Maďarská menšina na Slovensku chce po neúspěchu v předchozích volbách dostat do parlamentu opět své zástupce, hájit svá práva a bojovat proti uplatňování Benešových dekretů. Nová formace Aliancia se ale rozštěpila poté, co ve straně sílily nacionalistické a proorbánovské tendence, které odmítal jeden z členů – liberální Most-Híd. Ten Aliancii definitivně opustil poté, co umístila na kandidátku kontroverzního politika Györgyho Gyimesiho. O hlasy se tak bude ucházet Most-Híd spolu s Modrými a zcela zvlášť i liberální Maďarské fórum. Všechny zmíněné strany se brání koalici se Smerem, jejich šance dostat se do parlamentu jsou však mizivé.
Nadějnou maďarskou alianci na Slovensku rozštěpil orbánovec Gyimesi. Volá po konci Benešových dekretů
Maďaři představují nejsilnější národnostní menšinu na Slovensku. S počtem asi 422 tisíc lidí tvoří zhruba 7,75 procenta všech obyvatel země. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2021 ubylo na Slovensku od roku 1991 více než 111 tisíc Maďarů. Ti obývají hlavně jižní část Slovenska poblíž hranic s Maďarskem a tvoří většinu v okresech Komárno a Dunajská Streda. Jedná se o ekonomicky nejzaostalejší region země, Maďaři jej hovorově nazývají Felvidék, tedy vrchovina – severní část historického Uherského království.
Osud maďarské menšiny na území dnešního Slovenska výrazně ovlivnil výsledek obou světových válek. Na základě Trianonské mírové smlouvy Maďarsko uznalo nezávislost Československa a přišlo o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska. Více než tři miliony Maďarů se tak ocitly za hranicemi země.
Zabavování majetku
Tisíce Maďarů v posledních letech Slovensko opustilo, protože čelili obtížné situaci. V zemi stále platí Benešovy dekrety, které po druhé světové válce cílily na základě principu kolektivní viny na všechny Němce a Maďary, zbavily je základních práv a umožnily zabavování jejich majetku.
Slovenská národní rada v roce 2007 prohlásila dekrety za nedotknutelné a země se jimi v praxi zřejmě řídí dosud, upozornil ve své zprávě z června 2022 Poradní výbor Rady Evropy pro Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin, který hovořil o věci s nevládními maďarskými organizacemi na Slovensku.
Podle výzkumníka Balázse Kovácse, který působí ve skupině hájící práva menšin, se tak děje třeba v případě, kdy stát potřebuje na půdě Maďarů postavit silnici. Vše za přimhouřených očí Evropské unie, která jinak čile kritizuje stav právního státu v Polsku nebo demokracie v Maďarsku, napsal Kovács v loňském příspěvku pro Politico.
Slovenská strana však považuje obvinění za nepodložená a poukazuje na to, že majetkové a finanční záležitosti mezi Československem a Maďarskem byly vyřešeny Smlouvou ze Štrbského Plesa z roku 1949.
Otázka postavení příslušníků maďarské menšiny historicky způsobovala napětí mezi Bratislavou a Budapeští, která maďarskou menšinu na Slovensku štědře dotuje, ať už se jedná o financování školních autobusů, modernizaci menšinového školství, nebo kulturních iniciativ a rozvojové programy, píše server Hungary Today.
Komplikované vztahy
Maďarsko-slovenské vztahy v minulosti vyostřily třeba slovenský jazykový zákon či založení extremistické Maďarské gardy. Výrazně se zhoršily poté, co maďarská vláda v roce 2010 přijala zákon o maďarském občanství, který slovenským Maďarům poskytl možnost mít maďarské občanství a později právo volit v maďarských volbách. Slovenská vláda reagovala zákazem dvojího občanství, který byl zmírněn až v březnu 2022.
