Ukrajina potřebuje víc zbraní a munice, varoval její ministr zahraničí

Kuleba na Twitteru vyzval partnery k urychlení dodávek hlavně raketometů, dalekonosných děl a obrněných transportérů. „Příliš brzy se dělají závěry, že Ukrajina už má všechny nezbytné zbraně,“ napsal.

„Ruský útok v Donbasu je nelítostná bitva, největší na evropské půdě od druhé světové války. Vyzývám partnery k urychlení dodávek zbraní a munice, zejména raketometů, dalekonosného dělostřelectva a obrněných transportérů,“ dodal.

BBC na svém ruskojazyčném webu připomněla, že o den dříve se uskutečnila porada zástupců zemí-spojenců Ukrajiny o koordinaci vojenské pomoci, po které bylo oznámeno, že Ukrajina by brzy měla dostat například protilodní střely Harpoon s pozemním odpalovacím zařízením. Ale o amerických raketometech nic nezaznělo, ačkoliv ukrajinští představitelé v posledních dnech naléhavě hovoří o jejich potřebě, protože bez nich bude pro ukrajinskou armádu obtížné přejít do rozsáhlého protiútoku.

Americké houfnice, které Ukrajina dostává, mají delší dostřel než ruská děla, ale Rusko disponuje raketomety Smerč, schopné pálit až na vzdálenost 40 kilometrů, i když s menší přesností než houfnice. Americké raketomety HIMARS výrazně překonávají Smerč dostřelem 70 až 150 kilometrů, ale západní experti upozorňují, že jejich zvládnutí Ukrajinci by vyžadovalo poměrně hodně dlouhý výcvik, dodala BBC.

Deník RBK-Ukrajina napsal, že podle expertů by ukrajinské jednotky mohly přejít do protiútoku k červenci, pokud do té doby země ze Západu získá dostatek zbraní. 

Nekupujte kradené obilí, vyzývá Kuleba

Rusko se také podle Kuleby snaží prodat ve světě obilí ukradené na Ukrajině. „Ruští zloději kradou ukrajinské obilí, nakládají je na lodě, ty proplouvají Bosporem a snaží se jej prodat v cizině. Vyzývám všechny státy k opatrnosti a k odmítnutí podobných nabídek. Nekupujte kradené. Nestaňte se spoluviníky ruských zločinů. Zlodějna nikdy nikomu nepřinesla štěstí,“ napsal Kuleba na Twitteru.

BBC dodala, že nemá k dispozici ověření ministrem popsaných procesů z nezávislých zdrojů, nicméně televize CNN zveřejnila satelitní snímky, svědčící podle ní o nakládání obilí na ruské lodě na Krymu. Ačkoliv nelze s jistotou určit, komu naložené plodiny na lodích patří, CNN připomíná, že na Krymském poloostrově se pěstuje jen málo obilí – na rozdíl od zemědělsky bohatých ukrajinských oblastí ležících severně od Krymu, z nichž Rusko nyní část okupuje.

Nové snímky firmy Maxar Technologies z 19. a 21. května ukazují plavidla Matros Pozynič a Matros Koška v loděnici patrně vedle sil s obilím, ze kterých do otevřeného nákladního prostoru proudí náklad. Obě plavidla už ze Sevastopolu vyplula. Podle monitorovací on-line služby MarineTraffic se Matros Pozynič plaví Egejským mořem a jeho cílem má být libanonský Bejrút. Matros Koška je stále v Černém moři. Rusko krádeže obilí popírá. 

Zemřel vysoce postavený generálmajor

Nad Ukrajinou byl podle médií sestřelen letoun s generálmajorem ruských vzdušných sil ve výslužbě Kanamatem Botaševem. Do svého odchodu do výslužby velel leteckému pluku. Osobní účast vysoce postaveného Botaševa v bojích může svědčit buď o tom, že Moskva staví armádní piloty před složité úkoly, nebo o skutečnosti, že se jí nedostává vysoce kvalifikovaných specialistů, uvedla BBC.

