Diplomacie strana 3 z 5

Prezident Petr Pavel přijal ve středu na Pražském hradě ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (nestr.). Jednali o koordinaci pozice České republiky k situaci na Blízkém východě. Pavel minulý týden uvedl, že se na dění v Pásmu Gazy dívá trochu jinak než vláda. Vzájemné konzultace Hradu a členů vlády by měly sloužit k tomu, aby obě strany mluvily pokud možno stejným hlasem, soudí Pavel.

Pokud dvě strany nejsou schopny se dohodnout, musíme si položit otázku, jestli nepřišel čas, aby mezinárodní společenství, které pomohlo vzniku státu Izrael, nyní pomohlo vzniku státu pro Palestince, řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost Pavel Fischer (za TOP 09) v Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem. Podle předsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Pavla Žáčka (ODS) to však bude velmi obtížné. Jasného zástupce palestinského státu totiž v tuto chvíli nevidí.

Česko nemlčí ani nestojí stranou, prohlásil v souvislosti s humanitární krizí v Pásmu Gazy místopředseda sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL). „Ministerstvo zahraničí opakovaně jednalo o tom, aby bylo otevřeno mnohem více humanitárních koridorů, aby se k potřebným humanitární pomoc dostala,“ řekl s tím, že tuzemsko „možná nedělá velká veřejná gesta, ale dělá reálnou poctivou diplomacii“. V pořadu Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou také zmínil, že Česko do Gazy distribuovalo humanitární pomoc za dvaadvacet milionů korun.

Šéf americké diplomacie Marco Rubio kritizoval rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona uznat Stát Palestina. Poslouží podle něj teroristickému hnutí Hamás. Prezident Donald Trump se zase vyjádřil, že Macronův krok nemá žádnou váhu. Plán Paříže ocenily třeba palestinská autonomie, Španělsko či Saúdská Arábie.

Spojené státy se obávají rostoucího vlivu Číny v Latinské Americe, ale postrádají dlouhodobou strategii, jak mu čelit. Mezitím Peking posiluje svou přítomnost v tradiční sféře amerického vlivu a prezentuje se jako rovnocenný partner, který údajně lépe rozumí problémům rozvojových států, upozorňuje politolog Stanislav Myšička. USA tak jednoznačně hrají druhé housle, míní iberoamerikanista Radek Buben.

„Osobně jsem přesvědčen, že obrana Izraele už přesáhla přiměřenou únosnost. Dění v Gaze a vraždění civilistů je potřeba co nejdříve zastavit,“ sdělil v Událostech, komentářích předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Podle něj nebyla Praha k podpisu pondělní výzvy k ukončení bojů přizvána kvůli své dlouhodobé pozici podporující Jeruzalém. Podle poslance Jiřího Kobzy (nestr.) by měla být česká diplomacie „více rozkročená doširoka“. Exministr zahraničí Tomáš Petříček podotkl, že je na místě se ptát, zda je teroristické hnutí Hamás relevantním aktérem pro jednání o budoucnosti Gazy. Hosté pořadu moderovaného Barborou Kroužkovou se věnovali také možnému ukončení ruské agrese na Ukrajině.

Paříž, Berlín a Londýn pohrozily Íránu obnovením přísných sankcí, pokud do konce léta nedojde ke konkrétnímu pokroku ohledně uzavření nové dohody o íránském jaderném programu, uvedly agentury s odvoláním na francouzské ministerstvo zahraničí. Šlo o první takový telefonát od doby, co Izrael a USA udeřily na íránské jaderné provozy.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio nařídil americkým diplomatům po celém světě, aby se nevyjadřovali ke spravedlnosti nebo integritě voleb pořádaných cizími státy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ministrův interní pokyn, který viděla. Jde o významný odklon od tradičního přístupu Washingtonu prosazovat svobodné a spravedlivé volby v zahraničí, dodala.

Přesně před osmdesáti lety začala na zámku Cecilienhof Postupimská konference, která byla posledním velkým jednáním takzvané „velké trojky“ složené ze Spojených států amerických, Velké Británie a Sovětského svazu (SSSR). Konference se do historie zapsala mimo jiné tím, že v jejím průběhu americký prezident Harry S. Truman informoval sovětského vůdce Josifa Vissarionoviče Stalina o tom, že USA úspěšně odpálily první atomovou bombu v rámci testu Trinity.

Putinovou strategií je stupňovat utrpení, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě. S českým prezidentem Petrem Pavlem se shodují na nutnosti vytvoření politické koalice pro obnovu napadené země. Proběhlo také jednání „koalice ochotných“, která vznikla mimo jiné z důvodu nejasné podpory Ukrajiny ze strany Donalda Trumpa. Zúčastnil se ho poprvé i zástupce USA.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) v pražském Černínském paláci jednal s německým protějškem Johannem Wadephulem. Hovořili o vzájemných vztazích či o situaci na Ukrajině, která se více než tři roky brání plnohodnotné ruské agresi. Lipavský poděkoval za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je dle něj jeden z největších.

