Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.
Mobiliář zámku má ve správě Národní památkový ústav. Jeho právní zástupce neuspěl s návrhem, aby soud rozhodnutí odložil do doby, než bude jasno, zda zámek patří státu nebo dědičce šlechtického rodu.
„Vzhledem k tomu, že pro NPÚ je naprosto klíčová a zásadní záchrana a ochrana památek, bylo i v kontextu velkorysého příslibu paní doktorky Kammerlanderové o věnování objektu – a mobiliáře – státu rozhodnuto, že NPÚ nebude dále pokračovat v soudním sporu a bude plně akceptovat vynesený rozsudek,“ vysvětlila regionální mluvčí NPÚ Lucie Bidlasová.
Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk byl s rozhodnutím soudu spokojený. „Rozsudek se v zásadě dal očekávat, poněvadž soudce už předeslal, že považuje nárok za odůvodněný. A pochopitelně po takřka 34 letech, co se ta věc vleče, alespoň jedna část je skončena,“ komentoval Heyduk.
Zámek i sbírky zůstanou památkářům
Zároveň zmínil, že se Kammerlanderová nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. „Zatím to není pravomocné, ale nebude se na stavu současném nic měnit. Sbírky zůstanou v zámku a zámek zůstane v Turnově,“ upřesnil Heyduk.
Advokát také potvrdil, že dědička rodu uvažuje, že v případě soudního vítězství zámek daruje státu. „Velmi vážně o tom uvažuje, že vzhledem k tomu, že do zámku bylo hodně investováno Českou republikou, že tento zámek České republice věnuje,“ avizoval. Sbírky by si ale podle něj chtěla ponechat ve svém vlastnictví. „Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce,“ dodal Heyduk.
Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Šlechtický rod usiluje o vrácení majetku od roku 1992, dosud většinou neúspěšně. Ve sporu rodu jde kromě zámku, který je národní kulturní památkou, také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Získal zatím čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.
Nárok na navrácení majetku
Šlechtickému rodu stát zabavil zámek a panství v Turnově a okolí po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy byl Karel des Fours Walderode (1904–2000) považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992.
Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě již definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení československého občanství z roku 1947, které znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku.
To potvrdil i semilský soudce Michal Polák. „Soud vycházel z toho, že v roce 1947 bylo vráceno doktoru Walderodemu československé občanství. A v tom rozhodnutí je zahrnut i závěr o tom, že se pan doktor Walderode neprovinil proti československému státu. Tehdejší orgány měly všechny potřebné informace k tomu, aby mohly řádně rozhodnout a soud nyní nemá důvod, aby se od tohoto rozhodnutí odchýlil,“ vysvětlil soudce.
Podle advokáta se specializací na ústavní a správní právo Tomáše Nahodila jde vedle sporu o vnitřní vybavení opočenského zámku na Rychnovsku o jeden z nejdelších restitučních právních případů v Česku.
„Podobně jako v restituční kauze opočenského mobiliáře, v níž zlom přinesl teprve až nález Ústavního soudu vydaný před šesti lety, a to navíc jen v důsledku příznivého rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, mělo i na vydání vnitřního vybavení zámku Hrubý Rohozec vliv teprve až nedávné rozhodnutí Ústavního soudu,“ vysvětlil Nahodil.
