posílají i tuzemští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Koncem února premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že stát za dva roky konfliktu vydal pro firmy na komerční dodávky vojenského materiálu Kyjevu vývozní licence v hodnotě sto třicet miliard korun. Vedle přímých dodávek Česká republika podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Muniční iniciativa

Česko stojí také za iniciativou, která shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. S návrhem pořídit tuto munici mimo unijní země přišel premiér Fiala na mimořádném summitu EU počátkem února. Prezident Petr Pavel pak v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince osm set tisíc granátů.

Do iniciativy se do konce června zapojilo osmnáct zemí, z toho patnáct přislíbilo peníze. Samotné Česko na iniciativu přispělo téměř 866 miliony korun. 

První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, šlo až o padesát tisíc kusů munice. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit půl milionu kusů munice. Prezident Pavel při své návštěvě USA minulý týden uvedl, že v červenci a v srpnu by mělo do země dorazit vždy padesát tisíc kusů munice, od září do konce roku by to mělo být měsíčně sto tisíc kusů.

Dárek pro Putina

Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost, nejznámější je sbírka Dárek pro Putina. Díky ní byl pořízen třeba tank Tomáš, což inspirovalo následovníky k podobným akcím i v zahraničí, a celkem tak bylo pro Ukrajinu získáno několik desítek tanků. Iniciativa také koupila další zbraňové systémy, například raketomet Přemysl nebo systémy Viktor.

Tuzemská vláda také začátkem července schválila dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. O bezpečnostní dohodě hovořil už prezident Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Kyjev dosud uzavřel zhruba dvě desítky takových bilaterálních dohod, například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií, Itálií nebo naposledy s Polskem. Dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, podepsala Ukrajina nedávno i s celou EU.

Sněmovna už na konci listopadu 2022 také souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v tuzemsku za účelem jejich výcviku. V rámci mise EUMAM schválené předloni v době předsednictví v Radě Evropské unie Česko dosud vycvičilo zhruba čtyři tisíce ukrajinských vojáků. Sněmovna na konci listopadu schválila možnost pokračování výcviku i pro letošní rok.

Humanitární pomoc

Stát, humanitární organizace i řada soukromníků poslali na Ukrajinu množství humanitárních zásilek, a to od zboží každodenní potřeby přes zdravotnický materiál, zdravotnickou, policejní či požární techniku až po jeřáby nebo mobilní mostní konstrukce. Na pomoc napadené Ukrajině vznikla řada sbírek.

Za první dva roky od začátku invaze dostaly pomoc od šestašedesáti českých nevládních organizací ve výši zhruba sedmi miliard korun více než tři miliony Ukrajinců. Čeští občané ve sbírkách přispěli víc než třemi miliardami korun, dárci z velkých institucí dali minimálně dalších tři a půl miliardy.

Organizace CARE pomohla za dva roky více než milionu lidí. Zpočátku se zaměřovala zejména na humanitární pomoc, rekonstrukce domů a základní potřeby vnitřně vysídlených osob. Na pomoc pro Ukrajinu využila přes devět set milionů korun. Český červený kříž tam dopravil stovky tun zdravotnické materiální pomoci nebo desítky sanitek. Lékaři bez hranic například provozují speciální evakuační vlak, který převáží vážně nemocné pacienty z východu na západ Ukrajiny.

Vláda v říjnu 2022 schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, počítal s tím, že Česko dá mezi lety 2023 až 2025 každoročně půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním předchozí pomoci a navazuje na dlouhodobé české působení na Ukrajině. Tuzemské firmy se také aktivně zapojují do obnovy země.

Ukrajinští uprchlíci

Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba šesti stům tisíců uprchlíků z napadené země, z nich už se část vrátila zpět. Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v tuzemsku k nedělní půlnoci 362 100 lidí s dočasnou ochranou. Nárok na humanitární dávku má 97 tisíc lidí.

Dominantním zdrojem příjmů ukrajinských uprchlíků je zaměstnání, pracují tři čtvrtiny uprchlíků, kteří pracovat mohou. Koncem letošního února ministerstvo práce uvedlo, že příjem státu z odvodů a části daní od uprchlíků převyšuje výdaje na jejich nouzové ubytování a dávky. V roce 2022 stát vydal na podporu 25 miliard korun, příjem od uprchlíků dosáhl 12,6 miliardy korun. Loni poskytnutá suma činila 21,6 miliardy a vybraná 21 miliard korun. Letos v lednu do pomoci putovalo 0,9 miliardy korun a zpátky stát dostal 1,9 miliardy korun.

