Legionáři

Češi si v pondělí připomněli 106. výročí vzniku samostatného Československa. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) položili věnce u památníku na Vítkově. Pavel také jmenoval nové generály a na Pražském hradě večer předal státní vyznamenání. Pietní akce a slavnostní ceremoniály se uskutečnily i v dalších městech.

Česko si připomíná 106 let od vzniku samostatného Československa. Historik Pavel Carbol míní, že vytvoření státu společného se Slováky bylo moudrým rozhodnutím, které se ukázalo jako výhodné. Připomněl však také řadu problémů, kterým musel mladý středoevropský stát čelit – například výrazné postavení menšin, sociální problémy či neukotvenost hranic. Důležitou roli v jeho vzniku hrály legionářské oddíly, připomíná vedoucí Muzea československých legií Jiří Charfreitag. „Dovedly vznik našeho státu k realitě,“ prohlásil.

Ruská prokuratura požaduje zákaz distribuce počítačové hry Last Train Home (Poslední vlak domů), kterou vyvinulo brněnské studio Ashborne Games, informoval server Meduza. Hra o československých legionářích podle ruských úřadů podněcuje nenávist vůči vládě v Moskvě a vojákům Rudé armády.

Českým badatelům se nedávno podařilo v Tádžikistánu objevit hrob československých válečných zajatců z první světové války. Podobných míst, která dosud nebyla zdokumentována, jsou podle Radima Chrásta z odboru pro válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany stovky. Jejich odkrývání ale komplikuje například nová zástavba nebo složitý přístup do některých zemí, včetně Ruska, podotkl v pořadu Události, komentáře reportér ČT Tomáš Vlach, který osudy těchto pomníků dlouhodobě mapuje.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) s delegací navštívila Ukrajinu. Při třídenní cestě uctila památku československých legionářů a vojáků padlých v druhé světové válce, připomněla také oběti vojáků z českých zemí bojujících v rakousko-uherské armádě. Informovalo o tom ministerstvo obrany. Černochová návštěvu zakončila pietní akcí u zborovské mohyly, místa spojeného s počátkem československých legií na východní frontě.

Vojtěch Preissig patřil k předním českým grafikům, učil se i u Alfonse Muchy, jeho tvorbu zásadně nasměrovala doba, ve které žil – do jeho osudu zasáhly oba dva světové konflikty. Preissig dal opakovaně svůj talent do služeb odboje, což ho nakonec stálo život. Především jako výtvarníka legionářů a později protinacistického odporu ho připomíná aktuální výstava v pražském Muzeu československých legií. Vznikla u příležitosti stopadesátého výročí Preissigova narození.

Speciální počítačovou hru o československých legionářích připravují brněnští vývojáři. Inspirovali se historickými událostmi při občanské válce v Rusku a cestou legionářů domů. Na hře proto spolupracovali i historici. Vyjít má ještě letos.

Česká republika má zájem prohlubovat s Moldavskem spolupráci v obranném průmyslu, prohlásil český premiér Petr Fiala (ODS) po jednáních s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou a premiérem země Dorinem Receanem. Česká republika tak například plánuje otevřít kancelář vojenského přidělence v Kišiněvě, přiblížil předseda vlády.

Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.

Premiéři Česka a Slovenska Petr Fiala (ODS) a Eduard Heger v pátek ráno v Praze na Novém Městě uctili památku československých legionářů, k jejich památníku položili věnce. Památku válečných veteránů si armáda, politici i veřejnost připomínali po celý den. Vzpomínky se netýkaly jen vojáků, ale také obětí válek.

Do řad ukrajinské armády se od začátku ruské invaze přihlásily tisíce bojovníků z celého světa. Do konfliktu se zapojují i legionáři pocházející ze země agresora. Rusové se sdružují pod legií Svoboda Rusku a spojuje je nesouhlas s Putinovým režimem a vpádem na Ukrajinu. Přidal se k nim teď i bývalý viceprezident ruské Gazprombank Igor Volobujev.

Na čtvrtek 11. listopadu připadá Den válečných veteránů, který se slaví už od roku 1918, kdy skončila první světová válka. Lidé si tento den připomínají v řadě zemí po celém světě včetně České republiky. Například na náměstí Míru v Praze je po celý den připraven program, mimo jiné je tam vystavena historická i současná vojenská technika české armády. Pietní akce proběhla i na pražském Vítkově. Premiér Andrej Babiš (ANO) tam připomněl legionáře, bojovníky z války i novodobých misí. Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ocenil zapojení armády do boje s koronavirem.

