Diplomacie

Blízkovýchodní krize si vybírá daň na Indii, kde to vře kvůli omezení dodávek a zdražování klíčového ropného plynu i hnojiv. Konflikt může podle odhadů připravit zemi o procento hrubého domácího produktu (HDP). USA navíc posilují vztahy s Pákistánem, který se zhostil mírového vyjednávání, což Dillí znepokojuje. Opozice považuje nečinnost vlády Naréndry Módího za diplomatickou ostudu.

Informace o telefonických hovorech mezi maďarským ministrem zahraničí Péterem Szijjártóem a šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem jsou extrémně znepokojivé, uvedla mluvčí Evropské komise Paula Pinhová. Zdůraznila, že Maďarsko by se mělo k těmto informacím co nejdříve vyjádřit a vysvětlit je. Hovory mezi politiky označil šéf francouzské diplomacie Jean-Noël Barrot za zradu.

Prezident Petr Pavel hodlá v souladu se svým ústavním postavením stát počátkem července v čele české delegace na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Napsal to ve středu v dopise adresovaném premiérovi Andreji Babišovi (ANO), který na webu zveřejnil Pražský hrad. Pavel odkázal na ústavní kompetenci prezidenta zastupovat stát navenek, ale i na dlouhodobé zvyklosti. Babiš v polovině března řekl, že by měl na summit jet on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.

Opoziční strana Respekt a svoboda (Tisza) v čele s Péterem Magyarem ve své vizi postorbánovského Maďarska slibuje potlačit korupci, oživit právní stát a znovu ukotvit zemi v Evropské unii. Pragmatické vztahy chce udržovat s Ruskem i Ukrajinou. Podle expertů Magyar těží z pochroumané ekonomiky i toho, že sám roky působil ve vládnoucím Fideszu. Možný budoucí premiér však není klasický liberál a obrat o 180 stupňů čekat nelze.

Diplomat a bezpečnostní analytik Tomáš Pojar si myslí, že Írán kvůli ultimátu prezidenta USA Donalda Trumpa Hormuzský průliv neotevře. „Na druhou stranu nějaká dohoda je vždycky možná, možná se dočkáme i nějakých překvapení,“ uvedl. Trump podle něj má svéráznou rétoriku a používá nejrůznější hyperboly a nadsázky a někdy si zdánlivě protiřečí ve svých výrocích. Do konfliktu šel podle diplomata proto, aby Írán neměl jaderný program a nemohl dlouhodobě ohrožovat své sousedy. Trump chce podle Pojara mít Írán po této válce jiný, než tomu bylo posledních padesát let. „Každopádně si myslím, že je možné říct, že v následující době – teď nevím, jak bude dlouhá – tak Írán jadernou bombu mít nebude,“ dodal Pojar. Co nastane po uplynutí ultimáta, neví. „A myslím, že to neví ani jedna ze stran,“ podotkl Pojar v Interview ČT24 moderovaném Jiřím Václavkem.

Při přestřelce před izraelským konzulátem v Istanbulu zemřel jeden z útočníků, další dva byli zraněni a zadrženi. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury s odvoláním na turecké úřady. Dva policisté utrpěli lehká zranění. Turecké i izraelské úřady potvrdily, že se v době útoku v konzulátu nenacházel žádný izraelský personál. Útok odsoudil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil nedávno hned několik zemí Perského zálivu, které čelí ostřelování v důsledku izraelsko-americké války proti Íránu, a uzavřel s nimi dlouhodobé dohody o bezpečnostní spolupráci. Týkají se nejen obrany proti íránským dronům, ale také ukrajinských námořních dronů, které by mohly pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Jde o první krok ke strategickým partnerstvím, která by podle analytiků mohla potenciálně výrazně posílit globální postavení Ukrajiny.

Ceny ropy se ve středu snížily díky nadějím na dohodu o ukončení války na Blízkém východě, velkou část počátečního poklesu nicméně během dne smazaly. Cena severomořské ropy Brent se tak neudržela pod psychologicky důležitou hranicí sto dolarů za barel.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó potvrdil, že je v pravidelném kontaktu s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o dění na jednáních EU. Informoval o tom server Euronews. Budapešť to přitom původně popřela.

