Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl názor některých západních politiků a komentátorů, kteří Kyjevu doporučili postoupit území okupované Ruskem výměnou za mírovou dohodu. Zelenskyj to přirovnal ke snahám britských a francouzských politiků, kteří v roce 1938 schválili připojení části československého pohraničí k Německu v naději, že to zabrání nové válce. Ruské síly se soustředí na ovládnutí měst v Doněcké oblasti, uvádí velení ukrajinské armády, které připouští, že situace je tam velice těžká. Vyzývá proto Západ k dalším dodávkám zbraní. Na okupovaném jihu Ukrajiny budují Rusové podle Kyjeva už třetí obrannou linii.
Zelenskyj odmítá územní ústupky. Rusko postupuje k donbaským městům
Události: Rusové postupují na Severodoněck (zdroj: ČT24)
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (květen 2022)
- 6:47
Ukrajinské město Apostolove, které leží sedmatřicet kilometrů od města Kryvyj Rih, zasáhly ruské rakety. Starosta města Andrej Osa oznámil, že o život přišli čtyři lidé a jeden byl zraněn, píše ukrajinský server The Kyiv Independent.
- 5:54
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě.
Ukrajinský voják v zákopech na donbaské frontě, Autor: Gleb Garanich, Zdroj: Reuters - 5:49
Výkonný ředitel Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví Patrik Ky prohlásil, že se velmi obává o bezpečí na Západě vyrobených letounů, pokud budou v Rusku létat bez přístupu k náhradním dílům a řádné údržbě. Rusko nemá kvůli sankcím za invazi na Ukrajinu k servisu a náhradním dílům přístup.
Politici, kteří radí Ukrajině, aby se vzdala okupovaných území, podle Zelenského neberou v potaz osud milionů Ukrajinců, kteří v těchto oblastech žijí. Podle něj nad ukrajinskými zájmy nesmí převážit vůle těch, kteří spěchají, aby se mohli znovu scházet s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. „Vždy musíme myslet na lid a pamatovat si, že hodnoty nejsou jen slova,“ upozornil Zelenskyj.
Ukrajinský prezident se například vymezil proti americkému listu The New York Times, který minulý týden napsal, že jednání o míru si ze strany Kyjeva zřejmě vyžádají tvrdé ústupky. „The New York Times možná psal něco podobného i v roce 1938,“ poznamenal Zelenskyj.
Kritizoval i vystoupení bývalého amerického ministra zahraničí Henryho Kissingera, který na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Ukrajina by měla přijmout ruskou okupaci Krymu. „Vyvolává to pocit, že pan Kissinger nemá ve svém kalendáři rok 2022 ale 1938,“ řekl ukrajinský prezident s další narážkou na odtržení Sudet a mnichovskou dohodu.
Severodoněck čelí intenzivnímu ostřelování
Podle Zelenského Ukrajina nyní čelí jednomu z nejkrutějších útoků ruské armády, která má v některých oblastech převahu nad ukrajinskými jednotkami v počtu vojáků i techniky. Ve středu večer ukrajinský generální štáb uvedl, že ruská armáda soustřeďuje své hlavní síly na postup směrem k městu Bachmut v Doněcké oblasti a ostřeluje města v Luhanské oblasti.
Podle generálního štábu však ruské jednotky nadále zaznamenávají ztráty techniky a vojáků, což podle velení dokazuje velký počet zraněných ruských vojáků umístěných ve zdravotnických zařízeních u hranic s Ukrajinou.
Ruské síly se soustředí na plné ovládnutí města Lyman v Doněcké oblasti a na upevnění pozic poblíž Avdijivky v téže oblasti a Severodoněcku v Luhanské oblasti, uvedl generální štáb ukrajinské armády. Rusko se také chystá k novým útokům na Slovjansk v Doněcké oblasti, doplnil štáb a upozornil, že invazní síly nadále ostřelují rezidenční oblasti. Rusové podle štábu při útocích směrem na Bachmut a Avdijivku využívají též prostředky radioelektronického boje.
