Americký prezident Donald Trump ve středu hovořil s ruským vůdcem Vladimirem Putinem o okamžitém zahájení jednání s cílem ukončit válku na Ukrajině. Dohodli se na osobním setkání, které by se mělo odehrát v Saúdské Arábii, píše agentura AFP. Šéf Bílého domu následně hovořil i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ve středu jednala také kontaktní skupina NATO pro Ukrajinu.
Trump telefonoval s Putinem, poté se Zelenským
3 minuty
Události: Vyjednávání o ukončení války na Ukrajině
„Také jsme se dohodli, že naše týmy zahájí jednání okamžitě, a začneme tím, že zavoláme ukrajinskému prezidentovi (Volodymyru) Zelenskému, abychom ho o rozhovoru informovali – což udělám právě teď,“ napsal Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Po následném telefonátu ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že spolu diskutovali o přípravě dokumentu o bezpečnostní a ekonomické spolupráci mezi zeměmi.
„Dlouho jsme hovořili o příležitostech, jak dosáhnout míru, diskutovali jsme o naší připravenosti spolupracovat na úrovni týmů a o technologických schopnostech Ukrajiny,“ napsal Zelenskyj na platformě X. Trump na síti Truth Social dodal, že „je čas zastavit tuto směšnou válku, kde došlo k masivním a zcela zbytečným úmrtím a destrukci“.
Kreml uvedl, že Putin a Trump spolu telefonicky hovořili téměř hodinu a půl a že se oba lídři dohodli na osobním setkání, informuje agentura AFP. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle státní agentury TASS uvedl, že Putin a Trump diskutovali o situaci na Blízkém východě, bilaterálních vztazích, Ukrajině a také o výměně vězňů mezi Washingtonem a Moskvou, píše Reuters.
USA a Rusko zahájí jednání
Americký prezident uvedl, že se s ruským vládcem shodli na tom, že chtějí zastavit umírání „milionů lidí“ ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. „Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání,“ sdělil Trump. Několik hodin po telefonickém rozhovoru Trump oznámil, že k osobnímu setkání s Putinem pravděpodobně dojde v Saúdské Arábii.
Součástí amerického vyjednávacího týmu budou ministr zahraničí Marco Rubio, ředitel CIA John Ratcliffe, Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael Waltz a zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff.
Součástí Trumpova návrhu mírového řešení války na Ukrajině je výměna vzácných nerostů, které se nacházejí na území Ukrajiny, za americké zbraně a pomoc. Ve středu předal americký ministr financí Scott Bessent, který se jako první člen nové americké administrativy setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, návrh týkající se vzácných nerostů, který by podle něj po válce mohl napadené zemi sloužit jako „bezpečnostní štít“.
Politolog Jakub Dopieralla z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Devadesátce komentoval vztah Trumpa k Zelenskému i Putinovi jako „transakční přístup“. Ve vztahu k Ukrajině nestojí přístup nové americké administrativy na „pevných základech, jako tomu bylo u bývalého prezidenta Joea Bidena, který Ukrajinu podporoval za každou cenu“.
Podle analytika Vlastislava Břízy (taktéž z FSV UK) je jasně vidět, že Ukrajina není pro USA prioritou číslo jedna. Připomněl, že po nástupu do funkce Trump nejdříve řešil vztahy s Kanadou, Mexikem, Panamou, Grónskem a také situaci na Blízkém východě. „Není a nebude to (Ukrajina) priorita číslo jedna,“ dodal s tím, že se jedná o velký apel pro Evropu.
V této souvislosti hovořil v Horizontu také výzkumník Ondřej Ditrych z Institutu pro bezpečnostní studia Evropské unie. Ten se domnívá, že současná situace nenaznačuje, že by USA uzavřelo s Ukrajinou bilaterální dohodu po vzoru té, kterou mají Spojené státy s Jižní Koreou či Izraelem.
GALERIE
Komentáře k telefonátu Donalda Trumpa s ruským vůdcem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským
Jednotky na Ukrajině by neměly status mise NATO
Ve středu na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth, že „stejně jako vy chceme suverénní a prosperující Ukrajinu. Ale musíme začít tím, že si uvědomíme, že návrat k hranicím před rokem 2014 je nerealistický záměr. Snaha o tento iluzorní cíl jen prodlouží válku a způsobí další utrpení“.
Spojené státy podle něj rovněž nevidí Ukrajinu v NATO, pokud by se přistoupilo k mírovému řešení válečného konfliktu mezi Kyjevem a Ruskem, které sousední zemi před necelými třemi lety napadlo. Namísto toho si Hegseth umí představit přítomnost evropských i mimoevropských jednotek na území napadeného státu, doplnil Reuters.
Pokud by tyto jednotky byly v budoucnu nasazeny na Ukrajině jako mírové síly, neměly by operovat v rámci mise NATO a neměly by být kryty článkem pět, sdělil americký ministr s odkazem na ustanovení Severoatlantické aliance o vzájemné obraně v případě napadení jednoho ze členů.
Hegseth dále uvedl, že Evropa bude muset poskytnout „drtivou“ část budoucí pomoci Kyjevu. Spojené státy podle něj již nebudou tolerovat „nevyvážené vztahy“ v rámci Aliance, napsala agentura AFP.
Členské země Severoatlantické aliance v loňském roce překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Evropa a Kanada přispěly podle mluvčí NATO více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Kyjevu pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion korun).
Trump od členů Aliance požaduje pět procent HDP na obranu
Rutte se rovněž nechal slyšet, že v souvislosti s výší pomoci „jsme učinili velký krok k tomu, co prezident Trump požadoval. Souhlasím ale s ním, že musíme vyrovnat bezpečnostní pomoc poskytovanou Ukrajině,“ dodal. Jedním z hlavních témat, kterými se budou ministři ve čtvrtek zabývat, je zvýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na tuto oblast dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová soudí, že důležité je to, co Spojené státy dělají, pokud jde o Ukrajinu, a nikoli neustálá prohlášení, která se objevují. Reagovala na dotaz ohledně prohlášení amerického prezidenta, že by Ukrajina jednou mohla být ruská.
Zásadní diskuse o plnění závazků členských států Severoatlantické aliance by se měla odehrát na červnovém summitu v Haagu, kde se očekává účast i prezidenta USA. Ten už několikrát řekl, že spojenci v NATO by měli na obranu vydávat pět procent HDP.
