Benešovy dekrety strana 2 z 2

Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Šlechtický rod se majetku domáhá od roku 1992 a ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec. Protistrany ještě mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to ovšem nemá odkladný účinek.

Lichtenštejnové by spor s Českou republikou řešili raději u jednacího stolu, situace je ale donutila podat žaloby k soudu. V rozhovoru poskytnutém ČTK u příležitosti oslav třístého výročí vzniku Lichtenštejnského knížectví to řekl dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu. Spor se týká majetku zabaveného knížecí rodině po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. Vyřešení otevřených otázek minulosti je podle prince v zájmu obou zemí a oběma by přineslo i prospěch.

Knížecí rodina Lichtenštejnů požaduje od českého státu vrácení pěti moravských hradů a zámků včetně Lednice a Valtic. Rod podal v prosinci žaloby u 26 okresních soudů kvůli nemovitostem a pozemkům, které stát získal na základě Benešových dekretů. Kromě Lednicko-valtického areálu jde i o hrad Šternberk a zámky v Bučovicích a Velkých Losinách.

Tři ze třinácti milionů obyvatel meziválečného Československa byli Němci. Řada z nich nesouhlasila s nacistickou ideologií a někteří proti ní aktivně vystoupili. Osudy devíti z nich mapuje kniha historika Martina Krska Neznámí hrdinové mluvili i německy. Vyšla v edici ČT.

Před pondělní návštěvou na Pražském hradě označil rakouský prezidentský kandidát Norbert Hofer takzvané Benešovy dekrety za bezpráví. Jeho rozhovory s Milošem Zemanem se ale budou týkat budoucnosti, zdůraznil v rozhovoru pro rakouský deník Kleine Zeitung. „Benešovy dekrety přirozeně představují bezpráví,“ řekl Hofer, „a v tom máme také zcela rozdílné názory.“