Spolupráce Česka s Ukrajinou je zaměřena na budoucnost a je výhodná pro obě strany, řekl po jednání vlád obou zemí premiér Petr Fiala (ODS). Premiér Ukrajiny Denys Šmyhal mu poděkoval za podporu. Jednotliví ministři obou zemí se dohodli na další spolupráci v dopravě nebo na poválečné obnově Ruskem napadené země. Šmyhal také oznámil, že na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Ukrajinského premiéra odpoledne na Pražském hradě přijal také prezident Petr Pavel.
„Spolupráce mezi našimi zeměmi je velmi široká,“ prohlásil Fiala. Zdůraznil, že je vzájemná a výhodná pro obě strany. „Náš export na Ukrajinu je vyšší o 25 procent,“ podotkl například. Kyjev může s podporou dále počítat, řekl. „Soustředili jsme se (dnes) na rozšíření hospodářské spolupráce, na obnovu Ukrajiny,“ dodal Fiala s tím, že se české firmy čím dál více zapojují do obnovy tamní infrastruktury zničené ruskými útoky, potenciál dalšího růstu vidí premiér v modernizaci jaderných elektráren na Ukrajině.
Představitelé obou vlád podepsali na tiskové konferenci řadu memorand a dohod o další spolupráci, například v oblasti obrany, zdravotnictví nebo energetiky. Ještě tento týden pak předseda české vlády stvrdí v Londýně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským dohodu o dlouhodobé podpoře.
Šmyhal poděkoval za neutuchající podporu ve vojenské nebo ekonomické oblasti. „Česko a Ukrajina budují pevný strategický svazek,“ prohlásil. Spolupráce učiní Evropu bezpečnější a přinese výhodu oběma zemím, míní. Oznámil, že zástupci českých a ukrajinských zbrojovek podepsali smlouvy o přesunu výroby na Ukrajinu, jde o pušky Bren 2 České zbrojovky nebo malorážkovou munici firmy Sellier & Bellot. Obě firmy se navíc dohodly s ukrajinskými partnery na spolupráci při výrobě několika typů malorážového střeliva a obě již podepsaly smlouvy o dodávce zboží a služeb s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice.
Výcvik a vrtulníky
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) k česko-ukrajinské spolupráci při vzniku nového závodu na výrobu munice novinářům řekla, že by mohla fungovat podobně jako česko-ukrajinská firma na výrobu dronů U&C UAS. Část výroby a zaměstnanců bude podle ní působit z Česka, vývoj bude na straně Ukrajiny. Existuje podle ní také příslib, že by Ukrajinci, kteří by pomáhali v rámci českého obranného průmyslu, mohli mít výjimku z mobilizační vyhlášky.
Ministryně se zástupci ukrajinské vlády také jednala o výcviku vojáků v Česku i případném připojení k polské iniciativě na výcvik takzvané ukrajinské legie. Myšlenka této iniciativy je podle Černochové nová a Česko k ní shání další potřebné informace. Během léta očekává setkání s polským protějškem, aby si vyměnili představy a možnosti.
Česko je podle ukrajinského premiéra výrobcem některých zvláštních zařízení a součástek, které jsou pro napadenou zemi nesmírně důležité. Ukrajinská strana požádala, aby kontrakty mezi českými výrobci a jinými zeměmi byly odloženy a Ukrajina byla prioritní, řekl Šmyhal.
Předseda české vlády také odkázal na první setkání vlád před necelými dvěma lety. Prahu tehdy reprezentovalo sedm ministrů. Od té doby se spolupráce s Kyjevem prohloubila, úterní jednání vazby dále upevnilo. Zástupci obou vlád hovořili také o české iniciativě na zajištění munice v zemích mimo Evropskou unii, prvních padesát tisíc kusů už Kyjev převzal. „Doufáme ve společné projekty v oblasti výroby munice na území České republiky a v bezpečných místech na Ukrajině a společnou opravu vrtulníků na území České republiky,“ řekl také Šmyhal.
Z hlediska energetiky Česko podpořilo vznik vodíkového koridoru pro přepravu obnovitelného vodíku vyrobeného na Ukrajině, který by následně proudil do Evropské unie, konkrétně do průmyslových regionů v Německu. Jednání o memorandu se vedou také se Slovenskem a Německem. Cílem projektu je zajistit dodávky potřebných objemů obnovitelného vodíku do EU a zároveň posílit energetickou bezpečnost Ukrajiny a její integraci do evropské energetické sítě.
