Diplomacie

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě přijal nové velvyslance. Kromě těch ze Španělska či Indie se setkání zúčastnil i nový velvyslanec Ukrajiny v Česku Vasyl Zvaryč, který dosud působil ve stejné funkci v sousedním Polsku. Zvaryč poděkoval Česku, prezidentovi, parlamentu, vládě a národu za podporu Ukrajiny v době ruské agrese.

Nový ukrajinský velvyslanec v Praze Vasyl Zvaryč v úterý oficiálně nastupuje na diplomatickou misi v České republice. Zahraniční politice se věnuje již pětadvacet let, z toho jedenáct let strávil na polské ambasádě. Zkušenosti má i z velvyslanectví Spojených států amerických a Turecka. Polský poslanec Pavel Kowal ho označuje jako „zkušeného diplomata“.

Polský prezident Andrzej Duda ukončil svou čtyřdenní návštěvu Číny. Se svým protějškem Si Ťin-pchingem jednal například o snížení cel pro polské zemědělce. Duda do země zavítal už podruhé od svého zvolení v roce 2015. Doma v Polsku vyvolala současná cesta rozporuplné reakce. Podle expertů průlom ve vzájemných vztazích návštěva nepřinesla.

Bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka v Interview ČT24 vzpomínal na zážitky se svými ruskými protějšky v době zastupování Česka v Moskvě. Podle něj ruská strana nečekala tuzemskou reakci na Vrbětice a má k Česku „postimperiální syndrom“. On sám prý nezažil žádné pozitivní jednání na ruském ministerstvu zahraničí.

Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem jsou nadstandardní a je třeba o ně dbát, vůle k tomu je na obou stranách, prohlásil v úterý český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle Lipavského česká vláda „v nějaký moment“ povede diskusi ohledně možného obnovení mezivládních konzultací se Slovenskem, které pozastavila letos v březnu kvůli rozdílným názorům obou zemí na klíčová témata zahraniční politiky. Ty se projevují hlavně ve vztahu k Ukrajině, která se již déle než dva roky brání ruské vojenské invazi. Lipavský jednal se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer), sešel se i s novým slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi získala Cenu Arnošta Lustiga, kterou dosud dostalo jedenáct osobností. Ozvláštňuje mě to, protože ta společnost je nádherná. Až si možná myslím, že nevím, jestli jsem si zasloužila takové ocenění v porovnání s nimi, řekla v Událostech, komentářích. Posledních třináct let hájila Filipi zájmy Česka v Sýrii. Na postu setrvala i po vypuknutí občanské války jako jedna z mála diplomatů, a stala se tak strategickou osobou nejen pro Česko, ale také pro část západních zemí, včetně USA.

Cenu Arnošta Lustiga za rok 2023 za rozvoj celospolečenských hodnot obdržela diplomatka a expertka na Blízký východ Eva Filipi. Jako velvyslankyně působila posledních třináct let v Sýrii, předtím byla mimo jiné v Turecku a Iráku. Výbor Ceny Arnošta Lustiga zvolil osmdesátiletou Filipi jednomyslně.

Česko a Polsko mají jasno, jak přistupovat k ruské agresi vůči Ukrajině, ocenil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro ČT24. Zdůraznil, že ruské výhrůžky je třeba brát vážně, a varoval před destruktivními aktivitami Moskvy v Evropské unii. I když ocenil vztahy Prahy a Varšavy, připomenul teritoriální spor o 368 hektarů.

Český prezident Petr Pavel během návštěvy Jordánska jednal s představiteli země o situaci na Blízkém východě, která je po loňském teroristickém útoku Hamásu na Izrael a následné ofenzivě Jeruzaléma v Pásmu Gazy napjatá. Jordánsko se od té doby ocitlo v obtížné situaci, ve které balancuje mezi požadavky veřejnosti a západních spojenců.

Někdejší ministr zahraničí, druhý československý prezident a blízký spolupracovník Tomáše Garrigua Masaryka Edvard Beneš, který se narodil před 140 lety, pomáhal zakládat samostatnou Československou republiku. Zažil její zánik v roce 1939 i její obnovení o šest let později a také komunistický puč v únoru 1948. Jeho osobnost dodnes budí rozdílné reakce. Spory se vedou především o takzvané Benešovy dekrety, na jejichž základě musela většina Němců opustit poválečné Československo. O krocích Beneše mluvil v Událostech, komentářích historik Vít Smetana, který působí v Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) vyzval k důslednému omezování ruské diplomacie v Evropě. Podle něj totiž plní i jiné než diplomatické úkoly. Ne všechny unijní země však zastávají podobný postoj. Například jen ve Vídni působí kolem pěti set ruských diplomatů. Naopak Estonsko patří k těm zemím, které ruskou hrozbu berou velmi vážně.

Mezinárodní uznání je pro stát klíčové, aby mohl navazovat diplomatické vztahy s dalšími zeměmi nebo uzavírat smlouvy, celkově také posiluje jeho postavení ve světě. Webu ČT24 to řekla právnička a výzkumnice Ústavu mezinárodních vztahů Praha Veronika Bílková. Norsko ve středu oznámilo, že oficiálně uzná palestinský stát, stejný krok připravují Španělsko a Irsko. Podle Bílkové nicméně entity jako Palestina, Kosovo, Tchaj-wan či Somaliland ve skutečnosti uznání jako takové nepotřebují, jelikož i bez něj splňují příslušné parametry.

Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan má za sebou jednání se saúdským korunním princem Muhammadem bin Salmánem a čeká ho setkání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Jeho cesta na Blízký východ je zaměřena na aktuální konflikt Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás, v Saúdské Arábii hovořil s korunním princem také o dokončení širší dvoustranné dohody.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil další investice v Maďarsku, kde zakončil první evropskou cestu po pěti letech. Budapešť láká čínské firmy v době, kdy právě obchod zhoršuje čínsko-evropské vztahy. Podle Pekingu sílí role Maďarska jako blízkého spojence v Evropské unii, a to i kvůli podobným postojům k válce na Ukrajině.

Bývalý nejvyšší velitel ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj bude nově velvyslancem Kyjeva ve Velké Británii. Do funkce ho jmenoval prezident Volodomyr Zelenskyj, který jej předtím propustil z vojenské služby. Zalužnyj odešel z čela armády v únoru, nahradil ho Oleksandr Syrskyj. Zelenskyj pak ve čtvrtek odvolal z funkce Serhije Rudě, šéfa státního bezpečnostního úřadu. Konec Rudě souvisí s odhalením skupiny ruských agentů, kteří podle ukrajinské civilní kontrarozvědky (SBU) plánovali atentát na Zelenského.

Více než dvě stě dnů už vězní ruský režim rusko-americkou novinářku Alsu Kurmaševovou. Její manžel Pavel Butorin bojuje za její propuštění v nejvyšších patrech americké politiky. V rozhovoru pro pořad Události, komentáře uvedl, že cítí obrovskou podporu ze strany vlády USA i Kongresu. Podle Butorina je diplomatický tlak nutný, jelikož jeho žena se spravedlivého procesu v Rusku nikdy nedočká, přitom byla uvězněna neoprávněně. Ruské úřady viní Kurmaševovou z toho, že se neohlásila předem jako takzvaná zahraniční agentka, a také ze šíření falešných zpráv o působení ruské armády na Ukrajině. Ve vězení může strávit mnoho let.

Vláda odvolala českého velvyslance v Rusku Vítězslava Pivoňku, řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ministerstvo zahraničních věcí na dotaz ČTK doplnilo, že ambasador skončí ke konci května. Lipavský již dříve Pivoňkovi za jeho působení v Moskvě osobně poděkoval, doplnila diplomacie.

Před více než dekádou ho týdeník Respekt v titulku označil za nového lídra Evropy. Pak ale jeho strmá politická kariéra nabrala opačný směr a čekal ho pád. V mezidobí si na konto připsal řadu kontroverzních výroků, v poslední době pak několik silných prohlášení, která rezonovala kontinentem. Například když připodobnil ruského vládce Vladimira Putina k Adolfu Hitlerovi. Radoslaw Sikorski se před několika měsíci vrátil do křesla polského ministra zahraničí — a média oprašují staré titulky.

Kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu odložili případ výbuchů skladů v muničním areálu ve Vrběticích na Zlínsku. V roce 2014 při něm zemřeli dva lidé. Policie vyšetřování zastavila, protože podezřelí jsou v Rusku, které s českou stranou odmítlo spolupracovat. Kriminalisté tak nemůžou zahájit jejich trestní stíhání. Podle policie je ale prokázané, že za explozemi stojí příslušníci ruské vojenské rozvědky GRU. To potvrdil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka ocenil práci NCOZ i potvrzení, že za výbuchy ve Vrběticích stála ruská rozvědka.

Spojené státy jsou znepokojeny čínskou podporou ruské armády, řekl na návštěvě Pekingu americký ministr zahraničí Antony Blinken při jednání se svým tamním protějškem. Wang I naopak mimo jiné varoval před rostoucími negativními faktory ve vzájemné spolupráci USA a Číny. Blinken jednal také s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, který uvedl, že obě velmoci musejí být partnery.

Proslulý speciální vztah udržovaný po dekády mezi Spojenými státy a izraelským státem prošel v posledních letech výrazným ochlazením. Washington kritizuje vládu premiéra Benjamina Netanjahua za rozšiřování nelegálních osad, spornou justiční reformu i nevybíravé útoky v Gaze. Navzdory kritické rétorice ale do Izraele dál proudí mnohamiliardová vojenská a finanční pomoc. Američané totiž považují židovský stát za „své oči a uši na Blízkém východě“ a podle expertů si nemohou dovolit strategické spojenectví ohrozit. Pevné pouto mezi oběma státy přežilo historicky i větší krize, nyní ho navíc posílila íránská hrozba.

Země EU by měly poskytnout Ukrajině další protivzdušné systémy a rakety, které naléhavě potřebuje k obraně proti stupňující se ruské agresi. Před zasedáním ministrů zahraničí zemí EU to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Po jednání uvedl, že ministři dosáhli politické shody na rozšíření sankcí vůči Íránu. Některé státy na jednání hovořily o dalším balíku protiruských sankcí, jehož podoba se však zatím teprve rodí. Podle českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) Praha znovu prosazovala omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru. K jednání týkajícímu se Ukrajiny se připojili i unijní ministři obrany, Česko zastupoval náměstek Daniel Blažkovec.

Představitelé řady států v pátek opět vyzvali ke snížení napětí na Blízkém východě po zprávách o nočních, patrně izraelských úderech na íránském území a o ranním útoku na pozice protivzdušné obrany v Sýrii. Izrael se k útoku zatím oficiálně nepřihlásil a íránská strana oficiálně nepřiznala škody.

Schůzka českého premiéra Petra Fialy (ODS) a amerického prezidenta Joea Bidena v podstatě splnila očekávání, shodli se ve speciálním vysílání ČT24 komentátoři a diplomaté. Setkání podle nich ukazuje, že Američané považují Česko za důležitého partnera. Důležité může být úterní setkání Fialy s republikánským předsedou Sněmovny reprezentantů Mikem Johnsonem, na které má premiér možnost posunout dál schválení americké vojenské pomoci Ukrajině.