Pieta

Obavy, strach, smutek, ale třeba i naštvání. Takové jsou pocity, které lidé v souvislosti s loňskou tragédií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zmiňují nejčastěji. A někteří i popisují cesty, jak se s ní vypořádali. Jak to, že se svět nezastavil, se ptá mimo jiné stejnojmenný dokument režisérky a scenáristky Markéty Oddfish Nešlehové.

V den prvního výročí tragického útoku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se sešli zástupci školy i s rodinami pozůstalých a některými ze zraněných na pietních akcích. Bilancujeme, čím jsme si za uplynulý rok prošli, řekla děkanka fakulty Eva Lehečková. Nejkrásnější věc byla podle ní podpora komunity fakulty, univerzity i celé České republiky. Rok od tragédie na fakultě připomínaly také tichá vzpomínka, benefiční koncert a mše.

Střelba v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) na náměstí Jana Palacha na Starém Městě je nejtragičtějším podobným případem v historii České republiky. Pachatel na místě dne 21. prosince 2023 zabil třináct lidí, čtrnáctá oběť zemřela později v nemocnici. Sebevraždu po činu spáchal i střelec. Dalších 25 lidí bylo zraněno, někteří vážně.

V pražském Suchdole si připomněli osmdesát let od začátku operace Tungsten. Jejím cílem bylo mimo jiné udržovat spojení mezi protektorátem a československou exilovou vládou v Londýně. Účastníci piety současně uctili památku generálmajora Rudolfa Pernického, který výsadku vyslanému z Anglie velel.

Prvního českého prezidenta Václava Havla, který zemřel před třinácti lety, připomene koncert v Národním technickém muzeu nebo projekce archivních filmových záběrů v Knihovně Václava Havla. Češi ale od rána chodí zapalovat svíčky i na Hrádečku, kde měl chalupu, nebo k rodinné hrobce Havlových, kde je pochován. Jeho památku uctili i ústavní činitelé. Prezident Petr Pavel uvedl, že Havlovy nadčasové vize přetrvávají a jsou aktuálnější než kdy jindy.

Obyvatelé Ostravy si připomínají událost, která se stala před pěti lety v tamní fakultní nemocnici. Dvaačtyřicetiletý muž tehdy začal bez varování střílet v čekárně traumatologické ambulance nemocniční polikliniky. Na místě zemřelo šest lidí, další žena podlehla zraněním o dva dny později. Dva lidé byli vážně zraněni. Pachatel činu asi tři hodiny po útoku spáchal sebevraždu.

Slovenská společnost by se měla vrátit k vzájemnému porozumění a respektu, což byly hodnoty doby společenských změn v roce 1989, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini na pietní vzpomínce na oběti komunistického režimu u příležitosti svátku Dne boje za svobodu a demokracii. Demonstrující v centru Bratislavy na shromáždění opozice k listopadu 1989 dali najevo nesouhlas s vládou Roberta Fica (Smer).

Lidé po celém Česku si v neděli připomínají 35. výročí sametové revoluce, s čímž je spojena řada pietních akcí. Datum je ale také spjato s rokem 1939, kdy probíhaly velké studentské protesty proti německé okupaci, které si navíc vyžádaly i oběti na životech. Pietním aktem u Hlávkovy koleje si lidé připomněli 85 let ode dne, kdy nacisté v okupovaném protektorátu Čechy a Morava uzavřeli všechny vysoké školy.

Lidstvo se podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) nepoučilo z první ani z druhé světové války. Na světě je stále dost těch, kteří ve své touze po moci a chuti ovládat jiné rozpoutávají konflikty, v nichž umírají nevinní lidé i lidé v uniformách, řekla u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově. Válečné hrdiny si tam při slavnostním nástupu připomněli zástupci armády, politici i veřejnost. Veterány uctili lidé i na Moravském náměstí v Brně.

Češi si v pondělí připomněli 106. výročí vzniku samostatného Československa. Prezident Petr Pavel i premiér Petr Fiala (ODS) položili věnce u památníku na Vítkově. Pavel také jmenoval nové generály a na Pražském hradě večer předal státní vyznamenání. Pietní akce a slavnostní ceremoniály se uskutečnily i v dalších městech.

Uplynul rok od nejhoršího teroristického útoku v dějinách Izraele. Světoví politici, představitelé židovských organizací i běžní lidé a rodiny obětí si připomínají výročí útoku, při němž zemřelo 1200 lidí a dalších zhruba 250 bylo uneseno do Pásma Gazy, kde se od té doby válčí. Pietní akce i protesty proti izraelské ofenzivě v Gaze se v pondělí konají na různých místech světa. K ročnímu výročí se vyjádřili představitelé řady států. Americký prezident Joe Biden Izrael ubezpečil o neutuchající podpoře, zatímco teroristická organizace Hamás, stejně jako libanonský Hizballáh zdůraznily, že proti Izraeli budou bojovat i nadále.

