Tuzemská armáda chce posílit protivzdušnou obranu. Nejen navýšením kapacit, ale i novými prostředky dalekého dosahu, které by chránily Česko před balistickými střelami. Vojáci to uvádějí v doporučení, jak systémy proti vzdušným hrozbám rozvíjet po roce 2030. Materiál právě dokončují. Reagují v něm na ruskou válku na Ukrajině i na požadavky NATO.
Studie, jak by měla vypadat protivzdušná obrana v tuzemsku, má být dle zadání hotová do konce roku. Právě tuto oblast považuje nová vláda za prioritní. Podle armády i ministerstva ještě probíhají úpravy dokumentu. „Pozemní protivzdušná obrana byla dlouho zanedbávaná a my se nyní snažíme rozšířit množství systémů tak, aby pokrytí bylo co nejefektivnější,“ sdělil náčelník pozemní protivzdušné obrany Luděk Teger.
Od poloviny roku chce armáda zařazovat do výzbroje čtyři baterie izraelského systému Spyder. Je určený proti dronům, letadlům i střelám s plochou dráhou letu. Vojskové zkoušky mají být hotové v lednu. Do roku 2030 pak mají ozbrojené síly získat i 24 obrněnců MARS se švédským systémem velmi krátkého dosahu. V podstatě mobilní verzi toho, který používá už nyní.
„Bude to vlastně navrácení mobility protivzdušné obraně, protože v současné době ten systém je vezený, musí se složit. Nyní ho bude možné používat i za jízdy – a další benefit je balistická ochrana obsluh,“ upřesnil Teger.
Vojenské doporučení, které teď vzniká, počítá i s dalšími prostředky. Armáda by měla získat schopnosti působit i ve spodní vrstvě protiraketové obrany. „Chceme mít systém, který má duální schopnost – to znamená mít dlouhý dosah a zároveň působit proti balistickým raketám,“ nastínil armádní velitel.
Podle náčelníka Generálního štábu Karla Řehky jsou cíle do značné míry dané závazky v NATO. „Alianční systém nám určité možnosti nabízí, ale počítáme i s pořizováním vlastních prostředků ochrany proti balistickým střelám,“ přiblížil.
Protivzdušná obrana jako priorita vlády
Že právě oblast protivzdušné obrany by měla patřit k prioritám, říká i návrh programového prohlášení vlády. Na tiskové konferenci, mimochodem hned první v úřadu, o tom nedávno mluvil také nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O všem dle svých slov už jednal s prezidentem Petrem Pavlem i velením armády.
„Ten dokument, pokud jde o řešení a jakým způsobem v následujících letech pokračovat, je v zásadě hotov, dopracovávají se pouze detaily. Ale mně jde především o kvalitu, nikoliv o závod s časem,“ prohlásil Zůna.
Součástí protivzdušné obrany jsou i další systémy, třeba izraelské radiolokátory MADR. Armáda má všech osm už dva roky, ale jejich zavádění do provozu nabralo kvůli technickým potížím zpoždění.
