Trianonská smlouva zůstává pro Maďary traumatem i po 90 letech

Paříž – Pocit ukrutné křivdy a ponížení vyvolala u Maďarů mírová smlouva, kterou jejich zemi předložily vítězné mocnosti po první světové válce. Na základě dokumentu podepsaného 4. června 1920 v paláci Velký Trianon ve Versailles přišlo Maďarsko o dvě třetiny území z dob Rakouska-Uherska a více než tři miliony Maďarů se ocitly za hranicemi země. Trauma z rozdělení národa ovlivňuje maďarskou politiku dodnes. Mírová smlouva s Maďarskem byla navržena podle obdobného dokumentu podepsaného v září 1919 s Rakouskem. Oba státy byly považovány za nástupce Rakouska-Uherska a tomu odpovídaly i tvrdé podmínky, jež jim státy dohody předložily.

Obrovskou ranou byla pro Budapešť ztráta velké části území předválečného Uherska. Podoba nových hranic byla motivována hospodářskými a strategickými zájmy sousedních zemí.

Československo získalo Podkarpatskou Rus a území Slovenska. Rozsáhlé územní zisky zaznamenalo také Rumunsko, jež si připojilo oblast Sedmihradska a část Banátu. O něj se Rumunsko podělilo s Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců, ke kterému bylo kromě toho připojeno také Chorvatsko-Slavonsko. Malý teritoriální zisk si připsalo i Rakousko, a to v podobě části Burgenlandu.

Po vypořádání všech nároků se maďarské území zmenšilo z předválečných 280 tisíc na 93 tisíc kilometrů čtverečních a nový stát měl necelých osm milionů obyvatel místo někdejších osmnácti.

Z ponížení do náruče Hitlera, z traumatu k extremismu

Podmínky míru vnímala maďarská veřejnost jako nespravedlivé a ponižující. Po revizi smlouvy proto volaly prakticky všechny politické síly v Maďarském království. Požadovali ji jak konzervativci, kteří maďarskou politiku ovládli ve 20. letech, tak i krajní pravice, jež se s konzervativci střídala u moci v následujícím desetiletí.

Snaha o revizi versailleského mírového systému přivedla Budapešť ke spolupráci s fašistickou Itálií a Hitlerovým Německem. Z tohoto spojenectví získalo Maďarsko na podzim 1938 zpět jižní Slovensko a část Podkarpatské Rusi, kterou v následujícím roce připojilo celou. V létě 1940 pak Budapešť získala zpět severní část rumunského Sedmihradska. Ze zmíněných zisků se však Maďarsko netěšilo dlouho. Po druhé světové válce se rozsah jeho území vrátil do hranic z roku 1937.

Trauma z rozdělení národa není ani po devadesáti letech zcela zhojeno. Zájem o maďarskou menšinu žijící za hranicemi země je i pro současné maďarské politiky samozřejmou agendou, což ovšem okolní státy někdy přijímají s nelibostí. Ta je v poslední době o to větší, že citlivého tématu se chopila maďarská krajní pravice. Její postoj shrnul před letošními volbami člen zahraničněpolitického výboru Hnutí za lepší Maďarsko Zsolt Várkonyi slovy: „Vše špatné, co tu dnes máme, má počátek v dohodě z Trianonu.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Archiv

Válka na Blízkém východě minutu po minutě: říjen 2023

1. 12. 2023

Za smrt pacientky ve zlínské nemocnici může personál, konkrétního viníka ale policisté nenašli

Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně pochybila při endoskopickém výkonu, po kterém jedna pacientka zemřela a jedna byla těžce zraněna. Podle policie selhal zdravotnický personál, když zaměnil sterilní látku za desinfekci. Konkrétního viníka se ale nepodařilo najít a kriminalisté tak případ odložili. Informovala o tom mluvčí zlínské policie Monika Kozumplíková. Nemocnice je v současnosti vyšetřována také kvůli nákaze pacientů a personálu salmonelózou – celkem onemocnělo 68 lidí.
16. 1. 2020

Před 30 lety se snídalo u Mitterranda. Husák musel počkat, přednost dostal Havel

Za tradiční prvenství Francoise Mitterranda bývá považován fakt, že se stal prvním socialistickým prezidentem v dějinách Francie. Výrazná osobnost evropské politiky 20. století má ovšem význam i pro dějiny české, potažmo československé – Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli tuzemského disentu, a postavil je tak téměř na roveň Husákovy a Jakešovy nomenklatury.
9. 12. 2018

Ferdinand Peroutka. Muž střední cesty, kterou zavály dějiny

Novinář Ferdinand Peroutka, nejzvučnější hlas české názorové publicistiky 20. století a břitký kritik nacistické i komunistické totality, označil svého předchůdce Karla Havlíčka Borovského v dobrém slova smyslu za muže střední cesty. On sám jím byl také - jen mu ji zavály dějiny. Od jeho smrti právě uplynulo čtyřicet let.
25. 2. 2015Aktualizováno20. 4. 2018
Načítání...