Diplomacie strana 3 z 5

Většina států Evropské unie podpořila další spolupráci s palestinskými úřady, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell po mimořádném neformálním jednání ministrů zahraničí EU. Izraelský ani palestinský ministr zahraničí, které Borrell rovněž pozval, se schůzky nezúčastnili.

Premiér Petr Fiala (ODS) přivítal v úterý ráno ve Strakově akademii předsedu uzbecké vlády Abdullu Aripova. Po jednáních, v nichž se probírala hospodářská spolupráce a kterých se účastnil i ministr dopravy Martin Kupka (ODS), oba premiéři odjeli do Brna na Mezinárodní strojírenský veletrh. Ve středu Fiala s Aripovem zahájí v Praze Česko-uzbecké podnikatelské fórum.

Zástupci Evropské unie a jejích zemí odsoudili útoky radikálního palestinského hnutí Hamás proti Izraeli. Zprávy z Izraele EU sleduje s úzkostí, napsal na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell, později vyzval také k okamžitému propuštění civilistů, kteří jsou drženi jako rukojmí. Útoky podle českého prezidenta Petra Pavla zablokují snahy o mírové řešení konfliktu. Stejně jako evropští lídři, tak i Spojené státy jednoznačně stojí za Izraelci a jejich vládou. Po ukončení násilí volá rovněž Omán, Saúdská Arábie nebo Egypt. Rada bezpečnosti OSN se kvůli útokům sejde v neděli.

Jednání unijních ministrů zahraničí v Kyjevě ukázalo, že odhodlání Evropské unie stát při Ukrajině je pevné. Zároveň jde o vzkaz Rusku, že EU se nenechá zastrašit ruskými raketami a drony. Po jednání to v ukrajinské metropoli uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Oznámil rovněž, že navrhne pro Ukrajinu další finance z Evropského mírového nástroje (EPF).

Kanadští diplomaté se stali v Indii terčem výhrůžek na sociálních sítích, a kanadský zastupitelský úřad se proto rozhodl, že dočasně „upraví“ počet svých zaměstnanců v zemi. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na indická média. Mezi Indií a Kanadou panuje napětí kvůli pondělnímu prohlášení kanadského premiéra Justina Trudeaua, podle nějž za červnovou vraždou předáka sikhské komunity na kanadské půdě může být indická vláda.

Představitelé Náhorního Karabachu se vzdali Ázerbájdžánu a těžké boje utichly. Přistoupili na jeho požadavky, tedy stažení všech případných vojenských sil Arménie z oblasti, rozpuštění a odzbrojení karabašských vojenských a dalších jednotek a jednání o podobě faktického začlenění Karabachu do Ázerbájdžánu. Dohodu zprostředkovali ruští vojenští představitelé na místě, kteří také mají dohlížet na odzbrojení. Několik z nich podle ruského ministerstva obrany zahynulo, když se jejich auto ocitlo pod palbou z ručních zbraní. Incident se vyšetřuje.

Mezi Kanadou a Indií vypukla diplomatická roztržka kvůli červnové vraždě vůdce sikhské komunity na kanadské půdě. Ottawa tvrdí, že za činem může být indická vláda, ta to označila za „absurdní a zaujaté“. Na vypovězení indického diplomata z Kanady zareagovalo Dillí recipročním krokem a zároveň vyzvalo Ottawu, aby podnikla rázné právní kroky vůči protiindickým silám působícím z jejího území.

Místopředseda výboru sněmovny pro evropské záležitosti Ondřej Kolář (TOP 09) si myslí, že Česko nemá důvod, proč mít v Rusku velvyslance. Mělo by si podle Koláře přestat namlouvat, že významně přispěje k dialogu s Moskvou. Za velkou chybu považuje, že Česko umožnilo ponechat ruského velvyslance v Praze. Členka sněmovního zahraničního výboru Eva Decroix (ODS) ale namítá, že s pouhým českým chargé d'affaires se v Moskvě nikdo bavit nebude. Česko by v takovém případě poškozovalo své vlastní zájmy.

„Jedinou naší obranou před ruským imperialismem je aktivní podpora Ukrajiny a jejího přijetí do NATO a do Evropské unie (EU), protože platí, že Rusko si na silnější nedovoluje,“ prohlásil po jednání s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti). Kuleba je na návštěvě Česka, před setkáním s Lipavským promluvil před českými velvyslanci. Kuleba v pondělí do Prahy prý přivezl souhlas ukrajinské vlády týkající se jmenováním nového českého velvyslance v Kyjevě. Podle Deníku N jím bude Radek Pech. Zatím není jasné, kdo bude naopak Ukrajinu zastupovat v Praze, výběr je dle Kuleby v konečné fázi.

Pravidelnou každoroční schůzku vedoucích zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí zahájili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Fiala v projevu uvedl, že ruská imperiální politika zůstává pro Česko největší bezpečnostní hrozbou. Stejně jako Lipavský nabádal i k bdělosti vůči Číně. Podle premiéra se též Česko blíží úplné energetické nezávislosti na Rusku.

Ve věku 62 let zemřel diplomat Martin Povejšil, bývalý velvyslanec České republiky při Severoatlantické alianci, Evropské unii, ve Španělsku či v Chile. Na síti X (dříve Twitteru) to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Povejšil naposled působil jako vrchní ředitel sekce bezpečnostní a multilaterální resortu zahraničí. Povejšilovu profesionalitu a odborný přehled, ale také lidské vlastnosti ocenili jeho spolupracovníci i politici.

