Stíhačky F-16 jako horký brambor. Dodání Ukrajině by prolomilo další psychologickou hranici pomoci

Nahrávám video
Zóna ČT24: Stíhačky F-16 jako horký brambor
Zdroj: ČT24

Ukrajina nadále apeluje na západní spojence, aby jí dodali letouny k protivzdušné obraně, nejlépe americké stíhačky F-16. Spojené státy se této vojenské pomoci brání. Stále více politiků od začátku roku přitom o poskytnutí západních stíhaček začíná mluvit. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Dlouho trvalo, než se podařilo prolomit bariéru pochybností a obav, než spojenci začali dodávat na Ukrajinu západní tanky. Tak, jako předtím dalekonosná děla, byly těžké obrněnce počátkem roku horkým bramborem. Teď se jím staly západní stíhačky.

Třeba nejvýznamnější dodavatel zbrojní pomoci, Spojené státy, tvrdí, že Ukrajina potřebuje jiné zbraně než stíhačky F-16. Na brzké dodávky z USA to proto zatím nevypadá. Ale stíhací letouny na Ukrajinu i tak míří. Slovensko počátkem týdne oznámilo, že Ukrajině předalo všech svých třináct strojů MiG-29, jak to před časem slíbil premiér Eduard Heger. Letouny MiG-29 předává Kyjevu kromě Slovenska také Polsko, a to až třicet kusů.

Západ argumentuje obavami z eskalace

MiGy-29 jsou ve službě o čtyři roky méně než stíhačky F-16. Ukrajina ale touží právě po víceúčelových letounech americké výroby. Poněkolikáté se tak opakuje stejná situace – Kyjev žádá o moderní zbraně, Západ se obává eskalace konfliktu, Kyjev poukazuje na to, že ruská agrese je už dávno v plné síle.

„Pro obranu naší nezávislosti potřebujeme letectvo. A nemusíme se ohlížet na to, jak Rusko na letadla v naší zemi zareaguje. Neměli bychom se znepokojovat tím, o jaká písmena (v názvu letadel) tu jde,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nejde přitom jen o historicky osvědčený letoun. Dodávky strojů F-16 by pomohly prolomit novou psychologickou hranici a otevřít cestu dalším účinným zbraním. Zvláště střel dlouhého doletu, o které Ukrajina, prozatím marně, žádá už rok. Právě letadla F-16 by mohla sloužit jako nosiče takových raket.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Putin a Trump si telefonovali, řešit měli příměří v rusko-ukrajinské válce

Poradce ruského vládce Vladimira Putina Jurij Ušakov tvrdí, že šéf Kremlu v telefonickém rozhovoru informoval amerického prezidenta Donalda Trumpa, že je připraven vyhlásit příměří v rusko-ukrajinské válce na dobu oslav sovětského vítězství v druhé světové válce. Trump podle Ušakova podpořil Putinovu iniciativu a prohlásil, že věří, že dohoda o ukončení ruské agrese je blízko. Americký prezident následně podle Reuters označil rozhovor s ruským protějškem za velmi dobrý.
před 5 mminutami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 14 mminutami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 1 hhodinou

VideoZačal proces s obviněnými z útoku na Starmerův majetek. Řeší se zapojení Rusů

U londýnského tribunálu začal proces s trojicí Ukrajinců obviněných z útoku na majetek spojený s britským premiérem Keirem Starmerem. Podle obžaloby muže na dálku naverboval rusky mluvící člověk. Spekuluje se o podílu ruských tajných služeb, byť oficiálně na Moskvu zatím nikdo neukázal. Samotný Kreml vše hned po incidentech popřel. Trojice mužů vinu popírá, motiv zůstává neobjasněný.
před 1 hhodinou

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Britská policie ve středu zadržela 45letého muže poté, co před synagogou ve čtvrti Golders Green na severozápadě Londýna pobodal dva Židy. Muž byl původně zadržen kvůli podezření z pokusu o vraždu, později policie uvedla, že událost považuje za teroristický čin. Šéf londýnské policie Mark Rowley podle agentury Reuters řekl, že útok byl namířen proti židovské komunitě. Web The Times of Israel (ToI) dodal, že muže po činu zadrželi pracovníci synagogy a policie jej poté omráčila taserem a zatkla.
17:18Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Válka s Íránem dosud USA podle odhadů stála 25 miliard dolarů, uvedl Pentagon

Válka s Íránem stála podle odhadů Spojené státy dosud 25 miliard dolarů (521 miliard korun), sdělil americkým zákonodárcům vysoce postavený úředník ministerstva obrany Jules Hurst. Armáda utratila největší část finančních prostředků za munici, dále pak za provoz operací a obnovu vybavení, uvedl podle agentur Reuters a AP zástupce Pentagonu. Před výborem pro ozbrojené služby Sněmovny reprezentantů vypovídá poprvé od začátku války s Íránem také americký ministr obrany Pete Hegseth.
před 3 hhodinami

Odlesňování mírně zpomaluje, úbytek lesů však zůstává alarmující

Ačkoli tempo tropického odlesňování v posledních letech dosahovalo negativních rekordů, v roce 2025 se snížilo. Podle monitorovací platformy Global Forest Watch ale zůstává na alarmující úrovni a tento trend může být jen dočasný.
před 3 hhodinami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...