Slovenský premiér Robert Fico (Smer) požádal generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na úterní společné schůzce o posílení protivzdušné obrany Slovenska. Ministerský předseda Ruttemu během jeho návštěvy Bratislavy také zopakoval, že Slovensko s výjimkou komerčních kontraktů nebude dodávat Ukrajině, která se brání ruské agresi, smrtící zbraně. Informoval o tom úřad slovenské vlády.
Představitelé nynější vládní koalice dlouhodobě tvrdí, že předchozí slovenské vlády oslabily obranyschopnost země, když po ruské invazi na Ukrajinu z února 2022 předaly Kyjevu různou vojenskou techniku.
Součástí dodávek byly také vyřazené stíhačky sovětské konstrukce MiG-29 a systém protivzdušné obrany Kub. S ochranou slovenského nebe pak Bratislavě začali pomáhat spojenci včetně Česka, neboť Slovensko ještě nedostalo všechny objednané nové americké stíhačky F-16.
Fico zopakoval odmítavý postoj k vojenské pomoci Ukrajině ze státních zásob, kterou jeho kabinet zastavil po předloňském nástupu do úřadu. Už tehdy dala vláda najevo, že komerční kontrakty mohou pokračovat. Firmy na Slovensku mezitím investovaly například do rozšíření výroby munice. Ve slovenském obranném průmyslu se značně angažuje skupina Czechoslovak Group českého podnikatele Michala Strnada.
Fico podle úřadu vlády Ruttemu také řekl, že Slovensko má suverénní právo se rozhodnout, jaké tempo a jakou strukturu vojenských výdajů zvolí. V příštím roce plánuje Slovensko podle dřívějších informací vynaložit na obranu v přepočtu dvě procenta hrubého domácího produktu, tedy nejnižší možnou úroveň vyplývající z členství země v NATO.
Letošní summit Severoatlantické aliance, jejímž členem je i Slovensko, přinesl dohodu o razantním zvýšení výdajů na obranu. Země NATO by do roku 2035 měly vydávat pět procent HDP na obranné výdaje a na výdaje s obranou související, a to především kvůli hrozbě, kterou představuje Rusko.
