Případné jednání o míru nebude v zákulisí, prohlásil ukrajinský premiér Šmyhal pro ČT

Nahrávám video

O míru nemůžeme jednat podle podmínek útočníka, tedy Ruska, protože by to znamenalo kapitulaci a okupaci, řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal v exkluzivním rozhovoru pro ČT. Jako základ zmiňuje globální summit k projednání mírového plánu. Zúčastnit se ho mají zástupci zemí z celého světa s výjimkou Ruska – jeho delegace by podle Šmyhala byla přizvána až po dosažení dohody. Jednání zároveň podle něj nemohou probíhat v zákulisí, neboť by je Kreml využil k „manipulacím a lhaní“. Šmyhal vedle toho mluvil i o situaci na bojišti a zahraniční podpoře. Rozhovor vedl redaktor ČT David Miřejovský.

Pane premiére, jaká je teď na Ukrajině situace, na bojišti i ve společnosti?

Na bojišti je to teď složité. Odrazili jsme ruskou ofenzivu u Charkova i další pokusy o postup po celé frontové linii. Pokračujeme v boji. Čekáme na další pomoc od našich partnerů ze Spojených států. Jsme opravdu vděční za českou iniciativu na zajištění dodávek dělostřelecké munice. To bude pro nás a naše muže i ženy na frontě velmi užitečné.

Pokud jde o ekonomiku, situace je víceméně uklidněná. Jsme velmi vděční našim partnerům za finanční pomoc. Podařilo se nám zvládnout situaci poté, co jsme během prvního roku války přišli o třicet procent hospodářství. Loni náš hrubý domácí produkt vzrostl o pět procent. Růst pokračuje. Během prvních čtyř měsíců letošního roku je růst HDP na úrovni čtyř procent a čtyř desetin.

Ekonomicky jsme to tedy zvládli. Přitom všechny domácí příjmy našeho rozpočtu vynakládáme na vedení války. Peníze od našich partnerů pak jdou na sociální nebo humanitární výdaje.

Čísla, která zmiňujete, zní výborně. Na Ukrajině jsem mnohokrát byl. Natáčel jsem na mnoha místech včetně frontové linie, ale i na západě země. Musím říct, že lidé už jsou velmi unavení. Válka už trvá velmi dlouho a tlak na ně vytvářený je nesmírně silný. Jak jim můžeme pomoci?

Je přirozené být unavený po více než dvou letech války. Je ale důležité, že nejsme vyčerpaní. To je opravdu zásadní. Další důležitá věc je, že ani naši spojenci nejsou vyčerpaní. Putinův předpoklad, že civilizovaný svět, naši přátelé a partneři se postupně unaví, se nenaplnil. Stále máme podporu, která navíc roste.

A díky tomu můžeme nadále doufat, že tuto válku vyhrajeme. Bohužel Putin a jeho armáda pokračují v zabíjení civilistů a ničení naší infrastruktury i páchání válečných zločinů.

Věříme, že vznikne mezinárodní tribunál a s podporou našich spojenců se nám dostane spravedlivého míru. Jsme přesvědčeni, že toho dosáhneme na bojišti i za jednacím stolem.

Právě teď jste v Praze a setkáváte se tu se svými partnery ze Spojených států i Evropy. Předpokládám, že hlavním tématem je další spolupráce.

Přesně tak. Probereme různé otázky. Především bych ale rád poděkoval české společnosti, vládě a osobně i premiérovi – mému příteli – Petru Fialovi. On je od první chvíle velmi silným podporovatelem mé země.

Jednáme teď o české iniciativě na dodávku munice pro dělostřelectvo. Doufáme, že první část bude dodána na Ukrajinu v červnu. Ne později než v červnu. Munici nutně potřebujeme. Probereme také otázky spolupráce ve vojenské oblasti. Nemohu zveřejnit podrobnosti, ale je pro nás nesmírně důležité pokračovat ve spolupráci při zapojení našich podnikatelů a průmyslu. Máme plány, jak to udělat, a budeme je naplňovat.

Co právě teď nejvíc potřebujete? Objevují se zprávy, že Rusko připravuje na léto mohutnou ofenzivu. Které zbraně akutně sháníte? Je to protivzdušná obrana, stíhací letouny, munice?

Vlastně jste to všechno vyjmenoval. Především musíme ochránit náš vzdušný prostor. Právě teď v něm Rusko dominuje a to mu na bojišti přináší výhody. Snaží se nás zatlačit na celé linii dotyku. Takže pro zajištění protivzdušné obrany potřebujeme minimálně sedm systémů Patriot. To by nám opravdu pomohlo ochránit náš vzdušný prostor před ruskými letouny a jejich naváděnými leteckými pumami. To je strašlivá zbraň a oni jimi ničí celé ulice ve vesnicích nebo přímo v Charkově.

Další prioritou je munice pro dělostřelectvo. To znamená, že česká iniciativa je pro nás skutečně vynikající. Netrpělivě čekáme na začátek dodávek.