Ministři probrali na bilaterálních schůzkách praktické změny vedoucí k prohloubení dosavadních forem spolupráce. Probrali i příležitosti pro české firmy v dopravě, stabilizaci vnitřních uprchlíků na Ukrajině či léčbu ukrajinských občanů v tuzemských zdravotnických zařízeních.
Na Ukrajině jsou v současné době aktivní zhruba dvě stovky českých firem. Nejvíce v Kyjevě a přilehlém okolí, Lvovsku a Dněpropetrovsku a také v Zakarpatské oblasti.
Šmyhal: Česko je klíčový partner Ukrajiny
Ukrajinský premiér Šmyhal si od mezivládních konzultací v Praze sliboval debatu o posílení obranné a průmyslové spolupráce nebo o zabavení ruského majetku. Česko je podle něj klíčovým partnerem Ukrajiny, je mimo jiné velmi nápomocné na cestě země do Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Ruskem napadená země podle Šmyhala od prvních dnů invaze pociťuje nesmírnou solidaritu ze strany českého lidu i vlády. Zmínil dodávky vojenského materiálu i všeobecnou diplomatickou podporu na všech úrovních, dále podporu protiruských sankcí, dodávky energetických zařízení či zdravotnického materiálu. Za zásadní označil i zapojení českého byznysu, váží si také podpory zřízení speciálního tribunálu pro vyšetřování zločinu ruské agrese a pomoci v navrácení unesených dětí.
Úterní konzultace by podle ukrajinského premiéra měly upevnit a rozvíjet předchozí úspěchy vzájemných vztahů. Ukrajinská vláda přijela do Prahy s poměrně ambiciózními cíli, podotkl. Prvním je posílení ukrajinské obranné, průmyslové a technologické základny a nastavení společných byznysových iniciativ na úrovni zbrojařského průmyslu.
Druhým úkolem je podle Šmyhala koordinace úsilí, co se týče zavádění mírového plánu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, a podpora země ve vstupu do EU a NATO. Česko spolupředsedá pracovní skupině, která se zabývá zajištěním jaderné bezpečnosti, což premiér ocenil.
Za další cíl označil Šmyhal zesílení protiruských sankcí a konfiskaci ruského majetku v Česku a jeho využití pro obnovu Ukrajiny. Čtvrtým bodem jsou konkrétní infrastrukturní a strategické projekty a vytvoření podmínek k zapojení českého byznysu na Ukrajině. Tamní vláda bude poskytovat všestrannou podporu a pomoc firmám, které by chtěly investovat na Ukrajině, podílet se na obnově země a umístit tam své výrobní kapacity, uvedl. Jako poslední bod zmínil prohloubení vzájemného obchodu a vylepšení logistiky.
Humanitární pomoc
Česko nabídlo Ukrajině zdravotnickou pomoc v souvislosti s nedávným útokem na největší ukrajinskou dětskou nemocnici Ochmatdyt. To, že pomoc bude po tomto útoku spíše materiální, předpokládal redaktor ČT Ondřej Pražák. „Česko také nabízelo, že by se o tyto pacienty mohlo postarat přímo v tuzemsku. Mluvil o tom český prezident Petr Pavel ve Washingtonu na summitu NATO se svým protějškem Volodymyrem Zelenským,“ dodal.
„Nakonec se ale zdá, že bude bráno v potaz potenciální riziko – protože převoz pacientů na takovou vzdálenost je logisticky náročný a může to znamenat také možné riziko pro ně samotné. V první řadě se v tomto ohledu hledala pomoc přímo na Ukrajině,“ doplnil Pražák.
„Je to výrazem mimořádně nadstandardní úrovně vzájemných vztahů České republiky a Ukrajiny,“ komentoval setkání ve vysílání ČT24 Jan Šír z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.
Připojil také, že zahraniční výjezdy nejsou pro ukrajinskou vládu standardní praxí. „Nicméně Ukrajinci k podobným formátům sahají tam, kde existuje vůle na druhé straně,“ doplnil. Jednou z klíčových agend je energetika a její obnova. V Česku se pak mluví i o spolupráci v obranné oblasti, zejména v souvislosti s muniční iniciativou.
Na uspořádání nynějšího jednání se premiéři dohodli při návštěvě Šmyhala v květnu v Praze. „Bezpečnostní opatření jsou adekvátní situaci,“ sdělil poradce předsedy vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Česko patří mezi dlouhodobé podporovatele země, která přes dva roky čelí otevřené ruské vojenské invazi.
