Oleksij Reznikov

Spojené státy silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, jinak bude podpora ohrožena. Na svých internetových stránkách to napsala americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót. V nich přitom naznačil, že určité formy hospodářské pomoci USA budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí. Korupce v zemi, která od roku 2022 bojuje s plnohodnotnou ruskou invazí, zůstává stále velkým problémem.

Ukrajina provádí během války velkou změnu na samém vrcholu svého obranného aparátu. Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že vymění ministra obrany Oleksije Reznikova. Ještě tento týden by měl parlament do funkce schválit bývalého poslance Rustema Umerova. V čele resortu tak poprvé zřejmě stane Krymský Tatar, který se za práva tamních obyvatel a návrat okupovaného poloostrova angažoval, což má vzhledem k úsilí Kyjeva o osvobození Krymu i symbolický význam. Umerov ale přináší do funkce rovněž zkušenosti z diplomacie či ze správy státního majetku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Facebooku uvedl, že tento týden požádá parlament o odvolání ministra obrany Oleksije Reznikova a na jeho místo navrhne Rustema Umerova, šéfa hlavního ukrajinského privatizačního fondu.

Spojené státy odloží přijetí nových sankcí proti Wagnerově vojenské společnosti, protože nechtějí, aby to vypadalo, že jsou na straně ruského vůdce Vladimira Putina, kterému se podařilo přestát jejich vzpouru, informoval v neděli server listu Wall Street Journal (WSJ). Listy The New York Times (NYT) a The Washington Post (WP) s odvoláním na anonymní zdroje napsaly, že americké tajné služby o záměru šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina provést ozbrojenou akci věděly s předstihem, jasné nebylo jen její přesné načasování. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že události v Rusku odhalily slabost Putinova režimu.

Na Ukrajinu dorazily systémy protivzdušné obrany Patriot ze Spojených států, Německa a Nizozemska. Oznámil to náměstek ukrajinského ministra obrany generál Oleksandr Pavljuk. Dodávku „patriotů pro patrioty“ potvrdil také ministr obrany Oleksij Reznikov. Poprvé požádal o tyto zbraně během návštěvy USA v srpnu 2021. Tehdy slyšel, že je to nemožné, připomněl na Twitteru.

Režim ruského prezidenta Vladimira Putina v úterý schválil zákon, který má usnadnit tamní armádě odvody nových branců. Pomůže si elektronickými obsílkami a databází. Z Ruska podle ukrajinských médií uprchly od podzimu tisíce bojeschopných mužů. Těm, kteří povolávací rozkaz neuposlechnou, hrozí režim sankcemi. Kvůli velkým ztrátám na východní frontě ale chystá odvody i Ukrajina. Obránců vlasti, kteří vstupují do armády dobrovolně, je totiž méně než v začátcích ruské invaze.

Únik tajných dokumentů o rusko-ukrajinské válce, které podle západních médií pocházejí z Pentagonu, nebude mít na pohyby ukrajinských vojsk vliv. V rozhovoru pro ČT24 to prohlásil poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak. Důvěryhodnost materiálů Kyjev zpochybňuje a situaci označuje za zpravodajskou hru protistrany – stejně ovšem hovoří i Moskva.

Ukrajina už z Německa získala osmnáct tanků Leopard 2, které Berlín přislíbil Kyjevu před dvěma měsíci. Píše to německý list Der Spiegel, podle kterého již tanky překročily ukrajinskou hranici. Dorazily také britské tanky Challenger 2 a německá bojová vozidla pěchoty Marder, oznámil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Británie se zavázala na Ukrajinu poslat čtrnáct challengerů.

První z těžkých tanků Leopard 2 německé výroby už je na cestě na Ukrajinu. Kanadské válečné letectvo ho vyložilo v Polsku. Ukrajina odhaduje, že by během následujících měsíců měla od dvanáctky zemí dostat až 140 moderních obrněnců, většinou právě Leopardů. „Tanky budou naší železnou pěstí,“ prohlásil ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Některé země jako Španělsko a Nizozemsko však zvažují, zda naplní původně slíbené počty. Na širší podporu tlačí německý kancléř Olaf Scholz.

