Diplomacie strana 5 z 5

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Zástupci Spojených států a Ruska se sešli na prvním osobním setkání od roku 2022. Jednání v saúdskoarabském Rijádu, které mělo mimo jiné posunout vyjednávání o příměří v ruské agresi na Ukrajině, ale podle diplomata a prezidentského poradce Michaela Žantovského není skutečným vyjednáváním o míru. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy podotknul, že je otázkou, „kdy se od slov dostaneme k činům“. Podle komentátora Českého rozhlasu Jana Fingerlanda nyní převládá skepse, že se Američané nechali Rusy v této fázi obehrát. Sinoložka Olga Lomová v 90' ČT24 také podotkla, že Moskva vydržela tlak Západu díky Číně.

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.

Pákistán čelí nebývalé vlně teroristických útoků, které si jen loni vyžádaly kolem dvou tisíc obětí. Islámábád se marně snaží uplatnit svou páku na Taliban, jehož návrat k moci v Afghánistánu v roce 2021 podporoval. Nový režim v Kábulu ignoruje výzvy k zásahu proti spřátelené pákistánské odnoži Talibanu, odpovědné za mnoho útoků, a místo toho k nelibosti Pákistánu otepluje vztahy s jeho největším rivalem – Indií.

Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.

Zveřejnění rusofobních výroků bylo plánovanou provokací bez ohledu na to, kdo byl autorem, reagovalo ruské velvyslanectví na pondělní předvolání velvyslance Alexandra Zmejevského do Černínského paláce. Nechal ho předvolat ministr zahraničí Jan Lipavský na protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS).

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) předal ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS). Česko se zastrašovat nenechá, prohlásil ministr. Bývalá předsedkyně sněmovny Němcová čelí výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu (dnes Petrohradu).

S návratem Donalda Trumpa na pozici amerického prezidenta se Korejský poloostrov znovu ocitá na křižovatce mezi diplomacií a konfrontací. Krátce poté, co americký prezident naznačil ochotu opět oslovit severokorejského diktátora Kim Čong-una, se KLDR opřela do nového amerického ministra zahraničí Marca Rubia, který ji zařadil mezi takzvané zlotřilé státy, což Pchjongjang považuje za projev nepřátelství.

Policie znovu otevřela případ úmrtí někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka. Zemřel v noci na 10. března 1948, podle dobové verze spáchal sebevraždu. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který je útvarem Policie ČR, má ale nyní podezření na vraždu. Důvodem jsou nově získané dokumenty z diplomatických archivů Francie, Spojených států amerických a Velké Británie.

Evropská unie v současné době postrádá silné vyjednavače, kteří by vedli rozhovory s nastupující administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Shodly se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce (OVM) europoslankyně Klára Dostálová (ANO), Danuše Nerudová (STAN) a Kateřina Konečná (KSČM). Trump je podle nich v první řadě obchodník a Evropa musí usilovat o větší jednotu a angažovanost, aby mohla být pro USA strategickým partnerem.

Nastupující americký prezident Donald Trump plánuje velké změny, kterých chce dosáhnout i díky dekretům, a obejít tak Kongres. Na domácí půdě označil za prioritu zabezpečení hranic včetně masových deportací nelegálních imigrantů. S vyššími cly nejspíš musí počítat řada států včetně Číny či Kanady, podle amerických médií ale nakonec rozhodnutí nepadne hned v pondělí. V diplomatické rovině chce Trump usilovat o uklidnění situace na Blízkém východě i na Ukrajině. Sejít se proto hodlá se šéfem Kremlu Vladimirem Putinem.

Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsali v Kyjevě dohodu o „partnerství na sto let“ v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Londýn se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících. Starmer se na svou první cestu do Kyjeva, kde ve čtvrtek dopoledne zněly sirény a výbuchy, vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného prezidenta USA Donalda Trumpa do Bílého domu.

Do Sýrie se po pádu režimu diktátora Bašára Asada krok za krokem vrací normální život. Symbolem změn je i letiště v Damašku, které po letech sankcí obnovuje mezinárodní provoz. Opatrnou euforii obyvatel ale zastiňují obavy z plánů vládnoucích islamistů i stav země zničené dlouholetou občanskou válkou.

Vládnoucí islamisté v Sýrii v čele se skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) začali zatýkat vysoké důstojníky armády a obávaných tajných služeb svrženého režimu. Zatímco diktátor Bašár Asad s rodinou a uloupeným bohatstvím uprchl do Moskvy, tisíce mučitelů odpůrců jeho režimu se v zemi dál skrývají.

