Paříž – Pocit ukrutné křivdy a ponížení vyvolala u Maďarů mírová smlouva, kterou jejich zemi předložily vítězné mocnosti po první světové válce. Na základě dokumentu podepsaného 4. června 1920 v paláci Velký Trianon ve Versailles přišlo Maďarsko o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země. Trauma z rozdělení národa ovlivňuje maďarskou politiku dodnes. Mírová smlouva s Maďarskem byla navržena podle obdobného dokumentu podepsaného v září 1919 s Rakouskem. Oba státy byly považovány za nástupce Rakouska-Uherska a tomu odpovídaly i tvrdé podmínky, jež jim státy dohody předložily.
Trianonská smlouva zůstává pro Maďary traumatem i po 90 letech
Obrovskou ranou byla pro Budapešť ztráta velké části území předválečného Uherska. Podoba nových hranic byla motivována hospodářskými a strategickými zájmy sousedních zemí.
Československo získalo Podkarpatskou Rus a území Slovenska. Rozsáhlé územní zisky zaznamenalo také Rumunsko, jež si připojilo oblast Sedmihradska a část Banátu. O něj se Rumunsko podělilo s Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, ke kterému bylo kromě toho připojeno také Chorvatsko-Slavonsko. Malý teritoriální zisk si připsalo i Rakousko, a to v podobě části Burgenlandu.
Po vypořádání všech nároků se maďarské území zmenšilo z předválečných 280 tisíc na 93 tisíc kilometrů čtverečních a nový stát měl necelých osm milionů obyvatel místo někdejších osmnácti.
Z ponížení do náruče Hitlera, z traumatu k extremismu
Podmínky míru vnímala maďarská veřejnost jako nespravedlivé a ponižující. Po revizi smlouvy proto volaly prakticky všechny politické síly v Maďarském království. Požadovali ji jak konzervativci, kteří maďarskou politiku ovládli ve 20. letech, tak i krajní pravice, jež se s konzervativci střídala u moci v následujícím desetiletí.
Snaha o revizi versailleského mírového systému přivedla Budapešť ke spolupráci s fašistickou Itálií a Hitlerovým Německem. Z tohoto spojenectví získalo Maďarsko na podzim 1938 zpět jižní Slovensko a část Podkarpatské Rusi, kterou v následujícím roce připojilo celou. V létě 1940 pak Budapešť získala zpět severní část rumunského Sedmihradska. Ze zmíněných zisků se však Maďarsko netěšilo dlouho. Po druhé světové válce se rozsah jeho území vrátil do hranic z roku 1937.
Trauma z rozdělení národa není ani po devadesáti letech zcela zhojeno. Zájem o maďarskou menšinu žijící za hranicemi země je i pro současné maďarské politiky samozřejmou agendou, což ovšem okolní státy někdy přijímají s nelibostí. Ta je v poslední době o to větší, že citlivého tématu se chopila maďarská krajní pravice. Její postoj shrnul před letošními volbami člen zahraničněpolitického výboru Hnutí za lepší Maďarsko Zsolt Várkonyi slovy: „Vše špatné, co tu dnes máme, má počátek v dohodě z Trianonu.“