Orbán se ukázal v šále s mapou „Velkého Maďarska“. Pobouřil sousední země

Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolá maďarského velvyslance kvůli počínání maďarského premiéra Viktora Orbána. Ten se na veřejnosti ukázal se šálou s mapou takzvaného Velkého Maďarska, které zahrnuje území historických Uher s částmi sousedních zemí včetně Zakarpatské Ukrajiny (někdejší Podkarpatské Rusi). Pobouření Orbánova šála vyvolala i na Slovensku, v Rumunsku či v Chorvatsku. Jako provokaci to kritizoval šéf české diplomacie Jan Lipavský.

„Propaganda revizionistických myšlenek v Maďarsku nepřispívá k rozvoji ukrajinsko-maďarských vztahů. Na ministerstvo zahraničí bude pozván maďarský velvyslanec, kterému bude dáno na vědomí, že počínání Viktora Orbána je nepřijatelné,“ řekl mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.

Orbán si šálu s mapou Velkého Maďarska vzal na nedělní přátelský zápas fotbalových reprezentací Maďarska a Řecka a záběry z této akce zveřejnil na svém Facebooku.

Mapa na šále zahrnuje i části nynějšího Rakouska, Slovenska, Slovinska, Rumunska, Chorvatska, Srbska a Ukrajiny, které do konce první světové války patřily k Uherskému království (v rámci Rakouska-Uherska). Maďarsko o tato území přišlo trianonskou mírovou smlouvou, což někteří Maďaři dodnes považují za křivdu. Orbánovy připomínky Velkého Maďarska v posledních letech opakovaně vyvolávaly napětí ve vztazích se sousedy.

Před koncem první světové války a pak znovu v letech druhé světové války byla součástí Uherska nynější ukrajinská Zakarpatská oblast, která v meziválečných letech byla jako Podkarpatská Rus součástí Československa. V letech druhé světové války byla k Maďarsku připojena i část jižního a východního Slovenska, včetně Košic.

Maďarské „divotvorné aktivity“

Na Orbánovu šálu zareagoval v komentáři i slovenský ministr zahraničí Rastislav Káčer, který v této souvislosti použil výrazy „hnus a humus“.

„Možná to není diplomatická mluva, ale ,az is számít azaért‘ (i to se počítá),“ dodal Káčer. Pokládá se za ministra „s pozitivním vztahem k uherskému dědictví a společným dějinám“, ale problém má se „způsobem chování vlády našeho souseda“ a „divotvornými aktivitami, které nemají obdobu v zemích Evropské unie“.

Káčer zdůraznil, že ve vzájemných vztazích nemá mít místo „iredenta a revizionismus“, protože „kam takové sentimenty a plány vedou, jsme viděli v roce 1939 a vidíme dnes v přímém přenosu na Ukrajině v podání ruské agrese“.

Orbánovo počínání považuje za nepřijatelné český ministr zahraničí Lipavský. „Zcela chápu podráždění našich slovenských a dalších přátel,“ uvedl na Twitteru. Evropa podle něj čelí největším bezpečnostním i ekonomickým výzvám od konce druhé světové války. „Jednota a spolupráce zemí je nyní klíčová,“ poznamenal Lipavský.

Orbánova strana Fidesz hraje v naději na získání hlasů voličů na strunu skutečných či domnělých historických křivd a Orbán vědomě posouval hranice s otevřeně iredentistickou nostalgií, napsal v souvislosti s premiérovou šálou maďarský list Népszava a připomněl dřívější skandály okolo zobrazení Velkého Maďarska v premiérově pracovně či po Orbánově výroku o „odebrání moře Maďarsku“, po kterém následoval oficiální chorvatský protest.

Národní tým patří všem Maďarům, reaguje Orbán

Orbánova šála nyní podle webu Mandiner vyvolala pobouření také v Rumunsku, kde jeden z deníků vyšel s titulkem „Orbán anektoval Transylvánii“ v narážce na skutečnost, že mapa na Orbánově šále zahrnovala i tento region, nazývaný česky také Sedmihradskem. Rumunské ministerstvo zahraničí předalo maďarskému velvyslanci protest a sdělilo, že „revizionismus v jakékoliv podobě je naprosto nepřijatelný“.

Chorvatský premiér Andrej Plenković před novináři podle médií prohlásil, že video s Orbánovou šálou neviděl, a tak se k šálám vyjadřovat nechce a nebude, ale územní nároky kohokoliv, včetně Maďarska, vůči Chorvatsku jsou absolutně nepřijatelné a nepřipadají v úvahu.

Sám Orbán v úterý podle agentury Reuters nereagoval přímo na výhrady sousedů, z nichž například Ukrajina se domáhá omluvy a odmítnutí jakýchkoliv územních nároků. „Fotbal není politika. Neměli bychom vidět to, co v něm není. Národní tým patří všem Maďarům, ať žijí kdekoliv,“ vzkázal maďarský premiér.

Maďarsko a Ukrajina vedly v posledních letech opakované spory o to, co Maďarsko označuje za omezování práv maďarské menšiny na Ukrajině, zejména pokud jde o používání mateřského jazyka ve školách. Používání menšinových jazyků ve školství omezil zákon, který Ukrajina přijala v roce 2017, připomněla agentura Reuters.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes deset mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes deset lidí, další desítky utrpěly zranění. Trosky dronů podle kyjevského starosty Vitalije Klyčka způsobily škody v několika částech města. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru.
včeraAktualizovánopřed 10 mminutami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Původní pokutu 4,342 miliardy eur unijní soud nižší instance v roce 2022 snížil o pět procent kvůli neshodě v jednom z bodů.
10:04Aktualizovánopřed 23 mminutami

Vojáci při převozu dronů na Ukrajinu nespáchali trestný čin, píší Seznam Zprávy

Čeští vojáci, kteří při služební cestě na Ukrajinu převáželi také drony ze sbírky Drony Nemesis, podle kriminalistů nespáchali trestný čin. Vojenská policie tak uzavřela případ po více než roce. Armáda vojákům ještě může udělit kázeňský postih, píší Seznam Zprávy.
před 52 mminutami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoHumanitární krize i nesplněné sliby. V Sýrii opět roste napětí

Světový potravinový program omezil pomoc v Sýrii na polovinu. A to mimo jiné kvůli výpadkům plateb z USA. V zemi to prohloubilo humanitární krizi. Problém s nedostatkem potravin tam má podle úřadů až 16 milionů lidí. Devět z deseti Syřanů žije pod hranicí chudoby. Rok a půl po svržení diktátora Bašára Asada v Sýrii opět roste napětí. Vláda čelí kritice za zatím nenaplněné sliby o ekonomické rekonstrukci země. Podle odhadů Světové banky chybí na rekonstrukci do stavu před občanskou válkou v přepočtu až 4,5 bilionu korun. I proto se vrátil jen zlomek z někdejších až pěti milionů uprchlíků.
před 4 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 5 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 14 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 14 hhodinami

Evropský pohled