Po roce 2010 se ale vzájemné diplomatické i obchodní vztahy výrazně zlepšily, přestože se čas od času objeví provokace jako loni, kdy se Orbán ukázal na veřejnosti s šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, jež zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí, včetně Slovenska. V roce 2020 odhalila maďarská delegace v Budapešti památník Trianonské dohody.
Letos v únoru si Maďarsko povolalo na kobereček slovenského velvyslance poté, co tehdejší slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer kritizoval Orbána kvůli jeho odporu k protiruským sankcím a vyjádřil obavy, že kdyby se Rusku podařilo dobýt Ukrajinu, Maďarsko by mohlo mít vůči Slovensku územní požadavky ohrožující teritoriální integritu země. Podle Deníku.cz je fakt, že maďarský stát dělá na Slovensku některé nestandardní kroky, kupříkladu vykupuje historické uherské objekty a půdu.
Svými výroky na adresu menšiny nechvalně proslul zejména dřívější předseda Slovenské národné strany (SNS) Ján Slota. Ten označil v roce 2008 Maďary za Mongoly a prvního uherského krále Štěpána za maďarského šaška na koni v Budapešti.
Bugár a jeho liberální Most-Híd
Zájmy maďarské menšiny hájili ve slovenském parlamentu postupně poslanci strany Maďarská koalícia (MK), Strany maďarskej koalície (SMK) a Mostu-Híd. Ta v současnosti představuje tradiční základnu maďarské menšiny, je prozápadně orientovaná, umírněná a nemá ve svém programu autonomii jižního Slovenska. Jako jediná strana na slovenské scéně se také zastává uprchlíků.
Nejvýraznější osobností a spojovacím článkem zmíněných partají je liberální politik Béla Bugár, který prošel všemi třemi formacemi a v parlamentu působil celé tři dekády. Dosud nejvíc poslanců zastupujících jejich zájmy ve slovenském parlamentu měli Maďaři po volbách v roce 2002 a 2006, a to dvacet, zatímco nejméně, jedenáct, jich tu bylo po volbách v roce 2016.
Před třemi lety utrpěla maďarská menšina na Slovensku tvrdou ránu, když se do parlamentu poprvé od sametové revoluce nedostal žádný její zástupce. Maďarské strany doplatily hlavně na to, že se nedokázaly sjednotit, řekl po volbách v roce 2020 ČT Péter Urbán, který vede v Komárně neziskovou organizaci nabízející kurzy osobního rozvoje. Ubývá navíc lidí, kteří se hlásí k maďarské národnosti, a Maďaři také mají menší zájem o volby než většinová populace.
Odcizení mezi voliči a zavedenými maďarskými stranami na Slovensku podle něj vyhovuje Orbánovi, který menšinu bohatě dotuje. Může tak vzrůst obliba politiků, kteří mají kladný vztah k maďarskému premiérovi, jenž se v posledních letech dočkal od maďarsko-slovenských stran spíš kritiky.
Předvolební billboard Mostu-Híd Bély Bugára v roce 2010
Strana Most-Híd navíc zjevně doplatila na svou účast v koalici pod vedením Smeru. V pořadí třetí vláda levicového premiéra Roberta Fica padla na jaře 2018 po mohutných demonstracích v důsledku vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky. Po jejich násilné smrti začali novináři a vyšetřovatelé rozplétat systém propojení policie, soudů i politiků s kontroverzním podnikatelem Mariánem Kočnerem a jeho spolupracovníky obviněnými ze zosnování vraždy a podílu na tomto brutálním činu.
Bugár po volebním debaklu v roce 2020 odstoupil z čela Most-Hídu. Ten čelil kritice části slovenské společnosti kvůli tomu, že po vraždě Kuciaka neopustil Ficovu vládu a přechodně ji tak zachránil.
