Pieta

V Ploštině na Zlínsku si lidé v pátek připomněli vypálení tamní pasekářské osady. Nacisté ji zlikvidovali přesně před 79 lety, tedy 19. dubna 1945. Za napomáhání odboji přišlo tehdy v plamenech o život 24 lidí. Památník v Ploštině prošel rekonstrukcí za 150 milionů korun a vstoupil do druhé návštěvnické sezony.

Zlu se nesmí ustupovat ani před ním kličkovat, se zlem se musí bojovat, řekl v pátek předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) při příležitosti 85 let od začátku okupace Československa. Výročí a oběti německé okupace si na Hradčanském náměstí v Praze připomněla také předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), další politici, vojáci i velvyslanci Německa a Slovenska. V den výročí okupace navštívil prezident Petr Pavel Dráždany, kde se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem. Ten označil návštěvu za důkaz důvěry v česko-německých vztazích. Oba se také shodli, že Západ musí nadále podporovat Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí a že agresorovi nelze ustupovat.

Česko si v pátek připomnělo 85 let od rozbití Československa německými nacisty a obsazení země. Jedno z největších traumat moderní české historie, které začalo už 30. září 1938 Mnichovskou dohodou, tehdy doprovázelo například zatýkání lidí podle předem připravených seznamů. To a následné popravování se děly veřejně, aby zastrašily veřejnost, vzpomíná pamětnice tehdejších událostí Jaroslava Vernerová.

Ruské úřady podle médií uvažují o tom, že by tělo předáka ruské opozice Alexeje Navalného vydaly rodině až po březnových prezidentských „volbách“, nebo vůbec. Důvodem může být snaha zamezit vlně pietních akcí u příležitosti pohřbu, které by uškodily současnému vládci Kremlu Vladimiru Putinovi ve volbách. Ty v Rusku nejsou svobodné, skutečná opozice se jich účastnit nesmí. Odmítání vydat tělo zároveň budí podezření, že Navalnyj mohl být znovu otráven nervově paralytickou látkou novičok. Navalného matka Ljudmila přímo Putina vyzvala, aby jí nechal tělo jejího syna vydat, totéž požaduje i jeho manželka Julija Navalná.

Ruský opoziční politik Alexej Navalnyj je po smrti, potvrdila v sobotu jeho mluvčí Kira Jarmyšová s odkazem na informace sdělené Navalného matce Ljudmile. Ta navštívila vězeňskou kolonii IK-3, kde Navalnyj podle ruských úřadů v pátek zemřel. Jeho tělo úřady zatím rodině nevydaly. Opozičního politika si připomínají lidé při pietních shromážděních napříč Ruskem. Úřady během nich zatkly téměř 360 lidí, uvedl server OVD-Info, který monitoruje aktivity ruských bezpečnostních složek a problematiku lidských práv.

Opozičního politika a oběť ruského režimu Alexeje Navalného si lidé připomínají u ruské ambasády v pražském Bubenči, kde se jich kolem páteční páté hodiny sešly asi dvě stovky. Květiny a svíčky pokládají i u nedaleké Vyhlídky Alexeje Navalného, ze které se stalo pietní místo.

Předsedkyně Evropského parlamentu (EP) Roberta Metsolová ve středu v Praze jednala s premiérem Petrem Fialou (ODS). Probírali spolu zastoupení Čechů v institucích EU, tématem byla i bezpečnost či protesty zemědělců. Metsolová se také setkala prezidentem Petrem Pavlem a s předsedy obou komor parlamentu. Šéfka EP by chtěla, aby v červnových volbách do EP hlasovalo více Čechů než obvykle. Evropský parlament je podle ní místem, kde se rozhoduje o směřování Evropy i Česka v některých oblastech.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, politici, spisovatelé, diplomati i veřejnost na nádvoří pařížské Invalidovny společně uctili památku 42 francouzských občanů zabitých během útoku Hamásu na jih Izraele 7. října. Macron o útoku hovořil jako o největším antisemitském masakru tohoto století a slíbil usilovat o záchranu tří pohřešovaných spoluobčanů, kteří jsou pravděpodobně rukojmími Hamásu. Pietu živě přenášela francouzská média.

Desítky lidí se po koncertu v pražském Rudolfinu sešly u pietního ohně, který hoří na náměstí Jana Palacha za oběti a zraněné při tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Pro zájemce byla na místě připravená dřívka, na která mohli napsat vzkaz či přání a přiložit je do ohně. Ten se postupně nechá vyhasnout. Před Vánocemi v sídle fakulty pachatel zavraždil 14 lidí, dalších 25 lidí zranil. Rozloučení pietním ohněm je zakončením akce Měsíc pro fakultu, jejímž cílem bylo navrátit akademický život na náměstí a pomoci lidem, aby se s tragédií vyrovnali.

Holocaust naléhavě připomíná, že v lidech je kromě dobra skryto i zlo, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na slavnostním setkání ke Dni památky holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, které se konalo v Senátu. Zdůraznil také společnou odpovědnost chránit slabší a bojovat proti nenávisti v každé době, každý den. Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že hrůzy holocaustu a dalších zločinů proti lidskosti musí zůstat v naší společnosti jako ukázka toho, kam až nenávist a lhostejnost mohou vést.

Univerzita Karlova uctívá památku obětí prosincové střelby na filozofické fakultě. Pro studující a učitele se zároveň částečně a jen na několik hodin v neděli otevřela hlavní budova fakulty, kde se tragédie před měsícem stala. Studenti a dobrovolníci ze svíček z pietních míst tvoří dočasnou voskovou skulpturu. Student v prosinci na fakultě zastřelil čtrnáct lidí a poté i sebe, dalších pětadvacet lidí zranil.

U Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze se ve čtvrtek konal pietní průvod za oběti tragické střelby, při které zemřelo čtrnáct lidí. Akce s názvem Přenesení světla je první z řady aktivit Měsíce pro fakultu, které by měly vrátit univerzitní akademický život zpět na náměstí Jana Palacha.

Studenti a zaměstnanci Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) si mohli ve středu chodit vyzvednout své osobní věci. Vydávaly se v budově Právnické fakulty UK na náměstí Curieových od osmi do dvanácti hodin dopoledne. Další možnost si věci vzít dostanou až v lednu. Čtvrteční střelba na FF UK má dle předsednictva České konference rektorů značný dopad na psychický stav a pocit bezpečí studentů a pracovníků škol. Deník N ve středu informoval, že minulý týden našla policie při prohlídce domu v Houstoni dopis, ve kterém se útočník z filozofické fakulty přiznal k dvojnásobné vraždě v Klánovicích.

Policie řeší v současné době více než pět desítek nejrůznějších poznatků v souvislosti s čtvrteční tragickou střelbou na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze (FF UK), sdělil mluvčí policejního prezidia Jozef Bocán. Týkají se například šíření poplašné zprávy, nebezpečného vyhrožování nebo schvalování trestného činu. Na pietní místa v centru Prahy přišly i v úterý uctít památku obětí desítky lidí, truchlící k budově fakulty na náměstí Jana Palacha i ke Karolinu na Ovocný trh přicházeli po celou dobu vánočních svátků. Zapalovali svíčky a pokládali květiny. Na obou pietních místech jsou i vzkazy či fotografie.

Na pietních místech v centru Prahy věnovaných obětem čtvrteční tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) se i na první svátek vánoční scházeli lidé, kteří přicházeli uctít památku obětí. U budovy Karolina na Ovocném trhu se shromáždily tisíce svíček, lidé tam pokládali i květiny či vzkazy. Svíčky a květiny pokrývají i schody budovy Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Pokračují také sbírky na pomoc pozůstalým a přeživším, dosud se v nich vybralo téměř 49 milionů korun.

Prvního českého prezidenta si připomínají lidé po celé republice. Svíčky zapálili také u chalupy Václava Havla na Hrádečku u Trutnova. A také přímo v Trutnově u kina Vesmír, které od letoška zdobí Havlova originální plastika od Michaela Gabriela.

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.

Na pražském náměstí Míru si lidé v pátek připomněli Den válečných veteránů. Různé akce na připomínku veteránů byly ale naplánovány v celé republice. Den válečných veteránů připadá na 11. listopad – výročí konce první světové války – ale protože bude sobota, začaly vzpomínky s denním předstihem.

Přesně měsíc uplynul od chvíle, kdy došlo k největšímu útoku na Židy od roku 1945. Palestinské teroristické hnutí Hamás zahájilo ráno 7. října operaci proti Izraeli. Útok byl překvapivý, izraelskou obranu zaskočil nepřipravenou. Na 1400 Izraelců teroristé zabili a přes dvě stovky rukojmí drží v Pásmu Gazy. Izrael v odvetě spustil rozsáhlou vojenskou akci s cílem Hamás zcela zničit a jeho vedoucí činitele buď zabít, nebo zajmout. Izraelská armáda začala Pásmo Gazy ovládané Hamásem nejdřív masivně ostřelovat, později do něj vyslala i pozemní jednotky, které nyní hustě osídlenou enklávou postupují.

Památku popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948 až 1965 ve čtvrtek uctili v pankrácké věznici. O tom, že archeologové v areálu odhalili pohřebiště se zpopelněnými ostatky, badatelé informovali v červnu. V srpnu pak vězeňská služba zveřejnila seznam 69 jmen zemřelých a popravených vězňů spolu s výzvou, aby se přihlásili pozůstalí.

Konec října je obdobím, kdy si Rusko obvykle připomíná oběti stalinských represí. Tradice se zrodila v kruhu tamního disentu jako výsledek úsilí hnutí Memorial. Po pádu komunismu se pieta za ty, kteří přišli o život v dobách stalinského velkého teroru, plně etablovala. Ruské úřady ovšem před dvěma lety organizaci Memorial zakázaly, Putinův režim se navíc v poslední době ke stalinské éře hlásí častěji.

Od teroristických útoků z 11. září uběhlo dvacet dva let. Šéf Bílého domu Joe Biden při ceremonii na vojenské základně na Aljašce vyzval národ, aby nepodléhal politice rozdělování a sjednotil se. Pietního aktu u památníku v centru New Yorku se zúčastnila americká viceprezidentka Kamala Harrisová, starosta města a řada dalších politiků. Při útocích na budovy světového obchodního centra a Pentagon zemřelo přes tři tisíce lidí. Spáchala je skupina islamistických teroristů ze skupiny al-Káida pod vedením Usámy bin Ládina.

Na jednom z míst vzdoru, kde 21. srpna 1968 tekla krev, položili nejvyšší představitelé státu věnce k připomenutí 55. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Oproti minulým letům přišel na pietu i prezident republiky, jehož předchůdce se léta vyhýbal veškerým veřejným vystoupením spojeným s 21. srpnem.

S ohledem na situaci na Ukrajině nebyl odkaz srpna 1968 nikdy tak aktuální jako dnes, řekl slovenský premiér Ľudovít Ódor při pietní vzpomínce na oběti okupace někdejšího Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Akce v centru slovenské metropole, kterou každoročně organizuje Konfederace politických vězňů Slovenska, se zúčastnili také další vrcholní politici či diplomaté.