Generální štáb ukrajinské armády v neděli informoval o sestřelení ruského bitevníku Su-25 nad Luhanskou oblastí s tím, že pilot se nestihl katapultovat. Jeden z bývalých Botaševových kolegů potvrdil, že generálmajor plnil na Ukrajině úkoly právě na palubě tohoto letounu. Krátce před úmrtím oslavil generálmajor 63. narozeniny.

Botašev patřil do nejvyšší třídy podle klasifikace ruských vojenských pilotů. Výcvik těchto pilotů trvá asi deset až dvanáct let a podle dřívějších informací agentury RIA Novosti stojí přibližně osm milionů dolarů (asi 184 milionů korun), uvedla BBC.

Z jakého důvodu se generál ve výslužbě ocitl v bitevníku Su-25 na Ukrajině, není jasné. Jeho bývalí podřízení se ale domnívají, že „se jednoduše nedokázal držet stranou“.

Zelenskyj: Rusové chtějí zničit co nejvíce životů

Ukrajinci nemají jinou alternativu, než bojovat a vyhrát, řekl v pravidelném nočním projevu ukrajinský prezident Zelenskyj. Nejhorší situace je podle něj v těchto dnech na Donbasu a nadcházející týdny války budou těžké. Rusové se snaží zničit co nejvíce lidských životů a infrastruktury, řekl.

„Celkem od 24. února ruská armáda provedla na Ukrajinu 1474 raketových úderů, přičemž použila 2275 různých střel. Naprostá většina z nich mířila na civilní objekty. Za necelé tři měsíce došlo k více než třem tisícům náletů ruských letadel a vrtulníků,“ řekl Zelenskyj a zopakoval svůj požadavek na další dodávky zbraní od spojenců.

Hlavním terčem ruských úderů jsou obce Bachmut v Doněcké oblasti a Popasna a Severodoněck v Luhanské oblasti. „Nikdo nezničil Donbas tak, jak to nyní dělá ruská armáda,“ zdůraznil prezident.

Zelenskyj také oznámil, že v pondělí večer podepsal dekret, kterým udělil státní vyznamenání 161 vojákům ozbrojených sil Ukrajiny; 42 z nich ho dostalo posmrtně.

Ukrajinská první dáma Olena Zelenská v pondělí představila národní program psychologické pomoci pro lidi zasažené válkou. Na programu se bude podílet Světová zdravotnická organizace (WHO), informovala o tom stanice CNN.

Štáb mluví o dalších ruských pokusech

Rusko soustřeďuje síly k místním útokům a ruská armáda se spolu se separatistickými jednotkami nejspíše připravuje k novým pokusům o obklíčení ukrajinských vojsk u Severodoněcka a Lysyčanska. Rusové také posilují jednotky k obnově útoku ve směru na Záporoží, varuje ukrajinský generální štáb v pravidelné ranní zprávě o situaci na bojišti k ránu 90. dne války.

Podle štábu nelze vyloučit, že se Rusové pokusí překročit Severní Doněc východně od Severodoněcka a Lysyčanska. Pro krytí této operace nepřítel soustředil raketomety a dělostřelectvo.

Tyto síly by představovaly severní část předpokládaných „kleští“ k obklíčení ukrajinských jednotek, píše server BBC News.

Na jihu Rusové zlepšili svou taktickou situaci u obce Vasylivka v Záporožské oblasti, přiznává ukrajinské velení. Vasylivka leží u trasy zásobování ukrajinských sil v Severodoněcku-Lysyčansku. Jde o jižní část předpokládaných „kleští“, poznamenala BBC.

Ve stejné oblasti, jižně od Severodoněcka, Rusové podle štábu útočí na vsi Toškivka a Ustynivka. Současně se nepřítel chystá k novým pokusům o ofenzívu vedenou z Izjumu na jih, směrem k Slovjansku a Kramatorsku.

Na zvýšení intenzity ruských operací v Donbasu a snahu obklíčit Severodoněck, Lysyčansk a Rubižne upozorňuje i britská vojenská rozvědka, podle které jsou severní a jižní osy ruských operací odděleny asi 25 kilometry území, ovládaného Ukrajinci. Rozvědka poukázala na silný ukrajinský odpor, nicméně ruským jednotkám se podařilo dosáhnout místních úspěchů, a to i díky soustředění dělostřelectva.