Japonsko si tento týden připomíná sedmdesáté deváté výročí svržení atomových bomb na města Hirošimu a Nagasaki během druhé světové války. Jaderné výbuchy zabily v srpnu 1945 více než 215 tisíc lidí. Tisíce dalších pak zemřely na zranění a nemoci z ozáření.

Navzdory nepřízni úřadů se i letos konala v Rusku vzpomínková akce na jeden z největších masakrů z dob stalinského teroru. U hromadných hrobů v Sandarmochu v Karélii se ve třetím roce od zahájení velké ruské invaze na Ukrajinu sešly stovky lidí. V letech 1937 až 1938 tu sovětská tajná služba zastřelila víc než šest tisíc politických vězňů včetně několika Čechoslováků. Kvůli válce na Ukrajině panovalo mezi účastníky piety napětí.

Milada Horáková byla jedinou ženou, kterou komunisté v Československu odsoudili a zavraždili v politickém procesu. Život právničky, národněsocialistické poslankyně a bojovnice za ženská práva ukončila po vykonstruovaném procesu šibenice ráno 27. června roku 1950. Výročí smrti Milady Horákové se připomíná jako Den památky obětí komunistického režimu. Vzpomínkové akce se konají v Praze, Plzni, Kutné Hoře i v Terezíně.

V místě bývalé osady Ležáky na Chrudimsku si v neděli lidé připomněli obec, která byla vyhlazena nacisty. Němci ji před 82 lety vypálili a obyvatele vyvraždili. Pietního setkání se zúčastnil mimo jiné prezident Petr Pavel, zástupci Senátu, Poslanecké sněmovny i některých ministerstev. Na místo přijeli také velvyslanci z Mexika, Japonska nebo Kanady.

V Lidicích se uskutečnila pietní vzpomínka k 82. výročí vyhlazení obce. Nacisté Lidice vyhladili po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, posloužit to mělo i jako varování před opakováním podobných akcí. Oběťmi tragédie se stalo 340 obyvatel.

Uctít čtrnáct obětí střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy bude od pátku možné přímo v budově na náměstí Jana Palacha v centru Prahy. Vedení školy vytvořilo ve čtvrtém patře, kde se tragédie odehrála, dočasná pietní místa, a to ve dvou místnostech a spojovací chodbě. Vedení fakulty do nich pět měsíců po tragické události instalovalo kovové studánky, kameny, květiny a piano tak, aby návštěvníkům byly k dispozici pro vyjádření soustrasti a vzpomínek na ty, které ztratili. Pietní místa budou otevřená do konce roku.

Na mnoha místech Česka si ve středu lidé připomínají 79. výročí konce druhé světové války. Prezident Petr Pavel během dopoledního pietního aktu na pražském Vítkově zdůraznil, že bezpečí a svoboda nikdy nejsou zadarmo a někdy si vyžádají i tu nejvyšší oběť. Miliony vojáků padly, aby další generace mohly prožít život v míru, prohlásila hlava státu. Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že všichni, kdo zlehčují hrozbu ze strany Ruska, dělají špatnou službu Česku. V poledne na Pražském hradě prezident jmenoval generály.

V Ploštině na Zlínsku si lidé v pátek připomněli vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté ji zlikvidovali přesně před 79 lety, tedy 19. dubna 1945. Za napomáhání odboji přišlo tehdy v plamenech o život 24 lidí. Památník v Ploštině prošel rekonstrukcí za 150 milionů korun a vstoupil do druhé návštěvnické sezony.

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Ruské úřady podle médií uvažují o tom, že by tělo předáka ruské opozice Alexeje Navalného vydaly rodině až po březnových prezidentských „volbách“, nebo vůbec. Důvodem může být snaha zamezit vlně pietních akcí u příležitosti pohřbu, které by uškodily současnému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi ve volbách. Ty v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí. Odmítání vydat tělo zároveň budí podezření, že Navalnyj mohl být znovu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Navalného matka Ljudmila přímo Putina vyzvala, aby jí nechal tělo jejího syna vydat, totéž požaduje i jeho manželka Julija Navalná.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je po smrti, potvrdila v sobotu jeho mluvčí Kira Jarmyšová s odkazem na informace sdělené Navalného matce Ljudmile. Ta navštívila vězeňskou kolonii IK-3, kde Navalnyj podle ruských úřadů v pátek zemřel. Jeho tělo úřady zatím rodině nevydaly. Opozičního politika si připomínají lidé při pietních shromážděních napříč Ruskem. Úřady během nich zatkly téměř 360 lidí, uvedl server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.

Opozičního politika a oběť ruského režimu Alexeje Navalného si lidé připomínají u ruské ambasády v pražském Bubenči, kde se jich kolem páteční páté hodiny sešly asi dvě stovky. Květiny a svíčky pokládají i u nedaleké Vyhlídky Alexeje Navalného, ze které se stalo pietní místo.