Česko pomáhá Ukrajině dodávkami zbraní, přijalo statisíce uprchlíků

Česká republika byla jednou z prvních zemí, které Ukrajině v souvislosti s plnohodnotnou ruskou invazí do země poskytly konkrétní vojenskou pomoc. Vedle zbraní a techniky dostal Kyjev i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Stát, organizace i řada soukromníků poslali také množství humanitárních zásilek. Česko udělilo dočasnou ochranu více než půl milionu ukrajinských uprchlíků.

Česká republika od začátku otevřené ruské invaze 24. února 2022 do konce letošního května poslala Ukrajině z armádních skladů vojenský materiál v hodnotě 6,75 miliardy korun. Kabinet poskytnutí techniky a munice schvaluje postupně v utajeném režimu. Dary zahrnují osm kusů letecké techniky, téměř sto tisíc kusů dělostřelecké munice, na seznamu jsou také tanky, bojová vozidla pěchoty, auta, houfnice a raketomety.

Vedle zbraní a techniky dostala Ukrajina od Česka například i vojenský zdravotnický materiál a výstroj. Zbraně pro napadenou zemi posílají i tuzemští zbrojaři, na Ukrajinu vyvezli vojenský materiál za desítky miliard korun. Koncem února premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že stát za dva roky konfliktu vydal pro firmy na komerční dodávky vojenského materiálu Kyjevu vývozní licence v hodnotě sto třicet miliard korun. Vedle přímých dodávek Česká republika podporuje Ukrajinu i uzavíráním dohod o opravách obrněné techniky.

Muniční iniciativa

Česko stojí také za iniciativou, která shání dělostřeleckou munici pro Ukrajinu. S návrhem pořídit tuto munici mimo unijní země přišel premiér Fiala na mimořádném summitu EU počátkem února. Prezident Petr Pavel pak v polovině února na Mnichovské bezpečnostní konferenci informoval o možnosti zakoupit ve třetích zemích pro Ukrajince osm set tisíc granátů.

Do iniciativy se do konce června zapojilo osmnáct zemí, z toho patnáct přislíbilo peníze. Samotné Česko na iniciativu přispělo téměř 866 miliony korun. 

První zásilka před časem dorazila na Ukrajinu, šlo až o padesát tisíc kusů munice. Cílem je letos na Ukrajinu dopravit půl milionu kusů munice. Prezident Pavel při své návštěvě USA minulý týden uvedl, že v červenci a v srpnu by mělo do země dorazit vždy padesát tisíc kusů munice, od září do konce roku by to mělo být měsíčně sto tisíc kusů.

Dárek pro Putina

Kromě podpory organizované státem se do vyzbrojování Ukrajiny zapojuje i veřejnost, nejznámější je sbírka Dárek pro Putina. Díky ní byl pořízen třeba tank Tomáš, což inspirovalo následovníky k podobným akcím i v zahraničí, a celkem tak bylo pro Ukrajinu získáno několik desítek tanků. Iniciativa také koupila další zbraňové systémy, například raketomet Přemysl nebo systémy Viktor.

Tuzemská vláda také začátkem července schválila dohodu o bezpečnostní spolupráci a dlouhodobé podpoře mezi Českou republikou a Ukrajinou. O bezpečnostní dohodě hovořil už prezident Pavel v dubnu po summitu iniciativy Trojmoří ve Vilniusu. Kyjev dosud uzavřel zhruba dvě desítky takových bilaterálních dohod, například se Spojenými státy, s Británií, Německem, Francií, Itálií nebo naposledy s Polskem. Dohodu, jež slibuje pokračování vojenské i další pomoci Kyjevu, podepsala Ukrajina nedávno i s celou EU.

Sněmovna už na konci listopadu 2022 také souhlasila s pobytem ukrajinských vojáků v tuzemsku za účelem jejich výcviku. V rámci mise EUMAM schválené předloni v době předsednictví v Radě Evropské unie Česko dosud vycvičilo zhruba čtyři tisíce ukrajinských vojáků. Sněmovna na konci listopadu schválila možnost pokračování výcviku i pro letošní rok.

Humanitární pomoc

Stát, humanitární organizace i řada soukromníků poslali na Ukrajinu množství humanitárních zásilek, a to od zboží každodenní potřeby přes zdravotnický materiál, zdravotnickou, policejní či požární techniku až po jeřáby nebo mobilní mostní konstrukce. Na pomoc napadené Ukrajině vznikla řada sbírek.

Za první dva roky od začátku invaze dostaly pomoc od šestašedesáti českých nevládních organizací ve výši zhruba sedmi miliard korun více než tři miliony Ukrajinců. Čeští občané ve sbírkách přispěli víc než třemi miliardami korun, dárci z velkých institucí dali minimálně dalších tři a půl miliardy.

Organizace CARE pomohla za dva roky více než milionu lidí. Zpočátku se zaměřovala zejména na humanitární pomoc, rekonstrukce domů a základní potřeby vnitřně vysídlených osob. Na pomoc pro Ukrajinu využila přes devět set milionů korun. Český červený kříž tam dopravil stovky tun zdravotnické materiální pomoci nebo desítky sanitek. Lékaři bez hranic například provozují speciální evakuační vlak, který převáží vážně nemocné pacienty z východu na západ Ukrajiny.

