F-16

Patřili k nejlepším ukrajinským pilotům, vyznamenali se v obraně proti Rusku a aktivně se zasazovali o dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Nejen to měli společné Oleksij Mes a Andrij Pilščykov, kteří byli známí jako Džus a Moonfish (měsíční ryba). Mes se zřítil za zatím nevyjasněných okolností při bojovém nasazení v letounu F-16 letos 26. srpna. Tedy skoro rok poté, co při srážce cvičných bojových letounů L-39 zahynul Pilščykov. Nejen příběhy obou pilotů připomíná analýza deníku The Wall Street Journal.

Ruský vpád na Ukrajinu 24. února 2022 byl pro Finy studená sprcha, řekl v rozhovoru pro Českou televizi finský prezident Alexander Stubb, který se v Praze zúčastnil konference Globsec. V Evropě podle něj roste nová železná opona. Finsko se kvůli ruské hrozbě vzdalo své neutrality připojením k NATO.

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj pomocí dekretu odvolal velitele vzdušných sil Mykolu Oleščuka, píše agentura Reuters. Informace se poté objevila i na webu prezidentovy kanceláře. Zpráva přichází den po oznámení o havárii stíhačky F-16, kterou nyní prošetřuje zvláštní komise. Podle magazínu Forbes má skončit také šéf ukrajinského provozovatele elektrické sítě Ukrenergo Vadym Kudryckyj.

Ukrajinské letectvo potvrdilo informace médií o pondělní ztrátě první stíhačky F-16, kterou Ukrajina získala od Západu na obranu před ruskou invazí. Pilot, který odrážel ruský útok střel a dronů, zemřel. Letectvo ho označilo za hrdinu, který zachránil ukrajinské životy za cenu toho svého, napsal list Ukrajinska pravda.

S pomocí české muniční iniciativy se podle nového ukrajinského velvyslance v Česku Vasyla Zvaryče podařilo napadené zemi získat větší rovnováhu mezi tím, kolik munice je na straně Ruska a kolik na straně Ukrajiny. Před iniciativou to bylo 1:10 pro Rusko, teď jsou obránci někde na 1:3, řekl v Událostech, komentářích. Zmínil také, že Ukrajina má podle něj právo bránit se všemi prostředky, které jsou k dispozici, a to i na území Ruska.

Ukrajina obdržela první západní stíhací letouny F-16, na které čekala déle než dva roky, uvedl v neděli podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal ale, že jich není dost. Kyjev o stroje americké výroby žádal od začátku ruské invaze v únoru 2022. Slibuje si od nich, že ukončí ruskou převahu ve vzduchu, a Ukrajina tak lépe ochrání svá města a vojáky před neustávajícím ruským bombardováním.

Na Ukrajinu dorazily první stíhací letouny F-16, které zemi bránící se už třetím rokem rozsáhlé ruské vojenské agresi přislíbili spojenci Kyjeva z řad zemí Severoatlantické aliance. Napsaly to agentury Bloomberg a AP s odvoláním na své zdroje obeznámené se záležitostí. Počet dodaných letounů není jasný, podle Bloombergu je spíše menší. Kyjev přijetí strojů zatím nepotvrdil.

Dlouho očekávané západní stíhačky F-16 budou na Ukrajině létat v horizontu týdnů, zázračný a okamžitý zvrat ve válce od jejich nasazení však nelze očekávat, varují ukrajinští i západní činitelé. Kyjev obdrží letos zřejmě maximálně dvacet strojů, které se tak stanou snadnou kořistí pro ruskou protivzdušnou obranu, píše list The Washington Post (WP). Kyjev navíc stihl vycvičit jen minimum pilotů. Na Ukrajince by ale F-16 mohly mít pozitivní psychologický dopad.

Na Slovensku přistály první dvě z celkem čtrnácti objednaných stíhaček F-16 od americké společnosti General Dynamics. Země tak naplňuje největší armádní zakázku ve své historii. Kontrakt vyšel v přepočtu na více než 38 miliard korun. Jde o první nové stíhačky po téměř třiceti letech, upozorňují slovenská média.

Ruskem napadená Ukrajina čeká na dodání prvních stíhaček F-16 americké výroby, které jí slíbilo několik spojeneckých zemí. Podle posledních informací by je měla dostat ještě v létě. Hlavní výhodou stíhaček F-16 je jeden silný proudový motor, díky kterému může stroj rychle manévrovat. Grafika ve videu ukazuje další parametry letounu.

„Pomoc Ukrajině je potřeba minimálně do doby, než bude zvolen nový americký prezident, který je asi jediný člověk, který by dokázal donutit Putina k tomu, aby ukončil tuto válku,“ řekl europoslanec Filip Turek (za Přísahu a Motoristé sobě) v debatě Událostí, komentářů. „Jediný člověk, který může ukončit tento konflikt, je Vladimir Putin,“ oponovala poslankyně Barbora Urbanová (STAN). Politici debatovali také o úspěchu pravice v eurovolbách a pozice frakce Patrioti pro Evropu v Evropském parlamentu.

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu. Prezident Pavel před začátkem summitu uvedl, že na zásadních otázkách panuje mezi členskými státy shoda. Vstup Ukrajiny do Aliance označil za nezvratný.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu NATO ve Washingtonu vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory Kyjevu nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA. Šéf Bílého domu Joe Biden předtím oznámil, že spojenci plánují dodat Ukrajině v příštích měsících desítky systémů protivzdušné obrany.