Mezinárodní situace ve světě je napjatá. Přes tři roky trvá plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu a konflikty probíhají i na Blízkém východě. Řada českých diplomatů tak působí ve válečných podmínkách. „To nejpodstatnější, proč tuto práci děláme (…), je láska k vlasti – projevuje se tím, že jste ochoten do těchto zemí jezdit, sloužit a dělat tam práci pro Českou republiku a pro její občany,“ sdělil Petr Hladík z ministerstva zahraničí v pořadu 90′ ČT24, který moderoval Jiří Václavek.

Od začátku „zapomenuté“ korejské války uplynulo 75 let. První velký konflikt studené války za sebou zanechal společnost rozervanou vedví. Z demokratického Jihu se stal asijský tygr, zatímco obyvatelé Severu žijí v bídě a represích. Diktatura v KLDR mezitím navzdory sankcím dál rozšiřuje svůj raketový a jaderný arzenál. Brutální režim podpírá Čína s Ruskem – tradiční spojenci z dob korejského konfliktu, který stále oficiálně neskončil.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.

V Londýně se rozhořel spor o stavbu nové čínské ambasády. Budova má být největším velvyslanectvím na světě, zabírat bude celý blok. Podle kritiků chce Peking v britské metropoli pod rouškou nové ambasády postavit špionážní centrálu, která bude bezpečnostním rizikem nejen pro Spojené království.

Padesátiletý Čech, který nastoupil do ruské armády a nyní žádá pomoc od českých úřadů, je pravomocně odsouzeným pachatelem trestné činnosti. Na muže je vydaný příkaz k dodání do vězení. Na síti X o tom informovala policie. Ukrajina se brání plnohodnotné ruské vojenské agresi více než tři roky. Že česká diplomacie řeší případ muže, který před časem odcestoval do Ruska, kde nastoupil do armády, informovala mluvčí ministerstva zahraničí letos v květnu.

Půl roku od pádu režimu Bašára Asada je Sýrie stabilnější a svobodnější zemí, výzvou pro islamistickou vládu ale zůstává sektářské násilí a nastartování ekonomiky, jelikož drtivá většina lidí čelí bídě. Dočasný prezident Ahmad Šará už přesvědčil Západ, aby zrušil nejtvrdší sankce. Strategické vztahy udržuje i s Moskvou, modernizaci klíčového přístavu Tartús, kde mají Rusové základnu, nicméně přenechal Emirátům.

Peking je ochoten urychlit schvalování licencí pro vývoz kovů vzácných zemin do Evropské unie, oznámilo čínské ministerstvo obchodu. Restrikce na vývoz těchto kovů narušily dodavatelské řetězce v automobilovém průmyslu i v dalších odvětvích po celém světě.

Úplně se ekonomicky odříznout od Číny kvůli bezpečnostním rizikům spojeným s technologiemi není možné. V Událostech, komentářích se na tom shodli bývalý europoslanec Jan Zahradil se členkou sněmovního zahraničního výboru Helenou Langšádlovou (TOP 09). Podle ní je třeba brát Peking jako hrozbu. Zahradil by naopak uvítal, kdyby Česko vůči Pekingu zaujalo méně konfrontační postoj. Pořad moderoval Martin Řezníček.

Nový jihokorejský prezident I Če-mjong složil prezidentskou přísahu. Ve svém projevu mimo jiné řekl, že bude usilovat o mír pomocí dialogu s totalitní Severní Koreou a chce posílit vztahy se Spojenými státy americkými a Japonskem.

Ministerstvo zdravotnictví počítá na odškodné za nezákonné sterilizace s dalšími dvěma sty miliony korun. Přidělení financí schválila vláda ve středu. Dosud bylo vyplaceno přes 210 milionů, nárok úřad potvrdil u devíti stovek podaných žádostí. Poslanci souhlasili s prodloužením lhůty pro jejich podávání o další dva roky, původně měla lhůta vypršet loni. Kabinet na středečním zasedání rovněž schválil dohodu o přeshraniční spolupráci záchranné služby se Slovenskem či novou koncepci zahraniční politiky.

Indicko-pákistánská hranice v Kašmíru zůstává i po uzavření křehkého klidu zbraní jednou z nejmilitarizovanějších oblastí světa. Takzvaná Linie kontroly byla s menšími změnami určena už po první válce mezi asijskými mocnostmi koncem 40. let a není mezinárodně uznaná – vznikla tam, kde se zastavily armády. Pákistán navíc v dubnu pozastavil klíčovou dohodu ze Šimly, což vyvolává u expertů obavy z dalšího vyhrocení konfliktu a regionální nestability.

Česká diplomacie řeší případ Čecha, který odcestoval do Ruska, kde nastoupil do armády, a nyní se dožaduje pomoci českých úřadů. Ministerstvo zahraničí zopakovalo důrazné varování před cestami do Ruska a vyzvalo české občany k opuštění země. V daném případě bude postupovat v souladu s českými zákony a Vídeňskou úmluvou o konzulárních stycích. Ruské vojenské agresi se více než tři roky brání Ukrajina.

Americký prezident Donald Trump v rámci své první zahraniční cesty od lednového nástupu do úřadu navštíví Saúdskou Arábii, Katar a Spojené arabské emiráty. Šéf Bílého domu počítá s uzavřením klíčových obchodních dohod, bohaté státy Perského zálivu pak se slibem bezpečnostní garance. Trump bude s arabskými lídry nejspíš řešit i jaderný Írán a válku v Gaze. Zastávku v Izraeli nechystá.