Vláda v říjnu 2022 schválila program humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině, počítal s tím, že Česko dá mezi lety 2023 až 2025 každoročně půl miliardy korun. Větší část programu je pokračováním předchozí pomoci a navazuje na dlouhodobé české působení na Ukrajině. Tuzemské firmy se také aktivně zapojují do obnovy země.

Ukrajinští uprchlíci

Česká republika udělila dočasnou ochranu zhruba šesti stům tisíců uprchlíků z napadené země, z nich už se část vrátila zpět. Podle údajů ministerstva vnitra pobývalo v tuzemsku k nedělní půlnoci 362 100 lidí s dočasnou ochranou. Nárok na humanitární dávku má 97 tisíc lidí.

Dominantním zdrojem příjmů ukrajinských uprchlíků je zaměstnání, pracují tři čtvrtiny uprchlíků, kteří pracovat mohou. Koncem letošního února ministerstvo práce uvedlo, že příjem státu z odvodů a části daní od uprchlíků převyšuje výdaje na jejich nouzové ubytování a dávky. V roce 2022 stát vydal na podporu 25 miliard korun, příjem od uprchlíků dosáhl 12,6 miliardy korun. Loni poskytnutá suma činila 21,6 miliardy a vybraná 21 miliard korun. Letos v lednu do pomoci putovalo 0,9 miliardy korun a zpátky stát dostal 1,9 miliardy korun.

Postupně se měnila pravidla pro hrazení nouzového ubytování, například loni v červenci se přestal vyplácet solidární příspěvek lidem, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě Ukrajince ubytovali. Nyní stát uprchlíkům, kteří mohou pracovat, hradí nouzové ubytování v zařízeních nejvýš pět měsíců. Dál ho platí jen lidem ze zranitelných skupin. Od září ho bezplatně poskytne jen nově příchozím, a to první tři měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hygienici našli všechny kontakty muže s podezřením na ebolu

Pacient přijatý v pátek do pražské Fakultní nemocnice Bulovka s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu je ve stabilizovaném stavu. Je to Američan, který se pohyboval v oblasti Konga. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény. Výsledky testů, které určí typ nákazy, budou zřejmě v sobotu odpoledne, vzorky nemocnice poslala do berlínského Institutu Roberta Kocha.
08:56Aktualizovánopřed 10 mminutami

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
09:46Aktualizovánopřed 11 mminutami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 5 hhodinami

Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.
před 6 hhodinami

Nová kampaň má odlehčit rodinám, které pečují o nemocné blízké

Tři sta tisíc lidí v Česku podřizuje svůj život členu rodiny, který by se kvůli nemoci o sebe sám nepostaral. Jde o domácí pečující, kteří se o blízké většinou starají bez nároku na odměnu i odborné průpravy. Podle lékaře Ferdinanda Poláka se objevily případy, kdy se pacienti museli vrátit do nemocnice, protože se o ně daný člověk již nemohl starat. „Byl nevyspalý, unavený, sám téměř zkolaboval. Pokud nic neuděláme se systémem, tak se to bude opakovat,“ varoval. I proto lékaři pomáhají rodinám zvládnout péči doma. Mnohé ale o pomoci neví. Odlehčit jim chce nová kampaň organizace Dech života s názvem Nestíhám žít, pečuji 24/7.
před 7 hhodinami

Pražská Bulovka přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu

Pražská nemocnice Bulovka v pátek večer přijala pacienta s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu, výsledky testů budou v sobotu, uvedla pro server Novinky.cz mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová. Podle serveru byl na Bulovku pacient převezen z Tábora, podezření se má týkat krvácivé horečky – mohlo by jít o ebolu nebo marburg.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kvůli jednoduchému pinu vybral muž z kradené karty na 120 tisíc

Pražští policisté hledají muže, který začátkem týdne vybral ukradenou kartou z bankomatu skoro 120 tisíc korun. K penězům se podle nich dostal použitím toho vůbec nejjednoduššího PIN kódu. I proto připomínají, aby si lidé volili důmyslnější kombinace. Oficiální statistiky neexistují, nicméně podle databáze uniklých karetních hesel nejčastěji majitelé používají číslice jdoucí po sobě. Mluvčí České bankovní asociace Radek Šalša rovněž nabádá, aby lidé volili složitější čísla než například 1234. „A už vůbec by si neměli PIN poznamenávat na kartu, protože když vám ji někdo ukradne, tak vám hned ukradne i peníze,“ dodal. Totožnost zloděje policisté zjišťují, zatím ví, že mluvil česky. Doufají, že ho na záběrech někdo pozná.
před 16 hhodinami

Evropa se probudila a ví, co musí udělat, řekla na summitu EPC von der Leyenová

V Tiraně se v pátek konal summit Evropského politického společenství (EPC). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na něm prohlásila, že se Evropa probudila a ví, co pro svou budoucnost musí udělat. Akce se účastnil i český premiér Petr Fiala (ODS), který s evropskými lídry diskutoval o bezpečnosti, boji proti nelegální migraci či energetice. S von der Leyenovou a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem hovořil i o dostavbě Dukovan.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami
Načítání...