Ovládnutí severodoněcké kapsy by představovalo dobytí celé Luhanské oblasti v rámci ruské snahy ovládnout celý Donbas. Ruský postup na západ by ale současně prodloužil ruské linie a pravděpodobně vyvolal potíže se zásobováním.   

Podoljak varuje

Příměří, které by neprovázelo stažení ruských jednotek z Ukrajiny, by vedlo k prodloužení probíhajícího konfliktu o několik let, uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak. Odložení války by dalo Rusku čas na shromáždění zdrojů a obnovení útoků na Ukrajinu s novou vervou, řekl Podoljak podle agentury Unian.

Svět podle Podoljaka ještě stále plně nepochopil, co je Rusko zač, a proto má tendenci doufat v navázání předválečných obchodních vztahů a partnerství. Mezitím ovšem pracuje ruská lobby, která prosazuje zájmy Moskvy na mezinárodních trzích.

„Je nemorální dělat jakékoliv ústupky po tom, co jsme viděli, co se stalo u Kyjeva, v Mariupolu nebo na východě Ukrajiny,“ řekl Podoljak.

Zpravodaj ČT v Charkově Václav Černohorský podotkl, že Ukrajinci jsou stále odhodlaní svou zemi bránit. „V nově zveřejněném průzkumu se 82 procent Ukrajinců vyslovilo proti odevzdání jakékoliv části území jejich země ve prospěch Ruska, i kdyby výměnou za to byl klid zbraní,“ uvedl.

Podle dalšího zpravodaje ČT v ruském Bělgorodu Karla Rožánka se pohled obyčejných Rusů na válku ani po třech měsících konfliktu nezměnil. „Více než osmdesát procent z nich podporuje Putinovo rozhodnutí vojensky vstoupit na Ukrajinu. Podle místních nemá speciální vojenská operace, jak je jedině možné v Rusku konflikt na Ukrajině nazývat, časové omezení, ale má splnit dva hlavní cíle – tedy demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu,“ uvedl s tím, že podle obyčejných Rusů vojáci Ukrajinu osvobozují.

„I tady v Bělgorodu ale už pocítili to, že je jejich země ve válce se svým sousedem,“ zmínil a dodal, že začátkem dubna ve městě podle ruských úřadů zaútočily dva ukrajinské bojové vrtulníky na sklad paliva a zničily čtyři zásobníky s leteckým benzinem. „My jsme dnes byli na místě a ty zničené zásobníky jsme viděli, ale ochranná služba, která objekt hlídá, nám sdělila, že sklad paliva funguje ve speciálním režimu a není možné pořídit záběry,“ uvedl.

Podle něj však jinak to, že o třicet kilometrů dále probíhají krvavé boje, v Bělgorodě příliš vidět není.

Voják z Hadího ostrova na svobodě

Ukrajinského pohraničníka z Hadího ostrova, který proslul na začátku ruské invaze svojí nevybíravou větou na adresu posádky ruské válečné lodi, se podařilo vysvobodit z ruského zajetí, napsal web Ukrajinska pravda. O návratu autora věty domů ze zajetí média informovala již dříve, mezitím se ale ukázalo, že slavná slova pronesl ve skutečnosti někdo jiný.

Autor slavné věty byl v ruském zajetí měsíc a půl, řekl ve vysílání ukrajinské televize velitel pohraniční stráže na Hadím ostrově Bohdan Hockyj. Neupřesnil ale, kdy se jeho podřízený dostal na svobodu.

Pohraničníkovu identitu úřady nezveřejňovaly, aby mu neuškodily během toho, co byl v zajetí, vysvětlil mluvčí pohraniční služby Andrij Demčenko. Jméno má zůstat ještě nějakou dobu vzhledem k „určitým okolnostem“ veřejnosti skryto, přestože pracovník pohraniční služby je nyní v bezpečí, doplnil Demčenko.

Média dříve chybně připsala autorství věty vojákovi námořní pěchoty Romanu Hrybovovi, připomněla Ukrajinska pravda.