Česko má třetí největší sbírku svědectví pamětníků totalitních režimů a historických událostí na světě jménem Paměť národa. Před ní se nachází jen projekt Šoa režiséra Stevena Spielberga a sbírka Washingtonského muzea holocaustu. Unikátní český archiv, který je dostupný i na internetu, přináší hlavně příběhy oponentů a obětí totalit dvacátého století. O projektu mluvil v Událostech, komentářích jeden z jeho zakladatelů Mikuláš Kroupa.

Československá obec legionářská letos slaví sto let své existence. V zahraničí má pouze tři pobočky – kromě Francie a Slovenska také v Rusku. V uralském Jekatěrinburgu funguje od roku 2015.

Československá obec legionářská (ČsOL) si připomněla v sobotu sté výročí svého vzniku. Do akce se zapojilo několik stovek lidí, mezi nimi současní členové, váleční veteráni či potomci veteránů, ale také sokolové a studenti vojenské střední školy. Mnozí oblékli historické uniformy. Dopoledne prošli průvodem Prahou k Národnímu památníku na Vítkově. Zde připomínka vyvrcholila po poledni slavnostním položením věnce za padlé.

Československá obec legionářská oslaví 100. výročí od svého vzniku. Její slavnostní zasedání se v pátek večer konalo v Pantheonu Národního muzea v Praze a účastnili se ho mimo jiné váleční veteráni, potomci československých legionářů nebo náčelník generálního štábu Aleš Opata.

Československá obec legionářská (ČSOL) letos slaví jubileum, funguje už sto let. Na konci května 1921 ji totiž v pražském Karlíně založili příslušníci legií z Ruska, Francie, ale i Itálie a Srbska. Spolek nyní sdružuje zhruba čtyři tisíce lidí. Jedná se o potomky legionářů, veterány z druhé světové války nebo vojáky, kteří se účastnili novodobých misí.

Po déle než sto letech se lze podívat do tváří více než čtrnácti tisíc legionářů. Za necelé tři týdny díky reportáži České televize nahrálo do internetové databáze s názvem „Krev legionáře“ fotografie svých předků skoro tisíc lidí a stále přibývají další.

Pod názvem „Krev legionáře“ vznikla v Česku internetová databáze fotografií příslušníků československých legií z první světové války. Po více než století se tak lze podívat do tváře už více než třinácti tisícům legionářů, kteří bojovali za nezávislost státu. Databáze fotografií je přístupná na stránkách Československé obce legionářské.

Předseda komunistů Vojtěch Filip v úterý s prezidentem Milošem Zemanem jednal o zahraniční politice, zejména o aktivitách Izraele. „I přes rozdílný pohled na situaci na Předním východě jsme došli ke shodě, že ministr zahraničí Tomáš Petříček nereprezentuje jednotnou zahraniční politiku České republiky,“ řekl ke schůzce Filip.

Po letech bojů, zajetí a bitev v legiích se mohli vrátit domů. Českoslovenští legionáři se začali z Ruska vracet už od roku 1919. Až mír, který uzavřeli s bolševiky přesně před sto lety, ale zajistil bezpečnou cestu domů všem. Na lodích, které vyplouvaly z Vladivostoku, si pak Čechoslováci vezli i zvířecí maskoty.

Předsedou Československé obce legionářské (ČsOL) se stal Pavel Budinský, který obhájil svůj mandát. Rozhodli o tom členové ČsOL na pravidelném sněmu; zvolili rovněž širší vedení organizace. Akce na pražském Vítkově se v sobotu zúčastnili mimo jiných i místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti), poslankyně a starostka Prahy 2 Jana Černochová (ODS) nebo generálmajor Jan Kaše. ČsOL vznikla v roce 1921.

Česká republika letos oproti minulosti nepošle peníze na opravu českých válečných hrobů do Ruska. Rozhodla o tom vláda. Důvodem je negativní ruský postoj k jejich obnově. Určené finance rozdělí ministerstvo obrany na péči o pietní místa na Ukrajině a Slovensku.