Benešovy dekrety

Dietrichsteinové by mohli dostat zpět rodinnou hrobku v Mikulově. Dědička rodu Mercedes Dietrichsteinová uspěla s žalobou u břeclavského okresního soudu. Verdikt je ale nepravomocný, strany se proti němu mohou odvolat. Dietrichsteinové přišli o majetek v Československu včetně hrobky po druhé světové válce, od 90. let patří hrobka městu Mikulov.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, která jako úřednice spolurozhodovala o vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je však podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. Soud se také postavil proti trestní perzekuci úředníků jen za jiný právní názor.

Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rod Lichtenštejnů přišel o nemovitosti v Českých zemích v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí. Jednu žalobu obdržel také soud v Kolíně, který jí nevyhověl.

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod už dostalo zpět většinu pozemků na Českokrumlovsku, které získalo v církevních restitucích. Vrchní soud v Praze vrátil řádu pozemky ve dvanácti soudních případech, v pěti ještě nerozhodl. ČT to zjistila z justiční databáze. Vrchní soud přitom původně pozemky o rozloze asi 2000 hektarů cisterciákům nepřiznal, Ústavní soud ale v lednu uvedl, že jejich nárok je oprávněný.

Neúspěšní finalisté přímé prezidentské volby v letech 2013 a 2018 komentovali v pořadu Události, komentáře fauly v předvolební kampani. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg doporučuje kandidátům říkat jasně pravdu. První místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) vzpomíná, že ho nenapadlo, že by se v době jeho prezidentské kandidatury mohla stát migrace tématem.

Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení zamítl nárok rodu Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Rod o vrácení majetku usiluje od roku 1992. Nárok nyní uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Rozhodnutí krajského soudu je pravomocné.

Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání Nadace knížete z Lichtenštejna a vládnoucího knížete Hanse Adama II. ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rozhodoval před časem bez veřejného jednání, nyní zpřístupnil odůvodnění. Podle dostupných informací jde o první publikované rozhodnutí NS v poslední vlně žalob podávaných Lichtenštejny u různých okresních soudů. Rod držel v českých zemích rozsáhlý majetek, pozbyl jej v roce 1945 na základě Benešových dekretů.

Okresní soud v Břeclavi se začal zabývat žalobou Nadace knížete z Lichtenštejna na státní instituce. Nadace  žádá vydání majetku, který podle ní neoprávněně užívá český stát. Jde například o Lednicko-valtický areál, ale i lednický či valtický zámek. Lichtenštejnská knížecí rodina tvrdí, že jí český stát majetek nezákonně zabavil na základě Benešových dekretů po roce 1945. Žalované strany označily žalobu jako nedůvodnou.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod má podle Ústavního soudu nárok na pozemky na katastru obcí Vyšší Brod a Frymburk na Českokrumlovsku o rozloze zhruba dva tisíce hektarů. Získalo je zpět v církevních restitucích už v letech 2016 až 2018, ale Lesy ČR podaly soubor žalob. Ty sice zamítl Krajský soud v Českých Budějovicích, Vrchní soud v Praze však dospěl k opačnému názoru a rozhodl, že pozemky se nevydávají. Následná dovolání odmítl sérií stručných usnesení i Nejvyšší soud.

Nejvyšší soud musí znovu rozhodnout o požadavku maltézského řádu na navrácení pozemků na Bruntálsku. Nařídil mu to Ústavní soud. Podle předchozích rozhodnutí Nejvyššího soudu na ně řád nemá nárok. Spor se týkal toho, zda byly zkonfiskovány na základě Benešových dekretů, nebo až později komunistickým režimem. V tom případě by se na ně vztahovaly restituce.

Dědicové Karla des Fours Walderode nedostanou od státu zámek Hrubý Rohozec ani další majetek v celkové hodnotě zhruba tři miliardy korun. Jejich nárok na restituci nepravomocně zamítl Okresní soud v Semilech. Soudce Michal Polák odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu, podle něhož není Walderode oprávněnou osobu z hlediska restitučního nároku. Advokát Walderodů avizoval, že podají odvolání.

Česko v týdnu navštívil předseda maďarské vlády Viktor Orbán. Ten se v minulosti netajil odporem k Benešovým dekretům. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) Orbánův pohled na ně přetrvává. Předseda sněmovny Radek Vondráček (ANO) však tvrdí, že to není oficiální stanovisko kabinetu v Budapešti. Politici se střetli v Otázkách Václava Moravce.

Po týdnu od podání odmítl Ústavní soud stížnost dědičky majetku Karla des Fours Walderode Johanny Kammerlanderové z Rakouska. A to pro předčasnost, protože řízení v restituční kauze soudy ještě pravomocně neskončily, přestože se táhne už 29 let.

Nejvyšším představitelem sudetských Němců bude další čtyři roky Bernd Posselt. O jeho opětovné volbě do funkcí mluvčího sudetských Němců a předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v neděli informovalo sdružení v tiskové zprávě. Posselt slíbil, že bude pokračovat v důsledném úsilí „o porozumění a dialog s českým národem“.

Cíl řady Britů, kteří nechtějí kvůli brexitu přijít o výhody Unie, je evropský pas. V Česku teď třeba úřady posuzují i žádost Danbyho Blocha, potomka německy mluvící židovské rodiny. Jeho rodiče zemřeli při holokaustu a on sám musel před nacisty uprchnout. Snahu získat zpět české občanství ale komplikují Benešovy dekrety.

Začátkem srpna 1945 vydal prezident Edvard Beneš ústavní dekret, kterým odebral drtivé většině příslušníků německé menšiny československé státní občanství. Dokument představoval podklad pro odsun Němců z Československa, přesněji pro tu „spořádanou“ část. Už před vydáním výnosu a zahájením organizovaného vysídlení totiž probíhal takzvaný „divoký odsun“ provázený násilím nejen na příslušnících či podporovatelích okupační moci, ale často i na civilistech. Maďaři, kterých se dekret také týkal, nakonec až na relativně malou část odsunuti nebyli.

Ústavní soud zamítl stížnost Cisterciáckého opatství Osek a potvrdil rozsudky nižších soudů, podle kterých opatství nemá nárok na vrácení majetku konfiskovaného v roce 1945. Pozemky s lesy chtělo opatství vrátit podle pravidel pro restituce církevního majetku zabaveného komunisty po roce 1948.

Před 75 lety, 19. června 1945, byl vydáním takzvaného velkého retribučního dekretu zahájen proces, jehož cílem mělo být potrestání osob, které se za okupace provinily proti československému státu. Proces byl dále upravován řadou dalších dekretů (například o Národním soudu), z nichž poslední „o trestání některých provinění proti národní cti“ (malý retribuční dekret) byl vydán 27. října téhož roku.

Nejvyšší soud odmítl dovolání ve sporu Mercedes Dietrichsteinové a města Mikulova. Dietrichsteinová dříve zažalovala Mikulov, po kterém chce vrátit několik objektů a zhruba 200 pozemků. Už předtím neuspěla u okresního ani krajského soudu. Ten ale rozhodl, že se musí břeclavský okresní soud znovu věnovat otázce vlastnictví Dietrichsteinské hrobky.

Soudní potvrzení nároků rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku znamená podle prezidenta Miloše Zemana prolomení Benešových dekretů. Takový precedent je nebezpečím pro český stát v dalších soudních sporech, vyplývá z prezidentova dnešního vyjádření v televizi Barrandov. Podle hlavy státu německá šlechta kolaborovala s nacisty.