Bojující Čechoslováky připomíná v Jekatěrinburgu legionářská obec, jedna ze tří v zahraničí

Nahrávám video

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Na hřbitově v Jekatěrinburgu je pochováno víc než čtyři sta příslušníků československých legií. V okolí města sváděli Čechoslováci tvrdé boje. 

„Češi ukázali ruskému lidu, jak se má bojovat za svobodu, jak bojovat za svoji zemi. Je smutné, že toho Rusové nevyužili,“ míní šestasedmdesátiletý Alexandr Kručinin, bývalý železniční inženýr a jeden z patnácti členů legionářské obce v Rusku.

Hlásí se k ní i devatenáctiletý student Jevgenij Barkovskij. „Velení Rudé armády si velmi přálo, aby se legionáři přidali právě k Rudé armádě. Měli být základem jejího důstojnického sboru,“ připomněl.

Jevgenij studuje historii na Uralské federální univerzitě. Zajímají ho hlavně novodobé ruské dějiny, kam patří i československé legie. Aby mohl číst originální dokumenty, začal se učit česky. „Kromě české a slovenské historie mě zajímá také česká kultura a jazyk.“

Československé legie dobyly Jekatěrinburg v červenci roku 1918 a rok pak ve městě vládly. „Neoddiskutovatelným faktem je, že když sem legionáři přišli, pomohli celému regionu obnovit hospodářství, které bylo zničeno boji,“ dodává Martin Vlastník z generálního konzulátu v Jekatěrinburgu.

Oficiální historiografie vnímá legionáře negativně

Pro oficiální ruskou historiografii jsou ale českoslovenští legionáři kvůli spojenectví s protibolševickými oddíly bělogvardějců spíše nepřáteli země.

„My historikové se teď snažíme najít zlatou střední cestu, objektivní pohled. Historické události, historická fakta nikdy nejsou černobílá,“ doplňuje předseda Československé obce legionářské v Rusku Alexandr Jemeljanov.

„Oni nám pomáhají šířit osvětu, historickou pravdu o legionářích. Rus to cítí lépe, když to slyší od svého člověka, od Rusa,“ podotýká tajemník obce Milan Mojžíš.

Během občanské války v Rusku se tam československé legie staly klíčovým hráčem Spojenců. Na Sibiři zablokovaly statisíce německých válečných zajatců, což společně se vstupem Spojených států do války pomohlo armádám Dohody získat převahu na západní frontě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 6 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 7 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 10 mminutami

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 45 mminutami

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 2 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 4 hhodinami

Česko v OSN jako jediné z EU nesouhlasilo s klimatickou rezolucí

Česko jako jediný stát Evropské unie nesouhlasilo s rezolucí Valného shromáždění OSN o ochraně klimatu. Při středečním hlasování se zdrželo, uvádí OSN. Rezoluce podpořila loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ), podle kterého jsou státy právně zodpovědné v případě porušování svých klimatických závazků. ICJ se domnívá, že za některých okolností by státy poškozené klimatickými změnami mohly žádat o odškodnění. Stanovisko soudu není závazné, experti a ekologové ho však označují za přelomové.
před 6 hhodinami
Načítání...