Rodině Karla des Fours Walderode by se mohly vrátit pozemky na Turnovsku. Okresní soud v Semilech znovu uznal nárok rodiny na pozemky, jejichž vrácení se Walderode a po jeho smrti jeho manželka Johanna Kammerlanderová domáhají už 25 let. Okresní soud rozhodl o navrácení již dříve, krajský soud mu ale případ vrátil.
Rod des Fours přišel o svůj majetek v roce 1945 na základě Benešových dekretů, ovšem o dva roky později získala jeho tehdejší hlava, Karel des Fours Walderode, osvědčení o občanství. Po roce 1948 odešel do exilu, ale v 90. letech se vrátil, znovu získal občanství a spolu s manželkou usiloval o navrácení rodinného majetku. Johanna Kammerlanderová nyní uspěla u semilského soudu.
Z provedených důkazů podle soudce vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu. Proto mu také byl navráceno občanství. Tím je podle soudu splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině.
Rozsudek semilského okresního soudu je tzv. mezitimní. Pokud bude potvrzen a nikdo se proti němu neodvolá, bude se soud dále zabývat vracením jednotlivých pozemků. „Těch je
více než 1400,“ upozornil soudce Michal Polák. Rozhodovat bude soud i o zámku Hrubý Rohozec, který býval rodovým sídlem. Podle soudce žádá Kammerlanderová i vrácení archivu.
U každého pozemku či nemovitosti bude soud zjišťovat, zda byly skutečně zkonfiskovány dekretem prezidenta republiky i to, komu dnes patří. „Na základě toho pak může soud rozhodnout, zda jsou pozemky způsobilé k vydání dědicům, anebo jim za ty nevydané pozemky náleží nějaká náhrada,“ popsal soudce. Lesy ČR, kterých se rozsudek také týká, prověřují podle právního zástupce možnost případného mimosoudního vypořádání.
Letitý spor již dospěl k rozsudkům, ale i jejich rušení
Poprvé přiznal okresní soud Walderodům nárok na navrácení panství Hrubý Rohozec již v roce 2011. Johanna Kammerlanderová však tehdy předpověděla, že očekává sérii odvolání. „Vidím to ještě nejméně na dalších šest let sporů,“ řekla. Nyní, po dalších šesti letech sporů, semilský soud zopakoval svůj původní verdikt. Krajský soud jej tehdy zrušil, podle advokáta Kammerlanderové ale byly důvody formální – objevily se chyby v soupisu parcel a budov.
Karel des Fours Walderode přišel po válce o své panství u Hrubého Rohozce a také o pozemky na Jablonecku a Liberecku. Jeho dědička v minulosti vysoudila lesík u obce Žďárek na Liberecku. Již v roce 1993 dostal Walderode od Lesního závodu v Harrachově téměř 90 hektarů lesa u Turnova, o tři roky později však ministerstvo zemědělství rozhodnutí zrušilo.
Na Jablonecku spor pokračuje
O pozemky na Jablonecku probíhá spor podobným způsobem jako na Semilsku. Okresní soud i zde před dvěma lety uznal restituční nárok rodiny. Odvolací soud mu případ vrátil, připustil však, že restituční podmínky byly splněny. Původní verdikt zrušil krajský soud kvůli způsobu označení pozemků. „Důvodem bylo nedostatečné určení, k jakým z jednotlivých povinných subjektů se váže povinnost vydat jednotlivé konkrétní pozemky,“ uvedl jablonecký soudce Jaroslav Kneř.
Žalovaní se snažili soudům mimo jiné předložit doklady, které podle nich prokazovaly Walderodeho kolaboraci s nacistickým režimem. Soudy však žádné důkazy o kolaboraci a provinění proti Československé republice nenalezly, za zásadní považují to, že mu již po válce navrátily československé úřady občanství.
