Případné jednání o míru nebude v zákulisí, prohlásil ukrajinský premiér Šmyhal pro ČT

14 minut
Exkluzivní rozhovor ukrajinského premiéra pro ČT
Zdroj: ČT24

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Pane premiére, jaká je teď na Ukrajině situace, na bojišti i ve společnosti?

Na bojišti je to teď složité. Odrazili jsme ruskou ofenzivu u Charkova i další pokusy o postup po celé frontové linii. Pokračujeme v boji. Čekáme na další pomoc od našich partnerů ze Spojených států. Jsme opravdu vděční za českou iniciativu na zajištění dodávek dělostřelecké munice. To bude pro nás a naše muže i ženy na frontě velmi užitečné.

Pokud jde o ekonomiku, situace je víceméně uklidněná. Jsme velmi vděční našim partnerům za finanční pomoc. Podařilo se nám zvládnout situaci poté, co jsme během prvního roku války přišli o třicet procent hospodářství. Loni náš hrubý domácí produkt vzrostl o pět procent. Růst pokračuje. Během prvních čtyř měsíců letošního roku je růst HDP na úrovni čtyř procent a čtyř desetin.

Ekonomicky jsme to tedy zvládli. Přitom všechny domácí příjmy našeho rozpočtu vynakládáme na vedení války. Peníze od našich partnerů pak jdou na sociální nebo humanitární výdaje.

Čísla, která zmiňujete, zní výborně. Na Ukrajině jsem mnohokrát byl. Natáčel jsem na mnoha místech včetně frontové linie, ale i na západě země. Musím říct, že lidé už jsou velmi unavení. Válka už trvá velmi dlouho a tlak na ně vytvářený je nesmírně silný. Jak jim můžeme pomoci?

Je přirozené být unavený po více než dvou letech války. Je ale důležité, že nejsme vyčerpaní. To je opravdu zásadní. Další důležitá věc je, že ani naši spojenci nejsou vyčerpaní. Putinův předpoklad, že civilizovaný svět, naši přátelé a partneři se postupně unaví, se nenaplnil. Stále máme podporu, která navíc roste.

A díky tomu můžeme nadále doufat, že tuto válku vyhrajeme. Bohužel Putin a jeho armáda pokračují v zabíjení civilistů a ničení naší infrastruktury i páchání válečných zločinů.

Věříme, že vznikne mezinárodní tribunál a s podporou našich spojenců se nám dostane spravedlivého míru. Jsme přesvědčeni, že toho dosáhneme na bojišti i za jednacím stolem.

Právě teď jste v Praze a setkáváte se tu se svými partnery ze Spojených států i Evropy. Předpokládám, že hlavním tématem je další spolupráce.

Přesně tak. Probereme různé otázky. Především bych ale rád poděkoval české společnosti, vládě a osobně i premiérovi – mému příteli – Petru Fialovi. On je od první chvíle velmi silným podporovatelem mé země.

Jednáme teď o české iniciativě na dodávku munice pro dělostřelectvo. Doufáme, že první část bude dodána na Ukrajinu v červnu. Ne později než v červnu. Munici nutně potřebujeme. Probereme také otázky spolupráce ve vojenské oblasti. Nemohu zveřejnit podrobnosti, ale je pro nás nesmírně důležité pokračovat ve spolupráci při zapojení našich podnikatelů a průmyslu. Máme plány, jak to udělat, a budeme je naplňovat.

Co právě teď nejvíc potřebujete? Objevují se zprávy, že Rusko připravuje na léto mohutnou ofenzivu. Které zbraně akutně sháníte? Je to protivzdušná obrana, stíhací letouny, munice?

Vlastně jste to všechno vyjmenoval. Především musíme ochránit náš vzdušný prostor. Právě teď v něm Rusko dominuje a to mu na bojišti přináší výhody. Snaží se nás zatlačit na celé linii dotyku. Takže pro zajištění protivzdušné obrany potřebujeme minimálně sedm systémů Patriot. To by nám opravdu pomohlo ochránit náš vzdušný prostor před ruskými letouny a jejich naváděnými leteckými pumami. To je strašlivá zbraň a oni jimi ničí celé ulice ve vesnicích nebo přímo v Charkově.

Další prioritou je munice pro dělostřelectvo. To znamená, že česká iniciativa je pro nás skutečně vynikající. Netrpělivě čekáme na začátek dodávek.

A třetím hlavním bodem na seznamu jsou zbraně dlouhého a středního dosahu, které nám umožní zasáhnout ruské logistické trasy. Také potřebujeme povolení k jejich použití na ruském území v případě, že je používají k útočení na Ukrajinu. Jde nám výhradně o vojenské cíle.

