Diplomacie

Předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) usiluje při návštěvě Číny nejen o obnovení přímé letecké linky mezi Šanghají a Prahou, ale i o posílení vzájemné turistiky a obchodu. Podnikání v komunistické zemi ale komplikuje mimo jiné složitá vynutitelnost práva nebo nedávné zatčení českého obchodníka, který tam dál zůstává za mřížemi. Kontextem aktuálních vztahů s Čínou je i to, že čínský internetový portál AliExpress dostal od Evropské komise v pondělí vysokou pokutu za nekalé praktiky v EU.

Představitelé exilové vlády Čečenské republiky Ičkerie se za přísných bezpečnostních opatření sešli v Praze. Evropskou unii a Ukrajinu žádají o podporu své snahy obnovit nezávislost Čečenska na Rusku. Věří, že Kreml je v důsledku jeho agrese proti Ukrajině nejslabší za několik posledních desetiletí.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) na tiskové konferenci před odletem do Číny oznámil, že česká delegace bude mít pět cílů. Chce jednat o zahájení další letecké linky mezi zeměmi, o otevření jednání o zrušení vízové povinnosti českých občanů do Číny či realizovat v tuzemsku výstavu terakotové armády. Okamura je také případně připraven s čínskou stranou jednat o případu zadržovaného Čecha. Před odletem jednal i s tajnými službami.

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.

„Když se podíváme na všechny okolnosti, nejčernější scénář říká, že to souvisí,“ říká o zadržení Čecha v Číně a procesu s možným čínským špionem v Česku exministr zahraničí a poslanec sněmovního zahraničního výboru Jan Lipavský (za ODS). Tento výklad podložil charakterem obvinění zadrženého Čecha a vyjádřením čínského mluvčího, který oba případy zmínil v témž brífinku. Stát by měl být podle Lipavského obezřetný. „Klíčové je získat podporu dalších zemí, typicky Evropské unie, a zahájit diplomatické kroky vůči Číně,“ nastínil postup, který by považoval za adekvátní. Dále v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem odpovídal na otázky ohledně možnosti výměny zadržených občanů, plánované cesty předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD) do Pekingu nebo českých vztahů s Tchaj-wanem.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pro ČT sdělil, že nezná detaily o účelu cesty zadrženého Čecha v Číně. Případ považuje za izolovaný a nesouvisející se zadržením čínského občana v Česku. Peking oznámil, že český občan je vyšetřován kvůli podezření z ohrožení státní bezpečnosti. Podle agentury Reuters to uvedlo čínské ministerstvo zahraničí, podle kterého příslušné úřady postupují v souladu se zákonem.

Katar údajně roky podporoval finančně i vojensky íránský režim, jemuž dodával palivo do raket či materiál na výrobu dronů, tvrdí izraelská média s odkazem na nejmenované zahraniční zpravodajské služby. Dauhá se zároveň snažilo v začátcích nynější války zabránit útokům na svá energetická zařízení tichou dohodou s Teheránem, napsal deník The Washington Post. Emirát to ale popírá a podle některých zpráv již odsouhlasil zapojení zemí Perského zálivu do úderů proti islámské republice.

V Číně byl nedávno zadržen český občan, napsal server Seznam Zprávy. Ministerstvo zahraničí ČT informaci potvrdilo, čeští diplomaté v Pekingu jsou podle něj s Čechem v konzulárním kontaktu. I s ohledem na ochranu osobních údajů ale ministerstvo nebude záležitost dále komentovat ani poskytovat podrobnější informace, dodal jeho mluvčí Adam Čörgő. Podle spekulací chce Čína zadrženého vyměnit za svého občana obviněného v Česku.

Kontroly na hranici mezi Španělskem a Gibraltarem ve středu krátce po půlnoci skončily. Píší to agentury AFP a AP. Je to výsledek dohody podepsané v úterý mezi Británií a Evropskou unií o statusu tohoto britského území na jihu Pyrenejského poloostrova. Jedním z cílů ujednání bylo právě odstranění pozemní hranice.

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda už poslední vlnu úderů dokončila, přičemž zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránská státní média útoky potvrdila a hlásí nejméně jednoho mrtvého. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.

Spojenci mají poslední dva měsíce, aby zvýšili tlak na Rusko a přiměli jej k zahájení mírových jednání s Ukrajinou, uvedl prezident Petr Pavel v rozhovoru s listem The Telegraph. Varoval, že ruský vládce Vladimir Putin by po parlamentních volbách plánovaných na 20. září mohl vyhlásit všeobecnou mobilizaci.

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.

Američtí činitelé se obávali, že se Izrael chystá spáchat atentát na íránské vyjednavače, zatímco s nimi Spojené státy na jaře vedly citlivá jednání, při nichž dojednaly dočasnou mírovou dohodu. S odkazem na stávající a bývalé zástupce USA o tom napsal zpravodajský web deníku The New York Times (NYT).