A třetím hlavním bodem na seznamu jsou zbraně dlouhého a středního dosahu, které nám umožní zasáhnout ruské logistické trasy. Také potřebujeme povolení k jejich použití na ruském území v případě, že je používají k útočení na Ukrajinu. Jde nám výhradně o vojenské cíle.

Dnes využíváme zbraně od našich spojenců výhradně na území Ukrajiny. Do něj počítáme okupované oblasti včetně Krymu. Zatím ale nemáme oficiální povolení od partnerů k jejich užití na území Ruska. Je pozitivní, že světoví lídři o tom uvažují. Doufáme, že se rozhodnou brzy. Skutečně to potřebujeme. Situace totiž rozhodně není férová. Rusové jsou poblíž našich hranic, odtud ničí naši infrastrukturu a zabíjejí naše civilisty, děti, rodiny. A my na to nesmíme odpovědět.

Právě teď v Evropské unii probíhá kampaň před volbami do Evropského parlamentu. Ze Západu jsme slyšeli mnoho řečí o míru. Z vašeho pohledu, co se musí stát, než mohou začít skutečné mírové rozhovory?

Ukrajina je oběť a Rusko je agresor. Proto nemůžeme jednat o míru podle podmínek útočníka. To by znamenalo kapitulaci a okupaci. Mírové fórum bude prvním krokem na cestě hledání, jak v Evropě a mé zemi zajistit udržitelný, spravedlivý a dlouhodobý mír. Mír diktovaný Ruskem odmítáme. To by totiž znamenalo, že Rusko vyhrálo. Šlo by dál a vedlo by to k třetí světové válce.

Během deseti let ruské agrese vůči Ukrajině jsme se poučili. Víme, že Rusko vždy využije klid zbraní k přeskupení sil a znovu zaútočí. Všem z nás – a jsem přesvědčen, že i všem ve vaší zemi – je naprosto jasné, že Rusko by opět použilo přestávku v bojích k posílení, vedení hybridní války proti evropským zemím a jejich obyvatelům. Jde o dezinformace, kybernetické útoky a propagandu. Za několik let by zaútočili znovu. Byli by ale o moc lépe připraveni.

Když jde o vyjednávání, tam je základní podmínkou důvěra. Máte na ruské straně protějšky, kterým důvěřujete? Je někdo takový v Kremlu?

Nemůžeme věřit Putinovi. Je to lhář. On lže neustále. Nám jde o globální summit, kam přijedou všichni důležití politici z celého světa a zasednou za jednací stůl. Tam se musíme dohodnout, jak dosáhnout každého jednoho bodu z našeho mírového plánu. A následně, když dosáhneme společně kompromisu, pozveme oficiální ruskou delegaci a začneme oficiální jednání.

Nebude to v zákulisí. To by využili k manipulacím a lhaní. Oni to budou dělat i tak, ale pokud bude svět u jednacího stolu, nebudou mít tolik prostoru pro lhaní a manipulace. To je cesta, jak přivést Rusko k mírovým rozhovorům.

Velkým tématem na Ukrajině – a nejen spojeným s válkou – je korupce. Vaše vláda s korupcí bojuje, ale stačí to? Jaké další kroky připravujete?

Přijali jsme veškeré potřebné zákony. Vytvořili jsme silnou protikorupční infrastrukturu. Máme čtyři státní protikorupční instituce. Národní protikorupční agenturu, Agenturu pro prevenci korupce, speciální soud a také státní zastupitelství. Společně pracují velmi dobře.

Na Ukrajině, pokud jde o korupci, není nikdo nedotknutelný. Od nejvyšších politiků až po regionální správu bude hnán k zodpovědnosti každý, kdo by chtěl korumpovat nebo být korumpován.

Máme názorné příklady, že se nám daří. Bojovat s korupcí budeme dál. Nesoustředíme se ale pouze na odhalování lidí, kteří se korupce dopouštějí. Zavádíme také digitalizaci státní správy, která korupci znemožní. Více než 130 státních služeb je plně digitalizováno a počítače úplatky neberou.

V České republice dnes žijí stovky tisíc Ukrajinců jako uprchlíci. Mnoho z nich zde našlo práci, děti chodí do školy. Zapouštějí zde kořeny. Neobáváte se, že ztrácíte mladou generaci – budoucnost Ukrajiny?

Bohužel kvůli ruské invazi odešlo z Ukrajiny přibližně šest milionů lidí. To je oficiální číslo podle OSN. Odešel milion dětí, především se svými matkami. Máme k dispozici výzkumy, podle kterých osmdesát až osmdesát pět procent těchto lidí by se rádo na Ukrajinu vrátilo. Vlastně čekají pouze na zlepšení bezpečnostní situace.

Pokud získáme systémy protivzdušné obrany, zajistíme větší bezpečí a lidé se začnou vracet i před koncem války. Nicméně ve chvíli, kdy se nám podaří válku ukončit a zajistit dlouhodobý mír, se naprostá většina uprchlíků vrátí. Čekají jen na bezpečí a také pracovní místa. Také jsme připravili program obnovy, který jim pomůže s rekonstrukcí jejich bytů a domů.