Oleksij Reznikov skončil podle agentury Reuters jako ukrajinský ministr obrany. Vystřídal ho dosavadní náčelník vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. Reznikov, jehož úřad nedávno zasáhl korupční skandál, převezme ministerstvo pro strategický průmysl. K výměně na klíčovém ministerském postu dochází v kritickém období, kdy se očekává rozsáhlá ruská ofenziva.

Spojené státy poskytnou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 2,175 miliardy dolarů (asi 47,7 miliardy korun). Obsahovat bude mimo jiné systémy protivzdušné obrany Hawk i nově vyvinuté rakety GLSDB (Ground Launched Small Diameter Bomb), které mohou být odpalovány i ze systémů HIMARS a mají dolet až sto padesát kilometrů. Na tiskové konferenci to v pátek oznámil tiskový mluvčí Pentagonu Patrick Ryder.

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.

Vysocí ukrajinští představitelé tvrdí, že ruský diktátor Vladimir Putin připravuje v novém roce novou velkou ofenzivu. Předpokládají, že jedním z jejích cílů může být i Kyjev. „Je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem si Rusové připravují nové zdroje, stejně jako za druhé světové války,“ soudí vrchlí velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.

Ruská invaze na Ukrajinu dostává další rozměr. S postupující ukrajinskou protiofenzivou v Chersonské a Luhanské oblasti sílí tvrzení Moskvy o tom, že se Kyjev snaží použít takzvanou špinavou bombu. Ruské obviňování Ukrajina i západní státy odsoudily, Kreml před špinavou bombou varoval bez důkazů už v březnu.

Země Severoatlantické aliance a další spojenci potvrdili, že jsou připraveni dodávat Ukrajině další zbraně k obraně proti stupňující se ruské agresi. Po schůzce zástupců pěti desítek zemí v bruselském sídle NATO to řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Během jednání kontaktní skupiny vedené Spojenými státy řada zemí slíbila nejrychlejší možné dodávky protivzdušných systémů, dělostřelecké techniky či dalších zbraní, které se Kyjevu nedostávají. Ruské útoky, které v posledních dvou dnech zabily nejméně devatenáct lidí a zasáhly asi třetinu ukrajinské energetické infrastruktury, podle Austina zesílily odhodlání USA pomáhat napadené zemi.

Na bezpečnostní konferenci Globsec v Bratislavě uvedl ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov, že by válka na Ukrajině mohla podle optimistického odhadu skončit do konce roku. Zároveň ale podotkl, že západní státy nepodporují Ukrajinu dostatečně. Přesto se podle něj situace s dodávkami těžkých zbraní v poslední době zlepšuje, informovala stanice CNN.

Spojené státy pošlou Ukrajině raketové systémy dlouhého dostřelu. Informoval o tom list The New York Times. Administrativa Joea Bidena vyslání systémů povolila, oficiálně jej pravděpodobně oznámí příští týden. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina je Moskva připravena pokračovat v mírových rozhovorech.

Válka, kterou rozpoutalo Rusko proti svému západnímu sousedovi, podle ukrajinských a západních vojáků přešla do „dlouhodobé“ fáze. Poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč napsal, že „skoro po celé linii fronty se ruští vojáci začali zakopávat a připravovat k obraně“. Část východu Ukrajiny je bez plynu poté, co ruské ostřelování poškodilo plynovod, informuje agentura Unian. Ruské síly už podle ukrajinských představitelů téměř obklíčily Severodoněck a město záměrně ničí. Letecký úder na obec Desna z minulého týdne si podle Kyjeva vyžádal 87 životů.

Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry, které podle něj ukazují, jak kolony tanků a vojenských vozidel po železničním a silničním mostu opouštějí okupovaný Krym. Ukrajina ale žádné známky ústupu nezaznamenala a rovněž Washington tvrdí, že ruské jednotky se pohybují směrem k ukrajinské hranici, nikoliv pryč od ní, a že se posouvají „znepokojivě do bojových pozic“. Příjezd další ruské vojenské techniky k hranicím konstatovala i britská zpravodajská služba. Podle estonské rozvědky je v regionu už 170 tisíc ruských vojáků.