MiG-29

V Bruselu začalo dvoudenní jednání ministrů obrany členských zemí NATO. Kromě další vojenské podpory Ukrajiny se státy zavazují k tréninku ukrajinských pilotů na západních strojích, mimo jiné na amerických stíhačkách F-16. I když tento výcvik postupně začíná, tak zatím není jasné, kdo a kdy je na Ukrajinu dodá.

Ukrajinské piloty lze podle interního dokumentu amerického vojenského letectva (USAF) naučit létat s americkými stíhačkami F-16 už za čtyři měsíce, uvedl server Yahoo News. Dosud se odhadovalo, že potřebný čas se pohybuje kolem osmnácti měsíců. Podle amerického prezidenta Joea Bidena se o tom, kdy a kdo letouny Ukrajině dodá, rozhodne v příštích měsících. CNN předtím uvedla, že americká administrativa, navzdory původnímu odmítání, zřejmě umožní evropským spojencům, aby Kyjevu část svých stíhaček F-16 dodaly.

Ukrajina nadále apeluje na západní spojence, aby jí dodali letouny k protivzdušné obraně, nejlépe americké stíhačky F-16. Spojené státy se této vojenské pomoci brání. Stále více politiků od začátku roku přitom o poskytnutí západních stíhaček začíná mluvit. Tématu se věnoval pořad Zóna ČT24.

Sovětský vrtulník ve službách ukrajinské armády pálí na pozice nepřítele. Doprovázejí ho dva stejné stroje. Ranní mise se pak pomalu chylí ke konci. Během dne čekají jednotku minimálně další dva starty.

Bratislava předala Ukrajině první čtyři stíhačky MiG-29, informovalo ve čtvrtek slovenské ministerstvo obrany. Slovenská vláda minulý týden rozhodla, že Kyjevu daruje třináct migů, které Bratislava přestala používat loni. Podle resortu obrany přesun strojů zajistili ukrajinští piloti za pomoci slovenské armády a dalšího ukrajinského personálu. Úřad doplnil, že zbylá letadla budou předána v příštích týdnech.

Slovensko získá od Spojených států s výraznou slevou 12 nových bitevních vrtulníků AH-1Z Viper za to, že předá Ukrajině nevyužívané stíhačky MiG-29. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď listu Denník N řekl, že při dodávce vrtulníků a příslušenství v hodnotě zhruba jedné miliardy dolarů (22,1 miliardy korun) od USA počítá slovenská vláda s doplatkem přibližně 340 milionů dolarů (7,5 miliardy korun).

Slovenská vláda schválila předání třinácti stíhaček MiG-29 a části raketového systému KUB Ukrajině. Oznámil to premiér Eduard Heger a ministr obrany Jaroslav Naď (Demokrati). Darování strojů, náhradních dílů a 200 protiletadlových raket se uskuteční na základě mezivládní dohody a Bratislava za to dostane kompenzace od spojenců. Slovensko své migy loni vyřadilo z provozu. Kreml uvedl, že dodávky stíhaček jsou jen dalším důkazem o rostoucím zapojení členských států NATO do konfliktu. Rozhodnutí Hegerovy vlády kritizovala i slovenská opozice.

Británie je ochotna zemím střední a východní Evropy poslat bojové letouny, pokud poskytnou své stroje sovětské výroby Ukrajině. Rozhlasové stanici Times Radio to řekl britský ministr obrany Ben Wallace. Jde podle něj o země, které disponují například stíhačkami typu MiG-29 nebo Su-24.

Slovensko je připraveno předat Ukrajině stíhací letouny MiG-29. Agentuře Interfax-Ukrajina to řekl ministr zahraničí Rastislav Káčer, podle něhož trojice ministrů minulý týden tuto problematiku v Kyjevě probrala s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Káčer rovněž uvedl, že na Slovensku se v pondělí otevírá opravárenská základna pro poškozenou ukrajinskou vojenskou techniku.

Rusko bude podle slov Vladimira Putina pokračovat ve své ofenzivě nehledě na ukrajinský protiútok. Podle bezpečnostního analytika Michala Smetany z Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ukrajina při aktuální protiofenzivě dobře využila ruských slabin a není nereálné, aby dobyla zpět území, která Rusko od února okupuje. V takovém případě se ale také zvyšuje riziko jaderné hrozby ze strany Kremlu, zmínil politolog v pořadu Interview ČT24.

Česká armáda pomůže Slovensku s ochranou vzdušného prostoru. Dohodu v sobotu podepsala česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým slovenským protějškem Jaroslavem Naděm. Na ochraně se bude podílet také Varšava, pod dohodu proto svůj podpis připojil i polský ministr obrany Mariusz Błaszczak. Česko a Slovensko budou také spolupracovat při nákupu obrněnců CV90.

Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď požádal Česko o pomoc při dočasné ochraně slovenského vzdušného prostoru. Svou žádost přednesl při návštěvě své české kolegyně Jany Černochové (ODS). Po jednání s ministryní uvedl, že jde o projekt, do něhož se vedle Čechů zapojí také Poláci. Podle Černochové bude Česko nyní jednat o podmínkách této pomoci.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to přirovnal ke snahám britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce. Ruské síly se soustředí na ovládnutí měst v Doněcké oblasti, uvádí velení ukrajinské armády, které připouští, že situace je tam velice těžká. Vyzývá proto Západ k dalším dodávkám zbraní. Na okupovaném jihu Ukrajiny budují Rusové podle Kyjeva už třetí obrannou linii.

V turecké Antalyi jednali ministři zahraničí Ruska a Ukrajiny, Sergej Lavrov a Dmytro Kuleba. Kuleba se snažil vyjednat otevření humanitárních koridorů z města Mariupol a také přerušení palby. V těchto otázkách ale nedošlo k pokroku. Schůzka nebyla snadná, Lavrov se držel tradiční rétoriky, řekl po jednání ukrajinský ministr. Je ale připraven sejít se znovu. Podle Lavrova se Západ chová nebezpečně, když dodává zbraně na Ukrajinu. Americká viceprezidentka Kamala Harrisová je kvůli válce na Ukrajině na návštěvě Polska.

Ve čtvrtek se otevřelo několik koridorů pro evakuaci civilistů z měst obléhaných ruskou armádou. Již čtvrtý den se však nedaří evakuace z Mariupolu, městu navíc podle Červeného kříže dochází jídlo i pití. U Kyjeva učinil ruský konvoj jen malý posun a utrpěl další ztráty, uvádí Britové. Ruské invazní síly dosud na Ukrajině zničily infrastrukturu, budovy a další hmotný majetek za nejméně 100 miliard dolarů, řekl hlavní ekonomický poradce ukrajinské vlády Oleh Ustenko. Při středečním útoku na dětskou nemocnici v Mariupolu zemřeli tři lidé, včetně dítěte, uvedla ukrajinská agentura Unian. Dosud bylo evakuováno přes 400 tisíc lidí, informoval ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se ve čtvrtek setká s šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem na diplomatickém fóru v Turecku. Jednání potvrdily obě strany. Spojené státy mezitím odmítly přesun polských stíhaček na Ukrajinu přes americkou základnu a uvedly, že jsou proti jakémukoliv plánu, aby členské země NATO poskytly Kyjevu bojové letouny. Zároveň Polsku slíbily raketový systém Patriot. Velká Británie zvažuje, že okupované zemi pošle vedle tisíců protitankových střel také protiletecké zbraně Starstreak.

Ukrajina během středy evakuovala 48 tisíc ohrožených civilistů. Moskva přiznala účast branců při invazi na Ukrajinu, někteří padli do zajetí. Rusko má plnou kontrolu nad Záporožskou jadernou elektrárnou. Bez proudu se ocitla dle ukrajinských úřadů černobylská elektrárna. Mezinárodní agentura pro atomovou energii však oznámila, že ztratila spojení se zařízením sledujícím bezpečnost v obou elektrárnách. Ruský nálet zasáhl v Mariupolu dětskou nemocnici –⁠ je to válečný zločin, shodli se premiér Petr Fiala a ministr zahraničí Jan Lipavský. Britské ministerstvo obrany tvrdí, že ruská armáda potvrdila použití termobarických (vakuových) bomb.

Ruský prezident Vladimir Putin si na moskevském aerosalonu MAKS-2021 prohlédnul novou ruskou stíhačku, která dostala název Checkmate (Mat v šachu). S odvoláním na státní zbrojařský konglomerát Rostech to uvedla agentura Interfax. Pod konglomerát Rostech, který v zahraničí používá název Rostec, spadá i společnost OAK. Ta je výrobcem nového stroje. Letoun patří ke generaci takzvaných neviditelných, přesněji řečeno obtížně zjistitelných stíhacích strojů.

Na Slovensku se v sobotu večer během cvičného letu zřítila vojenská stíhačka MiG-29. Pilot se katapultoval, informovala mluvčí slovenského ministerstva obrany Danka Capáková. Šéf resortu Peter Gajdoš na sociální síti napsal, že pilot nehodu přežil. Později dodal, že je mimo ohrožení života. Podle policie mohl nehodu zapříčinit nedostatek paliva nebo technická závada. Armáda podle Denníku N po nehodě pozastavila cvičné lety všech stíhaček.