Chtěl bych také využít tuto příležitost a poděkovat všem v České republice, že ubytovali ukrajinské rodiny. Je nesmírně důležité, že české rodiny nabídly ubytování těm ukrajinským. Považuji to za nejpevnější spojení našich národů a zemí. Jsme za to nesmírně vděční a já vám za to chci z celého srdce poděkovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump obvinil Čínu z „největšího úniku volebních dat v historii“

Americký prezident Donald Trump v projevu k národu obvinil Čínu z údajně největšího úniku volebních dat v historii. Současně oznámil odtajnění zpravodajských dokumentů, které podle něj odhalí „šokující“ slabiny a zranitelnost volebního systému v USA. Tiskové agentury zdůrazňují, že prezident využil projevu v hlavním večerním vysílacím čase, aby opět rozdmýchal pochybnosti o regulérnosti voleb v zemi. Šéf Bílého domu dlouhodobě bez důkazů označuje výsledky prezidentských voleb z roku 2020, v nichž prohrál s Joem Bidenem, za zmanipulované.
03:10Aktualizovánopřed 14 mminutami

USA dokončily další vlnu úderů na Írán, Teherán směřoval odvetu na Katar či Bahrajn

Americká armáda v pátek brzy ráno SELČ oznámila dokončení další rozsáhlé vlny úderů proti Íránu, v nichž pokračovala již šestou noc v řadě. Íránská státní média tvrdí, že zasaženo přitom bylo mimo jiné pět mostů v jižním Íránu, údery nepřežilo sedm lidí. Odvetným vzdušným útokům Teheránu v noci čelily Kuvajt a opakovaně také Bahrajn a Katar.
včeraAktualizovánopřed 21 mminutami

VideoVýznam Hormuzského průlivu bude klesat, míní Hladík

Cesta Hormuzským průlivem bude muset být zadarmo, řekl v Interview ČT24 ředitel odboru Blízkého východu a severní Afriky na ministerstvu zahraničí Petr Hladík v souvislosti s konfliktem Íránu a USA. Hladík ale nevylučuje, že se skutečnost, že to zadarmo není, projeví třeba jen ve vyšších pojišťovacích nákladech. „Nicméně jako princip – zlikvidovat dohodu mezinárodního práva z roku 1981 o svobodné plavbě mezinárodními vodami je nemožné,“ podotkl a dodal, že by se tím vytvořil precedens a každý, kdo je poblíž „nějakého průlivu, by mohl žádat to samé“. Současné dění ale podle něj vede k tomu, že význam Hormuzského průlivu bude klesat. „Státy, i ty Zálivu, si uvědomily, že musí hledat alternativní cesty,“ poukázal. Řekl také, že vývoz ropy a otevření Hormuzského průlivu je naprosto zásadní pro přežití íránského režimu. Hladík hovořil i o jaderném programu Teheránu či o vztahu Izraele a USA. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 1 hhodinou

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl na 4930

Bilance obětí dvojice zemětřesení, která v červnu zasáhla sever Venezuely, stoupla za jediný den o více než 100 na 4930 mrtvých. Uváděný počet zraněných zůstává již řadu dní beze změny na 16 740. Nezměnil se ani počet lidí bez domova, kterých je v současnosti údajně 17 907. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek večer oznámil předseda tamního parlamentu Jorge Rodríguez. Středeční bilance uváděla 4829 mrtvých.
před 2 hhodinami

Neznáme detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně, uvedl Macinka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

K odvolání Fedorova vedly spory se Syrským. Nástupce je prozatímní

K odvolání ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova měly vést spory s hlavním velitelem Oleksandrem Syrským či nákupy zbraní v rozporu s přáními armády. Fedorov je přitom považovaný za reformátora ukrajinské armády a mezi obyvateli napadené země se těší oblibě. To dokládají i čtvrteční protesty, které se na jeho podporu konají nejen v centru Kyjeva. Prezident Volodymyr Zelenskyj během dne oznámil, že vedením resortu obrany prozatímně pověřil Jevhena Chmaru, který je prozatímním šéfem tajné služby SBU.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Kuvajt odrážel drony z Íránu, ten hlásil útoky i zásah základny v Jordánsku

Kuvajtská armáda ve čtvrtek v noci odrážela útoky bezpilotních letounů z Íránu, zatímco v Bahrajnu se rozezněly sirény varující před leteckým útokem. O nových zásazích na svém území i úderech na základny v Kuvajtu a Jordánsku v noci na čtvrtek informoval také Írán, a to po dalším americkém úderu proti tomuto státu. Později Teherán hlásil americké útoky na ostrov Kešm ležící poblíž Hormuzského průlivu.
15. 7. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil novou vládu, premiérem je Serhij Koreckyj

Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil Serhije Koreckého jako nového premiéra, později pak i jeho vládu kromě ministrů zahraničí a obrany. Koreckyj byl dosud šéfem energetické společnosti Naftohaz. Před hlasováním označil za klíčové priority obranu země před ruskou agresí, hospodářskou stabilitu a integraci do EU. Mezi klíčovými úkoly uvedl také přípravu na příští zimu, která kvůli ruským útokům na ukrajinská energetická zařízení a infrastrukturu může být podle něj těžší než ta minulá.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.