Sám Bugár navíc musel veřejnosti vysvětlovat informace o svém setkání s Kočnerem na Maledivách krátce po zavraždění Kuciaka a Kušnírové. Ty vyplynuly z rozšifrované komunikace, kterou Kočner prostřednictvím aplikace Threema vedl se svou „volavkou“ Alenou Zsuzsovou. Bugár pod tlakem připustil, že si k němu Kočner při jedné snídani na Maledivách přisedl, avšak důrazně vyloučil, že by s ním probíral situaci na Slovensku. Samotného Kočnera označil za „zlo“.
Slovenský politik maďarského původu Béla Bugár
Nacionalistická a zčásti proorbánovská Aliancia
Po fiasku ve volbách 2020 cítily strany zastupující maďarskou menšinu potřebu spojit síly, aby zvýšily své šance překonat práh pro vstup do parlamentu, který činí pět procent pro jednotlivé strany a sedm procent pro koalice více stran. Předloni v srpnu tak oznámily založení nové společné konzervativní a nacionálně orientované strany Aliancia, jejímiž členy byly v okamžiku vzniku Strana maďarskej komunity (SMK – dříve přejmenovaná Strana maďarskej koalície – pozn. redakce), Most-Híd a hnutí Spolupatričnosť (nově nesoucí název Aliancia – pozn. redakce).
„Je to historický okamžik, díky kterému se maďarská komunita sjednotí. Všechny tři zúčastněné strany vytvoří pracovní skupiny, které budou mít na starosti vytvoření společného programu i zabezpečení technických parametrů strany,“ uvedl předloni předseda SMK a současný lídr kandidátky Aliancie Krisztián Forró.
Aliancia je pro setrvání Slovenska v EU a Severoatlantické alianci a vylučuje koalici s extremisty i Ficovým Smerem. Současný šéf Mostu-Híd László Sólymos při zakládání Aliancie zdůraznil, že společný subjekt bude založený na principech demokracie, proevropské orientace a na silném zastoupení maďarské a dalších menšin na Slovensku.
Strana dále žádá zrušení Benešových dekretů o kolektivní vině Maďarů. Pokud jde o otázku uprchlictví, Aliancia žádá opatření k zastavení enormního přílivu migrantů přes maďarsko-slovenské hranice. Společné migrační kvóty EU odmítá.
Aliancia má za sebou úspěch v místních a krajských volbách, jež se konaly loni na podzim. Maďarské uskupení obdrželo v župních volbách zhruba o čtvrtinu více mandátů než jeho slovensko-maďarští předchůdci před pěti lety. Do krajských zastupitelstev navrhla Aliancia nejvíc nezávislých kandidátů ze všech slovenských stran a v místních volbách se jí podařilo prosadit více starostů než jejím předchůdcům o čtyři roky dříve.
Zástupci strany Aliancia v březnu 2021
Ódor je prvním premiérem maďarského původu
Aliancia v usnesení z letošního června ocenila, že Slovensko má nyní vůbec prvního předsedu vlády maďarské národnosti, bývalého viceguvernéra Slovenské centrální banky Ľudovíta Ódora. Ten působil jako hostující profesor na Středoevropské univerzitě a jako člen Slovenské rady pro rozpočtovou odpovědnost. Jeho jmenování prozatímním premiérem bylo pro zemi bezprecedentním okamžikem.
Zároveň je však Aliancia zklamaná z vládního programu současného kabinetu, který podle ní zapomíná na národnostní menšiny. Zaměřit se chce na regiony, které jsou dlouhodobě opomíjeny, a prosadit přijetí menšinového zákona. „Lidé chtějí změnu. Jižní a východní Slovensko zanedbával pan Dzurinda, pan Fico i pan Matovič. Tato část Slovenska pro nikoho z nich nebyla důležitá,“ konstatoval nedávno Forró.
Samotná SMK otevřeně podporuje Orbánův Fidesz a je silně nacionalistická. Mnoho politiků maďarského původu na Slovensku dostalo tisíce eur z Fondu Bethlena Gábora – maďarského státního nástroje pro rozdělování peněz v sousedních zemích, upozornil v říjnu 2021 server Euractiv. Členové SMK přitom patřili k těm, kteří obdrželi největší finanční částku. Podle analytiků si tak Orbán snaží kupovat hlasy Maďarů v zahraničí.
