Pomoc Ukrajině

Původně dvanáctitisícové město v Doněcké oblasti Časiv Jar je cílem ruské armády. V jeho okolí Moskva soustředila až 25 tisíc vojáků a podle ukrajinských představitelů se jej bude snažit dobýt do 9. května. Obránci podle Kyjeva Časiv Jar kontrolují, kriticky jim ale chybí munice. Nad hlavami ukrajinských vojáků tak nerušeně létají ruská letadla i průzkumné drony, které upřesňují dělostřeleckou palbu na pozice obránců. Situace by se však mohla změnit s dodávkami americké pomoci.

Za necelé dva dny od spuštění veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu vybrali její organizátoři na Slovensku více než 1,6 milionu eur (40,4 milionu korun). Původní cíl byl získat milion eur. Oznámila to slovenská občanská iniciativa Mír pro Ukrajinu, která se na organizaci sbírky podílí.

Buď příznivě, anebo přinejmenším jako snahu o využití potenciálu hodnotí čeští politici návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) ve Washingtonu. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) a poslankyně Fialovy strany Evy Decroix ukázala návštěva současnou politickou sílu Česka na světové scéně. Leccos si slibují i od toho, že hovořil s vlivnými členy amerického Kongresu v době, kdy se schylovalo ke klíčovému jednání o pomoci Ukrajině. I stínový ministr zahraničí opozičního ANO Jaroslav Bžoch považuje návštěvu, při níž Fiala jednal i s americkým prezidentem, za důkaz výborných vztahů. Podle bývalého diplomata a nynějšího poslance SPD Jiřího Kobzy je to ale hlavně „odměna“ za rozhodnutí o nákupu stíhaček F-35. Zástupci vládních a opozičních stran diskutovali v Událostech, komentářích.

Premiér Petr Fiala (ODS) přiletěl na dvoudenní návštěvu Washingtonu. V pondělí má na programu setkání s prezidentem Joem Bidenem, se kterým by měl jednat o bezpečnostní spolupráci či o podpoře Ukrajiny napadené Ruskem. Předseda české vlády chce otevřít také témata vzájemných ekonomických vztahů či jaderné energetiky. Očekává se, že se bude hovořit i o posledním vývoji na Blízkém východě, kde se Izrael stal o víkendu terčem íránského dronového a raketového útoku, který mnozí světoví státníci i čeští politici odsoudili.

Od podzimních parlamentních voleb na Slovensku, které do křesla předsedy vlády vynesly předsedu Smeru–SD Roberta Fica, se v médiích objevila řada kontroverzních výroků slovenských představitelů na stranu Ukrajiny. Sousední zemi napadenou Ruskem Bratislava odmítá vojensky podporovat, někteří vládní politici také zpochybňují, že je Moskva v konfliktu agresorem. Podporu Kyjevu naopak vyjadřuje dosluhující prezidentka Zuzana Čaputová, kterou v prezidentském paláci vystřídá kritičtější Peter Pellegrini.

O víkendu před summitem Severoatlantické aliance hostilo litevské hlavní město setkání dalších spojenců Ukrajiny, kteří však nepochází z politických kruhů. Do Vilniusu zavítali příznivci satirického humoru a internetových memů, kteří se vydali do virtuálního tažení proti ruské agresi. Pomocí obrázků japonského psa vybírají prostředky na podporu ukrajinského odporu. NAFO na sociálních sítích podpořili představitelé západních států, kritiku si naopak toto „hnutí kámošů“ vysloužilo od ruské opozice nebo ministerstva zahraničí.

Čeští dobrovolníci, kteří působí na Ruskem napadené Ukrajině, mají na dosah velmi výkonného pomocníka. Pořádají sbírku na šestimístné obrněné auto Iveco, které chtějí využít hlavně při evakuaci zraněných vojáků. Vozidlo sice dobrovolníkům zatím nepatří, od dosavadního majitele ale už získali svolení začít s jeho úpravami.

