Diplomacie strana 5 z 5

Vláda na svém středečním jednání zrušila devět usnesení z dob socialistického Československa, která dosud umožňovala ruské diplomacii bezplatně užívat pozemky v Česku. Ministerstvo zahraničí zrušení usnesení navrhlo proto, že Rusko podle něj nepoužívá pozemky k diplomatickým účelům. Rusko za pozemky bude muset dál platit nájemné. Kabinet také pověřil Digitální informační agenturu vytvořením aplikace eDoklady. Ta bude od příštího roku elektronickou alternativou občanského průkazu.

Turecký vůdce Recep Tayyip Erdogan, který je podle analytiků favoritem druhého kola prezidentských voleb, dokázal za dvacet let v nejvyšších funkcích udělat ze své země strategického regionálního hráče s výrazným vlivem na světovou politiku. Ankara se pod jeho vedením snaží dohodnout se všemi mocnostmi a zároveň z toho něco získat pro sebe. Západní diplomaté popisují jednání s ním jako velmi náročná.

Kanada vyhostila čínského diplomata kvůli údajnému zastrašování kanadského opozičního poslance Michaela Chonga, který dlouhodobě kritizuje přístup čínských úřadů k etnické menšině Ujgurů. Čína v reakci na to oznámila vyhoštění vedoucí kanadského konzulátu v Šanghaji. Peking nevyloučil další odvetná opatření.

Polské úřady zabavily školu ruského velvyslanectví ve Varšavě, podle polského ministerstva zahraničí budova patří polskému státu, informovala agentura Reuters. Ruská diplomacie krok polských úřadů označila za flagrantní porušení mezinárodní úmluvy o diplomatických vztazích a uvedla, že to nezůstane bez tvrdé reakce. Ruská státní gentura TASS napsala, že polské úřady daly personálu školy čas do 19:00 moskevského času (18:00 SELČ), aby budovu školy opustil.

Švédsko vyhostí pět ruských diplomatů, oznámil tamní ministr zahraničí Tobias Billström veřejnoprávní televizi SVT. Pracovníci ruské ambasády podle něj vykonávali činnosti neslučitelné s jejich diplomatickým statusem.

Rusko vyhostí přes 20 německých diplomatů, uvedla agentura RIA Novosti s odvoláním na mluvčí ruské diplomacie Mariju Zacharovovou. Agentura dodala, že Berlín podle jejích informací předtím označil za nežádoucí osoby přes 20 ruských diplomatických pracovníků. O vyhoštění Rusů z Německa informovala předtím také agentura TASS, aniž by upřesnila jejich počet. Německé ministerstvo zahraničí mezitím podle agentury Reuters uvedlo, že je s Moskvou už několik týdnů kvůli personálnímu obsazení zahraničních zastoupení v zemi v kontaktu, blíže věc nekomentovalo.

Moskva se snaží udržet alespoň nějaké mezinárodní partnery, pokusit se s nimi navázat ekonomickou spolupráci a zároveň legitimizovat invazi na Ukrajinu. Šéf ruské diplomacie v posledních dnech vyrazil přesvědčovat Latinskou Ameriku. Brazilský prezident Lula da Silva už dal najevo, že za konflikt mohou obě strany a Západ jej umocňuje dodávkami zbraní. Kyjev jeho slova pobouřila. Lavrov poté zamířil do autoritářských států v regionu, po Venezuele ho čeká návštěva Kuby či Nikaraguy.

Súdánské polovojenské Jednotky rychlé podpory (RSF) uvedly, že převzaly kontrolu nad prezidentským palácem. Tvrdí také, že se zmocnily mezinárodního letiště v hlavním městě Chartúmu a také dalších dvou letišť. Armáda označuje informace polovojenských jednotek za lživé, dodává AFP. Podle Reuters jde zřejmě o pokus o převrat. Střety si vyžádaly nejméně 25 mrtvých. České velvyslanectví v Káhiře nemá informace, že by události zasáhly i české občany.

Nejvyšší čínský diplomat Wang I řekl, že doufá a věří, že Německo podpoří „mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem.“ Během setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom agentura Reuters.

Norsko vyhostí patnáct ruských diplomatů, kteří podle něj ve skutečnosti pracovali pro rozvědku. Ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová sdělila, že norská vláda chce chránit bezpečnost země a omezit působení ruských tajných služeb na svém území. Ruské ministerstvo zahraničí už upozornilo, že na vyhoštění diplomatů bude reagovat.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se v pondělí v Tchaj-peji setkala s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta podle agentury Reuters ocenila, že Pekarová Adamová na Tchaj-wan přicestovala navzdory „velkému tlaku“. Poukázala tak na kritiku návštěvy ze strany Číny, která Tchaj-wan považuje za své území. Pekarová Adamová uvedla, že nikdo nemůže Českou republiku a Tchaj-wan odradit od toho, aby ctily svobodu, demokracii a ochranu lidských práv.

Je důležité, aby se propojoval demokratický svět, řekl poslanec a člen sněmovního zahraničního výboru Hayato Okamura (KDU-ČSL) k cestě předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. V Interview ČT24 podotkl, že návštěva má i obranných charakter, protože cesty se účastní i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Okamura také v pořadu zmínil, že Čínu a Rusko spojuje pragmatismus, ale Moskva je nyní v úzkých, proto přijme od Pekingu jakoukoliv podporu.