Dnes využíváme zbraně od našich spojenců výhradně na území Ukrajiny. Do něj počítáme okupované oblasti včetně Krymu. Zatím ale nemáme oficiální povolení od partnerů k jejich užití na území Ruska. Je pozitivní, že světoví lídři o tom uvažují. Doufáme, že se rozhodnou brzy. Skutečně to potřebujeme. Situace totiž rozhodně není férová. Rusové jsou poblíž našich hranic, odtud ničí naši infrastrukturu a zabíjejí naše civilisty, děti, rodiny. A my na to nesmíme odpovědět.

Právě teď v Evropské unii probíhá kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Ze Západu jsme slyšeli mnoho řečí o míru. Z vašeho pohledu, co se musí stát, než mohou začít skutečné mírové rozhovory?

Ukrajina je oběť a Rusko je agresor. Proto nemůžeme jednat o míru podle podmínek útočníka. To by znamenalo kapitulaci a okupaci. Mírové fórum bude prvním krokem na cestě hledání, jak v Evropě a mé zemi zajistit udržitelný, spravedlivý a dlouhodobý mír. Mír diktovaný Ruskem odmítáme. To by totiž znamenalo, že Rusko vyhrálo. Šlo by dál a vedlo by to k třetí světové válce.

Během deseti let ruské agrese vůči Ukrajině jsme se poučili. Víme, že Rusko vždy využije klid zbraní k přeskupení sil a znovu zaútočí. Všem z nás – a jsem přesvědčen, že i všem ve vaší zemi – je naprosto jasné, že Rusko by opět použilo přestávku v bojích k posílení, vedení hybridní války proti evropským zemím a jejich obyvatelům. Jde o dezinformace, kybernetické útoky a propagandu. Za několik let by zaútočili znovu. Byli by ale o moc lépe připraveni.

Když jde o vyjednávání, tam je základní podmínkou důvěra. Máte na ruské straně protějšky, kterým důvěřujete? Je někdo takový v Kremlu?

Nemůžeme věřit Putinovi. Je to lhář. On lže neustále. Nám jde o globální summit, kam přijedou všichni důležití politici z celého světa a zasednou za jednací stůl. Tam se musíme dohodnout, jak dosáhnout každého jednoho bodu z našeho mírového plánu. A následně, když dosáhneme společně kompromisu, pozveme oficiální ruskou delegaci a začneme oficiální jednání.

Nebude to v zákulisí. To by využili k manipulacím a lhaní. Oni to budou dělat i tak, ale pokud bude svět u jednacího stolu, nebudou mít tolik prostoru pro lhaní a manipulace. To je cesta, jak přivést Rusko k mírovým rozhovorům.

Velkým tématem na Ukrajině – a nejen spojeným s válkou – je korupce. Vaše vláda s korupcí bojuje, ale stačí to? Jaké další kroky připravujete?

Přijali jsme veškeré potřebné zákony. Vytvořili jsme silnou protikorupční infrastrukturu. Máme čtyři státní protikorupční instituce. Národní protikorupční agenturu, Agenturu pro prevenci korupce, speciální soud a také státní zastupitelství. Společně pracují velmi dobře.

Na Ukrajině, pokud jde o korupci, není nikdo nedotknutelný. Od nejvyšších politiků až po regionální správu bude hnán k zodpovědnosti každý, kdo by chtěl korumpovat nebo být korumpován.

Máme názorné příklady, že se nám daří. Bojovat s korupcí budeme dál. Nesoustředíme se ale pouze na odhalování lidí, kteří se korupce dopouštějí. Zavádíme také digitalizaci státní správy, která korupci znemožní. Více než 130 státních služeb je plně digitalizováno a počítače úplatky neberou.

V České republice dnes žijí stovky tisíc Ukrajinců jako uprchlíci. Mnoho z nich zde našlo práci, děti chodí do školy. Zapouštějí zde kořeny. Neobáváte se, že ztrácíte mladou generaci – budoucnost Ukrajiny?

Bohužel kvůli ruské invazi odešlo z Ukrajiny přibližně šest milionů lidí. To je oficiální číslo podle OSN. Odešel milion dětí, především se svými matkami. Máme k dispozici výzkumy, podle kterých osmdesát až osmdesát pět procent těchto lidí by se rádo na Ukrajinu vrátilo. Vlastně čekají pouze na zlepšení bezpečnostní situace.

Pokud získáme systémy protivzdušné obrany, zajistíme větší bezpečí a lidé se začnou vracet i před koncem války. Nicméně ve chvíli, kdy se nám podaří válku ukončit a zajistit dlouhodobý mír, se naprostá většina uprchlíků vrátí. Čekají jen na bezpečí a také pracovní místa. Také jsme připravili program obnovy, který jim pomůže s rekonstrukcí jejich bytů a domů.

Chtěl bych také využít tuto příležitost a poděkovat všem v České republice, že ubytovali ukrajinské rodiny. Je nesmírně důležité, že české rodiny nabídly ubytování těm ukrajinským. Považuji to za nejpevnější spojení našich národů a zemí. Jsme za to nesmírně vděční a já vám za to chci z celého srdce poděkovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 6 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 9 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...