Ural

Soud v ruském Jekatěrinburgu zahájil proces s americkým novinářem Evanem Gershkovichem, který je obžalovaný ze špionáže. Ruské úřady na Urale nechaly krátce před prvním slyšením reportéry žurnalistu natočit. Byl vidět ve skleněném boxu s oholenou hlavou, popsala agentura Reuters. Líčení se má od počátku konat s vyloučením veřejnosti a médií. Po několika hodinách soud podle zpravodajských agentur uvedl, že další slyšení bude 13. srpna. Bílý dům označil soud s Gershkovichem za vykonstruovaný a jeho vazbu za neoprávněnou.

Více než 4400 domů zaplavila voda z protržené hráze ve městě Orsk v Orenburské oblasti na jihu Ruska. S odvoláním na tamní úřady o tom informovala agentura TASS. Protržení hráze předcházelo několik dní záplav v celé oblasti, v souvislosti s tím tam ve čtvrtek vyhlásili stav nouze.

Soud v Rusku poslal na sedm a půl roku do vězení bývalou spolupracovnici opozičního představitele Alexeje Navalného Liliji Čanyševovou, informuje portál Meduza. Čanyševová čtyři roky vedla regionální Navalného štáb v ruském městě Ufa na Urale. Zadržovaná je od roku 2021, kdy ji ruská justice obvinila z extremistické činnosti. V pondělí začne nový proces také s vězněným Navalným, proti němuž vyšetřovatelé vznesli nová obvinění. Podle kritiků režimu v Moskvě je stíhání Navalného i lidí v jeho okolí politicky motivované.

Spojené státy oficiálně rozhodly, že Rusko „neprávem zadrželo“ reportéra listu Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Oznámil to šéf americké diplomacie Antony Blinken. Případ novináře, který byl v Rusku zatčen a obviněn ze špionáže, si nyní přebírá zvláštní úřad ministerstva zahraničí, napsala agentura AP.

Ruští vyšetřovatelé obvinili novináře amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche ze špionáže. S odvoláním na svůj zdroj to uvedla agentura Interfax. Novinář podle agentury TASS veškerá obvinění kategoricky odmítl a uvedl, že se v zemi zabýval pouze novinářskou činností.

Soud v Moskvě poslal do vazby amerického novináře deníku The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche, jehož zadržení pro podezření ze špionáže dříve ve čtvrtek oznámila ruská tajná služba FSB. Novinář vinu před soudem odmítl, informovala agentura TASS. Gershkovich psal o žoldnéřské Wagnerově skupině, řekl jeho spolupracovník.

Vysocí ukrajinští představitelé tvrdí, že ruský diktátor Vladimir Putin připravuje v novém roce novou velkou ofenzivu. Předpokládají, že jedním z jejích cílů může být i Kyjev. „Je velmi pravděpodobné, že někde za Uralem si Rusové připravují nové zdroje, stejně jako za druhé světové války,“ soudí vrchlí velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Valerij Zalužnyj.

Válka na Ukrajině mění řadu věcí i pro Rusy, včetně destinací jejich dovolených. Oproti loňsku vzrostl zájem o ruské pobřeží Černého moře až o sedmdesát procent. Vyplývá to z údajů Asociace ruských turistických agentur. Válka totiž přinesla mimo jiné západní sankce, drahé letenky a nemožnost ruských leteckých společností létat do zemí Evropské unie.

Skoro čtyři sta kusů armádní techniky vystavuje jedno z největších vojenských muzeí na světě ve městě Verchňaja Pyšma na Urale. Zaměřuje se hlavně na zbraňové systémy sovětské a ruské výroby. Je v něm k vidění ale i exponát vyrobený v někdejším Československu.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Kdysi se tam budoval sovětský komunismus, dnes z někdejší pýchy bolševické industrializace zbyly jen ruiny. V Permském kraji, na východním konci evropské části Ruska, připomínají minulost opuštěná města.

Po nadprůměrně teplém prosinci se zdá, že se zima v lednu rozhodla důrazněji přihlásit o slovo. Po první vlně mrazivého počasí a sněhu v minulém týdnu nás v příštích dnech čeká další období s ještě nižšími teplotami. Postará se o to tlaková níže Dimitrios, v jejímž týlu k nám začne od čtvrtka proudit studený vzduch. Jeho příliv pak vyvrcholí o víkendu, kdy nás čekají celodenní mrazy.

Před 80 lety dali Sověti oficiálně zelenou výrobě legendárních středních tanků T-34. Přes zjevné porodní bolesti se stroje staly nepostradatelnou součástí vojenského arzenálu SSSR. Kreml je využíval i po druhé světové válce. Postrachem byly například v maďarských ulicích při potlačení povstání v roce 1956. Pro sovětské generály byly opěvovaným vojenským instrumentem, pro ty, kteří stáli na opačné straně barikád, naopak symbolem útisku a totality.

Vypočítat příchod bouře, jako je například Sabina, není snadné. Bez složitých matematických modelů, superpočítačů a zkušených meteorologů by to nebylo možné. Česká republika proto používá model Aladin, který vznikl už před třiceti lety.

Požáry na Sibiři už zachvátily území o velikosti Belgie. V plamenech se podle úřadů ocitlo 3,2 milionu hektarů lesních porostů, hlavně v nedostupných oblastech Jakutska, Krasnojarského kraje a Irkutské oblasti. Kouř dusí celá města, přinutil četná letiště v oblasti ke změnám letových plánů a lidé si stěžují na zdravotní potíže. Dým pocítili i obyvatelé kazašské metropole. Ekologové se obávají dlouhodobých dopadů včetně rychlejšího tání arktického ledu.

Požáry v Rusku už zuří na dvou milionech hektarů. Zasažená je hlavně Sibiř, dým ale dosahuje i do regionů na Uralu, píše server Newsru.com s odvoláním na úřady. Velikost hořící plochy odpovídá přibližně čtvrtině Česka nebo polovině Nizozemska.

Na konci 21. století by se mohly stát obyvatelnými rozsáhlé oblasti v asijské části Sibiře, popisuje nejnovější výzkum ruských a amerických vědců. V zimě se může tato oblast oteplit až o deset stupňů Celsia.

V pěti městech na jižním Uralu se konala pietní akce připomínající výročí květnových bojů československých legií proti bolševikům. Ty se odehrály během ruské občanské války, která vypukla po říjnové revoluci v roce 1917. Praha ale už roky vede s Moskvou spor o jejich hroby a řada pomníků dodnes chybí. „Už přes sedm let jsou nám nabízena nejrůznější místa, která jsou vzápětí rušena,“ uvedl Eduard Stehlík z ministerstva obrany.

Přesně před 40 lety, 2. dubna 1979, došlo v tehdejším Sovětském svazu k takzvanému sverdlovskému incidentu přezdívanému také biologický Černobyl. Z vojenské laboratoře, kde se vyvíjely biologické zbraně, uniklo do okolí několik kilogramů antraxových spór. Roky pak sovětské úřady tvrdily, že propuknutí epidemie antraxu v oblasti bylo způsobeno nakaženým masem, které lidé snědli. Kolik lidí v důsledku nehody zemřelo, se přesně neví. Oficiálně se mluví o 66 mrtvých.