Otevírá se příležitost pro zastavení bojů na Ukrajině, míní Reznikov

Nahrávám video

V roce 2025 se otevírá okno příležitostí pro zastavení bojů v rusko-ukrajinské válce, míní bývalý ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Poukázal na problémy ruské ekonomiky, které by mohly přimět vedení země přistoupit na příměří. K tomu je ovšem podle něj nutné, aby Moskva do Istanbulu poslala vyjednavače se silným mandátem. Rozhovor s politikem vedla na bezpečnostní konferenci Globsec Barbora Maxová.

„Tento rok se nám otevírá okno příležitostí zastavit tvrdé boje, protože je to i v zájmu Moskvy. Rusko čelí velkým problémům na svém území, trpí ekonomicky. Podívejte se na úrokové sazby ruské centrální banky, takže je v zájmu Ruska zastavit tuto válku. Neznamená to, že zastaví svou agresi, ale možná bychom mohli dosáhnout určitého příměří,“ míní Reznikov.

Reznikov hodnotí současná jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu jako pokračování rozhovorů z roku 2022, které přinesly otevření humanitárního koridoru. Úspěch současných snah podle něj může přijít, pokud Rusko do Istanbulu pošle vyjednavače se silným mandátem. „V tuto chvíli jen hrají hry, ale uvidíme,“ dodal.

Rusko požaduje, aby Ukrajina nebyla členem Severoatlantické aliance, a chce získat plnou kontrolu nad okupovaným územím Ukrajiny. „Nedokážu si představit scénář, kdy někdo na Ukrajině oficiálně podepíše dokumenty, ve kterých by se zřekl části území. V roce 1991 byla Ukrajina uznána jako nezávislý stát, i Ruskem. Má jasně stanovené hranice, takže si nedokážu představit scénář, kdy prezident, premiér nebo předseda parlamentu podepíše takový dokument,“ zdůraznil Reznikov.

Ve vyjednávání vidí Reznikov Evropu jako partnera, který má sedět u jednacího stolu. „Tisíce kilometrů evropské hranice sousedí s Ruskem a ty je potřeba chránit spolu s námi,“ dodal.

Nahrávám video

Souboj Davida s Goliášem

„Drony a jiné typy elektroniky jsou tím, co mění situaci na bojišti. Vypadá to jako biblický příběh o Davidovi a Goliášovi, kdy mladý, chytrý chlapec zabil obra prakem a kamenem. Takže je to jako situace na bojišti, kdy země s 140 miliony obyvatel nemůže porazit zemi, která používá moderní technologie,“ míní Reznikov. Proto je podle něj důležité investovat do dronů na Ukrajině a bude to důležité i pro Evropu, aby se dokázala bránit.

Reznikov připomněl, že Rusové jsou ochotni obětovat své vojáky výměnou za územní zisky. „Nejde jen o kvantitu, ale i kvalitu, protože oni přichází o své takzvané profesionální jádro, což znamená, že snižují svou kapacitu se později přibližovat k Evropě,“ dodal bývalý ukrajinský ministr.

Úspěch operace Pavučina

Reznikov také připomněl, že když se Kyjev v devadesátých letech vzdal svého jaderného arzenálu, tak předal Rusku i svá letadla schopná nést balistické střely a střely s plochou dráhou letu, která nyní Moskva používá k útokům proti Ukrajině. „Operace Pavučina zničila část této flotily a tím snížila ruskou schopnost bombardovat ukrajinské civilisty,“ poznamenal Reznikov.

Operace Pavučina podle něj překvapila svět stejným způsobem, jako když v roce 2022 ukrajinská střela Neptun potopila ruskou válečnou loď Moskva. „Teď máme skvělou atrakci pro milovníky potápění,“ vtipkoval Reznikov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 1 hhodinou

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Prázdná hřiště i třídy. Děti v Nikopolu skončily kvůli válce v nucené izolaci

Život v těsné blízkosti fronty znamená pro lidi na Ukrajině stále větší vypětí, včetně dětí. Týká se to například i Nikopolu, který je už zčásti neobyvatelný.
před 5 hhodinami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 12 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 15 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 17 hhodinami

Evropský pohled