Vojenská junta v Nigeru, která koncem července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, v pondělí večer oznámila, že novým premiérem země byl jmenován ekonom a někdejší ministr financí Ali Lamine Zeine. Mezinárodní společenství mezitím hledá cesty, jak v zemi obnovit demokratické pořádky. Americký ministr zahraničí Antony Blinken stanici BBC řekl, že se nestability v Nigeru snaží využít ruská žoldnéřská Wagnerova skupina.

Dánská policie kvůli nedávnému pálení koránu zpřísní kontrolu dánských hranic. S odvoláním na prohlášení dánského ministerstva spravedlnosti o tom informuje agentura Reuters. Odpůrci islámu v Dánsku a Švédsku v posledních měsících zapálili a poškodili několik výtisků svaté knihy muslimů koránu, což vyvolalo pobouření v muslimských zemích a diplomatické napětí.

Francie zahájila evakuaci svých občanů i lidí z dalších zemí Evropské unie z Nigeru, informovala agentura AFP s odvoláním na diplomatické zdroje. V Nigeru armáda minulý týden provedla převrat a francouzská ambasáda se stala terčem útoku stoupenců puče.  České ministerstvo zahraničí Čechy v Nigeru neeviduje v cestovatelském systému Drozd ani žádným jiným informačním kanálem, sdělil mluvčí úřadu Daniel Drake.

Do funkce čínského ministra zahraničí se po necelých sedmi měsících vrací Wang I. Informovala o tom agentura Nová Čína. Wang stál v čele úřadu od roku 2013 do loňského prosince, kdy jej nahradil Čchin Kang. Důvod nové výměny Peking nesdělil, sedmapadesátiletý Čchin se ale už měsíc neobjevil na veřejnosti. Čchin byl hlavním zastáncem dosavadní stále agresivnější zahraniční politiky Číny.

Přestože měli Ukrajinci před uplynulým summitem NATO v Litvě větší očekávání, je výsledkem více pozitiv než zklamání, řekl v pořadu Události, komentáře poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar. Dodal, že Kyjev sice nedostal přímou pozvánku k rozšíření Aliance, je však jasné, že se Ukrajina NATO čím dál více přibližuje.

Austrálie řeší diplomatickou roztržku s Ruskem. Moskva získala lukrativní pozemek v centru Canberry a hodlala tam vystavět další budovu velvyslanectví. Vláda země na nejmenším kontinentu ale kvůli obavám ze špionáže rázně zasáhla a přijala zákon, kterým Rusům plány zhatila. Prestižní místo v metropoli ovšem teď obsadila osoba s diplomatickým pasem, zůstává tam ve stavební buňce.

Americký prezident Joe Biden označil čínského vůdce Si Ťin-pchinga za diktátora. Podle agentury Reuters to prohlásil na úterním setkání s přispěvateli na kampaň v Kalifornii. Ještě v pondělí přitom tvrdil, že vzájemné vztahy jsou na správné cestě. Peking považuje Bidenova slova za provokaci a vážné narušení politické důstojnosti Číny.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se v pondělí setkal s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Jedná se o signál, že se otevírají komunikační kanály mezi Washingtonem a Pekingem, míní zahraniční zpravodajka ČT Barbora Šámalová. Státníci diskutovali o Tchaj-wanu nebo o čínské roli v rusko-ukrajinské válce.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí požádalo, aby Budapešť okamžitě umožnila jeho konzulovi navštívit ukrajinské válečné zajatce nacházející se v Maďarsku. Uvedl to mluvčí ministerstva Oleh Nikolenko. Skupinu jedenácti zajatců předalo Maďarsku Rusko bez vědomí Kyjeva údajně za zprostředkování Ruské pravoslavné církve. Předání skupiny do Maďarska zdůvodnila církev tím, že zajatci pocházeli ze Zakarpatské oblasti, která byla do roku 1918 součástí historických Uher.

O tom, že dlouholetý europoslanec Jan Zahradil (ODS) nebude příští rok obhajovat mandát v Evropském parlamentu (EP), je jasno už od začátku června. Kde bude jeho kariéra pokračovat? V Interview ČT24 naznačil několik možností. Svou politickou budoucnost nechává prozatím otevřenou.

Čína uzavřela strategické partnerství s Palestinskou autonomií. Její předseda Mahmúd Abbás při návštěvě Pekingu ocenil slib čínské vlády v regionu investovat. Podle agentury AP si chce Peking tímto krokem zajistit ekonomický a politický vliv na Blízkém východě, kde soupeří se Spojenými státy. Čína usiluje o energetické zdroje a přístup na trhy, kam by mohla exportovat své vojenské a civilní zboží.

Ještě před pár lety mluvili lídři arabského světa o Bašáru Asadovi jako o válečném zločinci, nyní Liga arabských států (LAS) přivítala syrského vládce zpět s otevřenou náručí. Podle expertů arabský svět uznal Asadovo vítězství a k pragmatickému kroku přivedly státy i obavy z rostoucího vlivu Teheránu. Okolní země se také snaží zbavit milionů uprchlíků a přimět Asada k omezení obchodu s drogou captagon, jež udělala ze Sýrie „narkostát“. Naděje na mír jsou ale mizivé. Nový jordánský plán podmiňuje miliardovou pomoc omezením íránských milic v Sýrii a vpuštěním arabských vojsk, která by dohlížela na bezpečný návrat běženců, což Asad odmítá.

Gruzie prožívá měsíce demonstrací a napětí. A je v kleštích – na jedné straně čelí agresivnímu přístupu Ruska, které už patnáct let okupuje pětinu jejího území, zároveň se ale k Moskvě ve vlastním zájmu chová zcela pragmaticky. A to zase budí nevoli opozice i Evropské unie, do níž země před časem podala přihlášku.