Pieta

Tisíce lidí se sešly u provizorního památníku, aby vzdaly čest obětem nejen z řad obyvatel bytového komplexu, ale i záchranářům, kteří padli za oběť ničivému požáru, jenž propukl v Hongkongu. Hasiči i policisté mezitím stále prohledávají trosky domů a pátrají po zbylých obětech. Počet mrtvých již stoupl na 151 osob, více než čtyřicet lidí se stále pohřešuje.

Připomínky 17. listopadu se vedle Prahy konaly na mnoha místech Česka. Festival Brněnský sedmnáctý se odehrával především na náměstí Svobody, v Kobližné ulici vznikl lidský řetěz podaných rukou a vedl až k pódiu. V symbolickém čase 17:11 tam zazněla Modlitba pro Martu a pak česká a slovenská hymna. Centrem Ostravy zase za vytrvalého deště prošel průvod lidí se svíčkami v rukou na akci nazvané Cesta za světlem.

V pondělí 17. listopadu si Česko připomíná šestatřicet let od sametové revoluce a šestaosmdesát let od uzavření českých vysokých škol nacisty. Na oslavu Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se koná řada akcí po celé zemi. K tradičním pietním aktům, kulturním akcím a demonstracím se přidají i debaty, audiovizuální instalace nebo filmové projekce.

Desítky tisíc Srbů si v pondělí večer v ulicích Bělehradu tiše připomněly deset měsíců od tragického incidentu v Novém Sadu. Na autobusovém nádraží tehdy spadla střecha, o život přišlo šestnáct lidí. Demonstrující požadovali předčasné volby, které by mohly přinést konec vlády prezidenta Aleksandara Vučiče. Šlo o první velký protest v srbském hlavním městě po násilnostech, které provázely několik srpnových demonstrací, podotkla agentura AFP.

Před 86 lety začala druhá světová válka. Nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva odstartoval německý útok na Polsko. V reakci na to poté vyhlásily 3. září Berlínu válku Francie a Velká Británie. Konkrétní pomoc ovšem napadenému státu, o jehož osudu bylo rozhodnuto během několika dní, neposkytly. Úvodním dějištěm konfliktu se stal poloostrov Westerplatte u města Gdaňsk. Právě tam v pondělí uctili nejvyšší představitelé Polska památku těch, kteří místo proti útoku německého wehrmachtu bránili.

Do České republiky se po více než osmdesáti letech vrátily ostatky devíti bojovníků proti nacismu, kteří padli v průběhu druhé světové války. Vojenský speciál přivezl rakve se šesti parašutisty, jedním členem domácího odboje a dvěma zavražděnými příslušníky Stráže obrany státu. Jedná se o největší přepravené množství ostatků hrdinů zapojených do druhého odboje.

Lidé napříč republikou si připomínají výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. „Náš pohled na historii by měl být co nejobjektivnější,“ prohlásil v projevu prezident Petr Pavel při pietním aktu u budovy Českého rozhlasu v Praze, kde v roce 1968 došlo k největším střetům. Zúčastnili se také premiér Petr Fiala (ODS), předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) a další čelní politici, kteří za melodie smuteční hudby k pamětním deskám položili květinové věnce.

Lidé ve středu na místě bývalého takzvaného cikánského tábora v Hodoníně u Kunštátu na Blanensku uctili památku obětí holocaustu Romů a Sintů. Připomněli si 82. výročí ode dne, kdy odtamtud odjel transport stovek romských vězňů do koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi, většina se nevrátila. Vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková v pietním proslovu ocenila loňské schválení definice anticikanismu, jež má bránit diskriminaci.

Na obou věžích katedrály Neposkvrněného početí v Nagasaki se přesně 80 let od svržení americké atomové bomby na toto japonské město znovu rozezněly dva zvony. Po jaderném útoku se v troskách kostela podařilo najít jen jeden, druhý lidé znovu uslyšeli až v sobotu.