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

Jeruzalém se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Ha'arec izraelský ministr zahraničí Gideon Sa'ar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského teroristického hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Jeruzalémem ukončit.

Česko má předjednaný dlouhodobý kontrakt na roční zarezervování 1,4 miliardy metrů krychlových plynu v terminálech v USA, řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) po příletu ze Spojených států. Cílem je podle něj diverzifikace zdrojů energie a posílení bezpečnosti.

Britská vláda zveřejnila část dokumentů souvisejících se jmenováním někdejšího ministra Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Premiér Keir Starmer měl podle jednoho z textů informaci, že kvůli Mandelsonově blízkým vztahům s odsouzeným sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem může být jmenování „reputačním rizikem“, uvedla stanice Sky News. Starmerův kabinet se k publikaci rozhodl po tlaku, kterému ministerský předseda čelí kvůli aféře svého významného spolustraníka.

Blízkovýchodní válka znervózňuje Čínu, která odebírá ve velkém ropu z Íránu a v regionu má své ekonomické i strategické zájmy. Podle expertů se ale Si Ťin-pching pragmaticky odmítá vojensky angažovat na straně Teheránu, aby udržel stabilní vztahy s USA. Někteří analytici se domnívají, že v krátkodobém horizontu může konflikt nahrát Tchaj-wanu, protože Pekingu ukázal, čeho jsou Američané schopni.

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou údajně moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Tvrdí to íránské revoluční gardy, uvedla v noci na úterý agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům, podniká vlastní protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.

Ukrajinci, zadržení v Maďarsku, byli propuštěni a jsou zpět v bezpečí ve vlasti, oznámil v pátek večer na sociální síti X šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Maďarské úřady dříve oznámily zadržení sedmi Ukrajinců, kteří převáželi velkou sumu a byli podezřelí z praní špinavých peněz. Maďarsko podle Kyjeva zadrželo sedm inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmí“.

Spojené státy a Venezuela obnoví diplomatické styky přerušené v roce 2019. Oznámilo to ve čtvrtek americké ministerstvo zahraničí, dva měsíce po americkém únosu autoritářského venezuelského vůdce Nicoláse Madura. Ve stejný den americký ministr vnitra Doug Burgum na závěr návštěvy Venezuely řekl, že země dobře zajišťuje bezpečí soukromých investic do těžby ropy a nerostů.

Letiště v ázerbájdžánské exklávě Nachičevan zasáhl dron vypuštěný z Íránu, uvedlo ministerstvo zahraničí v Baku. Informovalo také o dopadu jiného bezpilotního letounu u školy. Incident si dle úřadů vyžádal čtyři zraněné, diplomacie v Baku si předvolala íránského diplomata. Ázerbájdžánský resort obrany sdělil, že takové útoky nenechá bez odpovědi. Íránská armáda dle agentury AFP popřela, že by podnikla dronový útok na Ázerbájdžán.

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.

Analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek (Piráti) míní, že existuje mnoho důvodů k tomu, aby západní svět udeřil na íránský režim, který ničil nejen vlastní lidi, ale byl i hrozbou pro mezinárodní pořádek. „Já s tím úderem, přestože je v rozporu s mezinárodním právem, velký problém nemám, zvlášť pokud se podaří svrhnout íránský režim,“ řekl. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není pochyb o tom, že došlo k porušení mezinárodního práva. Zda byly důvody americko-izraelského úderu na Írán zcela oprávněné, nedokáže říct, protože není známý konkrétní cíl operace. „Je to pocit nejistoty, protože další oheň, který se rozhořel, může založit velký požár. A každý další konflikt je horší. To, co ve mně budí nejistotu, je, že nevidím scénář tohoto útoku,“ uvedl Svoboda. Tématem Duelu ČT24 moderovaného Janou Peroutkovou bylo také dosažení míru na Ukrajině, která se už více než čtyři roky brání plnohodnotné ruské invazi.

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.