Útok na ukrajinskou Kachovskou přehradu nad obydlenými oblastmi je srovnatelný s použitím zbraně hromadného ničení proti civilistům, řekl v reakci na události na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle premiéra Petra Fialy (ODS) ruská agrese způsobuje utrpení a tragédie. Ke zničení přehrady se vyjádřili světoví státníci. Předseda Evropské rady Charles Michel například uvedl, že ničení civilní infrastruktury je válečný zločin, podle šéfa NATO Jense Stoltenberga ukazuje útok brutalitu ruské války.

Ukrajina nadále apeluje na západní spojence, aby jí dodali letouny k protivzdušné obraně, nejlépe americké stíhačky F-16. Spojené státy se této vojenské pomoci brání. Stále více politiků od začátku roku přitom o poskytnutí západních stíhaček začíná mluvit. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Česko dál posílá vojenskou techniku na pomoc napadené Ukrajině. Podle zjištění České televize minulý týden odjelo dalších dvanáct tanků T-72. Ministerstvo obrany ani armáda ale dodávky nekomentují.

Poprvé na Ukrajinu vyjeli první týden války. Od té doby se skupina českých dobrovolníků, kterou vede student olomouckých práv Vasyl, vrací pravidelně. Pomáhají tak elitním obráncům brigády ukrajinské armády, prostředky na nákup potřebného vybavení získávají v internetové sbírce. Vybrat se jim podařilo už miliony korun.

Státy Evropské unie dokončily schválení dohody o balíku zahrnujícím 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) pro Ukrajinu a zdanění nadnárodních firem, oznámilo české předsednictví EU. Naopak bez shody na parametrech nouzového omezení cen plynu skončila ve čtvrtek debata prezidentů a premiérů zemí EU věnovaná receptům na řešení energetické krize. Lídři pověřili ministry energetiky, aby v pondělí dojednali parametry cenového stropu, s jehož schválením některé země spojily schválení společných nákupů plynu či jeho solidárního poskytování v nouzi. Hlavním odpůrcem stropu je Německo. Země EU se též shodly na devátém balíčku sankcí proti Rusku.

Čeští ministři dorazili v pondělí do Kyjeva na jednání s ukrajinskou vládou. Česko patří od začátku ruské invaze mezi největší a nejvýraznější podporovatele Ukrajiny. Už v prvních týdnech po napadení věnovala česká vláda i veřejnost na vojenskou pomoc dohromady přes čtyři miliardy korun a dosud poskytla Česká republika zbraně a vojenský materiál za více než sto miliard korun. Mezi lety 2023 a 2025 chce přitom vláda na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc dát Ukrajině každý rok půl miliardy korun.

Poválečná obnova Ukrajiny je v našem zájmu a je to i naše morální povinnost, řekla ve čtvrtek při zahájení festivalu zaměřeném na inovativní stavitelství a udržitelnou architekturu v Římě šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Francouzský ministr Éric Dupont-Moretti po čtvrtečním jednání ministrů spravedlnosti členských zemí Evropské unie řekl, že většina států se shoduje na plánu přijmout pravidla umožňující zabavovat majetek ruských oligarchů. Některé státy volají po tom, aby se ze zabaveného majetku zaplatila část poválečné obnovy.

Americký prezident Joe Biden podepsal zákon o poskytnutí finanční pomoci Ukrajině v objemu téměř čtyřicet miliard dolarů (téměř 933 miliard korun). Oznámil to Bílý dům. Podle médií jde o největší balík americké zahraniční pomoci za posledních alespoň dvacet let. Moskva mezitím zakázala vstup do Ruska tisícovce Američanů, včetně Bidena. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také v sobotu mluvil s představiteli Švédska a Finska o členství v NATO.

České humanitární organizace vybraly ve sbírkách na pomoc Ukrajině částku vysoce převyšující miliardu korun, denně přibývají další desítky milionů. Do sbírky přímo na podporu ukrajinské armády poslali lidé, firmy a organizace od soboty 316 milionů korun. V českých městech také začala fungovat asistenční centra pro ukrajinské uprchlíky. Všechny pobočky úřadu práce v republice navíc zřídí speciální přepážku pro lidi z Ukrajiny. Příchozí budou moci získat jakékoliv volné místo, nejen to pro cizince.