Na Hadí ostrov v Černém moři zaútočili v první den invaze ruští vojáci, kteří z křižníku Moskva Ukrajince vyzývali, aby složili zbraně, a představili se přitom jako „ruská válečná loď“. Pohraničník na výzvu podle nahrávky odpověděl: „Ruská válečná lodi, jdi do pr…“

Jeho slova, která zaujala celý svět, se od té doby stala oblíbeným heslem symbolizujícím odpor proti ruské invazi. Na Ukrajině se od poloviny dubna prodávala poštovní známka, která je inspirována právě pohraničníkovým příběhem. V mnohých městech včetně Kyjeva stáli lidé v dlouhých frontách, aby si mohli známku koupit.

Další mrtví v Mariupolu

V troskách jednoho vybombardovaného domu v Mariupolu bylo nalezeno bezmála dvě stě těl civilistů. S odvoláním na poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka o tom informovaly agentury Ukrinform a Unian.

„Při odstraňování sutin výškové budovy nedaleko čerpací stanice u třídy Myru bylo ve sklepě nalezeno bezmála dvě stě těl v pokročilé fázi rozkladu,“ napsal Andrjuščenko. Mrtví podle poradce, který Mariupol v příspěvku nazval pohřebištěm, zůstávají na místě, a kvůli částečně odklizeným troskám domu je proto po celé čtvrti cítit zápach.

Jihoukrajinský přístav Mariupol byl ostřelován prakticky od začátku ruské invaze na Ukrajinu z 24. února, a než padl do rukou ruské armády, byl téměř zničen. Obyvatelé města v obležení neměli dlouhou dobu elektřinu, vodu, léky či potraviny. Starosta tohoto přístavu u Azovského moře Vadym Bojčenko dříve upozornil, že chaotické pohřbívání a letní deště mohou ve městě způsobit epidemii.

Expert: Ani dobytí Mariupolu nezajišťuje Rusku kontrolu

Zdeněk Petráš z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany podotkl, že dobytí Mariupolu ruskými jednotkami neznamená převzetí vojenské kontroly nad oblastí.

„Přestože Mariupol, a především pak oblast oceláren Azovstal, jako poslední bašta obránců, byly dobyty, nelze v žádném případě hovořit o tom, že by ruské jednotky převzaly plnou vojenskou kontrolu nad získaným územím. Vojenské dobytí oblasti totiž ještě neznamená převzetí vojenské kontroly. V oblasti se i nadále nacházejí skupiny ukrajinských obránců, a to i z řad jednotky Azov, které budou i nadále bojovat proti ruským jednotkám, a ztěžovat tak průběh plánované operace,“ míní Petráš.

Dodal také, že původně plánovaná blesková akce Ruska na Ukrajině selhala i kvůli nedostatkům schopností ruské armády. Ty spatřuje především v systému velení, nedostatečné logistické podpoře nasazených jednotek, poměrně značných technických problémech použité vojenské techniky a zbraňových systémů a také v morálním stavu ruských jednotek a jejich celkové frustraci.

„Všechny tyto faktory způsobily, že se ruské invazní jednotky dostaly v severní části Ukrajiny, a především při obléhání Kyjeva do situace, která ve svém důsledku vedla k nutnosti změnit původní strategický záměr. Hlavní úsilí ruské armády tak bylo přesunuto směrem k Donbasu, což bylo kremelským vedením anoncováno jako zahájení druhé fáze operace,“ rekapituloval Petráš.

Vše podle něj nasvědčuje tomu, že klíčovým strategickým cílem nové fáze ruského snažení bylo a nadále je ovládnutí východní a jihovýchodní části Ukrajiny, tedy území nacházející se na linii mezi Charkovem, Mariupolem a Oděsou, zahrnující i oblast Donbasu s proruskými separatistickými republikami. „Otázkou zůstává, zda je strategickým cílem stávající operace i vytvoření předmostí k případné intervenci do Podněstří. Za dané situace je ale patrné, že k takovémuto kroku nemá ruská armáda dostatečný potenciál vojenských sil a prostředků,“ je přesvědčen expert.

Po třech měsících války na Ukrajině je podle něj více než evidentní, že se původní plánovaná ruská blesková akce transformuje spíše do opotřebovávací války s prvky partizánského konfliktu.