Na zanedbaném a nepříliš vábném území kolem Florence a Masarykova nádraží má v metropoli vzniknout nová moderní čtvrť postavená společností Penta. Praha ve čtvrtek schválila dvě změny územního plánu, které byly pro výstavbu nutné. Podle organizace Arnika mělo město za tuto „úlitbu“ vyjednat například větší počet dostupných bytů, podle náměstka primátora Petra Hlaváčka (STAN) ale metropole získala od developera mnohem víc, než předpokládala. Otázkou zůstává, co se stane s autobusovým nádražím.
Nové domy pro bydlení či veřejná prostranství mají vzniknout na pozemcích severovýchodně od Masarykova nádraží a na Florenci. Tam také Penta předloni koupila autobusové nádraží spolu s přilehlými pozemky. Spekuluje se tedy, zda dojde k přesunu nádraží, podle Hlaváčka ale nyní k žádné změně nedochází.
Dodal, že městský Institut plánování a rozvoje připravuje studii možného budoucího řešení problematiky dálkových autobusů v metropoli. Doporučit má nejvhodnější postup. „Součástí toho je i prověřit budoucí roli autobusového nádraží na Florenci. Následně se povede diskuze, jestli má nadále fungovat tam nebo zda se najde vhodnější umístění,“ napsal ČT24.
Podle architektky Anny Vinklárkové z organizace Arnika, která s potenciálním přesunem nádraží nesouhlasí, změna připouští přesun autobusového terminálu dál od metra a s menší kapacitou. „Schválením změny plánu ztrácí město vliv a nebude mít nástroje, jak odsunu zabránit. Penta může požádat o povolení stavby nádraží mezi viadukty a stavební úřad nebude mít oporu, jak to zamítnout,“ míní Vinklárová s tím, že odsun nádraží může výrazně zhoršit podmínky pro cestující.
Šéf Penta Real Estate David Musil v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl, že společnost nádraží bude dále provozovat, pravděpodobně však dojde k jeho posunutí více na východ. Pokud by se do budoucna zvažoval přesun nádraží mezi blízké viadukty, bylo by to podle Hlaváčka v souvislosti s nově plánovanou vlakovou zastávkou a možným přestupem z vlaku z letiště. I pro takové rozhodnutí je však prý potřeba nejprve podrobná analýza. Město dle něj „hlavní slovo“ v případě nádraží má.
„Pokud se ukáže, že nádraží na Florenci dává do budoucna smysl, máme všechny nástroje pro jeho zachování, protože je stále uvedeno v územním plánu a zásadách územního rozvoje a předem jsme ho zohlednili i v plánovací smlouvě s investorem,“ dodal.
Město dostane deset bytů
Zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo také smlouvy o kontribucích, prostřednictvím kterých město požaduje po developerech určitou částku za metr hrubé podlažní plochy plánovaných projektů, přičemž hlavní pákou je případná nutnost změny územního plánu. Celková hodnota těchto kontribucí má být v tomto případě 304,2 milionu korun. „Získali jsme ještě víc, než jsme chtěli na začátku,“ sdělil Hlaváček na zastupitelstvu.
Hodnota kontribucí pro magistrát je zhruba 85 milionů, zahrnují například umělecká díla ve veřejném prostoru za 25 milionů. „Investor na díla uspořádá uměleckou soutěž ve spolupráci Galerií hlavního města Prahy,“ sdělil Hlaváček ČT24. Město dál získá pět bytů za zhruba 35 milionů či úpravy zeleně a veřejných prostranství za asi 18 milionů korun.
Největší příspěvek v hodnotě 203 milionů obdrží Praha 8, na jejímž území se nachází většina pozemků. Z toho zhruba 54 milionů bude v penězích a 104 milionů bude tvořit výstavba mateřské školy na Rohanském ostrově. I osmá městská část získá pět bytů za asi 32 milionů korun. Praha 1 získá asi deset milionů v penězích a investor zajistí projektovou dokumentaci rekonstrukce ulici V Celnici za dalších pět milionů.
Podle Arniky jsou kontribuce malé. „Praha získá na kontribucích 300 milionů, ale zisky, které Penta díky změnám územního plánu schváleným zastupiteli získá, se budou počítat v miliardách,“ myslí si Vinklárková, která připouští, že částka odpovídá městské metodice, je však prý nastavená příliš nízko.
Hlaváček: Dostali jsme víc, než jsme chtěli
Na kritiku ohledně počtu deseti bytů reagoval Hlaváček na zastupitelstvu, podle něj je to poprvé, co město získá vůbec nějaké. „Je to nějaký první experiment, tak jich příště budeme mít víc,“ sdělil náměstek. Pro ČT24 dodal, že se vymezuje proti tvrzením, že jde o úlitbu developerům.
„V rámci plnění jsme reagovali na více potřeb v území, které byly diskutovány v rámci soutěžního dialogu odborníky v porotě a především od veřejnosti. Od developerů jsme tak v konečném důsledku získali mnohem větší plnění, než jsme původně chtěli,“ tvrdí náměstek.
„Smlouva (s městem) počítá s financemi na veřejnou vybavenost, investicemi do školských zařízení, do bydlení ve vlastnictví města, do chybějící zeleně v území a modrozelené infrastruktury i kvalitních veřejných prostor včetně nových uměleckých děl. Novinkou nad rámec této dohody je vznik nové polikliniky v těsném sousedství,“ prohlásil Development Director společnosti Penta Real Estate Rudolf Vacek.
Arnika: Ve Vídni jsou dva tisíce dostupných bytů
Na podobu území v minulosti Penta ve spolupráci s hlavním městem vypsala mezinárodní urbanistickou soutěž, která sloužila jako podklad pro změny územního plánu. Developer pak před časem vypsal také architektonické soutěže na podobu čtyř bloků domů na Florenci. Podle Hlaváčka se architektonické soutěže projeví v kvalitě výstavby, která prý řeší vnitřní periferii města.
Penta v pátek uvedla, že mezi finalisty čtyř architektonických soutěží na podobu čtyř bloků jsou přední evropské ateliéry z několika zemí, například francouzské studio LAN, které pracuje na rekonstrukci pařížského Grand Palais, německý tým Barkow Leibinger, který vytvořil berlínský mrakodrap Estrel Tower, nebo domácí „týmy“ Chybík+Krištof, Pavel Hnilička Architects+Planners, A69-architekti nebo Klaska Ltd.
„Vznikne čtvrť s mixem funkcí a živým parterem s čtyřicetiprocentním podílem bydlení, vše dle požadavku města,“ dodal náměstek. Podle Arniky by však úprava území Florence měla vznikat s důrazem na veřejný zájem s vyššími kontribucemi od developerů, s výrazně vyšším podílem dostupného bydlení i zeleně a komfortní a moderní veřejnou dopravou.
„Ve Vídni při nedávné přestavbě hlavního nádraží vznikla čtvrť s dvěma tisíci dostupnými byty z 5500, bez aut a s velkým parkem. Podobně ambiciózní přístup bychom měli vyžadovat i v Praze,“ nechala se slyšet Vinklárková. Penta už na části pozemků u Masarykova nádraží postavila kancelářskou budovu Masaryčka, kterou otevřela loni.