Šéf severodoněcké vojensko-civilní administrativy Oleksandr Strjuk uvedl v noci na čtvrtek podle portálu The Kyiv Independent, že město Severodoněck není stále obklíčené invazními vojsky. Čelí však intenzivnímu ostřelování ruského dělostřelectva, které způsobilo oběti mezi civilisty i příslušníky domobrany.
Americký think tank Institute for the Study of War (ISW) tvrdí, že Rusové se připravují na bitvu o Severodoněck a že ofenziva by mohla začít během několika dní. Zdůvodňuje to intenzitou leteckých útoků i soustřeďováním síly v regionu. Podle šéfa administrativy Luhanské oblasti Serhije Hadaje je pod kontrolou ruských vojsk 95 procent této oblasti a situace na Donbase je „mimořádně špatná“.
Při obnoveném ostřelování východoukrajinského Charkova zahynulo sedm lidí, dalších sedmnáct lidí včetně devítiletého dítěte bylo zraněno. S odvoláním na hlavu Charkovské oblasti Oleha Syněhubova o tom informovala agentura Unian. Druhé největší ukrajinské město se přitom v polovině tohoto měsíce již začalo vracet k normálnímu životu, připomněla agentura AFP.
Rusové mají na východě převahu, přiznává velitel
„Je nám velice těžko, ale držíme se. Bojujeme o každý kousek fronty, o každou ves. Vyhnat nepřítele z naší země nám pomůžou západní zbraně a technika,“ prohlásil náčelník ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zalužnyj podle listu Ukrajinska pravda.
„Velice potřebujeme typy zbraní, které nám umožní zasahovat nepřítele na velkou vzdálenost. S tím nelze čekat, vždyť za zpozdilost se platí životy lidí, kteří brání svět před ruskými fašisty,“ naléhal Zalužnyj.
Ukrajinský vojenský analytik o průběhu války (zdroj: ČT24)
Generál Oleksij Hromov z ukrajinského generálního štábu podle agentury Reuters před novináři připustil, že Rusové mají na bojišti v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny momentálně navrch. „Nepřítel má převahu v letectvu a dělostřelectvu, ale děláme vše, co můžeme,“ řekl generál.
„Boje dosáhly maximální intenzity, nepřítel bere pozice našich vojsk útokem hned na několika místech současně. Před námi je mimořádně těžká a dlouhá etapa války, ve které jsou ztráty z naší strany bohužel nevyhnutelné,“ popsala náměstkyně ministra obrany Hanna Maljarová.
Ukrajinská rozvědka: Rusové budují na jihu tři obranné linie
Rusové v Chersonské oblasti, jejíž významnou část včetně metropole Chersonu obsadili, a v okupovaných okresech Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny budují již třetí obrannou linii, což svědčí o jejich záměru pevněji se usadit na těchto územích, upozornil mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Vadym Skibickyj.
Rusy dosazený předseda správy Chersonské oblasti Volodymyr Saldo (rusky Vladimir Saldo) oznámil, že v oblasti platí předpis ukládající všem obchodníkům mít všechny ceníky a cenovky v hřivnách i rublech. Oblastní správa zavedla systém dvou měn 23. května, kurz stanovila na dva rubly za jednu hřivnu. Všechny bezhotovostní platby a převody v oblasti se uskutečňují jen v rublech, píše agentura Interfax.
Šéf Kremlu Vladimir Putin podepsal dekret, který obyvatelům ukrajinské Chersonské a Záporožské oblasti usnadní podání žádosti o ruské občanství. Moskvou dosazené vedení Záporožské oblasti už zahájilo přípravy na vydávání ruských pasů. Ukrajina krok Moskvy považuje za závažné narušení územní celistvosti a obává se, že Ukrajinci budou k přijetí ruského občanství nuceni.
Německý poslanec: NATO nehodlá dodávat bojové letouny a tanky západní výroby
Zelenskyj vyzval k dalším dodávkám zbraní Ukrajině, a to „bez omezení“. Agentura DPA informovala, že mezi zeměmi NATO vznikla neformální dohoda nedodávat Kyjevu bojové letouny a tanky západní výroby. DPA později uvedla, že německý poslanec Wolfgang Hellmich, který je mluvčí vládních sociálních demokratů (SPD) pro obrannou politiku, potvrdil, že státy NATO se neformálně dohodly neposkytovat Ukrajině určitá bojová vozidla pěchoty a tanky západní výroby.