Rusko, které má v oblacích nad Ukrajinou dlouhodobou převahu, míří své útoky na celou řadu cílů, od energetické infrastruktury až po civilní objekty. V pondělí okupační armáda zaútočila i na dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský teror ze vzduchu by však nyní měly pomoci překonat dodávky amerických stíhacích letounů F-16. Podle dostupných informací by mohlo prvních čtyřiadvacet strojů dorazit na Ukrajinu z Nizozemska v nejbližší době. Zhruba padesátkou dalších by měly postupně přispět i jiní spojenci, například Dánsko a USA. Moskva se ale na tuto změnu intenzivně připravuje. Problematice se věnoval Horizont ČT24.

Česko předalo brigádě taktického letectva první simulátor stíhačky F-16. Jeho hlavní modul již testují a připravují k provozu ukrajinští specialisté, oznámil na Telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Kyjev očekává dodávky prvních reálných strojů ze západních zemí letos v červnu až červenci, řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z ukrajinské armády.

Česko nabízí Ukrajině výcvik pilotů letounů F-16, řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) během návštěvy Centra leteckého výcviku (CLV) státního podniku LOM v Pardubicích. To má výcvik zajistit. Letouny F-16 předají během několika měsíců Ukrajině Dánsko, Nizozemsko, Norsko a Belgie. Má jich být zhruba 45.

Po celé Ukrajině kromě Zakarpatské oblasti byl v noci na středu vyhlášen letecký poplach, Rusko na zemi podniklo velký útok raketami i drony. Nejméně čtyři civilisté zemřeli v Kyjevě, jednoho mrtvého hlásí Mykolajiv. Zraněných jsou desítky. Škody jsou rovněž v Charkově či Lvovské oblasti, výbuchy se ozývaly i v dalších regionech. Rusko na Ukrajinu vyslalo přes šedesát raket a dronů. Jedna z ruských raket mířila k polské hranici, na poslední chvíli ale změnila směr. Rusko tvrdí, že zasáhlo vojenskoprůmyslové podniky.

Je to již padesát let, co se poprvé do vzduchu vznesl letoun F-16. Vlastně to bylo padesát let koncem ledna. F-16 poprvé letěla 20. ledna 1974, to ale bylo omylem. Oficiální první let, při němž zkušební pilot začal opravdu ověřovat schopnosti nového typu, následoval 2. února. F-16 pak uspěla v soutěži na novou lehkou stíhačku Vzdušných sil Spojených států (USAF), ale vzápětí okouzlila i nespočet dalších zemí. Nebyly to jen ladné křivky nové stíhačky, rozhodující byly její schopnosti a relativně nízké náklady, spojené s provozem letadla menšího než třeba dosavadní F-4 Phantom II a jen s jedním motorem. A přestože je její historie dlouhá již půl století, je stíhačka F-16 atraktivní i dnes. Objednanou ji má Slovensko, starší verzi vyřazenou v západní Evropě zase očekává Ukrajina.

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až čtyřicet stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení.

Na Tchaj-wanu proběhly klíčové volby. Voliči v nich rozhodli o složení nového parlamentu i příštím prezidentovi. To vše ve stínu stále asertivnější Číny, která hlasování označuje za volbu mezi „mírem a válkou“. Peking, který de facto nezávislou ostrovní republiku považuje za vlastní teritorium, se nikdy oficiálně nevzdal možnosti použití síly, aby Tchaj-wan dostal pod kontrolu. Volební místnosti jsou již uzavřené, první výsledky by měly být známé v sobotu odpoledne.

„Jednoduché vojenské propočty ukazovaly, že na to Ukrajina nemá,“ komentoval počátky ukrajinské protiofenzivy bývalý náčelník Generálního štábu Armády ČR Jiří Šedivý v pořadu 90' ČT24. Vždycky je potřeba se bavit, jaké byly alternativy a co bylo možné vědět dopředu, podotýká analytik Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Rusko mezitím podle náčelníka ukrajinského generálního štábu přechází do nové fáze pozičních bojů, které jsou pro něj výhodné.

Podpora Ukrajiny je důležitá pro celou Severoatlantickou alianci, sdělil před zahájením dvoudenního zasedání ministrů obrany NATO šéf Aliance Jens Stoltenberg. Podobně hovořil i americký ministr obrany Lloyd Austin. Belgie hodlá od roku 2025 dodávat Kyjevu stíhačky F-16 a starat se o jejich údržbu. Do Bruselu přicestoval i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v centrále NATO jedná poprvé od začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu.

Řadu premiér přinesly letošní Dny NATO, které se v sobotu a neděli konají na Letišti Leoše Janáčka v severomoravském Mošnově. Česká armáda veřejnosti poprvé ukázala své nové helikoptéry. Poprvé ve střední Evropě vystoupil odpoledne demo team amerického letectva. Ten přiletěl se stíhacími letouny F-35, které jsou navíc v Mošnově hned ve dvou variantách – také ve verzi s kolmým přistáním. Speciálním partnerským státem letošních Dnů NATO je ale Polsko, které na letišti i nad ním představilo své stíhačky, akrobaty i leteckou kavalerii. První den akci navštívilo podle pořadatelů přibližně sto tisíc lidí.

Tři ukrajinští piloti zahynuli při páteční srážce dvou cvičných letounů L-39 Albatros československé konstrukce v Žytomyrské oblasti v centrální části Ukrajiny. Úřady nehodu vyšetřují, prezident Volodymyr Zelenskyj slíbil, že všechny okolnosti kolize budou objasněny. Jednou z obětí je i slavný stíhací pilot s přezdívkou Džus, který v úvodu ruské invaze bránil Kyjev a poté se zasazoval o to, aby Ukrajina získala americké stroje F-16. Tento rok poskytl rozhovor i České televizi.