Rod Walderode má nárok na své severočeské panství, rozhodl odvolací soud

7 minut
Události: Rod Walderode má nárok na své severočeské panství
Zdroj: ČT24

Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku. Šlechtický rod se majetku domáhá od roku 1992 a ve sporu jde i o zámek Hrubý Rohozec. Protistrany ještě mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu, to ovšem nemá odkladný účinek.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová. O majetek totiž Walderode jako Němec přišel na základě Benešových dekretů a nynější spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil.

Rozhodnutí z Hradce jen navazuje na verdikty nižší instance. Ve prospěch šlechtického rodu se už v září před dvěma lety vyslovil Okresní soud v Semilech, když restituční nárok uznal. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce v roce 1947 vráceno.

Z provedených důkazů podle okresního soudu vyplývalo, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu. Proto mu také byl navráceno občanství. Tím byla podle soudu splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině.

Soud bude řešit vrácení jednotlivých pozemků

Rozsudek semilského okresního soudu byl tzv. mezitimní. Semilský soudce Michal Polák upozorňoval, že pokud bude potvrzen, tak bude soud teprve řešit vracení jednotlivých pozemků. Těch je asi 1400 včetně zámku Hrubý Rohozec.

Připad se tak vrací do Semil, kde bude soud pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých majetků a pozemků. „Okresní soud bude nyní u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni,“ dodal mluvčí soudu Jan Kulhánek.  

Karel des Fours Walderode přišel po válce o své panství u Hrubého Rohozce a také o pozemky na Jablonecku a Liberecku. Jeho dědička v minulosti vysoudila lesík u obce Žďárek na Liberecku. Již v roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později však ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.

  • Bartoňové – Rodu byl vrácen zámek v Novém Městě nad Metují. 
  • Belcrediové – Potomci rodu získali v restituci například zámky v Jimramově, Brodku u Prostějova a Brně-Líšni.
  • Colloredo-Mansfeldové – Rodu byl vrácen například zámek v Dobříši, o další majetek se soudí.
  • Bubnové – Rodu byl vrácen zámek v Doudlebech nad Orlicí.
  • Černínové – Potomkům rodu byly vráceny například zámky v Dymokurech a Hlušicích.
  • Dobrzenští – Rodině byl vrácen například zámek v Chotěboři.
  • Hildprandtové – Dědičkám rodu byl vrácen zámek a další nemovitosti v Blatné na Strakonicku.
  • Kinští – Představitelé různých větví rodu v restituci získali například zámky v Chlumci nad Cidlinou, Kostelci nad Orlicí, Žďáru nad Sázavou a hrad Kost. Vedle toho jim bylo vráceno asi 15 tisíc hektarů půdy.
  • Kolowratové – Rod restituoval zámky v Rychnově nad Kněžnou, Černíkovicích, Týnci u Klatov a lovecký zámeček v Černé Vodě v Orlických horách. Kromě budov získali představitelé rodu také 12 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy.
  • Lobkowiczové – Rod patří díky majetku, který získal v restituci, mezi nejvýznamnější vlastníky v zemi. Potomci různých větví rodu získali řadu zámků, například v Nelahozevsi, Mělníku, Roudnici nad Labem, Hoříně, Dolních Beřkovicích, Křimicích, hrad Střekov a Lobkowiczký palác v Praze. Kromě zámků získal rod také rozsáhlé lesní pozemky, vinné sklepy a vinařství.
  • Mensdorf-Pouilly – Rodu byl vrácen zámek v Boskovicích.
  • Podstatzští-Lichtensteinové – Potomci rodu restituovali například zámek ve Velkém Meziříčí.
  • Parishové – Rodu byl mimo jiné vrácen zámek v Žamberku.
  • Schwarzenbergové – Orlická větev rodu, reprezentovaná Karlem Schwarzenbergem, získala zámky Orlík, Čimelice a Sedlec. Vedle toho restituovala zhruba 11 tisíc hektarů lesů a zemědělské půdy, 300 hektarů rybníků a řadu budov, například v Praze, Varvařově či Karlově.
  • Šlikové – Potomkům rodu byl vrácen například zámek v Jičíněvsi.
  • Sternbergové – Sternbergové získali v restituci zámky Český Šternberk, Jemniště, Zásmuky, Březina a Častolovice. Rovněž jim bylo navráceno 4000 hektarů pozemků a další majetek.
  • Walderode – Potomci rodu požadují od 90. let vrácení rozsáhlého majetku v severovýchodních Čechách, především zámek Hrubý Rohozec a 300 hektarů lesa. Odvolací Krajský soud v Hradci Králové potvrdil restituční nárok rodu Walderode na vydání panství na Turnovsku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...