Státy NATO nechtějí dodávat Ukrajině tento druh zbraní z obav, že by to Moskva mohla považovat za vstup do války a připravit vojenskou odezvu. Hellmich již před dvěma týdny po výstupu kancléře Olafa Scholze před obranným výborem parlamentu hovořil o tom, že Ukrajina nedostane žádné německé tanky Leopard a že se na tom shodli členové Aliance.
Ukrajina však od západních spojenců získala bitevní letouny Su-25 sovětské konstrukce, oznámil ve čtvrtek na svém webu list RBK-Ukrajina.
„Bitevníky rozebrali kvůli snazší dopravě,“ napsal deník. Stalo se tak v logistickém centru v Evropě, vytvořeném kvůli snazším dodávkám vojenské pomoci Ukrajině. Ve středisku působí 110 vojáků ze třiceti zemí, dodal list s odvoláním na americký tisk. V centru prý pomohli demontovat bitevníky Su-25 a také vojenské transportní vrtulníky Mi-17.
RBK-Ukrajina neupřesnil, ze kterého spojeneckého státu pocházely letouny Su-25, které během nynější války používají obě bojující strany. Připomněl však starší informace médií, že Polsko již poslalo na Ukrajinu skoro všechny náhradní díly ke stíhačkám MiG-29. Oficiálně tato informace však potvrzena nebyla.
Bitevní letouny Su-25 a vrtulníky Mi-8/Mi-17 byly ve výzbroji prakticky všech států někdejšího sovětského bloku a jeho spojenců, podědily je proto i letectva Česka a Slovenska, které je již vyřadily. Podle veřejně dostupných informací má z členských zemí NATO tyto letouny ve své výzbroji stále Bulharsko.
Londýn: Moskva špatně využívá výsadkáře
Britské ministerstvo obrany v analýze situace, opírající se o poznatky vojenské rozvědky, upozornilo na neúspěchy ruských výsadkových vojsk při březnovém pokusu dobýt letiště v Hostomelu u Kyjeva a při květnovém pokusu o překročení řeky Severní Doněc.
Problém podle Britů spočívá s tom, že ruské velení nepoužívá tyto elitní jednotky, čítající asi 45 tisíc převážně profesionálních výsadkářů, v souladu s jejich účelem, ale dává jim úkoly příslušící spíše pěchotě vybavené těžkými zbraněmi.
Smíšené výkony ruských parašutistů v této válce, ve které utrpěli těžké ztráty, podle britského ministerstva svědčí o špatném využití jejich schopností ze strany ruského velení a důsledcích toho, že si Rusko nezajistilo vzdušnou nadvládu nad Ukrajinou.
Soudy s vojáky
Dva ruští vojáci, Alexandr Bobykin a Alexandr Ivanov, ve čtvrtek stanuli před okresním soudem v Kotelvě v Poltavské oblasti na Ukrajině. Oba jsou obžalováni z porušení válečného práva a zvyklostí. Obžaloba pro ně žádá dvanáctiletý trest, maximální možný, za to, že se dvakrát podíleli na ostřelování civilních cílů. Verdikt by soud mohl vynést 31. května.
Ruský nejvyšší soud zase odročil na konec června posuzování žádosti generální prokuratury, aby ukrajinský pluk Azov, který bránil ocelárny v Mariupolu, uznal za teroristickou organizaci. Informuje ruská agentury RIA Novosti s tím, že soud chce posuzovat případ za zavřenými dveřmi, s vyloučením médií a veřejnosti.
Po rozhodnutí nejvyššího soudu by mohl být jakýkoliv příslušník Azovu stíhán jako spolupachatel teroristické organizace, za což v Rusku hrozí trest patnáct až dvacet let vězení. Zákon připouští zproštění od odpovědnosti v případě, že dotyčný ukončí účast v takové organizaci ještě před zahájením vyšetřovacích úkonů.