Pieta

Politici i veřejnost si připomínají 175 let od narození prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Jeho památku uctil prezident Petr Pavel a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Sochy Masaryka zdobí desítky českých měst, jednou z nejznámějších je pomník na pražském Hradčanském náměstí. Pojmenovány jsou podle něj stovky ulic či náměstí.

Uherský Brod si připomněl oběti střelby před budovou bývalé restaurace, kde před deseti lety jeden z místních obyvatel zastřelil osm lidí. Masová vražda vedla ke zpřísnění zákonů o držení zbraní a zřízení prvosledových hlídek. Útok patří k nejtragičtějším případům střelby v moderní české historii.

V německých Drážďanech si připomněli osmdesáté výročí od spojeneckého bombardování. Právě saská metropole se stala symbolem letecké zkázy druhé světové války. Třídenní americko-britské nálety zápalnými pumami srovnaly se zemí klíčovou dopravní křižovatku a průmyslové centrum. V troskách zahynulo až pětadvacet tisíc lidí.

Při bombardování 14. února škody neutrpěla jen Praha, menší skupiny letounů, které směřovaly na Drážďany, toho dne útočily ještě na Plzeň, Duchcov nebo Záluží u Mostu. Bomby dopadly i na Karlovy Vary, Cheb a Tachov. Bombardování Tachova si vyžádalo jedenapadesát obětí.

Přesně před 80 lety bombardovali Spojenci Prahu. V poledne 14. února 1945 na ni zaútočilo více než 60 amerických letounů B-17. Za méně než pět minut na metropoli svrhly přes 150 tun bomb, které zabily na sedm set civilistů a dalších asi dvanáct set lidí zranily. Při příležitosti uctění památky těchto obětí ředitel Vojenského historického ústavu Aleš Knížek zmínil, že podobné události je důležité připomínat.

Lidstvo má poměrně špatnou reputaci ve schopnosti poučit se z historie, má tendenci rysy a jevy vedoucí k tragickým událostem zapomínat, prohlásil prezident Petr Pavel při vzpomínkovém setkání při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti na Pražském hradě. Součástí setkání byla vedle hudebních vystoupení také modlitba českého vrchního rabína Karola Sidona či vystoupení bývalé vězeňkyně nacistického vyhlazovacího tábora v Osvětimi Hany Sternlichtové, která přicestovala z Izraele.

Hrůzy nacistického terezínského ghetta mě naučily, jakou hodnotu má kamarádství, zmínila v rozhovoru s ČT na Mezinárodní den památky obětí holocaustu jeho přeživší Michaela Vidláková. Sama se tehdy nejvíce bála toho, že by přišla o rodiče, které od ní nacisté při příjezdu do Terezína oddělili. „Všichni, kteří přežili, cítí takovou povinnost mluvit za ty, kteří nepřežili,“ popsala pamětnice.

Obavy, strach, smutek, ale třeba i naštvání. Takové jsou pocity, které lidé v souvislosti s loňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zmiňují nejčastěji. A někteří i popisují cesty, jak se s ní vypořádali. Jak to, že se svět nezastavil, se ptá mimo jiné stejnojmenný dokument režisérky a scenáristky Markéty Oddfish Nešlehové.

V den prvního výročí tragického útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se sešli zástupci školy i s rodinami pozůstalých a některými ze zraněných na pietních akcích. Bilancujeme, čím jsme si za uplynulý rok prošli, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková. Nejkrásnější věc byla podle ní podpora komunity fakulty, univerzity i celé České republiky. Rok od tragédie na fakultě připomínaly také tichá vzpomínka, benefiční koncert a mše.

Střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) na náměstí Jana Palacha na Starém Městě je nejtragičtějším podobným případem v historii České republiky. Pachatel na místě dne 21. prosince 2023 zabil třináct lidí, čtrnáctá oběť zemřela později v nemocnici. Sebevraždu po činu spáchal i střelec. Dalších 25 lidí bylo zraněno, někteří vážně.

V pražském Suchdole si připomněli osmdesát let od začátku operace Tungsten. Jejím cílem bylo mimo jiné udržovat spojení mezi protektorátem a československou exilovou vládou v Londýně. Účastníci piety současně uctili památku generálmajora Rudolfa Pernického, který výsadku vyslanému z Anglie velel.

Prvního českého prezidenta Václava Havla, který zemřel před třinácti lety, připomene koncert v Národním technickém muzeu nebo projekce archivních filmových záběrů v Knihovně Václava Havla. Češi ale od rána chodí zapalovat svíčky i na Hrádečku, kde měl chalupu, nebo k rodinné hrobce Havlových, kde je pochován. Jeho památku uctili i ústavní činitelé. Prezident Petr Pavel uvedl, že Havlovy nadčasové vize přetrvávají a jsou aktuálnější než kdy jindy.

Obyvatelé Ostravy si připomínají událost, která se stala před pěti lety v tamní fakultní nemocnici. Dvaačtyřicetiletý muž tehdy začal bez varování střílet v čekárně traumatologické ambulance nemocniční polikliniky. Na místě zemřelo šest lidí, další žena podlehla zraněním o dva dny později. Dva lidé byli vážně zraněni. Pachatel činu asi tři hodiny po útoku spáchal sebevraždu.

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Lidstvo se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nepoučilo z první ani z druhé světové války. Na světě je stále dost těch, kteří ve své touze po moci a chuti ovládat jiné rozpoutávají konflikty, v nichž umírají nevinní lidé i lidé v uniformách, řekla u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu připomněli zástupci armády, politici i veřejnost. Veterány uctili lidé i na Moravském náměstí v Brně.

Češi si v pondělí připomněli 106. výročí vzniku samostatného Československa. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) položili věnce u památníku na Vítkově. Pavel také jmenoval nové generály a na Pražském hradě večer předal státní vyznamenání. Pietní akce a slavnostní ceremoniály se uskutečnily i v dalších městech.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Navzdory nepřízni úřadů se i letos konala v Rusku vzpomínková akce na jeden z největších masakrů z dob stalinského teroru. U hromadných hrobů v Sandarmochu v Karélii se ve třetím roce od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu sešly stovky lidí. V letech 1937 až 1938 tu sovětská tajná služba zastřelila víc než šest tisíc politických vězňů včetně několika Čechoslováků. Kvůli válce na Ukrajině panovalo mezi účastníky piety napětí.

Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Vzpomínkové akce se konají v Praze, Plzni, Kutné Hoře i v Terezíně.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomněli obec, která byla vyhlazena nacisty. Němci ji před 82 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se zúčastnil mimo jiné prezident Petr Pavel, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny i některých ministerstev. Na místo přijeli také velvyslanci z Mexika, Japonska nebo Kanady.

V Lidicích se uskutečnila pietní vzpomínka k 82. výročí vyhlazení obce. Nacisté Lidice vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.

Uctít čtrnáct obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bude od pátku možné přímo v budově na náměstí Jana Palacha v centru Prahy. Vedení školy vytvořilo ve čtvrtém patře, kde se tragédie odehrála, dočasná pietní místa, a to ve dvou místnostech a spojovací chodbě. Vedení fakulty do nich pět měsíců po tragické události instalovalo kovové studánky, kameny, květiny a piano tak, aby návštěvníkům byly k dispozici pro vyjádření soustrasti a vzpomínek na ty, které ztratili. Pietní místa budou otevřená do konce roku.