Pieta

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Lidstvo se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nepoučilo z první ani z druhé světové války. Na světě je stále dost těch, kteří ve své touze po moci a chuti ovládat jiné rozpoutávají konflikty, v nichž umírají nevinní lidé i lidé v uniformách, řekla u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu připomněli zástupci armády, politici i veřejnost. Veterány uctili lidé i na Moravském náměstí v Brně.

Češi si v pondělí připomněli 106. výročí vzniku samostatného Československa. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) položili věnce u památníku na Vítkově. Pavel také jmenoval nové generály a na Pražském hradě večer předal státní vyznamenání. Pietní akce a slavnostní ceremoniály se uskutečnily i v dalších městech.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Navzdory nepřízni úřadů se i letos konala v Rusku vzpomínková akce na jeden z největších masakrů z dob stalinského teroru. U hromadných hrobů v Sandarmochu v Karélii se ve třetím roce od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu sešly stovky lidí. V letech 1937 až 1938 tu sovětská tajná služba zastřelila víc než šest tisíc politických vězňů včetně několika Čechoslováků. Kvůli válce na Ukrajině panovalo mezi účastníky piety napětí.

Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Vzpomínkové akce se konají v Praze, Plzni, Kutné Hoře i v Terezíně.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomněli obec, která byla vyhlazena nacisty. Němci ji před 82 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se zúčastnil mimo jiné prezident Petr Pavel, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny i některých ministerstev. Na místo přijeli také velvyslanci z Mexika, Japonska nebo Kanady.

V Lidicích se uskutečnila pietní vzpomínka k 82. výročí vyhlazení obce. Nacisté Lidice vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.

Uctít čtrnáct obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bude od pátku možné přímo v budově na náměstí Jana Palacha v centru Prahy. Vedení školy vytvořilo ve čtvrtém patře, kde se tragédie odehrála, dočasná pietní místa, a to ve dvou místnostech a spojovací chodbě. Vedení fakulty do nich pět měsíců po tragické události instalovalo kovové studánky, kameny, květiny a piano tak, aby návštěvníkům byly k dispozici pro vyjádření soustrasti a vzpomínek na ty, které ztratili. Pietní místa budou otevřená do konce roku.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

V Ploštině na Zlínsku si lidé v pátek připomněli vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté ji zlikvidovali přesně před 79 lety, tedy 19. dubna 1945. Za napomáhání odboji přišlo tehdy v plamenech o život 24 lidí. Památník v Ploštině prošel rekonstrukcí za 150 milionů korun a vstoupil do druhé návštěvnické sezony.

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Ruské úřady podle médií uvažují o tom, že by tělo předáka ruské opozice Alexeje Navalného vydaly rodině až po březnových prezidentských „volbách“, nebo vůbec. Důvodem může být snaha zamezit vlně pietních akcí u příležitosti pohřbu, které by uškodily současnému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi ve volbách. Ty v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí. Odmítání vydat tělo zároveň budí podezření, že Navalnyj mohl být znovu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Navalného matka Ljudmila přímo Putina vyzvala, aby jí nechal tělo jejího syna vydat, totéž požaduje i jeho manželka Julija Navalná.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je po smrti, potvrdila v sobotu jeho mluvčí Kira Jarmyšová s odkazem na informace sdělené Navalného matce Ljudmile. Ta navštívila vězeňskou kolonii IK-3, kde Navalnyj podle ruských úřadů v pátek zemřel. Jeho tělo úřady zatím rodině nevydaly. Opozičního politika si připomínají lidé při pietních shromážděních napříč Ruskem. Úřady během nich zatkly téměř 360 lidí, uvedl server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.

Opozičního politika a oběť ruského režimu Alexeje Navalného si lidé připomínají u ruské ambasády v pražském Bubenči, kde se jich kolem páteční páté hodiny sešly asi dvě stovky. Květiny a svíčky pokládají i u nedaleké Vyhlídky Alexeje Navalného, ze které se stalo pietní místo.

Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolová ve středu v Praze jednala s premiérem Petrem Fialou (ODS). Probírali spolu zastoupení Čechů v institucích EU, tématem byla i bezpečnost či protesty zemědělců. Metsolová se také setkala prezidentem Petrem Pavlem a s předsedy obou komor parlamentu. Šéfka EP by chtěla, aby v červnových volbách do EP hlasovalo více Čechů než obvykle. Evropský parlament je podle ní místem, kde se rozhoduje o směřování Evropy i Česka v některých oblastech.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, politici, spisovatelé, diplomati i veřejnost na nádvoří pařížské Invalidovny společně uctili památku 42 francouzských občanů zabitých během útoku Hamásu na jih Izraele 7. října. Macron o útoku hovořil jako o největším antisemitském masakru tohoto století a slíbil usilovat o záchranu tří pohřešovaných spoluobčanů, kteří jsou pravděpodobně rukojmími Hamásu. Pietu živě přenášela francouzská média.

Desítky lidí se po koncertu v pražském Rudolfinu sešly u pietního ohně, který hoří na náměstí Jana Palacha za oběti a zraněné při tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pro zájemce byla na místě připravená dřívka, na která mohli napsat vzkaz či přání a přiložit je do ohně. Ten se postupně nechá vyhasnout. Před Vánocemi v sídle fakulty pachatel zavraždil 14 lidí, dalších 25 lidí zranil. Rozloučení pietním ohněm je zakončením akce Měsíc pro fakultu, jejímž cílem bylo navrátit akademický život na náměstí a pomoci lidem, aby se s tragédií vyrovnali.

Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Univerzita Karlova uctívá památku obětí prosincové střelby na filozofické fakultě. Pro studující a učitele se zároveň částečně a jen na několik hodin v neděli otevřela hlavní budova fakulty, kde se tragédie před měsícem stala. Studenti a dobrovolníci ze svíček z pietních míst tvoří dočasnou voskovou skulpturu. Student v prosinci na fakultě zastřelil čtrnáct lidí a poté i sebe, dalších pětadvacet lidí zranil.

U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek konal pietní průvod za oběti tragické střelby, při které zemřelo čtrnáct lidí. Akce s názvem Přenesení světla je první z řady aktivit Měsíce pro fakultu, které by měly vrátit univerzitní akademický život zpět na náměstí Jana Palacha.