Diplomacie

Americký prezident Donald Trump podle deníku New York Times zablokoval izraelský plán vojenského úderu na íránská jaderná zařízení. List se odvolává na zdroje přímo z americké administrativy s tím, že si USA uvědomují důsledky možné války s Teheránem, a proto se nyní snaží íránské jaderné ambice zbrzdit diplomatickou cestou. Premiér židovského státu Benjamin Netanjahu uvedl, že by bylo dobré, pokud bude diplomatický postup podobný jako v Libyi. Tento scénář však předpokládá demontáž jaderných zařízení, a to Írán odmítá.

Jihoafrické hospodářství už několik let stagnuje a situace si žádá systémové reformy. Nová vláda národní jednoty je však na pokraji kolapsu kvůli svárům ohledně rozpočtu, zákonu o vyvlastnění půdy či zahraniční politiky. Na JAR navíc citelně doléhá zmrazení americké pomoci. Urovnat vztahy s prezidentem Donaldem Trumpem se pokusí nový jihoafrický zvláštní vyslanec v USA.

V nejmladší zemi světa hrozí druhá občanská válka. Opozice po zatčení viceprezidenta Rieka Machara mluví o porušení křehké mírové dohody z roku 2018 o sdílení moci. Experti vyzývají mezinárodní společenství, aby zabránilo vyhrocení situace ve státě sužovaném etnickým pnutím. Do země už dorazili mediátoři Africké unie, kteří se snaží mírovou smlouvu zachránit.

Končící německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se má nově přesunout do New Yorku, kam ji sousední země nominovala do role předsedkyně Valného shromáždění OSN. Její zvolení se považuje za formalitu. Tři a půl roku ve funkci šéfky německé diplomacie hodnotí jako „vysokorychlostní roky“ provázené agresí Moskvy vůči Ukrajině, válkou na Blízkém východě a konfrontací s Ruskem, které kritizovala mnohem důrazněji než její předchůdci.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavila desítky výzkumných grantů pro Princetonskou univerzitu, která se tak podle agentury AP stala další z prestižních vzdělávacích institucí, jejichž peníze z federálních zdrojů jsou kvůli „nátlakové kampani“ ohroženy.

V Rijádu po více než dvanácti hodinách skončilo jednání delegací Ruska a USA o možnostech zastavení bojů na Ukrajině, napsaly v pondělí před 21. hodinou ruské tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Podle nich bude v úterý zveřejněno společné prohlášení k výsledkům rozhovorů. Podle dřívějších informací agentur se očekávala diskuse o zastavení bojů v Černém moři. Zástupci USA jednají v Rijádu odděleně s oběma stranami konfliktu.

„Příměří zatím nebylo dohodnuto ani v omezené podobě,“ upozornil v Událostech, komentářích po telefonátu mezi prezidentem USA Donaldem Trumpem a šéfem Kremlu Vladimirem Putinem šéf české diplomacie Jan Lipavský (nestr.) s tím, že Rusko dosud neslevilo z jediného svého požadavku. Předseda opozičního SPD Tomio Okamura by si přál, aby „jednání pokračovala a zintenzivnila se“.

Takzvaná koalice ochotných plánuje vyslání více než 10 tisíc vojáků na Ukrajinu na mírovou misi, uvedl v neděli britský list The Sunday Times s odvoláním na britské vládní a armádní zdroje. Jednotky, pravděpodobně převážně z Británie a Francie, mají představovat odstrašující sílu bránící ruskému útoku po případném uzavření příměří. Podle listu to zaznělo při sobotním virtuálním summitu. Rusko odmítlo, aby byly na Ukrajině po ukončení války rozmístěny jakékoliv zahraniční vojenské jednotky, nejen ze zemí NATO.

Britský premiér Keir Starmer na virtuálním summitu světových lídrů věnovaném Ukrajině, která se brání ruské invazi, vyzval k tlaku na Moskvu, aby zasedla k jednacímu stolu ohledně Američany navrhovaného třicetidenního příměří. Lídři se shodli na zvýšení restrikcí vůči ruské ekonomice, aby Moskva zastavila válečnou mašinérii. Premiér Petr Fiala (ODS) státníky informoval o dodávkách munice na Ukrajinu.

Čína se v době mezinárodních změn způsobených mimo jiné nástupem Donalda Trumpa do Bílého domu obrací kromě globálního Jihu také na Evropu. Zároveň ale nedá dopustit na své vazby na Moskvu. Součástí její zahraniční politiky zůstává i úsilí o znovusjednocení s Tchaj-wanem. Válka je však až krajní možnost.

Napětí mezi Ankarou a Teheránem roste poté, co šéf turecké diplomacie Hakan Fidan kritizoval regionální politiku Íránu a komentoval jeho vazby na Kurdy v Sýrii. Obě země si poté „pozvaly“ velvyslance na schůzku. Pád režimu Bašára Asada změnil rovnováhu sil v Sýrii ve prospěch Turecka, které tlačí na nový režim, aby začlenil kurdské síly do svých struktur a vyhostil jejich velitele.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Zelenskyj v noci na pondělí také uvedl, že dohoda s Ruskem je ještě velmi daleko, za což ho Trump opět kritizoval.

Americký ministr obrany Pete Hegseth nařídil Pentagonu zastavit útočné kybernetické operace proti Rusku. Učinil tak ještě před páteční roztržkou prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským lídrem Volodymyrem Zelenským v Bílém domě, píše list The New York Times (NYT). Podle deníku jde zřejmě o součást úsilí dostat Moskvu k jednacímu stolu.

Bývalý velvyslanec České republiky a poradce prezidenta Michael Žantovský je přesvědčený o tom, že páteční roztržka mezi prezidenty USA a Ukrajiny Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským v Bílém domě nebyla náhoda. Podle něj tomu nasvědčovala celá řada signálů, navíc k plánové konferenci po jednání a obědě obou delegací nikdy nedošlo. Žantovský v Interview ČT24 upozornil, že transatlantické vztahy jsou nyní narušeny a bude záležet na tom, jak se obě strany budou snažit o jejich obnovu.

Ukrajina je připravena na mír s Ruskem, ale potřebuje bezpečnostní záruky, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News krátce po roztržce v Bílém domě. Vyjádřil rovněž přesvědčení, že jeho vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem lze napravit. Dodal, že by chtěl, aby Trump při jednáních stál více na straně Ukrajiny.

Vztahy ukrajinského prezidenta se šéfem Bílého domu jsou složité. Donald Trump poslední dobou nebývale zesílil kritiku Kyjeva, přičemž Volodymyra Zelenského nazval diktátorem. Tento výrok vzal později zpět, nejspíš i proto, že se rýsuje rámcová dohoda o nerostech, kterou americký prezident protežuje. Zelenskyj kritiku odmítá, jeho reakce jsou však mírné. Pro Ruskem napadenou zemi je totiž pomoc USA zásadní.

Francie je připravená nahradit Američany, pokud by stáhli svůj jaderný arzenál z Německa, napsal britský server The Telegraph (TT) s odkazem na anonymní zdroj z nejvyšších pater francouzské politiky. USA mají v Evropě sto tisíc vojáků a stovku jaderných pum B-61. Kromě nich mají na kontinentu atomové zbraně už jen Londýn a Paříž.

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Zveřejnění rusofobních výroků bylo plánovanou provokací bez ohledu na to, kdo byl autorem, reagovalo ruské velvyslanectví na pondělní předvolání velvyslance Alexandra Zmejevského do Černínského paláce. Nechal ho předvolat ministr zahraničí Jan Lipavský na protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS).