Benešovy dekrety

Zástupci sudetských Němců i dvě z Wintonových dětí ve čtvrtek v Brně společně uctili památku obětí holocaustu. Akce u pátého nástupiště hlavního nádraží, odkud za války odjížděly židovské transporty, zahájila festival Meeting Brno a také sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), který se poprvé koná v Česku. Na místě bylo zhruba pět set lidí, z toho stovka protestujících, uvedl policejní mluvčí Pavel Šváb.

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.

„Demokracie je silná, když má osobnosti, které respektují právní stát. (...) Americký prezident Donald Trump nerespektuje právní stát, vyhrožuje soudcům, napadá novináře a porušuje některé zákony,“ uvedl v Duelu ČT24 předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za ODS a TOP 09). „Chování prezidenta USA Donalda Trumpa také není můj šálek, ale to bychom měli americkou demokracii za hodně slabou, pokud bychom se obávali, že by jedna administrativa Donalda Trumpa tuto demokracii zničila,“ uvedl exministr zahraničních věcí Cyril Svoboda (KDU-ČSL). Tématem Duelu ČT24 bylo také setkání čínského a amerického prezidenta, Benešovy dekrety a spor prezidenta Petra Pavla a premiéra Andreje Babiše (ANO) o účast na summitu NATO. Pořadem provázel Jiří Václavek.

Sudetoněmecké krajanské sdružení nečekalo tolik pozitivních reakcí na svůj brněnský sjezd, řekl České televizi jeho mluvčí Bernd Posselt. S negativními ohlasy počítalo, množství těch pozitivních ho ale podle něj překvapilo. Lidem, kteří mají stále strach z prolomení Benešových dekretů, Posselt vzkazuje, že se bát nemusejí. V rozhovoru, který s ním vedla zpravodajka ČT v Německu Helena Truchlá, také řekl, že jediným mateřským jazykem Evropy je dialog.

Sněmovna ve čtvrtek odpoledne přijala vládní usnesení, které odmítá konání sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně. Text vyzval organizátory akce, aby od jejího konání ustoupili, což zástupci pořadatelských organizací odmítli. Poslanci opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09 se čtvrtečního jednání dolní komory na protest nezúčastnili. V lavicích na místech lidovců byl transparent se vzkazem: „Vyvoláváním nenávisti dluhy nezaplatíte“.

V Brně se tento měsíc uskuteční sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL), poprvé v Česku. Jeho konání vadí vládě ANO, SPD a Motoristů, která chce ve sněmovně prosadit usnesení vyzývající k jeho zrušení. Ze strany kritiků akce opět zaznívají kromě jiného obavy ze zrušení takzvaných Benešových dekretů a otevření majetkových otázek. SdL se ale majetkových nároků v průběhu let vzdalo a také dekrety jsou pro něj už jen okrajovým tématem.

Pravděpodobný příští maďarský premiér Péter Magyar (Tisza) podmiňuje jednání se Slovenskem v politické oblasti vyřešením záležitostí okolo takzvaných Benešových dekretů. Vyplynulo to z jeho vyjádření po telefonátu se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer). Předseda slovenské vlády po rozhovoru uvedl, že Benešovy dekrety, ke kterým mají obě země principiálně odlišné postoje, budou Magyarovou prioritou.

Situace po parlamentních volbách v Maďarsku, které vyhrála strana Tisza v čele s Péterem Magyarem, byla tématem Interview ČT24 s předsedou Svobodných a členem poslaneckého klubu SPD Liborem Vondráčkem. „Smíšené systémy, mám pocit, že nejsou úplně férové, nejsou tak přehledné,“ hodnotí Vondráček maďarský volební systém. Ale zároveň dodal, že na něj Maďaři mají právo. Domnívá se, že předání moci bude poklidné. Magyar je podle něj hodnotově blízký konzervativnímu vidění světa. V rozhovoru s moderátorem Jiřím Václavkem odpovídal i na otázky ohledně evropské půjčky pro Ukrajinu, kterou ve volbách nyní poražený maďarský premiér Viktor Orbán blokoval, nebo Benešových dekretů.

Nejvyšší soud (NS) potvrdil, že dědička rodu Walderode Johanna Kammerlanderová má nárok na některé požadované pozemky na Jablonecku. Odmítl dovolání Státního pozemkového úřadu a obce Jenišovice. Plné odůvodnění zatím není dostupné. Restitučními nároky rodiny se zabývá také soud v Semilech, který nedávno rozhodl, že Kammerlanderové náleží mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově.

Mobiliář státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově náleží Johanně Kammerlanderové, dědičce rodu Walderode. Rozhodl o tom okresní soud v Semilech, verdikt zatím není pravomocný. Vdova po Karlovi des Fours Walderode by měla získat zhruba pět tisíc položek, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několika set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Národní památkový ústav (NPÚ) už uvedl, že se proti rozhodnutí soudu nebude odvolávat. Očekává, že se s dědičkou rodu dohodne.