Zástupci Íránu se v nejbližších dnech nesetkají s vysoce postavenými představiteli Spojených států, kteří v úterý přiletěli na jednání do katarského Dauhá. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na íránské ministerstvo zahraničí. Katar mezitím v úterý večer uvedl, že bude pokračovat v roli prostředníka ve vyjednávání mezi USA a Íránem. Podle Reuters současná situace nesvědčí o dobrých vyhlídkách na dosažení trvalého míru mezi oběma znepřátelenými stranami.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.

Írán souhlasil s návratem inspektorů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), prohlásil americký viceprezident JD Vance a poté i prezident Donald Trump. Jednání o působení inspektorů začne již tento týden, dodal Vance s tím, že půjde o první krok k trvalému ukončení íránského programu vývoje jaderných zbraní. Mluvčí íránské diplomacie popřel, že by Teherán ve Švýcarsku přijal nové závazky. Írán opakovaně odmítá, že by o atomovou zbraň usiloval, naopak tvrdí, že obě strany dohodly rozmrazení některých fondů a komunikační linku o Hormuzském průlivu.

Íránské vojenské velitelství v sobotu oznámilo, že Hormuzský průliv je znovu uzavřen kvůli izraelským útokům v Libanonu a kvůli „zlé vůli“ Spojených států. Informovaly o tom světové agentury. Teherán rovněž uvedl, že pokud bude izraelská agrese pokračovat, podnikne další kroky. Americká armáda však tvrzení Íránu odmítla a sdělila, že tato důležitá námořní trasa zůstává otevřená a americké síly situaci sledují, aby zajistily, že tomu tak i nadále bude.

Peking stupňuje úsilí o izolaci tchajwanského prezidenta na mezinárodní scéně. Nedávno vedl kampaň, aby mu znemožnil let do Afriky. Na rozdíl od předchůdců se Laj Čching-te nedostal ani do Spojených států na tranzitní návštěvu. Čína tak mění taktiku vůči Tchaj-wanu – okázalé demonstrace vojenské síly nahrazuje snaha připravit ho o podporu ve světě. Pod čínským tlakem jsou i zahraniční média. Peking vyhostil zpravodajku amerického deníku New York Times, protože kolega ve Spojených státech vedl s tchajwanským prezidentem on-line rozhovor. Problémy potkaly také evropské a japonské redakce. Posun v čínské taktice přichází ve chvíli, kdy prezident USA Donald Trump zpochybňuje dosavadní jistoty Tchaj-wanu. Naznačuje, že americké dodávky zbraní ostrovu by mohly být součástí vyjednávání s Pekingem.

Americký viceprezident JD Vance ve čtvrtek ostře kritizoval členy izraelské vlády a prohlásil, že země je hluboce izolovaná a její představitelé nedokázali ocenit americkou diplomatickou a vojenskou podporu. Tyto komentáře prohloubily rozkol, který vznikl mezi oběma spojenci ohledně prozatímní dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení války, poznamenala agentura AP.

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti potvrdila postupnou obnovu plavby v Hormuzském průlivu a USA odstoupily od blokády íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie. Dohodu komplikuje situace v jižním Libanonu, kde zaútočil Izrael, který se necítí být memorandem vázán.

Litva souhlasila s tím, že Číně umožní otevřít v zemi diplomatické zastoupení na nižší úrovni – úřad chargé d’affaires, uvedl ve středu předseda zahraničního výboru litevského parlamentu Remigijus Motuzas.

Viceprezident JD Vance sdělil CNN, že memorandum o porozumění mezi USA a Íránem má „asi jednu a půl stránky“ a popsal jej jako obecný rámec, jehož podrobnosti budou vypracovány během budoucích technických jednání. Věří, že Izrael nakonec novou dohodu mezi USA a Íránem podpoří, i když mezi Washingtonem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem přetrvávají neshody ohledně cesty k ukončení konfliktu. Dodal také, že mezinárodní jaderní inspektoři budou moci podle podmínek memoranda o porozumění s Teheránem opět vstoupit do Íránu.

Spojené státy a Írán už v neděli digitálně podepsaly memorandum o porozumění, řekli v pondělí prezident USA Donald Trump a viceprezident JD Vance. Dosud se mluvilo o tom, že obě strany dohodu formálně podepíší v pátek ve Švýcarsku. Reuters napsala, že za USA úmluvu podepsali Trump a Vance a za Írán předseda parlamentu Mohammad Bágher Ghálíbáf. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir uvedl, že Izrael dohodou není vázán. Memorandum počítá s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu a ukončením americké blokády íránských přístavů.

Írán zatím nepřijal definitivní rozhodnutí, jestli podepíše dohodu se Spojenými státy, napsala v neděli íránská polooficiální agentura Fars s odvoláním na dobře informovaný zdroj blízký vyjednávacímu týmu. Informuje o tom agentura AFP. Americký prezident Donald Trump v sobotu uvedl, že dohoda má být podepsána ještě v neděli. Agentura Reuters napsala, že návrh dohody počítá mimo jiné s okamžitým otevřením Hormuzského průlivu či ukončením americké blokády íránských přístavů.