Diplomacie

Bývalá šéfka diplomatické služby Evropské unie Federica Mogheriniová po obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, z korupce a ze střetu zájmů rezignovala na pozici rektorky College of Europe v Bruggách. Informovala o tom v dopise zaslaném studentům, pracovníkům a absolventům školy. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) dříve uvedl, že vyšetřuje zakázku týkající se vzdělávání mladých diplomatů.

Bývalá šéfka diplomatické služby EU (EEAS) a současná rektorka College of Europe v Bruggách Federica Mogheriniová čelí spolu s dalšími dvěma lidmi obvinění z podvodu při zadávání veřejných zakázek, korupce a střetu zájmů. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP s odvoláním na prohlášení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Podle úřadu se vyšetřování týká zakázky na vzdělávání mladých diplomatů.

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) má pocit, že během oficiální návštěvy Slovenska nový šéf sněmovny Tomio Okamury (SPD) reprezentuje v první řadě sám sebe, potom SPD a nakonec nově vznikající vládu, ale „tričko České republiky zapomněl doma“. Vystrčil v Interview ČT24 kritizoval, že součástí sněmovní delegace nebyli zástupci opozice, což je podle něj potřeba, aby si slovenská strana udělal obrázek o situaci v tuzemsku. Rozhovor moderoval Daniel Takáč.

Belgická policie provedla razii v diplomatické službě EU (EEAS) v Bruselu a na evropské vysoké škole College of Europe v Bruggách v rámci vyšetřování podezření z podvodu, informoval Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Policie podle EPPO zadržela tři podezřelé. Belgické deníky Le Soir a L´Echo i agentura AFP s odkazem své zdroje tvrdí, že mezi zadrženými je bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, která je od roku 2020 rektorkou univerzity v Bruggách.

Napětí v oblasti Afrického rohu rychle stoupá. Etiopie zintenzivnila úsilí o znovuzískání přístupu k Rudému moři a hrozí Eritreji obsazením přístavu Assab. Sousední zemi zároveň obviňuje z podpory rebelů a snah o obnovení občanské války. Eritrea, jedna z nejbrutálnějších diktatur světa, to odmítá. A varuje Addis Abebu před překročením „červené linie“.

Pokud Filip Turek (za Motoristy) nedokáže vysvětlit všechny okolnosti, které se kolem něj dějí, není podle prezidenta Petra Pavla vhodným adeptem na ministra. Pavel to řekl před pondělním kolem konzultací s kandidáty do vlády. Kritizoval i Turkův přístup k pravidlům a zdůraznil, že ministr by měl jít veřejnosti pozitivním příkladem. Motoristé Turka nominovali do čela životního prostředí.

Korupční skandál v ukrajinské energetice se dotkl i Andrije Jermaka, vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského. Protikorupční úřady u něj provedly prohlídku. O Jermakově možné roli v kauze ukrajinská média a experti spekulují už delší dobu. Ještě déle ale upozorňují na nesmírnou moc, která se v rukách nikým nevoleného úředníka soustředila, než Zelenskyj v pátek oznámil jeho konec ve funkci.

Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo Polsku, že ke konci roku uzavře jeho konzulát v Irkutsku. Má to být odveta za rozhodnutí Varšavy uzavřít ruský konzulát v Gdaňsku. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski o uzavření ruského diplomatického úřadu rozhodl v reakci na nedávnou sabotáž na polské železnici, ze které Varšava viní Moskvu. Ta svou účast na diverzi popřela.

Motoristé nevědí o žádných právních překážkách, které by bránily jmenování jejich poslance Filipa Turka ministrem, řekl ve středu novinářům předseda strany Petr Macinka. Požádal kvůli tomu o konzultaci s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu po schůzce s šéfem ANO a možným budoucím premiérem Andrejem Babišem zopakovala, že trvají její výhrady vůči Turkovi jako členovi vlády. Podle Babiše jsou za tím právní důvody.

Ministerské nominace schválí koaliční rada vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů v úterý, řekl v Otázkách Václava Moravce místopředseda ANO Karel Havlíček. Pokud jde o nominaci Filipa Turka (Motoristé) do křesla šéfdiplomata, je rozhodnutí na Motoristech, shodli se Havlíček a šéf poslanců SPD Radim Fiala. Podle europoslance Jana Farského (STAN) se debatou o nominacích přeskakuje první krok, a to vyřešení možného střetu zájmů předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Hosté řešili také záměr vznikající koalice zmrazit platy politiků od 1. ledna 2026.

Diplomaté Spojených států amerických se mají řídit novými pravidly. Lidská práva podle nich porušují země, které prosazují politiku diverzity nebo zavádějí zákony proti šíření nenávisti na sociálních sítích – tedy třeba Velká Británie, Francie nebo Německo. Podporu naopak mohou čekat státy sdílející stejný pohled na svět jako administrativa prezidenta Donalda Trumpa.