V červnu 2020 předala SMK tehdejšímu premiérovi Igoru Matovičovi poměrně kontroverzní memorandum, v němž žádala vládu o více práv pro maďarskou menšinu. V požadavcích orodovala za uznání Maďarů za svébytný politický národ na Slovensku, vytvoření takzvaného „maďarského okolí“, které by spravovali Maďaři prostřednictvím svých volených zástupců, svobodné používání národních symbolů či vytvoření vlastní arcidiecéze a obnovení institutu dvojího občanství. Některé z těchto návrhů by přitom vyžadovaly změnu slovenské ústavy.
Slovenský list Pravda v té době upozornil, že SMK žádá v podstatě autonomii. Kupříkladu Most-Híd přitom nemá podobné záměry v programu. Spory mezi Mostem-Híd a zbytkem SMK ohledně vyostřeného nacionalismu a podpory Orbána postupně sílily. Největším kamenem úrazu se nakonec stala na jaře letošního roku otázka zařazení Györga Gyimesiho na kandidátku Aliancie.
Gyimesi se účastnil i jednání o Sputniku
Kontroverzní politik, který před časem vystoupil z poslaneckého klubu strany Obyčajní Ľudia a Nezávislé Osobnosti (OĽaNO) expremiéra Matoviče, se ocitl na posledním místě kandidátky.
Gyimesi se nedostal do parlamentu na základě výsledků voleb, ale až jako náhradník za ministra obrany Jaroslava Nadě. V roce 2021 se stále častěji objevoval na veřejnosti díky blízkým vztahům s tehdejším premiérem Matovičem, jehož dokonce doprovázel při jednáních s maďarským předsedou vlády Viktorem Orbánem, se kterým se čile fotografoval.
Předloni v dubnu se Gyimesi účastnil v maďarské metropoli tajného jednání o dodávkách ruské vakcíny Sputnik. Matovič přitom nepozval do Budapešti ani diplomaty, což je pobouřilo. Gyimesi jednal opět bez přítomnosti diplomatů i s šéfem maďarské diplomacie Péterem Szijjártóem.
Gyimesi má vazby na zakladatele maďarského Hnutí nová jednota (Új Egység Mozgalom) Istvána Samua, jeho uskupení má blízko k radikálům, kteří se nikdy nesmířili s Trianonskou smlouvou a požadují její revizi.
Svérázný slovenský politik podle kritiků sympatizuje s velkomaďarskou myšlenkou. Podle bývalého zmocněnce pro romské komunity Ábela Ravasze jeho přítel Samu udržuje blízké vztahy s krajně pravicovým maďarským Hnutím naše vlast, v níž působí odpadlíci z maďarské strany Jobbik, kteří se ještě více radikalizovali.
Gyimesi se sice k Samuovu hnutí oficiálně nehlásí, ovšem propagoval ho například logem na roušce, s níž dorazil do parlamentu. „Pokud jde o samotné hnutí, vůbec ho nepovažuji za radikální, že by prosazovalo něco, co není v souladu se slovenskou ústavou. Pokud mluví o spojování Maďarů, předpokládám, že nemají na mysli územní spojování,“ prohlásil poslanec, jehož citoval server Aktuality.sk. On sám nepodporuje odtržení jižních území Slovenska a je také proti autonomii.
György Gyimesi s kontroverzní rouškou na snímku z 21. října 2021
Gyimesi, který se vzdal slovenského jména Juraj, v roce 2020 upozornil, že stát chce více osobám na základě dekretů odebírat pozemky. Stát by podle něj měl lidi, kterým byl zkonfiskován majetek, odškodnit nebo se jim omluvit. Gyimesi se angažoval také v otázce dvojího občanství a sčítání obyvatelstva, když navrhoval, aby byla z formuláře vyřazena možnost uvést i druhou národnost.
