Kasárna Karlín znovu otevřou

Pražské volnočasové centrum Kasárna Karlín po roce znovu otevře. Provoz startuje v úterý 27. května, sdělil ČT24 provozovatel prostoru Matěj Velek. Zatím půjde o provizorní režim se stany s občerstvením a toaletami na nádvoří, v plánu je ale plnohodnotné fungování. To zakázal stavební odbor Prahy 8, protože bylo v rozporu se zákonem. Provoz neodpovídal územnímu plánu, ten však město loni v prosinci změnilo. Centrum slibuje větší ohled na sousedy, co se hluku týče.

Několik let šlo o mimořádně populární centrum pro lidi z celé Prahy, kde mohli trávit čas rodiče s dětmi, sportovci i milovníci kultury. Někteří přišli na film do letního kina, na koncert, zahrát si plážový volejbal, nebo posedět s přáteli na drinku. Jenže pro mnohé návštěvníky přišel loni před hlavní sezonou šok – Stavební úřad Prahy 8 činnost centra zakázal.

Úřad sice na místě neshledal žádnou konkrétní závadu, problémem však bylo, že vnitřní provozy centra nejsou zkolaudované k takovému typu provozu. Jinými slovy podle územního plánu zkrátka místo nebylo určeno pro bary, koncerty a kavárny, ale pro armádní a bezpečnostní účely. Loni v prosinci Praha tento územní plán změnila.

„Na změně územního plánu vše vázlo,“ říká nyní Velek. Důvodem uzavření areálu podle něj nebyl nadměrný hluk, ale nesoulad provozu s platným územním plánem. „To se podařilo napravit a zároveň běží další procesy, na jejichž konci bychom měli dostat možnost obnovit provoz vnitřních prostor,“ prohlásil s tím, že žádost o dodatečné stavební povolení nutná ke kolaudaci byla ze strany Kasáren doplněna.

Možné je zatím venkovní užívání

„Provizorium, které tam teď bude, není předmětem šetření stavebního úřadu,“ řekl ČT24 mluvčí městské části Praha 8 Marek Šalek s tím, že další vyjádření nejsou možná do vyřešení dvou žalob. Jednu z nich směřují stěžovatelé proti hluku proti zmíněné změně územního plánu.

„Očekáváme, že stavební úřad vydá rozhodnutí, ale venkovní užívání je možné,“ sdělili v reakci zástupci Kasáren, kteří nyní znovu startují svůj provoz v provizorním režimu úterý 27. května, kdy má být nádvoří otevřeno od deseti hodin do půlnoci.

Kvůli stavu staré budovy je část areálu obehnána oplocením a není možné se do centra dostat po chodníku tak, jak to bylo možné dříve. Je třeba dojít k přechodu za viaduktem v ulici Malého a vrátit se z druhé strany. Vchod zůstává na stejném místě.

„Jakmile doběhnou veškeré administrativní procesy, vrátíme se snad konečně dovnitř a postupně i k plnohodnotnému fungování,“ sdělil Velek, podle nějž stěžovatelům proti hluku nešlo o rušení nočního klidu, ale spíše o trvalé uzavření centra.

Kino pouze do sluchátek

Sousedům centra se přesto provozovatelé chystají ještě před otevřením roznést dopis, v němž mluví o opatřeních týkajících se právě možného hluku. Už dříve bylo v areálu zakázáno rozdělávání ohňů v letních měsících od června do srpna, personál má také prý přísně nařízeno vynášet sklo a kovový odpad pouze v denních hodinách, aby jeho vysypávání nebylo rušivé.

„Co se týče venkovních koncertů, omezíme se maximálně na tři za celý rok. Koncert nikdy nepřesáhne 22. hodinu. Pokud dostaneme opět možnost promítat letní kino, tak plánujeme hrát pouze do sluchátek, takže nebude produkovat už vůbec žádný zvuk,“ dodává Velek. Po desáté hodině také prý areál pravidelně obchází personál, a upozorňuje návštěvníky, aby se chovali ohleduplně a nehlučeli.

Velek na cestě ke znovuotevření oceňuje komunitu podporovatelů, která v únoru protestovala před zmíněným stavebním úřadem, psala dopisy úředníkům a politikům, případně posílala finanční dary. Provozovatelé mluví o „neuvěřitelné síle sousedů a komunity podporovatelů“, včetně místní školy, bez níž by prý k otevření nemohlo dojít.

Budovu kasáren v pražském Karlíně vlastní od loňského ledna hlavní město Praha, které ji získalo při směně majetku se státem. Historický objekt karlínských kasáren pochází z 19. století, pro vojenské účely sloužil v době Československa i Česka. Budova je od roku 1958 památkově chráněná. Stát se v minulosti snažil areál opakovaně prodat, ale bez úspěchu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 2 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 5 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 5 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 5 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 6 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 7 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.