Postupně se měnila pravidla pro hrazení nouzového ubytování, například loni v červenci se přestal vyplácet solidární příspěvek lidem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě Ukrajince ubytovali. Nyní stát uprchlíkům, kteří mohou pracovat, hradí nouzové ubytování v zařízeních nejvýš pět měsíců. Dál ho platí jen lidem ze zranitelných skupin. Od září ho bezplatně poskytne jen nově příchozím, a to první tři měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vlak projel návěstidlem na trati zabezpečené ETCS v Letovicích, včas zastavil

V Letovicích na Blanensku vpodvečer projel vlak návěstidlem na trati s jednotným evropským zabezpečovačem ETCS. Včas zastavil a nikomu se nic nestalo, řekl generální inspektor z Drážní inspekce Jan Kučera. Podle něj ale jde o alarmující situaci, musel pochybit člověk. Událost vyšetřují inspektoři, což ovlivnilo železniční dopravu na trati mezi Březovou nad Svitavou a Skalicí nad Svitavou.
21:45Aktualizovánopřed 12 mminutami

Moravu a Slezsko zasáhly silné bouřky

Bouřková situace na Moravě se podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) vyvíjí dynamicky. Meteorologové varovali před velmi silným bouřkovým systémem na Zlínsku. Podle meteoroložky ČT Aleny Zárybnické se bouřkové mraky postupně přesouvají směrem do Slezska. Z předpovědi ČHMÚ vyplývá, že do soboty má být v Česku oblačno nebo polojasno s přeháňkami a bouřkami, nejvyšší teploty se budou blížit třiceti stupňům Celsia.
10:27Aktualizovánopřed 19 mminutami

Bez konkrétních závěrů. Schůze sněmovny k bitcoinové kauze byla přerušena

Mimořádná schůze sněmovny ke spornému daru bitcoinů státu byla ve 21:00 přerušena bez konkrétních závěrů. Důvodem bylo ukončení času vymezeného k jednání. Termín pokračování, kdy by mohli poslanci hlasovat minimálně o přednesených návrzích usnesení od vládního hnutí STAN a opozičních Pirátů a SPD, zatím nebyl určen. Opozici se nepovedlo prosadit, aby schůze pokračovala v pátek místo schvalování zákonů. Do standardní debaty bylo v okamžiku přerušení přihlášeno ještě sedmnáct poslanců.
09:05Aktualizovánopřed 42 mminutami

Muž, který ministerstvu věnoval bitcoiny, podal trestní oznámení, píší Novinky.cz

Tomáš Jiřikovský, který věnoval bitcoiny ministerstvu spravedlnosti, podal trestní oznámení na neznámého pachatele, v němž viní například Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ) či olomoucké Vrchní státní zastupitelství z úniku informací do médií. Informoval o tom server Novinky.cz, který měl možnost do trestního oznámení nahlédnout. Web Neovlivní zároveň uvedl, že Jiřikovský odjel z tuzemska do zahraničí, později to potvrdily i zdroje Novinek.
10:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Tragické nehodě vlaku v Pardubicích by už nyní dokázal zabránit systém ETCS

Policie ani Drážní inspekce stále neuzavřely případ tragické srážky vlaků v Pardubicích. Od neštěstí, při kterém zemřely čtyři ženy a sedmadvacet lidí se zranilo, uplynul rok. U nehody zasahovaly desítky záchranářů. Souprava dopravce RegioJet se střetla s nákladním vlakem, když strojvedoucí rychlíku projel návěstidlo na červenou. Zabezpečovací systém tehdy na trati fungoval jen zčásti. Dnes už by se na železničním uzlu Pardubice podle Správy železnic podobná událost nemohla stát díky fungujícímu systému ETCS.
před 1 hhodinou

EK dál předběžně prošetřuje tendr na Dukovany

Evropská komise (EK) dál předběžně prošetřuje tendr na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech i poté, co vláda a ČEZ ve středu uzavřely kontrakt s jihokorejskou KHNP. České televizi to sdělila mluvčí EK. K podpisu došlo jen chvíli poté, co Nejvyšší správní soud zrušil předběžné opatření, které zakazovalo smlouvu stvrdit. Podle vlády připadlo třicet procent zakázky tuzemským podnikům, do budoucna by to mělo být šedesát.
před 1 hhodinou

Blažek pojal vystoupení jako rozlučku, odpovědi jsme nedostali, vadí Schillerové

Poslanci se ve čtvrtek sešli na mimořádné schůzi ke kontroverznímu bitcoinovému daru, který přijal resort spravedlnosti a kvůli němuž končí ministr Pavel Blažek (ODS). „Projednáváme v podstatě největší skandál od roku 1989, který sahá do nejvyšších pater politiky. Kladli jsme konkrétní, jasné dotazy. Bohužel Pavel Blažek to pojal spíše jako rozlučkové vystoupení,“ postěžovala si v Interview ČT24 šéfka poslanců ANO Alena Schillerová s tím, že odpovědí se dle ní opozice nedočkala. Pořad moderovala Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Po bouřkách zůstávaly vpodvečer bez proudu nadále tisíce domácností

Při bouřkách v noci ze středy na čtvrtek hasiči vyjížděli k téměř 500 událostem, nejčastěji čerpali vodu a odklízeli spadlé stromy. Nejvíc práce měli ve Středočeském, Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Spadlé stromy na některých místech omezovaly dopravu a působily výpadky v dodávkách elektřiny. Bez proudu během čtvrtečního pozdního odpoledne zůstávalo nadále asi 8200 odběratelů. Ve čtvrtek vpodvečer dorazily další bouřky na Moravu a do Slezska.
06:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...