Okresní soud v Semilech nejspíš vyhoví žalobě o vydání části mobiliáře státního zámku Hrubý Rohozec v Turnově na Semilsku dědičce rodu Walderode. Soudce Michal Polák v pátek řekl, že jde o jeho předběžný názor, rozsudek vynese na konci února. Jde o více než čtyři tisíce položek popsaných na 113 listech, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny.

Plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně rozděluje politickou scénu i veřejnost. Zatímco zastupitel Brna-střed Tomáš Kotas (SPD) označuje akci za necitlivou a nemorální vůči obětem nacistické okupace, David Macek z festivalu Meeting Brno v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou zdůraznil dialog, pietu a smíření s minulostí.

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.

Soud v Semilech rozhodl v restituční kauze Walderode částečným rozsudkem o vydání jednoho pozemku Johanně Kammerlanderové, vdově po Karlovi des Fours Walderode. Je v Turnově-Daliměřicích, jde o 1554 metrů čtverečních.

Dietrichsteinové by mohli dostat zpět rodinnou hrobku v Mikulově. Dědička rodu Mercedes Dietrichsteinová uspěla s žalobou u břeclavského okresního soudu. Verdikt je ale nepravomocný, strany se proti němu mohou odvolat. Dietrichsteinové přišli o majetek v Československu včetně hrobky po druhé světové válce, od 90. let patří hrobka městu Mikulov.

Majetek na Břeclavsku, mimo jiné zámky v Lednici a ve Valticích, stát a další instituce nemusí rodu Lichtenštejnů vracet. Krajský soud v Brně ve čtvrtek potvrdil rozhodnutí soudu v Břeclavi, který zamítl žalobu Nadace knížete z Lichtenštejna požadující vydání majetku od státu, jenž podle ní užívá neoprávněně. Lichtenštejnové přišli o tento majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Právní zástupce nadace Aleš Linhart novinářům po jednání řekl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu.

Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ivanou Odarčenkovou, která jako úřednice spolurozhodovala o vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové. Potomci hraběnky pak mohli na základě rozhodnutí uplatnit restituční nároky. Pražské soudy po opakovaných zásazích Nejvyššího soudu uložily úřednici jeden den vězení s podmínečným odkladem na jeden rok. Závěr, že jednání úřednice naplnilo skutkovou podstatu maření úkolu veřejného činitele z nedbalosti, je však podle ÚS v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními soudů. Soud se také postavil proti trestní perzekuci úředníků jen za jiný právní názor.

Ústavní soud zamítl stížnost Lichtenštejnů ve sporu o nemovitý majetek na Kolínsku. Rod Lichtenštejnů přišel o nemovitosti v Českých zemích v roce 1945 na základě Benešových dekretů. Před pěti lety Nadace knížete z Lichtenštejna spolu s vládnoucím knížetem Hansem Adamem II. podala k českým soudům sérii žalob o určení vlastnického práva a vyklizení nemovitostí. Jednu žalobu obdržel také soud v Kolíně, který jí nevyhověl.

Restituční kauzu Walderode bude ještě řešit Ústavní soud. Vdova po Karlovi Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která se marně domáhala navrácení majetku, podala stížnost. Vyplývá to z justičních databází. Ve sporu jde o zámek Hrubý Rohozec v Turnově i okolní pozemky.

Odvolací soud v Pardubicích v pondělí rozhodl, že vydá část mobiliáře zámku Opočno rodu Colloredo-Mansfeldů. Potvrdil tak rozsudek okresního soudu z roku 2006. V souboru předmětů je cenný kočár, sbírka obrazů a několik tisíc dalších předmětů, například historické zbraně či nádobí. Hodnota je ve stovkách milionů korun. Rozsudek je pravomocný.

Cisterciácké opatství Vyšší Brod už dostalo zpět většinu pozemků na Českokrumlovsku, které získalo v církevních restitucích. Vrchní soud v Praze vrátil řádu pozemky ve dvanácti soudních případech, v pěti ještě nerozhodl. ČT to zjistila z justiční databáze. Vrchní soud přitom původně pozemky o rozloze asi 2000 hektarů cisterciákům nepřiznal, Ústavní soud ale v lednu uvedl, že jejich nárok je oprávněný.

Neúspěšní finalisté přímé prezidentské volby v letech 2013 a 2018 komentovali v pořadu Události, komentáře fauly v předvolební kampani. Čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg doporučuje kandidátům říkat jasně pravdu. První místopředseda Senátu Jiří Drahoš (za STAN) vzpomíná, že ho nenapadlo, že by se v době jeho prezidentské kandidatury mohla stát migrace tématem.

Krajský soud v Hradci Králové v odvolacím řízení zamítl nárok rodu Walderode v restituční kauze, v níž jde o majetek zhruba za tři miliardy korun. Rod o vrácení majetku usiluje od roku 1992. Nárok nyní uplatňuje vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. Stát majetek zkonfiskoval po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Rozhodnutí krajského soudu je pravomocné.