Izrael uzavře svou ambasádu v Dublinu, oznámil v neděli izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Krok zdůvodnil tím, co označil za „extrémní protiizraelskou politiku irské vlády“. S odkazem na Saarovo prohlášení o tom informovala agentura Reuters. Irský premiér Simon Harris rozhodnutí označil za hluboce politováníhodné.

Všichni diplomatičtí pracovníci z české ambasády v Damašku byli dočasně staženi. Vzali s sebou i tři další české občany a nachází se v Libanonu. Po jednání krizového štábu resortu zahraničí to oznámil ministr Jan Lipavský (nestraník). Vyzval české občany, aby se do Sýrie momentálně nevydávali a případně ji opustili hned, jak to bude bezpečné.

Nastupující americký prezident Donald Trump oznámil další jména do své administrativy. Příštím šéfem Úřadu pro imigraci a cla (ICE) se má stát Caleb Vitello, do čela Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) jmenuje Rodneyho Scotta. Prohlásil také, že si za příštího velvyslance USA v Číně vybral bývalého senátora Davida Perduea. Bývalého provozního ředitele společnosti PayPal Davida Sackse chce pak Trump jmenovat zmocněncem pro umělou inteligenci a kryptoměny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek v rozhovoru pro televizi Sky News naznačil, že je ochotný ukončit válku na Ukrajině výměnou za členství své země v NATO, i kdyby Rusko ihned nevrátilo okupovaná území. Zelenskyj uvedl, že v zájmu ukončení „horké fáze války“ by bylo nutné nabídnout členství v NATO neokupovaným částem země, pokud by samotná pozvánka do Aliance zmiňovala mezinárodně uznávané hranice Ukrajiny.

Írán chystá výrazné zvýšení obohacování uranu, varovala Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přístup Teheránu podle médií nezměnilo ani páteční jednání mezi blízkovýchodní zemí a evropskými státy v Ženevě. Podle bezpečnostního experta Vlastislava Břízy jsou rozhovory předehrou, než se ujme moci vláda zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bez USA podle něj případná jaderná dohoda nemá význam. Teherán je dle Břízy teoreticky schopný vyrobit atomovou zbraň zhruba do roka. Největší hrozbu expert vidí v tom, že íránská bomba by roztočila kolotoč nukleárního zbrojení v celém regionu – Saúdskou Arábií počínaje.

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) našli tělo pohřešovaného izraelsko-moldavského rabína. Ministerstvo vnitra SAE oznámilo, že tamní úřady zadržely tři osoby podezřelé z rabínovy vraždy. Podle úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jde o antisemitský incident a vraždu. Židovský stát už varoval občany před cestami do Emirátů.

Příštím americkým ministrem zahraničí se stane floridský senátor Marco Rubio. Jeho nominaci oznámil zvolený prezident Donald Trump, píší ve středu zpravodajské agentury. Třiapadesátiletý Rubio podle Trumpa bude „neohroženým bojovníkem, který nikdy neustoupí našim nepřátelům“. Za ministra spravedlnosti zase Trump chce republikánského kongresmana Matta Gaetze, na post ředitelky amerických tajných služeb pak bývalou demokratickou zákonodárkyni Tulsi Gabbardovou.

Vítězství Ukrajiny je naší prioritou, řekla během úterního slyšení před výborem v Evropském parlamentu kandidátka na šéfku unijní diplomacie Kaja Kallasová. EU podle ní musí rovněž investovat více do obrany a jasně se postavit hrozbám. V reakci na výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech bývalá estonská premiérka uvedla, že EU a USA jsou silnější a bezpečnější, když drží spolu. Příští americkou administrativu chce oslovit ještě předtím, než se Donald Trump v lednu ujme úřadu.

„Chystáme se na obě varianty“, řekl v úterním Interview ČT24 ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) o probíhajících prezidentských volbách ve Spojených státech amerických. Zároveň nechtěl komentovat, zda by pro Česko bylo lepší zvolení Donalda Trumpa nebo Kamaly Harrisové. Česko je ale podle něj připraveno spolupracovat s oběma potenciálními administrativami. „Nakonec to budou občané USA, kteří rozhodnou. A my se jako česká diplomacie a Evropa musíme podle toho zařídit,“ konstatoval. Ministr v rozhovoru mluvil také o NATO nebo o předvídatelnosti Donalda Trumpa.

Spory mezi Indií a Kanadou se významně vyostřily. Vztahy jsou napjaté od loňské vraždy významného exilového aktivisty indické menšiny sikhů na kanadské ulici. Nyní na základě vyšetřování označila Ottawa za viníka atentátu indický gang, který je napojený na vládu v Dillí. Obě země si navzájem vyhostily po šesti diplomatech.