Americko-ruský návrh plánu pro ukončení ruské války proti Ukrajině mimo jiné předpokládá, že okupovaný Krym a celá Doněcká a Luhanská republika budou de facto uznány za ruské. Plán také počítá s výraznou redukcí ukrajinské armády, ale nikoli ruské, dále s amnestií pro Rusko, zákazem dalšího rozšiřování NATO či zřízením rusko-amerického investičního fondu. Uvádějí to agentury AP a AFP, které tvrdí, že kopii plánu viděly. Analytici z Institutu pro studium války návrh označili za úplnou kapitulaci Ukrajiny. Kyjev podle Financial Times čelí tlaku USA, aby plán rychle přijal.

Vojenská přítomnost Spojených států v Karibiku, oficiálně zdůvodněná bojem proti drogovým kartelům, vyvolává četné spekulace o vojenské operaci proti Venezuele. Ta by podle expertů byla mimořádně náročná. Vyžadovala by ještě výrazně více sil a také přípravu na boj v džungli, s nímž se americká armáda nesetkala od Vietnamu. Zopakování úspěšného scénáře z Panamy z roku 1989 považují pozorovatelé za nepravděpodobné.

Unijní ministři zahraničí schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko, které na jednání zastupoval odcházející šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS).

Předseda Motoristů Petr Macinka na Pražském hradě jednal s prezidentem Petrem Pavlem. Tématem rozhovoru podle šéfa Motoristů byli i kandidáti na ministry vznikající vlády. Oba muži diskutovali také o programovém prohlášení vznikajícího kabinetu. Bližší detaily k výsledkům jednání Macinka sdělit nechtěl. Neřekl ani, zda platí dřívější prohlášení Motoristů, že trvají na tom, že součástí příští vlády musí být Filip Turek (za Motoristy).

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil sabotáž na železnici za akt státního terorismu a slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická. Šéf polské obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz následně oznámil, že armáda nasadí deset tisíc vojáků, aby pomohli ochránit bezpečnost kritické infrastruktury. Polské úřady také uvedly, že zadržely několik lidí podezřelých z napomáhání sabotérům, kterými byla dle prokuratury dvojice Ukrajinců, která údajně uprchla do Běloruska.

Diplomatická krize mezi Čínou a Japonskem se prohlubuje. Vyvolalo ji vyjádření japonské premiérky Sanae Takaičiové k Tchaj-wanu. Útok na ostrov by podle ní znamenal hrozbu pro přežití Japonska a mohl by vyvolat vojenskou reakci. Peking kvůli tomu premiérku obviňuje z oživování militaristických démonů a proti asijské zemi přijímá řadu trestných opatření, do sporných vod vyslal své lodě, nešetří výhrůžkami, ruší lety a zakázal také japonské filmy. Tokio se nyní snaží krizi urovnat, své občany v zemi však vyzývá k tomu, aby více dbali na bezpečnost.

Hostina se správně zvoleným jídlem může prolomit diplomatické bariéry, špatně vybrané menu je ale schopné naopak vztahy mezi státy vyhrotit. A volba pokrmu může posloužit i jako nenápadný, ale o to silnější signál druhé straně, popisují historici, kteří zkoumali sto let diplomatických hostin.

V posledních týdnech graduje dlouholetý spor mezi Spojenými arabskými emiráty (SAE) a Íránem o strategické ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb, které leží u klíčového Hormuzského průlivu. Teherán jim chce určit zvláštní den v kalendáři poté, co Evropská unie spolu se zeměmi Perského zálivu vyzvaly islámskou republiku k ukončení okupace ostrovů. Informoval o tom web The New Arab.

Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, prohlásil podle agentury AP maďarský premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.

ANO, SPD a Motoristé v pátek pokračovali ve vyjednávání o programu možné budoucí vládní koalice. Páteční rozhovory věnovali kultuře a diplomacii. Uzavřeli tím jednání o agendách, které odpovídají jednotlivým ministerstvům. První místopředseda ANO Karel Havlíček řekl, že program možné budoucí koalice je z 95 procent hotový. O víkendu podle něho ještě budou subjekty pracovat na programu pro vědu a digitalizaci.

Ruský vládce Vladimir Putin během posledního hovoru s prezidentem USA Donaldem Trumpem naznačil, že je ochoten vzdát se částí ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti, které ruské síly částečně okupují, výměnou za celou Doněckou oblast. Píše to deník The Washington Post (WP) s odkazem na dva vysoce postavené americké činitele. Podle informací deníku Financial Times (FT) Trump v pátek vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k přijetí ruských podmínek. Putin údajně pohrozil „zničením“ Ukrajiny, pokud podmínky nesplní.

Lidé na Hradčanském náměstí v Praze protestovali proti obsazení ministerstva životního prostředí ve vznikající vládě Motoristy. Podle kritiků by to ohrozilo ochranu přírody. Demonstraci svolalo několik ekologických a občanských iniciativ. Šéf Motoristů a možný kandidát na vedení resortu Petr Macinka obavy ekologů odmítá.

Írán se necítí vázán omezeními svého jaderného programu vyplývajícími z mezinárodní dohody. Ta v sobotu po deseti letech vypršela. Vyplývá to z prohlášení Teheránu, o němž informovala agentura AFP.