Nacionalista, který odmítá zbraně pro Ukrajinu
Stejně jako Orbán se staví proti tomu, aby se Ukrajině dodávaly zbraně, což byl i jeden z hlavních důvodů, proč opustil proukrajinsky smýšlející (OĽaNO). Gyimesi by tak mohl být přijatelným partnerem pro Fica, který v průzkumech vede a který se rovněž staví proti vojenské pomoci Kyjevu.
Členové Mostu-Híd letos v květnu uvedli, že umístění Gyimesiho na kandidátce ohrožuje hodnotové ukotvení strany Aliancia. Maďarské strany na Slovensku se totiž v posledních letech snažily od Orbánova Maďarska distancovat. „Vulgarizace politiky a politický styl, který bývalý poslanec OĽaNO představuje, ohrožuje původní hodnotové ukotvení Aliance, proto v ní nemůžeme setrvat,“ konstatoval Konrád Rigó z Mostu-Híd.
Odpadlíci poté převzali stranu Maďarská kresťanskodemokratická aliancia založenou v roce 2013, kterou vysílají do voleb pod novým názvem Most-Híd 2023. „Jsme realisté. Most nezakládáme proto, abychom dál drolili už tak roztříštěnou politickou scénu. (…) Chceme být při spojování nám hodnotově blízkých demokratických sil,“ zdůraznil Sólymos.
Spojenectví Mostu-Híd 2023 se stranou Dzurindy
Strana podle něj bude vyznávat základní principy demokracie, právního státu, lidských práv, práv menšin, členství v NATO a Evropské unii. Odmítá populismus a extremismus. V zářijových volbách spojí své síly se středopravou stranou Modrí - Európske Slovensko expremiéra Mikuláše Dzurindy.
Zatímco v září 2021 podle některých průzkumů měla Aliancia ještě s Mostem-Híd šanci pokořit sedmiprocentní hranici, nyní se její šance výrazně snížily. Podle srpnových průzkumů půjde volit Aliancii kolem 3,5 procenta Slováků. Modrí-Most-Híd mají šance získat zhruba kolem jednoho až dvou procent hlasů.
Maďarské fórum chce hájit menšiny, Fica odmítá
Do parlamentu se bude snažit probojovat rovněž liberální slovensko-maďarské uskupení Maďarské fórum, Občianski demokrati Slovenska, Za regióny, Rómska koalícia, Demokratická strana, které založilo v roce 2019 několik členů Mostu-Híd. Stranu vede exministr zemědělství Zsolt Simon, jenž odmítl vstup Mostu-Híd do Ficovy vlády po volbách 2016 a rozhodl se stát nestraníkem.
Lídr Maďarského fóra Zsolt Simon
Maďarské fórum se chce soustředit zejména na otázku lidských práv a práv menšin obecně. Stejně jako Aliancia vylučuje, že by mohlo spolupracovat se Smerem a nevyjadřuje ani ochotu spolupracovat s Orbánem.
Maďarské menšině chce nabídnout alternativu, slibuje generační výměnu a za nejdůležitější cíl si klade zajištění „symbolické rovnoprávnosti, práv, ekonomické prosperity ale i kulturního naplnění“. Maďarské fórum dále podporuje proevropské směřování Slovenska a důraz klade také na svobodu, demokracii a tržní ekonomiku.
Pokud jde o otázku migrace, uprchlíci podle strany musí respektovat zvyky a normy majoritní společnosti a ekonomičtí migranti by měli být státem vybíráni tak, aby pocházeli ze zemí s podobnými kulturními zvyky.
Stejně jako u ostatních maďarských a slovensko-maďarských uskupení jsou však i šance Maďarského fóra probojovat se do parlamentu podle průzkumů malé. Otázkou zůstává, zda se podaří Aliancii přesvědčit některé nacionalistické voliče, jež by mohla přitáhnout výrazná osobnost Gyimesiho. Jeho úspěch by jistě potěšil i Orbána.