Japonsko si připomnělo 80 let od svržení atomové bomby na město Hirošima. Uranovou bombu pojmenovanou „Little Boy“ (Chlapeček) shodily Spojené státy v konečné fázi druhé světové války 6. srpna 1945, výbuch nepřežila většina obyvatel města. Po třech dnech shodila americká armáda druhou bombu na město Nagasaki.

Britští představitelé i veřejnost si připomněli dvacáté výročí teroristického útoku v Londýně. Výbuchy ve veřejné dopravě si tehdy vyžádaly 56 mrtvých, včetně čtyř atentátníků, a přes sedm set zraněných. „Útoky zanechaly hluboké jizvy v duši našeho hlavního města,“ uvedl během piety děkan katedrály svatého Pavla Andrew Tremlett. Britský král Karel III. ocenil „jednotu národa, která pomohla k uzdravení po tragédii“.

Na několika místech Česka si lidé připomněli pětasedmdesát let od vraždy političky Milady Horákové ve vykonstruovaném procesu komunistického režimu a uctili památku i dalších zavražděných, umučených a vězněných z politických důvodů. Piet se účastnili také například předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), místopředseda sněmovny Aleš Juchelka (ANO), šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS), místopředsedové Senátu Jiří Drahoš (za STAN) a Jitka Seitlová (KDU-ČSL) či zástupci armády.

Politici i veřejnost si připomněli 83. výročí vyhlazení osady Ležáky. K němu nacisté přistoupili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Pieta se konala bez politických projevů.

Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině. Pietní akce se zúčastnili také prezident Petr Pavel, představitelé obou komor parlamentu, Ústavního soudu, ministerstev kultury či obrany.

Na pietním shromáždění u romského památníku v Letech u Písku se v neděli sešly desítky lidí, aby uctily památku obětí romského holocaustu na místě takzvaného cikánského tábora. Za druhé světové války tam zemřelo 335 lidí. Je to právě lhostejnost, která otevírá dveře k násilí, genocidě a holocaustu, řekl ve svém projevu při pietní akci předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.

Zástupci vlády, parlamentu, hlavního města, policie a armády připomněli u budovy Českého rozhlasu na Vinohradské třídě začátek Pražského povstání proti nacistickým okupantům v květnu 1945. Položením věnců uctili památku padlých. Jedinou cestou k uchování svobody a demokracie je jejich společná obrana, řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Povstání vypuklo před osmdesáti lety ráno 5. května.

Ve zcela zaplněné katedrále sv. Víta na Pražském hradě vyzdobené květinami a portrétem zesnulého se lidé v pátek rozloučili s papežem Františkem. Mši za papeže slavil apoštolský nuncius v České republice Jude Thaddeus Okolo. Obětní dary přinesly také děti z české pobočky církevní organizace Papežská misijní díla. Mezi dary byly mísy s ovocem i rýží, chléb, květiny či plyšový beránek. Obřad zahájily údery zvonu, který se rozezněl ve svatovítské katedrále i 21. dubna, v den, kdy papež František zemřel ve věku 88 let.

Oběti holocaustu ve čtvrtek v Česku připomnělo veřejné čtení jmen lidí vyvražděných nacisty. Akce se konala podvacáté a v letošním roce celkem ve 38 městech. Památku obětí si připomněli také v Polsku, kde od třinácti hodin v bývalém nacistickém koncentračním táboře v Osvětimi uspořádali Pochod živých. Letos je to osmdesát let od konce druhé světové války.

Lidé po celém světě se modlí za zesnulého papeže Františka. Jeho rodná Argentina vyhlásila týdenní smutek, ve Vatikánu se rozezněly zvony. František vedl katolickou církev dvanáct let a pro mnohé se stal symbolem vstřícné a pokorné církve. Papežovo úsilí o dialog či starost o chudé oceňují politici i duchovní vůdci.

Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.

Uherský Brod si připomněl oběti střelby před budovou bývalé restaurace, kde před deseti lety jeden z místních obyvatel zastřelil osm lidí. Masová vražda vedla ke zpřísnění zákonů o držení zbraní a zřízení prvosledových hlídek. Útok patří k nejtragičtějším případům střelby v moderní české historii.

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.

Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.