Vysocí ukrajinští představitelé tvrdí, že ruský diktátor Vladimir Putin připravuje v novém roce novou velkou ofenzivu. Předpokládají, že jedním z jejích cílů může být i Kyjev. „Je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem si Rusové připravují nové zdroje, stejně jako za druhé světové války,“ soudí vrchlí velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.
Objevují se důkazy, že Kreml připravuje novou rozsáhlou ofenzivu, řekl v rozhovoru pro server Guardian ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. S odkazem na podzimní ruskou mobilizaci asi tří set tisíc vojáků naznačil, že zatímco polovinu z nich – často po absolvování minimálního výcviku – jejich velení rovnou nasadilo na frontu, tak „druhá část mobilizace, přibližně sto padesát tisíc, zahájila výcvikové kurzy v různých táborech“.
„Ruská mobilizace se osvědčila. Není pravda, že jejich problémy jsou tak hrozivé, že tito lidé nebudou bojovat. Budou. Car jim řekne, aby šli do války, a oni jdou do války… Možná nejsou tak dobře vybaveni, ale přesto pro nás představují problém,“ řekl vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj listu The Economist. Podle odhadu ukrajinského generála mají Rusové další rezervu o počtu milion až milion a půl lidí.
Komentáře obou ukrajinských představitelů se shodovaly s podobnými vyjádřeními, která tento týden poskytli ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo velitel ukrajinských pozemních sil generálplukovník Oleksandr Syrskij. Brífinky a proslovy se zdály být součástí rozsáhlého koordinovaného úsilí varovat západní spojence před pocitem předčasného vítězství.
Reznikov předpokládá, že příprava branců potrvá minimálně tři měsíce, takže další vlna ofenzivy by mohla přijít v únoru 2023, rok po začátku invaze. „Odehrát se může v únoru, v lepším případě v březnu, v horším na konci ledna. Nemusí začít na Donbasu, ale směrem na Kyjev z Běloruska, nevylučuji ani jižní směr,“ soudí Zalužnyj.
Tato varování přicházejí se zprávami o Putinově touze pokračovat ve válce i v příštím roce, Moskva například usiluje o další nákupy raket z Íránu. Analýzy ruských komentátorů naznačují, že Kreml nevidí možnost ustoupit z konfliktu.
Rusové se připravovali několik let, ale svých cílů zatím nedosáhli
„Stejně jako Rusové, když něco plánujeme, musíme na to mít zdroje. Pakliže je vaše pozice správná a učiníte správná rozhodnutí, můžete očekávat dobrý výsledek,“ popsal Zalužnyj. Kreml podle něj své zdroje připravoval již dlouho před invazí. Podle jeho výpočtů to mohly být tři až čtyři roky, co Rusové intenzivně budovali zásoby a připravovali lidské zdroje.
„Myslím, že k dosažení svých cílů měli zdroje na tři měsíce. To, že tyto zdroje vyčerpali a promarnili jejich potenciál, aniž by dosáhli prakticky jakéhokoli výsledku, svědčí o tom, že jejich pozice byla zvolena špatně,“ myslí si ukrajinský velitel.
V současnosti se podle něj Rusové snaží hledat způsoby, jak zastavit boje a získat čas na shromáždění dalších zdrojů. Chtějí obnovit vlastní bojový potenciál pro dosažení invazních cílů. Proto se zaměřují na civilní objekty, aby Ukrajinci vynakládali prostředky na jejich zabezpečení. Zároveň nechtějí dát obráncům možnost k přeskupení.
„To, že se teď bojuje tvrdě, je samozřejmě velmi špatné. Ale není to řešení strategického problému. Prostě to ukrajinské ozbrojené síly vyčerpává… Stejně jako za druhé světové války, o tom nepochybuji, je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem Rusové připravují nové zdroje. Stoprocentně se připravují,“ doplnil Zalužnyj.
Ukrajina si získala důvěru západních spojenců
Kyjev při obraně před agresí musel svým západním partnerům opakovaně dokazovat, že se jim vyplatí investovat do ukrajinské armády. Reznikov připomněl, jak Ukrajina v dubnu potopila válečnou loď Moskva pomocí systému Neptun ukrajinské výroby, a přiblížil, jak každé vítězství vedlo k dalším zbraňovým dodávkám. „Když jsme použili ukrajinský vynález, systém Neptun, a potopili jsme válečnou loď Moskva, (…) dostali jsme americké Harpuny na obranu naší námořní linie.“
Podle Reznikova série vítězství vytvořila něco, co ještě předčilo diplomatickou důvěru mezi Ukrajinou a jejími spojenci. „Západní partneři v nás začali věřit. Investují nejen do zbraní a armády, ale po vyhrané válce chtějí vidět novou Ukrajinu,“ říká ministr.
„Kdyby to byl mlýnek na maso proti mlýnku na maso, prohráli bychom. Bylo chybou vnímat nás jako malou sovětskou armádu, která bude bojovat proti velké sovětské armádě. Jistě, velká sovětská armáda by vyhrála a malá sovětská armáda by prohrála, ale my nejsme sovětská armáda,“ zdůrazňuje Reznikov.
Česko a další západní země v současné době cvičí tisíce ukrajinských vojáků, od nováčků až po specializaci těch, kteří jsou již zkušenými vojáky. Reznikov tvrdí, že Rusko mezitím „používá pouze sovětské systémy a výcvikové kurzy“.
Ze západních zemí přijíždějí vycvičení vojáci a jsou nasazováni do jednotek po celé Ukrajině. Reznikov uvedl, že hybridní taktika, dobře vycvičení vojáci a seznam zbraní, které Ukrajina snad dostane od západních spojenců, jí umožní odolat novým útokům.
