Ve čtvrtek uplynulo osmdesát let od vraždy generála Bedřicha Homoly v berlínské věznici Plötzensee. Byl legionářem a vrchním velitelem skupiny Obrana národa v období nacistické okupace. Komunistický režim jeho jméno nechal zapomenout a o zásluhách dlouho nevěděli ani jeho vnuci. Nyní se to ale snaží historici napravit.
Zavražděný odbojář Homola se po 80 letech dočkal pocty. Generálovo hrdinství zamlčel komunistický režim
3 minuty
Události: 80 let od vraždy generála Bedřicha Homoly
Během čtvrtečního pietního setkání na Vítkově uctili památku svého slavného předka generála Bedřicha Homoly jeho pravnuk Zdeněk Homola a pravnučka Radka. „Jménem rodiny vám děkuji za účast a projevenou pietu,“ uvedla právě ona celé setkání.
Na den přesně před osmdesáti lety totiž nacisté Bedřicha Homolu zavraždili. Jeho smrti předcházel rok věznění, výslechů a mučení. Gestapu ale za tu dobu nic z odboje neprozradil. „Jeho další působení, tedy boj za mřížemi, zaslouží naprostou úctu, protože u něj se akce gestapa zastavily a on svojí statečností a hrdinstvím při výsleších zachránil celou řadu přátel,“ shrnuje historik a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
Během první světové války působil Homola v legiích. Během té druhé pak stál v čele vojenské protinacisticky zaměřené odbojové organizace Obrana národa. „Skupina se soustředila především na zpravodajskou činnost a pochopitelně měla spojence ve všech dalších odbojových organizacích. A samozřejmě se účastnila plánování vojenského převratu,“ připomíná historik Československé obce sokolské Boris Uhlíř.
Zamlčené hrdinství
Vnuk Zdeněk Homola dlouho nevěděl o tom, co všechno jeho dědeček dokázal a jak důležitý pro odboj byl. Ve škole se o legionářích neučilo a doma se o statečném předkovi také nemluvilo – hlavně ze strachu, aby v komunistickém Československu nepřišel postih.
„Tehdejšímu režimu se opravdu povedlo, aby upadl do zapomnění. Samozřejmě se to netýkalo jen jeho, ale většiny jeho spolubojovníků,“ říká vnuk zavražděného generála.
Kvůli nedostatku informací o jeho osudu začal po roce 1989 pátrat sám. Dostal se k dokumentům ze zatčení, soudu i popravy. Získal rovněž dopis, který Homola rodině v den smrti napsal. Na zadní stranu připojil i vzkaz národu.
„O mé oběti tady nepíši, jest samozřejmá,“ stojí v posledním generálově poselství. Nyní se Zdeněk Homola snaží dostat jméno svého předka do širšího povědomí, o jeho životě a vlastenectví už také napsal knihu. Čtvrteční veřejný pietní akt tak rodina považuje za satisfakci.