Bývalý náčelník generálního štábu Aleš Opata se stane velvyslancem v Litvě. Informoval o tom ve čtvrtek portál Aktuálně.cz, kterému to potvrdil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Opata podle něj už obdržel takzvaný agrément. V čele ambasády vystřídá Víta Korselta, který ve Vilniusu působí od roku 2018.

Silný odpor Západu vůči Rusku vyvolala loňská invaze na Ukrajinu, s agresorem přerušil značnou část obchodních styků a uvalil na něj ekonomické sankce. Negativní dopad však konflikt neměl na vztah mezi Ruskem a Čínou. Autoritáře stojící v čele obou zemí, Vladimira Putina a Si Ťin-pchinga, totiž pojí přátelství. Ačkoliv se Peking snaží svou pozici prezentovat jako neutrální, podle odborníků nadále straní Kremlu. Čína tak sleduje své zájmy, pád Putina a jeho režimu by totiž pro Peking byl nejméně příznivým výsledkem války na Ukrajině.

Lídři Srbska a Kosova dosáhli částečné dohody na tom, jak naplnit ujednání o normalizaci vztahů. Po jednání ve městě Ohrid v Severní Makedonii, kde se za zprostředkování Evropské unie uskutečnilo další kolo obtížných rokování, to uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell řekl, že se podařilo najít cestu, jak dohodu o normalizaci vztahů implementovat.

Čína vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání. Informovaly o tom tiskové agentury s tím, že jde o součást dvanáctibodového plánu čínské vlády na ukončení války. Plán zveřejnilo čínské ministerstvo zahraničí na výročí masivního vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Kyjev plán odmítl, protože by podle něj válku pouze „zmrazil“. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podotkl, že některé body plánu dávají smysl, s jinými nesouhlasí. Moskva plán podporuje, ale zdůrazňuje, že Kyjev má přijmout „novou územní realitu“.

Vláda vyhodnocuje bezpečnostní rizika. Jedním ze scénářů bylo i to, že by se Ukrajina nedokázala ruské agresi bránit, řekl v rozhovoru se zpravodajem ČT ve Spojených státech Bohumilem Vostalem ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Ten přiletěl do New Yorku na zasedání OSN. Šéf české diplomacie také zdůraznil nutnost podpory válkou sužované země.

Druhý ruský vpád na Ukrajinu před rokem zpřeházel geopolitický řád. Krvavá invaze odradila i tradiční spojence Kremlu jako bývalé země Sovětského svazu, ale také Indii a Čínu, které se snaží raději mlčet, hrát na obě strany a získat levně ruskou ropu. Šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi tak zůstali po velké invazi věrni hlavně diktátoři. Naopak tradičně rozhádaný Západ se dokázal rychle semknout a zavést bezprecedentní sankce vůči ruským okupantům. Nebývalé odhodlání a solidaritu pak ukázalo východoevropské křídlo, jehož hlas je nyní v Evropské unii slyšet nejvíc.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k rychlejší a rozsáhlejší zbrojní podpoře Ukrajiny. Podpořil také návrh estonské premiérky Kaji Kallasové, aby Evropská unie nakupovala munici pro ukrajinskou armádu společně, jako během pandemie pro své členy hromadně pořizovala vakcíny proti nemoci covid-19. Borell a Kallasová patřili k řečníkům závěrečného dne Mnichovské bezpečnostní konference. Ta podle slov jejího šéfa Christopha Heusgena ukázala silnou transatlantickou jednotu. Za Česko se jednání v Mnichově zúčastnili ministr zahraničí Jan Lipavský a zvolený prezident Petr Pavel. Oba se shodli, že konference byla ukázkou jednoty Západu.

Ve věku 46 let náhle zemřel český velvyslanec v Polsku Jakub Dürr. Oznámilo to ministerstvo zahraničí. Dürr byl od listopadu na nemocenské a ze zdravotních důvodů se tehdy vrátil z Varšavy do České republiky. Kondolence vyjádřil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) i řada polských politiků v čele s premiérem Mateuszem Morawieckým.

„Zažili jsme útoky ze strany Ruska – Vrbětice, Salisbury. Viděli jsme, jak se Rusové chovají,“ řekl v Událostech, komentářích nový velvyslanec Spojeného království v Česku Matthew Field k uplynulému roku, který poznamenala ruská invaze na Ukrajinu. Zmínil také brexit a hovořil i o svém zájmu o českou kulturu nebo otevřeném způsobu komunikace.

Česká republika by měla podle bývalého ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD) lépe bojovat s obcházením protiruských sankcí. K tomu podle něj dochází od konce 90. let prostřednictvím některých mezinárodních firem. Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák připustil, že je třeba proti obcházení sankcí zasahovat, zvlášť v souvislosti se státy sousedícími s Ruskem. Sankce přijaté po začátku války na Ukrajině jsou ale podle něj účinné a potřebné. V pořadu Otázky Václava Moravce náměstek rovněž odmítl, že by se česká strana chystala vyhostit ruského velvyslance.

Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.

Americký stíhací letoun v sobotu sestřelil nad Atlantským oceánem čínský balon, který byl podle Spojených států vybavený špionážní technikou. Posléze byla zahájena operace na vyzvednutí trosek. Informovala o tom agentura AP, která zároveň připomněla, že balon se dříve pohyboval mimo jiné nad citlivými vojenskými objekty. Příkaz k akci dal prezident Joe Biden. Pentagon doporučil balon sestřelit nad oceánem, aby se předešlo možným škodám při dopadu na souš.